"Tetička" BBC začala rozhlasové vysílání před 100 lety

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC), které se někdy přezdívá "tetička", vznikla v říjnu 1922, s cílem vzdělávat, informovat a bavit. Pravidelné rozhlasové vysílání zahájila před 100 lety, 14. listopadu 1922, do 1. ledna 1927 se nazývala British Broadcasting Company. Pravidelné televizní vysílání začalo 2. listopad 1936, BBC byla tehdy první televizní stanicí na světě. Nyní je její součástí britský a globální rozhlas a rovněž televize pro masové publikum. Kromě toho vytváří i internetový obsah. BBC měla v minulých 100 letech zásadní vliv na britský život či kulturu.

BBC je financována z koncesionářských poplatků, které platí všechny domácnosti vlastnící televizi a které mají zaručit její redakční nezávislost. A právě kolem budoucího financování se vede v poslední době diskuse. Generální ředitel BBC Tim Davie například letos v lednu řekl, že BBC by nedokázala veškerému publiku poskytovat stejnou službu jako nyní, pokud by byla financovaná pouze komerčně. "BBC by v případě komerčního financování ztratila něco cenného," konstatoval Davie. Koncesionářské poplatky tvoří skoro tři čtvrtiny rozpočtu BBC, jejich existence je nicméně do konce roku 2027 garantovaná zvláštní vyhláškou, která vytyčuje způsob financování a misi vysílací společnosti.

BBC je jednou z nejslavnějších rozhlasových stanic na světě, její televizi sledují celosvětově stovky milionů lidí. BBC zaměstnává po celém světě na 22.000 lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber (přes 72 miliard korun).

Nejsledovanějším televizním kanálem je BBC One (vysílá od listopadu 1936), domovem specializovaných pořadů BBC Two (vysílá od roku 1964), kanálem pro mládež je BBC Three a kulturním kanálem je BBC Four. BBC News je 24hodinová zpravodajská stanice vysílající pouze zpravodajství a publicistiku, existuje i řada dalších televizních programů a služeb pro Anglii. Severní Irsko, Skotsko a Wales.

BBC má také deset rozhlasových stanic po celé Velké Británii, další rozhlasové stanice ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku a desítky místních rozhlasových stanic v Anglii a na Normanských ostrovech. Digitální služby zahrnují zpravodajství, sport, počasí a další. Televizní, rozhlasová a online služba BBC World Service působí ve více než 40 jazycích.

Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem. Po vztyčení železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.

Začátky BBC byly ale zejména obchodní: když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli si hlavně zajistit odbyt pro své výrobky. Ale už v roce 1927 se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice. A změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation.

Zakladatel BBC John Reith formoval její etiku (informovat, vzdělávat a bavit), která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic.

Rádio rychle startovalo u britského publika, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více jeho posluchačů. Vyvíjel se i program - od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.

Ve 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, prvního svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.

Po vypuknutí druhé světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro nepočetné posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny - pomocí hudby a zábavních pořadů.

Poválečná doba byla již věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií. V 70. a 80. letech 20. století dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů pět milionů.

Související

BBC

BBC jde do boje. Trumpovu žalobu o čtvrt bilionu za sestřih projevu rázně odmítá

Britská veřejnoprávní stanice BBC oficiálně potvrdila, že se bude u soudu bránit žalobě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten v pondělí na Floridě podal žalobu o astronomických 10 miliard dolarů (přibližně 230 miliard korun). Jádrem sporu je kontroverzní sestřih Trumpova projevu ze 6. ledna 2021 v dokumentárním pořadu Panorama, který byl ve Velké Británii odvysílán před americkými volbami v roce 2024.

Více souvisejících

BBC

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy