RECENZE: Román nejslavnější polské spisovately vyšel v novém vydání. Autorka v něm uvažuje nad cestováním a podstatou života

RECENZE - Román Běguni od polské spisovatelky Olgy Tokarczukové vychází po deseti letech v novém vydání v nakladatelství Host. Tokarczuková za něj získala polskou literární cenu Nike a letos i Mezinárodní Man Bookerovou cenu. V knize rozebírá globální fenomén cestování, prožitky lidského těla a věčný kontrast života a smrti. Na zcela známá témata pohlíží neotřelým způsobem.

Olga Tokarczuková je v součastnosti nejúspěšnější polskou spisovatelkou. Vystudovala psychologii na Varšavské univerzitě a poté pracovala jako psychoterapeutka. Psychologie se vzdala v momentě, kdy byla schopna se živit psaním. Napsala 8 románů, dvě sbírky povídek a řadu esejů. Její díla jsou překládána do mnoha světových jazyků.

Mezinárodního úspěchu se dočkala svou třetí knihou Pravěk a jiné časy (1996, česky Host 1999, 2007), která byla oceněna prestižní Cenou nadace Kościelských a cenou Paszport Polityki. Za romány Běguni (2007, česky Host 2008, 2018) a Knihy Jakubovy (2014, česky Host 2016) získala nejsledovanější polskou literární cenu Nike. Režisérka Agnieszka Hollandová natočila filmovou adaptaci jejího morálního thrilleru Svůj vůz i pluh veď přes kosti mrtvých v roce 2017. Za knihu Běguni obdržela v roce 2018 Mezinárodní Man Bookerovu cenu.

Název románu Běguni je odvozen od slova běgun, což je člověk, který se neustále někam pohybuje a přesouvá. Na rozdíl od tradičního cestovatele je běgun pomáhěn vnitřním nutkáním, jenž jej žene k pohybu. Cestovatel je zaměřen pouze na konkretní místo, které chce navštívit. Podle Tokarczukové má lidské pokolení v genech zabudovanou touhu kočovat, usedlým způsobem života žije teprve několik tisíciletí.

Porozumění slovu běgun je stěžejní pro pochopení hlavní postavy a zároveň vypravěčky románu, která ich-formou promlouvá ke čtenáři. Bezejmenná vypravěčka seznamuje se svým dětstvím, studiem psychologie, životem a skrze podrobný anatomický popis svého těla a orgánů i se svým vzhledem. Hrdinka pracovala všude, kde se v daný okamžik nacházela. Má toho mnoho společného se samotnou autorkou.

Zpočátku se Běguni jeví jako román se snadno čitelným dějem. Po přečtení několika stran se tento pocit vytrácí. Čtenář brzy zjistí, že jménem nadepsané „kapitoly“ jsou ve skutečnosti poznámky a příběhy, které vypravěčka nasbírala na cestách. Sama v jedné z poznámek seznamuje čtenáře s tím, jak píše a proč se jí nikdy nepodařilo dokončit nějaký rozsáhlejší literární útvar.

V průběhu děje se často mění perspektiva vyprávění. Poznámky jsou z velké části v ich-formě a příběhy zase v er-formě se zaměřením na jejich konkrétního hrdinu. Vypravěčka se nesnaží být za každou cenu vševědoucí, sama píše, že čeká až jí daná osoba svůj příběh dovypráví.

I když kniha vyvolává pocit neuspořádanosti, tak kombinace poznámek a příběhů má svoji vlastní strukturu. Po poznámce následuje příběh, který reaguje na to, co se stalo předtím. Ilustrace map různých zemí a měst, jež jsou součástí románu, napomáhají orientaci v textu.

Tokarczuková píše natolik živě a soucitně, že si může snadno zahrávat se čtenářovými emocemi. Některé pásaže popisující nějaké konkrétní místo připomínají vyprávění Marca Pola na dvoře chána Kublaje v románu Neviditelná města od Itala Calvina.

Tématicky lze román rozdělit do dvou okruhů – cestování a současný vztah těla a duše. Cestování pro autorku představuje způsob, jak si přiznat, že svět, v němž se nacházíme může být jen jednou z mnoha možných verzí. Život, který žijeme máme často tak naprogramovaný, že automaticky i naše cesty jsou naprogramované. Běgunství tedy vnímá jako touhu po svobodě a jako možnost, jak se dobrat k nefalšovanému poznání.

Podle Tokarczukové se dnešní svět točí okolo těla a jeho péče. Už lidem tolik nezáleží na posmrtném životě. Když už se nevěří v nesmrtelnost duše, patrně se začíná věřit v nesmrtelnost těla, a proto se lidé snaží co nejvíce své tělo omladit, nehledě na projevech stárnutí. Autorka si nastudovala anatomii a dějiny balzamování, aby byla schopna tuto problematiku v románu zachytit. Dopomáhá si historkami dávných osobností na poli chirurgie jako Frederik Ruysch (nizozemský anatom a botanik) nebo Filip Verheyen (belgický chirurg).

Běguni jsou románem nepříliš snadno přístupným, je třeba být pozorným čtenářem, který se snadno nevzdá. Vynaložené úsilí bude po přečtení náležitě odměněno porcí nových myšlenek na zamyšlení. Tokarczuková píše takovým způsobem, že by mohla vyprávět příběhy až do nekonečna.

Celkové hodnocení: 90%

Běguni

Autor: Olga Tokarczuková

Originální název: Běguni

Překlad: Pavel Peč, Petr Vidlák

Vydáno: 2. vydání 2018, Host

Související

film Záhada strašidelného zámku

RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění

Štědrovečerní pohádky se v České republice těší vzácnému postavení. I ty největší propadáky každoročně přilákají k televizi miliony diváků, především z řad dospělých, kteří rok co rok doufají, že se po letech konečně podaří vytvořit klasiku, kterou si budou s chutí pouštět i nadcházející generace. To se ale ani zdaleka nedaří, a i když letošní počin zdaleka není tak tragický, jako tomu bylo v posledních letech, do dějin kinematografie pravděpodobně také nevstoupí. 
Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

Více souvisejících

recenze kniha Běguni Olga Tokarczuková Host (nakladatelství)

Aktuálně se děje

včera

Norská princezna Mette-Marit (autor fotky: Frankie Fouganthin)

Norská princezna zápasí s vážnou nemocí. Čeká ji transplantace

Jedna z evropských královských rodin se obává o svou prominentní členku. Zdravotní stav norské korunní princezny Mette-Marit, která se dlouhodobě potýká s chronickou plicní fibrózou, se znovu zhoršil. Informoval o tom web Topky.sk, který se odvolává na zahraniční zpravodajské agentury. 

včera

Andrej Babiš

Babiš vyzval zbrojařské firmy k maximálnímu zabezpečení areálů

Premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s vyšetřováním pátečního požáru v Pardubicích vyzval zbrojařské firmy, aby své areály co možná nejlépe zabezpečily. V případu panuje podezření ze spáchání teroristického útoku. Stupeň ohrožení terorismem se pro tuto chvíli nemění a zůstává na druhém ze čtyř. 

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Nový vzkaz mladého Chameneího. Otce označil za mučedníka

Nový íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí se znovu ozval. U příležitosti oslav perského nového roku zveřejnil obsáhlý vzkaz, který odvysílala státní televize. Vrací se v něm k úmrtí svého otce. Zároveň tvrdí, že Írán neútočil na Turecko a Omán. 

včera

včera

Chuck Norris

Zemřel legendární akční herec Chuck Norris

Z USA dorazila zpráva, které se nechce moc věřit. Ve věku 86 let zemřel legendární akční herec Chuck Norris. O úmrtí informovala jeho rodina. Norrise, který v březnu oslavil 86. narozeniny, dobře znali i čeští televizní diváci. 

včera

Donald Trump

Budeme si pamatovat, že jste zbabělci, vzkázal Trump členům NATO

Americký prezident Donald Trump se opět pustil do členských zemí NATO kvůli jejich neochotě pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Trump obvinil spojence ze zbabělosti. Podle jeho slov se nechtějí zapojit ani v okamžiku, kdy je válka na Blízkém východě v podstatě vyhraná. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

19. března 2026 22:05

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy