Po nadšených reakcích z pomalu končícího festivalu v Cannes se do české distribuce dostává očekávaná Furiosa: Sága Šíleného Maxe, jež dějem přímo předchází událostem devět let starého titulu Šílený Max: Zběsilá cesta. Režijní veterán George Miller i tady potvrzuje, že ani on, ani etablovaná jízda postapokalyptickým světem nerezaví. Naopak, předhání konkurenci na plné čáře.
Filmová série Šíleného Maxe odstartovala roku 1979, přičemž v první polovině 80. let navázala dalšími dvěma pokračováními. V ústřední roli s Melem Gibsonem představila rozmanitý a vyprahlý fikční svět, jenž se nesnaží reflektovat, jak by nejpravděpodobněji mohla vypadat postapokalyptická budoucnost, ale oddává se svébytné autorské představě, jež se nebere moc vážně a fikční svět s jeho zákonitostmi i bizarními výtvory slouží především jako prostředek pro výstavbu akcí nadupaných sekvencí. Na ságu se postupně nabalilo množství komiksů, novel či videoher. Franšízu roku 2015 resuscitoval její stvořitel George Miller, kde se v hlavní roli Maxe představil Tom Hardy.
Kinetická, zběsilá a epochální výprava, která neustále šlape na pedál nezabezpečených motorových vozů, se však více než na Maxe soustředí na bojovnici Furiosu, která posléze i společně s Maxem pomáhá utéct bezbranným obyvatelům Citadely, jíž diktátorskou rukou vládne Immortan Joe. Hlubší kontext k těmto událostem a předchozím osudům Furiosy se právě věnuje filmová novinka. Sledujeme její trnitou pouť od doby, co ji jako malou pouštní gang unesl z rodné a utajené přírodní oázy. Hned v prvním záběru symbolicky utrhává jablko, načež je po zbytek filmu skrze různorodé interakce amorálními obyvateli, kteří si ji podávají jako kus hadru, trestána za poznání.
Biblickými i antickými motivy je snímek přesycen. Ať už jde o rytiny na konvojích, stavění monumentálních staveb (ačkoli z harampádí), absurdní jména asociující vznešenost těch antických či ústředního antagonistu Dementuse jedoucího v “benhurovském” povozu, jenž má místo koní motorky. Zpustošená společnost jakoby se zkoušela vrátit k zlaté éře civilizace a hledala kořeny svých pudů. Furiosa, ačkoli si zakládá na akci rozčleněné v epizodickém vyprávění, nám zprostředkovává o fungování fikčního světa oproti svým předchůdcům dosavadně nejvíce informací. Poznáváme infrastruktury jednotlivých frakcí, ekonomický model, všudypřítomné snahy o budování kultu osobnosti či rozdíly jednotlivých lokací rozlehlé pustiny.
Jestliže Zběsilá jízda vedle nabušené akce reflektovala environmentální linii, Furiosa akcentuje především tu geopolitickou. Postavy zde mají také více prostoru k promluvám, jež nejsou vždy úplně užitečné a kolikrát vyznívají redundantně, především ve chvílích, kdy vysvětlují své myšlenkové pochody a motivace. Stále se však o nich nejvíce dozvíme skrze akci, jež jde Millerovi nejlépe. Jeho schopnost posouvat vnitřní svět postav skrze vnější akci je mistrovská. Ve spektakulární sekvenci, kdy Furiosa s parťákem Jackem musí bránit konvoj se zásobami proti banditům, se nejvíce zrcadlí protagonistčiny hodnoty a rozvětvuje se párová dynamika této dvojice. Kineticky, beze slov a skrze násilí.
Násilí, strach a hra bez pravidel jsou tím, co v neukotveném světě chaosu dominuje. Film ukazuje bezvýchodnost a to, že jedinou možností, jak být ve světě s falešnými ideály šťastný, je utéct. Utéct a utopicky doufat, že v neznámé dálce čeká něco lepšího. I tomuto světu však Miller dává naději díky lásce a soudržnosti, jichž se Furiosa i přes veškerou bolest nikdy nevzdá, ačkoli se celá její cesta odvíjí od pomsty. Narozdíl od antagonistů ale není nerozvážná, trpělivě čeká na příležitost a nemá oči zaslepené zlem. Neprahne po zisku, nýbrž po spravedlnosti. Pokud v postapokalyptickém světě vůbec nějaká existuje.
Žánrově tak film čerpá z westernových kontur. Především z tradice špinavých westernů Sama Peckinpaha. Vystupování a určité vlastnosti Furiosy pak asociují bezejmenné a mlčenlivé postavy Clinta Eastwooda. Ohledává hranice mezi člověkem a krajinou, jež za těchto podmínek nikdy nelze setřít. Vedle westernu se pak opírá o rozmáchlé sandálové eposy, do nichž se plně ponoří v závěrečných sekvencích. Zdatně kombinuje kontrastní patos a nadhled, nikdy nebere tolik vážně, což podtrhuje půvabně přepálený Dementus v podání Chrise Hemswortha, na jehož těle se neustále houpe plyšový medvídek. Anya Taylor-Joy pak Furiosu hraje především subtilně a s publikem komunikuje uhrančivýma očima.
Furiosa: Sága Šíleného Maxe zůstává osobitě eklektickým a uhrančivým způsobem stylizovaným dílem, jehož inscenace akčních scén, množství kreativních nápadů, využívání takřka všech možných rekvizit k souboji a plné zužitkování mizanscény i pohybu v prostoru ční daleko nad soudobou hollywoodskou produkcí. Ačkoli se Miller tolik neoddává zrychleným záběrům, stále využívá dalších výrazných prostředků, ať už jde o dvojexpozice či náhlé vsuvky ve vyprávění, jež encyklopedicky ilustrují průběh započaté bitvy. Nadále oživuje odkaz krále kinetických grotesek Bustera Keatona, jenž zasazuje do stále podmanivého světa, do jehož zatuchlého a amorálního obrazu je vždy radost se znovu ponořit, aniž by působil repetetivně či vyčpěle. Furiosa zkrátka dává lekci, jak má vypadat důmyslná a atraktivní franšíza.
Hodnocení: 85 %
Režie: George Miller
Scénář: George Miller, Nick Lathouris
Hrají: Anya Taylor-Joy, Chris Hemsworth, Tom Burke, Lachy Hulme, Alyla Browne, George Shevtsov, Nathan Jones, Josh Helman, Angus Sampson, John Howard, Charlee Fraser
Česká premiéra: 23. května 2024
Distributor: Vertical Entertainment
Související
Týdenní výhled filmů: Běsnící Furiosa, nevyřešitelná detektivka a radikalizace
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 3 minutami
Mimořádná zpráva Los Angeles v plamenech. Kalifornii zasáhly ničivé požáry, probíhají masivní evakuace
před 1 hodinou
Počasí nebude v dalších dnech o nic lepší. Náledí vystřídá ledovka
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
Velké zemětřesení zasáhlo oblast Tibetu, kde podle BBC zahynulo nejméně 53 lidí a dalších 62 utrpělo zranění. Otřesy o síle 7,1 stupně byly zaznamenány v úterý ráno kolem 09:00 místního času (01:00 GMT) v posvátném městě Šigatse. Epicentrum se nacházelo v hloubce 10 kilometrů. Data americké geologické služby USGS také ukazují na sérii následných otřesů v oblasti.
Zdroj: Libor Novák