Unikátní dílo dokončeno: "Velké dějiny zemí Koruny české" mají přes 13 tisíc stran

Praha - Nakladatelství Paseka dokončilo edici Velké dějiny zemí Koruny české, která zahrnuje historii od počátků českých dějin až do roku 1945. Jde o největší dokončený knižní projekt české historiografie, 15 dílů v 19 svazcích čítá přes 13.000 stran, 2819 obrázků a 161 map. Poslední svazek popisující období let 1792 až 1860 vychází v těchto dnech. Dnes oznámili organizátoři soutěže Magnesia Litera, že komplet patří mezi tři nominované v kategorii nakladatelský počin roku 2013.

Stejně jako v loňském roce završila svůj historický mnohaletý ediční počin Paseka, další nominaci získalo nakladatelství Torst za svou edici Fototorst, která ve 38 svazcích představila významné české fotografy; edici završila publikace věnovaná moravskému fotografovi Vojtu Dukátovi. O cenu Litery bude se zmíněnými počiny soutěžit ještě kniha Martiny Overstreet a Michala Nanoru Prkýnka na maso jsme uřízli, která vyšla pod značkou Yinachi a vypráví o začátcích snowboardingu v Čechách před rokem 1989.

Monumentální dílo nakladatelství Paseka s názvem Velké dějiny zemí Koruny české vycházelo od roku 1999 a přestože se jedná o náročnější četbu, velmi dobře se prodávaly. "Jednotlivé díly se prodávaly v tisícových nákladech, zájem o ně byl různý, některých se prodalo více, jako třeba dílu věnovaného husitství," řekla dnes ČTK Marie Böhmová z Paseky.

Charakteristiky dílů:

I. Do roku 1197: Prehistorie českých zemí a jejich vývoj za vlády velkomoravských Mojmírovců a knížat z rodu Přemyslova. II. 1197–1250: Počátky dědičné monarchie a nástup stavovské společnosti v českých zemích. III. 1250–1310: Mocenský, hospodářský a kulturní rozmach českého státu za posledních Přemyslovců. IV a. 1310–1402: Doba Jana Lucemburského a Karla IV. – český stát v zenitu velmocenského vývoje. IV b. 1310–1402: Doba Václava IV. a počátky ústupu českého státu z velmocenských pozic.

V. 1402–1437: České země v čase nastupující náboženské reformace a husitských válek. VI. 1437–1526: Doba poděbradská a jagellonská – rozmach stavovské monarchie. VII. 1526–1618: Stavovská monarchie v době vrcholné renesance a symptomy konfesionální rivality za vlády prvních Habsburků. VIII. 1618–1683: České země v době třicetileté války a nástupu rekatolizace a jejich podíl na odvrácení „tureckého nebezpečí". IX. 1683–1740: Vyvrcholení rekatolizace, rozkvět barokního slohu a první symptomy úpadku českého jazyka v českých zemích. X. 1740–1792: Slezské války, osvícenské reformy a centralizace a germanizace správy v českých zemích.

XI a. 1792–1860: Habsburská monarchie v zápase s napoleonským hegemonismem a revolučním demokratismem a počátky utváření novodobého českého národa. XI b. 1792–1860: Počátky právního státu, tržního hospodářství, občanské společnosti a národní kultury v českých zemích. XII a. 1860–1890: Obnovení ústavního vývoje v rakouském císařství, industrializace českých zemí a rozvoj kultury v oblasti českého jazyka. XII b. 1890–1918: České země „továrnou habsburské monarchie" i dějištěm národnostních sporů a jejich vývoj v čase první světové války. XIII. 1918–1929: Vznik a rozvoj samostatného československého státu v letech poválečné konjunktury.

XIV. 1929–1938: Osudové důsledky světové hospodářské krize a politiky „apeassementu" – republika v ohrožení německým nacismem a vyústění mnichovské krize. XV a. 1938–1945: Rozbití Československa, první léta Protektorátu a formování protinacistického odboje na počátku druhé světové války. XV b. 1938–1945: Vstup SSSR a USA do války a úsilí odboje o obnovení československé republiky, uvádí Paseka.cz.

Související

Více souvisejících

historie knihy

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy