RECENZE – Sleduje-li dnešní člověk svět skrze novinové články, televizi nebo rádio, zažívá dost často smíšené pocity z toho, jakým směrem se společnost ubírá. Nehledě na tom, že se jedná o „nejpřínosnější“ dobu v našich končinách, ve které žijeme. Na otázky týkající se existence Evropy, Trumpovy Ameriky nebo zadlužení populace odpoví třináct osobností české vědy, kultury a politiky.
Vzniku knihy Jak dál?: svět, Evropa a Česká Republika v době „na rozhraní“ předcházela snaha českého egyptologa a archeologa Miroslava Bárty a historika Martina Kováře dostat odpovědi na řadu komplikovaných otázek planoucích v mysli široké veřejnosti. Jedná se o zvlášť důležitý krok v době, kdy je náš časoprostor fragmentární a méně uchopitelný. Nutkání získat srozumitelné odpovědi má každý, komu není jeho okolí lhostejné. Proto se editoři knihy rozhodli vybrat složení lidí, kteří mají „něco za sebou“. Jsou přesvědčeni, že vybrané osoby jsou inspirativní a jejich pochopení světa může být poučné. Rozhodně se nejedná o samozvané autority krátkodechého marketingu. Namísto tradičního textu, je kniha pojata formou rozhovorů. Třináct jmen, třináct osudů a zcela osobitých životních příběhů a cest. Konečným výsledkem by nemělo být napodobování myšlenek, ale spíše inspirace a rozšíření poznání. Souhlasit se vším není podmínkou ani východiskem. Díky širokému spektru osobností z rozličných odvětví čtenář dostane ucelenou představu o tom, jaké je bytí v naší přítomnosti.
Z rozhovorů je zřejmé, že nevznikaly ústní formou, ale písemnou, neboť jsou všem pokládány totožné otázky, což je místy problematické. Protože někteří respondenti stihnou v jedné otázce odpovědět na ty následující. Pak jsou nuceni opakovat svoje tvrzení. Zároveň v průběhu reagování padne spousta zajímavých podnětů, na které by bylo vhodné se zeptat, ale ve finále padne jen další předpřipravená otázka. Nejvíce prostoru si pro sebe ukrojil právník a zakladatel Stálé konference českého práva Karel Havlíček a známý novinář Václav Moravec. Zatímco Havlíček tíhne spíše k sociobiologickým otázkám kroužícím se okolo nové rodící se generace a jejímu problému rozpoznat svět virtuální a materiální, Moravec hovoří o potřebách žurnalistiky a nedostatcích současného vzdělávacího systému. Osobnosti jako herec Petr Nárožný, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět, jaderná inženýrka Dana Drábová a další dochází nehledě na oboru, ve kterém působí, ke stejným názorům. Téměř všichni se shodnou na nedostatku kritického myšlení, na vysoké míře populismu a konformismu lidí, že současná situace plná zrajících hroznů je věčná.
Příjemnou odbočkou je účast kardinála Dominika Duky a generála Armády ČR Karla Řehka. Duka aplikuje antickou etiku na dnešní svět, kdy člověk by měl mít rovinu cti, což by měla být ta nejvyšší hodnota. Řehka zase při studování historie a pozorování světa nabyl přesvědčení, že léta bezprecedentního klidu, bezpečí a míru musí jednou skončit. Nejlepším způsobem, jak se válce vyhnout, je být na ni připraven. Kniha Jak dál? je chutným koktejlem názorů a myšlenek, z nějž si čtenář vyzobe to, co ho nejvíce osloví. Třináct osobností přináší jistý příslib naplněné honby za smysluplným poznáním nebo alespoň částečné rozšíření sociální bubliny. Třeba pomůže i s nalezením cesty ven ze současné blbé nálady ve společnosti.
Jak dál? - Svět, Evropa a Česká republika v době "na rozhraní" (2018)
Autor: Miroslav Bárta, Martin Kovář
Počet stran: 176 stran
Vydáno: 1. vydání 2018, Academia
Související
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic
recenze , Jak dál? , Academia (nakladatelství) , Miroslav Bárta , Martin Kovář
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
před 1 hodinou
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
před 2 hodinami
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 2 hodinami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 3 hodinami
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 4 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.
Zdroj: Libor Novák