"Tetička" BBC začala rozhlasové vysílání před 100 lety

Britská veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost British Broadcasting Corporation (BBC), které se někdy přezdívá "tetička", vznikla v říjnu 1922, s cílem vzdělávat, informovat a bavit. Pravidelné rozhlasové vysílání zahájila před 100 lety, 14. listopadu 1922, do 1. ledna 1927 se nazývala British Broadcasting Company. Pravidelné televizní vysílání začalo 2. listopad 1936, BBC byla tehdy první televizní stanicí na světě. Nyní je její součástí britský a globální rozhlas a rovněž televize pro masové publikum. Kromě toho vytváří i internetový obsah. BBC měla v minulých 100 letech zásadní vliv na britský život či kulturu.

BBC je financována z koncesionářských poplatků, které platí všechny domácnosti vlastnící televizi a které mají zaručit její redakční nezávislost. A právě kolem budoucího financování se vede v poslední době diskuse. Generální ředitel BBC Tim Davie například letos v lednu řekl, že BBC by nedokázala veškerému publiku poskytovat stejnou službu jako nyní, pokud by byla financovaná pouze komerčně. "BBC by v případě komerčního financování ztratila něco cenného," konstatoval Davie. Koncesionářské poplatky tvoří skoro tři čtvrtiny rozpočtu BBC, jejich existence je nicméně do konce roku 2027 garantovaná zvláštní vyhláškou, která vytyčuje způsob financování a misi vysílací společnosti.

BBC je jednou z nejslavnějších rozhlasových stanic na světě, její televizi sledují celosvětově stovky milionů lidí. BBC zaměstnává po celém světě na 22.000 lidí. Ročně BBC hospodaří s rozpočtem 2,4 miliardy liber (přes 72 miliard korun).

Nejsledovanějším televizním kanálem je BBC One (vysílá od listopadu 1936), domovem specializovaných pořadů BBC Two (vysílá od roku 1964), kanálem pro mládež je BBC Three a kulturním kanálem je BBC Four. BBC News je 24hodinová zpravodajská stanice vysílající pouze zpravodajství a publicistiku, existuje i řada dalších televizních programů a služeb pro Anglii. Severní Irsko, Skotsko a Wales.

BBC má také deset rozhlasových stanic po celé Velké Británii, další rozhlasové stanice ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku a desítky místních rozhlasových stanic v Anglii a na Normanských ostrovech. Digitální služby zahrnují zpravodajství, sport, počasí a další. Televizní, rozhlasová a online služba BBC World Service působí ve více než 40 jazycích.

Československá sekce BBC začala vysílat v září 1939, během války poskytla prostor českému ministru zahraničí Janu Masarykovi k pravidelným pořadům i prezidentu Edvardu Benešovi ke spojení s okupovanou vlastí. Populární pořady v New Yorku pro BBC natáčeli Jiří Voskovec s Janem Werichem. Po vztyčení železné opony vysílání v českém jazyce pokračovalo. V 90. letech česká sekce BBC přesídlila do Prahy a v Londýně zůstalo jen několik redaktorů. Česká redakce připravovala zhruba pět hodin pořadů v češtině. Její vysílání bylo ukončeno na začátku roku 2006.

Začátky BBC byly ale zejména obchodní: když šest britských výrobců rozhlasových přijímačů založilo 18. října 1922 tuto společnost, chtěli si hlavně zajistit odbyt pro své výrobky. Ale už v roce 1927 se z akciové společnosti výrobců rádií stala národní institucí, když britský parlament rozhodl, že se z ní stane nekomerční stanice. A změnil její název z British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation.

Zakladatel BBC John Reith formoval její etiku (informovat, vzdělávat a bavit), která trvá dodnes a vytvořila příklad pro mnoho dalších veřejných rozhlasových stanic.

Rádio rychle startovalo u britského publika, jak se u přijímačů soustřeďovalo stále více jeho posluchačů. Vyvíjel se i program - od prvního bulletinu přes první vysílání z terénu, od prvních královských zpráv až k prvnímu úderu legendárního Big Benu na vlnách BBC.

Ve 30. letech 20. století se vystavělo vysílací studio, prvního svého druhu v Británii. Vysílání se rozšířilo o sekci umění, vzdělání, zřídila se sekce zahraničních zpráv. Též se začalo experimentovat s první pravidelnou televizní stanicí pod vedením Johna Logieho Bairda.

Po vypuknutí druhé světové války hrálo rádio rozhodující roli v informování. Winston Churchill na jeho vlnách pronášel slavné projevy, stalo se životně důležitým pro nepočetné posluchače doma i ve světě jako zdroj objektivního a nezávislého zpravodajství. Ale nalézalo i lehčí tóny - pomocí hudby a zábavních pořadů.

Poválečná doba byla již věkem televize, který spustila korunovace královny Alžběty II. Rádio postupně přineslo nové komedie, dětské pořady, koncerty, podporu umění a vzdělání vůbec, stejně jako moderních technologií. V 70. a 80. letech 20. století dosahoval počet diváků 20 milionů a počet posluchačů pět milionů.

Související

Boris Johnson

BBC kvůli trapasu zrušila rozhovor s Johnsonem

Britská stanice BBC zrušila plánovaný rozhovor s bývalým premiérem Borisem Johnsonem poté, co moderátorka omylem poslala jeho týmu poznámky s připravenými otázkami. Uvedl to server Politico.

Více souvisejících

BBC

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Vladislav Surkov

Rusko se bude rozšiřovat všemi směry, cílem je likvidace Ukrajiny, prohlásil tajemný Putinův poradce Surkov

Od začátku války na Ukrajině neposkytl žádný politický rozhovor. Nepronesl žádný veřejný komentář k bojům, které zasáhly srdce Evropy. Vladislav Surkov, jedna z nejzáhadnějších postav Ruska, mlčel. Přesto právě on je tím, kdo „stvořil“ Vladimira Putina, tajemný poradce, jenž inspiroval román Čaroděj Kremlu spisovatele Giuliana da Empoliho. Serveru L'Express se podařilo přiblížit mu a přesvědčit jej k rozhovoru.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump je jediný, kdo věří, že dosáhne míru na Ukrajině. Paralyzuje tím ale celou Evropu

Mírový proces na Ukrajině se ukazuje jako iluze, kterou bere vážně pouze americký prezident Donald Trump. Jeho snaha o ukončení války prostřednictvím přímých rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaskočila Evropu a ochromila její schopnost reagovat. Evropské země se ocitly v nepříjemné situaci, kdy jim nezbývá než sledovat dění zpovzdálí, zatímco Washington rozhoduje o budoucnosti ukrajinského konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká přepisuje historii. Po bronzu z lyžařského sjezdu má zlato ze snowboardingu

Česká zimní sportovní královna Ester Ledecká potvrdila, že se jí tak neříká náhodou. Zase jednou totiž přepisovala svým výkonem historii a stala se tak nesmrtelnou. Přestože už letos jednu medaili z mistrovství světa má, ve čtvrtek se jí podařilo získat další medaili z dalšího letošního mistrovství světa. Jak známo, v únoru v rakouském Saalbachu získala ve sjezdu v rámci světového šampionátu v alpském lyžování bronzovou medaili (což byla první medaile z MS v historii pro nějakého českého alpského lyžaře), nyní na ni navázala na mistrovství světa ve snowboardingu, tedy v druhém zimním sportu, který tento sportovní fenomén provozuje. Stalo se tak v paralelním obřím slalomu ve švýcarském Svatém Mořici, který s přehledem ovládla a stala se tak mistryní světa.

včera

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Francie uspořádá další summit o Ukrajině, v Saúdské Arábii budou jednat USA s Ruskem a Ukrajinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.

včera

včera

František Straka

Straka bude opět na Slovensku „psem záchranářem“. Tahat kaštany z ohně bude v Banské Bystrici

Fotbalový trenér František Straka zase jednou po čase míří k sousedům na Slovensko. A opět tam bude zachraňovat jeden z klubů tamní nejvyšší soutěže. Po předešlých tamních působeních v Trenčíně a Michalovcích nyní hodlá mezi slovenskou elitu udržet Duklu Banskou Bystricu. Ta se v současnosti nachází ve skupině o udržení, přičemž už devět zápasů v řadě za sebou nepoznalo, jak chutná vítězství.

včera

včera

Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

včera

Rusko, Kreml

Kreml vybral muže, který povede jednání o míru s USA

Rusko jmenovalo bývalého důstojníka FSB Sergeje Besedu, který měl klíčovou roli při plánování invaze na Ukrajinu v roce 2022, aby vedl mírová jednání s USA v Saúdské Arábii. Beseda, jenž dříve stál v čele pátého ředitelství ruské špionážní agentury FSB a dohlížel na zpravodajské operace na Ukrajině, včetně náboru spolupracovníků před invazí, se v pondělí zúčastní jednání v Rijádu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

včera

Armáda Velké Británie

Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

V Londýně probíhají jednání o možné přítomnosti západních vojenských jednotek na Ukrajině, přičemž se zdůrazňuje, že by se nejednalo o klasické mírové síly, ale spíše o tzv. „ujišťovací síly“. Podle diplomatických a obranných zdrojů by mise nazvaná Multinational Force Ukraine (MFU) měla za cíl posílit jakékoli příměří a dlouhodobě podpořit stabilitu v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ukrajinci u Kursku ustupují pod ruským tlakem. Ztráta strategické výhody může mít fatální dopad na diplomatická jednání

Ukrajinské síly v Kurské oblasti na území Ruské federace postupně ustupují a ztrácejí strategické pozice. Rusové znovu ovládli město Sudža a podle dostupných informací vytlačují Ukrajince zpět až do Sumské oblasti. Tím Kyjev přichází o klíčovou vyjednávací výhodu, která se pod rostoucím tlakem současné administrativy Bílého domu může zcela rozplynout. Pokud by se situace vyvíjela v neprospěch Ukrajiny i na diplomatické frontě, hrozí dokonce extrémní scénář, v němž by mohla proběhnout i kremelská „denacifikace“ – se všemi důsledky, které by to znamenalo pro ukrajinskou suverenitu.

včera

Donald Trump

Velké sliby, nulové výsledky. Trumpův sen o konci války na Ukrajině se rozpadá

Prezident Donald Trump se v tomto týdnu pustil do nejintenzivnější diplomatické snahy o ukončení války na Ukrajině od ruské invaze před třemi lety. Jeho telefonáty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským však přinesly smíšené výsledky a ukázaly, jak složitá je cesta k míru.

včera

včera

včera

Rozhovor Trumpa s Putinem nastolení míru nepřinesl. Expert popsal, co ale způsobil Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin souhlasil s návrhem amerického prezidenta Donalda Trumpa na dočasné zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ruskem a Ukrajinou. Dohoda měla platit po dobu 30 dní, uvedl Bílý dům i Kreml. Nestalo se tak.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy