RECENZE - Labutí jezero je jedním z nejhranějších děl baletní historie. Od premiéry nádherného díla Petra Iljiče Čajkovského uplynulo už 142 let. Ale až z inscenace z roku 1895 pochází ona slavná choreografie Mariuse Petipy a Lva Ivanova, která se v tomto baletním díle opakuje s drobnými režijními a choreografickými úpravami téměř všude na světě. Brněnská obnovená premiéra je uvedena ke 100. výročí prvního provedení v NdB 19. února 2019.
Naštěstí je inscenace provedena klasicky. Pravda, byly ve světě pokusy celý obsah inovovat. Od režijního tandemu SKUTR v Klicperově divadle, kde vlastně o balet ani nejde, přes problematickou kostýmní modernizaci v Jihočeském divadle, kde Siegfried tančí v současném obleku, až po šílenosti ze světa, kde se objevily labutě na ponorkové základně a tančí se v maskáčích, až po sci–fi labutě, kde jsou součástí moderních lesklých kostýmů vycpané labutě na hlavách tanečnic.
Na brněnskou premiéru jsem šel s velkými obavami. Plakát k inscenaci napovídal, že půjde, bohužel, o další experiment. Ale nějak mi k tomu neseděl seznam tvůrců. Režisér Robert Strajner, světoznámý baletní mistr, choreograf původního Labutího jezera s premiérou v Brně v roce 1999. A pak britský scénograf Peter Horne, který pro Brno vytvořil výborné dekorace k baletu Louskáček. Že by se on pustil do odvážných experimentů..?
A kostýmní výtvarník Roman Šolc, v současné době jeden z nejvyhledávanějších kostýmních divadelních výtvarníků. Skvěle využívá svou osobní znalost problematiky tanečních kostýmů. V letech 2001 – 2004 byl členem baletu Národního divadla v Praze. Jako tanečník byl oceněn II. cenou na Soutěžní přehlídce tanečních umělců ČR a SR Brno 97.
Naštěstí ten plakát nevypovídal o ničem, respektive svádí budoucího návštěvníka. „Plakát sice zobrazuje ženu v černých minišatech, růžových punčochách a botách na vysokém podpatku. Tak ale nové kostýmy vypadat nebudou. Ten plakát je focený provokativně, moderně. Kostýmy ale budou klasické,“ vyjadřuje se umělecký šéf baletu, Mário Radačovský. No dobře. De gustibus non est disputandum.
Rozezněla se nádherná hudba pod taktovkou mladého violoncellisty a dirigenta Roberta Kružíka. Zdá se, že se rodí nová osobnost tohoto oboru. Orchestr zněl jasně, citlivě, zvlášť v pasážích pianissimo, ve kterých se Čajkovskij rád vyžíval. Krásně a jistě zněly i přechody crescenda až do fortissima.
Když divák konečně uviděl celu scénu v plném osvětlení, tak si blaženě vydechl. Kukátkové jeviště, jako vystřižené z barokního divadla, ale na prknech Janáčkova divadla v obrovském rozměru, jaký se v současnosti vůbec nevidí. A kostýmy, opravdu baletní, vzdušné, kde v pohybu samy vytvářejí a zdůrazňuji kreace umělců. Co si přát více?
Kdysi jsem byl dramaturgem hudebního divadla na Nové scéně v Bratislavě. Šéfem baletu tam byl Jozef Sabovčík - otec krasobruslaře, který pro Československo získal dva tituly Mistra Evropy a byl bronzový na olympiádě v Sarajevu. Jeho choreografii vždy dělal táta, choreograf. Často jsem byl „na sále“ a viděl ten šílený dril tanečníků. Kdo u toho nikdy nebyl, nemůže úplně ocenit výkony těch lidí. U sboru není až tak samozřejmé, aby nožky dvaceti čtyř labutí kmitaly úplně synchronizovaně a neztratily ve tvářích krásný optimistický výraz. To totiž není spartakiáda. Baletky jako jedinci i jako celek tvoří velmi jemný souzvuk s hudbou. Čím víc toho o nácviku uměleckého pohybu vím, tím víc se před tím skláním.
A sólisté? Ty výskoky v prostoru, jako by se najedenou ve vzduchu zastavili. A ty otočky na baletních špičkách? Proboha, kde se bere v té dynamice stabilita a ještě k tomu dokonalý herecký výraz! Uchvacuje Čajkovského hudba, uchvacuje baletní kreace. Navíc Robert Stajner ve své režii trochu odlišil mizanscénu od původní koncepce, neboť se inspiroval scénografem Hornem a pracoval se třemi scénickými vrstvami, kde nakonec až někde u horizontu labuť - Odetta umírá… Přiznávám, že jsem viděl v některých inscenacích to „umírání“ více ve středu scény, a možná to působilo emocionálněji.
Na obnovené premiéře se v roli Odetty/Odilie představila Martina Arduino, první sólistka milánské La Scaly, a v roli prince Siegfrieda Maxim Čaščegorov, bývalý první sólista Bavorského státního baletu a hostující umělec Baletu NdB. V reprízách pak roli prince Siegfrieda zatančí například první sólista Royal Ballet v Londýně Vadim Muntagirov a Odettu/Odilii první sólistka Baletu NdB Eriko Wakizono.
Ještě připomeňme zajímavé obsazení v dalších reprízách na jaře: v rámci už tradičního projektu Balet Gala vystoupí v představení 11. dubna hvězdy slavných ruských divadel Oksana Skorik, první sólistka Mariinského divadla v Sankt Petěrburgu, a Denis Rodkin, první sólista Velkého divadla v Moskvě.
Labutí jezero je velký umělecký počin Janáčkova divadla v Brně, na který divák jen tak nezapomene. Jsem rád, že jsem u toho baletního svátku byl a doporučuji všem návštěvníkům stejný umělecký zážitek.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje pobodání u Prahy. Panuje podezření z pokusu o vraždu
před 1 hodinou
Fico dal Zelenskému ultimátum. Jde o dodávky elektřiny i ropy
Aktualizováno před 2 hodinami
Češi se znovu sešli na podporu Ukrajiny. Je to i naše válka, prohlásil Pavel
před 3 hodinami
Trump po rozhodnutí soudu zvyšuje globální cla
před 4 hodinami
Smutný konec příběhu malého Itala. Po nepovedené transplantaci zemřel
před 5 hodinami
Voborníková "zachránila" český biatlon. V hromadném závodě získala bronz
před 5 hodinami
Slovensko zasáhlo poměrně silné zemětřesení
před 6 hodinami
Curleři zakončili olympiádu výhrou nad Švédy, sdruženáři osmí. Hokejistky si rozdělily medaile
před 7 hodinami
Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump
před 8 hodinami
Olympijský Milán uvidí očekávané zámořské hokejové finále. Slováci budou obhajovat bronz
před 8 hodinami
Počasí se mění. Hrozí ledovka a povodně, varují meteorologové
před 9 hodinami
Rychlobruslař Jílek byl na patnáctistovce tentokrát daleko za nejlepšími
před 9 hodinami
Tragédie na českých horách. Lyžařka nepřežila srážku v Harrachově
před 10 hodinami
Zemřel seriálový herec Eric Dane. Hvězda Chirurgů podlehla nemoci ALS
před 10 hodinami
ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba
před 11 hodinami
Krčmář ve svém posledním olympijském závodě senzačně bojoval o medaili. Masák ovládl Nor
před 12 hodinami
Britové chtějí zařídit, aby se Andrew za žádných okolností nestal králem
před 12 hodinami
Shiffrinová prolomila olympijské prokletí, Klaebo získal desáté zlato. Curleři zapsali druhou výzvou
před 14 hodinami
Počasí: Mrazy končí, jaro se blíží. Příští týden se citelně oteplí
včera
Co v praxi změní soudní rozhodnutí o zrušení cel? Návrat do normálu se ani zdaleka nekoná
Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které zrušilo pravomoc prezidenta Donalda Trumpa uvalovat cla na základě zákona o nouzových stavech (IEEPA), otřáslo světovým obchodním řádem. Trump, který není zvyklý na odpor, čelí situaci, kdy jeho strategie postavená na recipročních a cílených clech narazila na ústavní bariéru. Ačkoli loňský dubnový „Den osvobození“ přinesl vlnu agresivního zdanění dovozu, soudní verdikt nyní tyto základy rozmetal a vyvolal otázky, zda se obchod vrátí do starých kolejí.
Zdroj: Libor Novák