Po nadšených reakcích z pomalu končícího festivalu v Cannes se do české distribuce dostává očekávaná Furiosa: Sága Šíleného Maxe, jež dějem přímo předchází událostem devět let starého titulu Šílený Max: Zběsilá cesta. Režijní veterán George Miller i tady potvrzuje, že ani on, ani etablovaná jízda postapokalyptickým světem nerezaví. Naopak, předhání konkurenci na plné čáře.
Filmová série Šíleného Maxe odstartovala roku 1979, přičemž v první polovině 80. let navázala dalšími dvěma pokračováními. V ústřední roli s Melem Gibsonem představila rozmanitý a vyprahlý fikční svět, jenž se nesnaží reflektovat, jak by nejpravděpodobněji mohla vypadat postapokalyptická budoucnost, ale oddává se svébytné autorské představě, jež se nebere moc vážně a fikční svět s jeho zákonitostmi i bizarními výtvory slouží především jako prostředek pro výstavbu akcí nadupaných sekvencí. Na ságu se postupně nabalilo množství komiksů, novel či videoher. Franšízu roku 2015 resuscitoval její stvořitel George Miller, kde se v hlavní roli Maxe představil Tom Hardy.
Kinetická, zběsilá a epochální výprava, která neustále šlape na pedál nezabezpečených motorových vozů, se však více než na Maxe soustředí na bojovnici Furiosu, která posléze i společně s Maxem pomáhá utéct bezbranným obyvatelům Citadely, jíž diktátorskou rukou vládne Immortan Joe. Hlubší kontext k těmto událostem a předchozím osudům Furiosy se právě věnuje filmová novinka. Sledujeme její trnitou pouť od doby, co ji jako malou pouštní gang unesl z rodné a utajené přírodní oázy. Hned v prvním záběru symbolicky utrhává jablko, načež je po zbytek filmu skrze různorodé interakce amorálními obyvateli, kteří si ji podávají jako kus hadru, trestána za poznání.
Biblickými i antickými motivy je snímek přesycen. Ať už jde o rytiny na konvojích, stavění monumentálních staveb (ačkoli z harampádí), absurdní jména asociující vznešenost těch antických či ústředního antagonistu Dementuse jedoucího v “benhurovském” povozu, jenž má místo koní motorky. Zpustošená společnost jakoby se zkoušela vrátit k zlaté éře civilizace a hledala kořeny svých pudů. Furiosa, ačkoli si zakládá na akci rozčleněné v epizodickém vyprávění, nám zprostředkovává o fungování fikčního světa oproti svým předchůdcům dosavadně nejvíce informací. Poznáváme infrastruktury jednotlivých frakcí, ekonomický model, všudypřítomné snahy o budování kultu osobnosti či rozdíly jednotlivých lokací rozlehlé pustiny.
Právě se přehrává:
Furiosa: Sága Šíleného Maxe
Furiosa: Sága Šíleného Maxe
Video: YouTube
Jestliže Zběsilá jízda vedle nabušené akce reflektovala environmentální linii, Furiosa akcentuje především tu geopolitickou. Postavy zde mají také více prostoru k promluvám, jež nejsou vždy úplně užitečné a kolikrát vyznívají redundantně, především ve chvílích, kdy vysvětlují své myšlenkové pochody a motivace. Stále se však o nich nejvíce dozvíme skrze akci, jež jde Millerovi nejlépe. Jeho schopnost posouvat vnitřní svět postav skrze vnější akci je mistrovská. Ve spektakulární sekvenci, kdy Furiosa s parťákem Jackem musí bránit konvoj se zásobami proti banditům, se nejvíce zrcadlí protagonistčiny hodnoty a rozvětvuje se párová dynamika této dvojice. Kineticky, beze slov a skrze násilí.
Násilí, strach a hra bez pravidel jsou tím, co v neukotveném světě chaosu dominuje. Film ukazuje bezvýchodnost a to, že jedinou možností, jak být ve světě s falešnými ideály šťastný, je utéct. Utéct a utopicky doufat, že v neznámé dálce čeká něco lepšího. I tomuto světu však Miller dává naději díky lásce a soudržnosti, jichž se Furiosa i přes veškerou bolest nikdy nevzdá, ačkoli se celá její cesta odvíjí od pomsty. Narozdíl od antagonistů ale není nerozvážná, trpělivě čeká na příležitost a nemá oči zaslepené zlem. Neprahne po zisku, nýbrž po spravedlnosti. Pokud v postapokalyptickém světě vůbec nějaká existuje.
Žánrově tak film čerpá z westernových kontur. Především z tradice špinavých westernů Sama Peckinpaha. Vystupování a určité vlastnosti Furiosy pak asociují bezejmenné a mlčenlivé postavy Clinta Eastwooda. Ohledává hranice mezi člověkem a krajinou, jež za těchto podmínek nikdy nelze setřít. Vedle westernu se pak opírá o rozmáchlé sandálové eposy, do nichž se plně ponoří v závěrečných sekvencích. Zdatně kombinuje kontrastní patos a nadhled, nikdy nebere tolik vážně, což podtrhuje půvabně přepálený Dementus v podání Chrise Hemswortha, na jehož těle se neustále houpe plyšový medvídek. Anya Taylor-Joy pak Furiosu hraje především subtilně a s publikem komunikuje uhrančivýma očima.
Furiosa: Sága Šíleného Maxe zůstává osobitě eklektickým a uhrančivým způsobem stylizovaným dílem, jehož inscenace akčních scén, množství kreativních nápadů, využívání takřka všech možných rekvizit k souboji a plné zužitkování mizanscény i pohybu v prostoru ční daleko nad soudobou hollywoodskou produkcí. Ačkoli se Miller tolik neoddává zrychleným záběrům, stále využívá dalších výrazných prostředků, ať už jde o dvojexpozice či náhlé vsuvky ve vyprávění, jež encyklopedicky ilustrují průběh započaté bitvy. Nadále oživuje odkaz krále kinetických grotesek Bustera Keatona, jenž zasazuje do stále podmanivého světa, do jehož zatuchlého a amorálního obrazu je vždy radost se znovu ponořit, aniž by působil repetetivně či vyčpěle. Furiosa zkrátka dává lekci, jak má vypadat důmyslná a atraktivní franšíza.
Hodnocení: 85 %
Režie: George Miller
Scénář: George Miller, Nick Lathouris
Hrají: Anya Taylor-Joy, Chris Hemsworth, Tom Burke, Lachy Hulme, Alyla Browne, George Shevtsov, Nathan Jones, Josh Helman, Angus Sampson, John Howard, Charlee Fraser
Česká premiéra: 23. května 2024
Distributor: Vertical Entertainment
Související
Týdenní výhled filmů: Běsnící Furiosa, nevyřešitelná detektivka a radikalizace
Aktuálně se děje
před 54 minutami
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
včera
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
včera
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
včera
Skupina G7 se dohodla na uvolnění sta milionů barelů ropy
včera
Prezident Pavel nepůjde ke komunálním volbám
včera
Demonstrace se mění v nepokoje. Francie zavírá stovky škol
včera
Smrtící injekci přežila. Co teď bude s odsouzenou americkou vražedkyní?
včera
Zelenskyj: Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle
včera
Domněnka se potvrdila. Tělo patří pohřešované ženě z Frýdku-Místku
včera
"Věděl jsem, že pokud neotevřu dveře, všichni zemřou." První slova hrdinského pilota
včera
Turek se omluvil Hnutí Duha za to, že jej veřejně označil za parazity
včera
Navzdory rozsáhlým zraněním a masivní ztrátě krve cestující zachránil. Kapitán letadla FlyDubai se stal hrdinou
včera
Ukrajina pokračuje v útocích na ruské ropné rafinérie. Trumpovi se to nelíbí, veřejnosti ale neříká pravdu
včera
Kokpit letadla jako nedobytná pevnost? Incident v letadle FlyDubai může změnit letectví
včera
Netanjahu: Útočník z letadla prošel radikální islámskou indoktrinací, vykazoval sebevražedné úmysly
včera
Tennessee po nepovedené popravě zastavilo tresty smrti. Pikeová je ve vážném stavu
včera
Putin vyhrožuje Evropě použitím jaderných zbraní
včera
Předpověď počasí na víkend. Babí léto nekončí, volno si půjde užít venku
1. října 2026 21:59
Houbaři se učí sbírat neobvyklé druhy. Na horách jsou podmínky stále dobré
1. října 2026 21:05
Norimberský proces. Před 80 lety padly rozsudky
Po druhé světové válce se svět vypořádával s následky válečného konfliktu, ale také s nacistickými zločinci. Ti byli souzeni v rámci tzv. Norimberského procesu, který začal v listopadu roku 1945 a skončil přesně před 80 lety, dne 1. října 1946. Tehdy byly vyneseny rozsudky: padly tresty smrti, doživotí i dlouhodobé odnětí svobody. Někteří jedinci byli ovšem osvobozeni a ti nejhorší zločinci se soudu ani nedožili, protože spáchali sebevraždu.
Zdroj: Lucie Žáková