Baletní nádhera v Brně: Labutí jezero je velký umělecký počin Janáčkova divadla

RECENZE - Labutí jezero je jedním z nejhranějších děl baletní historie. Od premiéry nádherného díla Petra Iljiče Čajkovského uplynulo už 142 let. Ale až z inscenace z roku 1895 pochází ona slavná choreografie Mariuse Petipy a Lva Ivanova, která se v tomto baletním díle opakuje s drobnými režijními a choreografickými úpravami téměř všude na světě. Brněnská obnovená premiéra je uvedena ke 100. výročí prvního provedení v NdB 19. února 2019.

Naštěstí je inscenace provedena klasicky. Pravda, byly ve světě pokusy celý obsah inovovat. Od režijního tandemu SKUTR v Klicperově divadle, kde vlastně o balet ani nejde, přes problematickou kostýmní modernizaci v Jihočeském divadle, kde Siegfried tančí v současném obleku, až po šílenosti ze světa, kde se objevily labutě na ponorkové základně a tančí se v maskáčích, až po sci–fi labutě, kde jsou součástí moderních lesklých kostýmů vycpané labutě na hlavách tanečnic.

Na brněnskou premiéru jsem šel s velkými obavami. Plakát k inscenaci napovídal, že půjde, bohužel, o další experiment. Ale nějak mi k tomu neseděl seznam tvůrců. Režisér Robert Strajner, světoznámý baletní mistr, choreograf původního Labutího jezera s premiérou v Brně v roce 1999. A pak britský scénograf Peter Horne, který pro Brno vytvořil výborné dekorace k baletu Louskáček. Že by se on pustil do odvážných experimentů..?

A kostýmní výtvarník Roman Šolc, v současné době jeden z nejvyhledávanějších kostýmních divadelních výtvarníků. Skvěle využívá svou osobní znalost problematiky tanečních kostýmů. V letech 2001 – 2004 byl členem baletu Národního divadla v Praze. Jako tanečník byl oceněn II. cenou na Soutěžní přehlídce tanečních umělců ČR a SR Brno 97.

Naštěstí ten plakát nevypovídal o ničem, respektive svádí budoucího návštěvníka. „Plakát sice zobrazuje ženu v černých minišatech, růžových punčochách a botách na vysokém podpatku. Tak ale nové kostýmy vypadat nebudou. Ten plakát je focený provokativně, moderně. Kostýmy ale budou klasické,“  vyjadřuje se umělecký šéf baletu, Mário Radačovský. No dobře. De gustibus non est disputandum.

Rozezněla se nádherná hudba pod taktovkou mladého violoncellisty a dirigenta Roberta Kružíka. Zdá se, že se rodí nová osobnost tohoto oboru. Orchestr zněl jasně, citlivě, zvlášť v pasážích pianissimo, ve kterých se Čajkovskij rád vyžíval. Krásně a jistě zněly i přechody crescenda až do fortissima.

Když divák konečně uviděl celu scénu v plném osvětlení, tak si blaženě vydechl. Kukátkové jeviště, jako vystřižené z barokního divadla, ale na prknech Janáčkova divadla v obrovském rozměru, jaký se v současnosti vůbec nevidí. A kostýmy, opravdu baletní, vzdušné, kde v pohybu samy vytvářejí a zdůrazňuji kreace umělců. Co si přát více?

Kdysi jsem byl dramaturgem hudebního divadla na Nové scéně v Bratislavě. Šéfem baletu tam byl Jozef Sabovčík - otec krasobruslaře, který pro Československo získal dva tituly Mistra Evropy a byl bronzový na olympiádě v Sarajevu. Jeho choreografii vždy dělal táta, choreograf. Často jsem byl „na sále“ a viděl ten šílený dril tanečníků. Kdo u toho nikdy nebyl, nemůže úplně ocenit výkony těch lidí. U sboru není až tak samozřejmé, aby nožky dvaceti čtyř labutí kmitaly úplně synchronizovaně a neztratily ve tvářích krásný optimistický výraz. To totiž není spartakiáda. Baletky jako jedinci i jako celek tvoří velmi jemný souzvuk s hudbou. Čím víc toho o nácviku uměleckého pohybu vím, tím víc se před tím skláním.

A sólisté? Ty výskoky v prostoru, jako by se najedenou ve vzduchu zastavili. A ty otočky na baletních špičkách? Proboha, kde se bere v té dynamice stabilita a ještě k tomu dokonalý herecký výraz! Uchvacuje Čajkovského hudba, uchvacuje baletní kreace. Navíc Robert Stajner ve své režii trochu odlišil mizanscénu od původní koncepce, neboť se inspiroval scénografem Hornem a pracoval se třemi scénickými vrstvami, kde nakonec až někde u horizontu labuť - Odetta umírá… Přiznávám, že jsem viděl v některých inscenacích to „umírání“ více ve středu scény, a možná to působilo emocionálněji.

Na obnovené premiéře se v roli Odetty/Odilie představila Martina Arduino, první sólistka milánské La Scaly, a v roli prince Siegfrieda Maxim Čaščegorov, bývalý první sólista Bavorského státního baletu a hostující umělec Baletu NdB. V reprízách pak roli prince Siegfrieda zatančí například první sólista Royal Ballet v Londýně Vadim Muntagirov a Odettu/Odilii první sólistka Baletu NdB Eriko Wakizono.

Ještě připomeňme zajímavé obsazení v dalších reprízách na jaře: v rámci už tradičního projektu Balet Gala vystoupí v představení 11. dubna hvězdy slavných ruských divadel Oksana Skorik, první sólistka Mariinského divadla v Sankt Petěrburgu, a Denis Rodkin, první sólista Velkého divadla v Moskvě.

Labutí jezero je velký umělecký počin Janáčkova divadla v Brně, na který divák jen tak nezapomene. Jsem rád, že jsem u toho baletního svátku byl a doporučuji všem návštěvníkům stejný umělecký zážitek.

Labutí jezero (Národní divadlo Brno) Národní divadlo Brno Janáčkovo divadlo v Brně recenze

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 30 minutami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

včera

včera

včera

včera

dárky

Co s nevhodným vánočním dárkem? Lhůta pro vrácení se krátí

Vánoce jsou časem radosti, ale ne všechny dárky, které dostaneme, odpovídají našim představám. Nevhodné velikosti, duplikáty nebo prostě něco, co se nám nehodí – to vše může být důvodem k vrácení nebo výměně dárku. Pokud jste se ocitli v této situaci, nezoufejte. Většina obchodů má pro takové případy řešení.

včera

včera

Tragédie v Gaze: Třídenní holčička zemřela na podchlazení, další lidé umírají při náletech

Třídenní holčička Sila zemřela v Gaze na podchlazení a nejméně deset dalších lidí bylo zabito při náletech, zatímco se Izrael s Hamásem se vzájemně obviňují z komplikování jednání o příměří, které by mohlo ukončit již čtrnáctiměsíční válku. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy