"Tetička" BBC začala rozhlasové vysílání před 100 lety

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC), které se někdy přezdívá "tetička", vznikla v říjnu 1922, s cílem vzdělávat, informovat a bavit. Pravidelné rozhlasové vysílání zahájila před 100 lety, 14. listopadu 1922, do 1. ledna 1927 se nazývala British Broadcasting Company. Pravidelné televizní vysílání začalo 2. listopad 1936, BBC byla tehdy první televizní stanicí na světě. Nyní je její součástí britský a globální rozhlas a rovněž televize pro masové publikum. Kromě toho vytváří i internetový obsah. BBC měla v minulých 100 letech zásadní vliv na britský život či kulturu.

BBC je financována z koncesionářských poplatků, které platí všechny domácnosti vlastnící televizi a které mají zaručit její redakční nezávislost. A právě kolem budoucího financování se vede v poslední době diskuse. Generální ředitel BBC Tim Davie například letos v lednu řekl, že BBC by nedokázala veškerému publiku poskytovat stejnou službu jako nyní, pokud by byla financovaná pouze komerčně. "BBC by v případě komerčního financování ztratila něco cenného," konstatoval Davie. Koncesionářské poplatky tvoří skoro tři čtvrtiny rozpočtu BBC, jejich existence je nicméně do konce roku 2027 garantovaná zvláštní vyhláškou, která vytyčuje způsob financování a misi vysílací společnosti.

BBC je jednou z nejslavnějších rozhlasových stanic na světě, její televizi sledují celosvětově stovky milionů lidí. BBC zaměstnává po celém světě na 22.000 lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber (přes 72 miliard korun).

Nejsledovanějším televizním kanálem je BBC One (vysílá od listopadu 1936), domovem specializovaných pořadů BBC Two (vysílá od roku 1964), kanálem pro mládež je BBC Three a kulturním kanálem je BBC Four. BBC News je 24hodinová zpravodajská stanice vysílající pouze zpravodajství a publicistiku, existuje i řada dalších televizních programů a služeb pro Anglii. Severní Irsko, Skotsko a Wales.

BBC má také deset rozhlasových stanic po celé Velké Británii, další rozhlasové stanice ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku a desítky místních rozhlasových stanic v Anglii a na Normanských ostrovech. Digitální služby zahrnují zpravodajství, sport, počasí a další. Televizní, rozhlasová a online služba BBC World Service působí ve více než 40 jazycích.

Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem. Po vztyčení železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.

Začátky BBC byly ale zejména obchodní: když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli si hlavně zajistit odbyt pro své výrobky. Ale už v roce 1927 se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice. A změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation.

Zakladatel BBC John Reith formoval její etiku (informovat, vzdělávat a bavit), která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic.

Rádio rychle startovalo u britského publika, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více jeho posluchačů. Vyvíjel se i program - od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.

Ve 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, prvního svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.

Po vypuknutí druhé světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro nepočetné posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny - pomocí hudby a zábavních pořadů.

Poválečná doba byla již věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií. V 70. a 80. letech 20. století dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů pět milionů.

Související

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

Více souvisejících

BBC

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 5 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy