Domov (bez) domova v hledáčku Jindřicha Štreita

Na výstavě s názvem Domov (bez) domova bude k vidění výběr čtyřiceti velkoformátových fotografií ze souboru, který vznikl v zimě roku 2015. Pojítkem mezi nimi je život lidí bez domova. Snímky charakterizuje jejich naléhavost a melancholická poetika. Zobrazují nevzhlednou realitu a zároveň jsou svým způsobem krásné. Popisují těžké osudy lidí, kteří se ocitli takzvaně na okraji společnosti. Samotu, bezradnost, otupělost, strádání. I přesto se ale tito lidé snaží uchovat si svou důstojnost například prostřednictvím zútulnění svých příbytků.

Jde o přechodný stav, či definitivu? (zdroj: Jindřich Štreit)

Fotografie vznikly ve spolupráci Jindřicha Štreita s Armádou spásy, respektive s asistencí jejích terénních pracovníků. Štreit se sice ve své tvorbě sociální tématice věnuje dlouhodobě, ale terénní pracovníci Armády spásy pohnuté osudy lidí bez domova, jejich strasti i drobné radosti nebo jejich zvyky přeci jen znají lépe. Soubor fotografií vznikal v okolí Opavy, Ostravy, Přerova, Brna a Šumperku. „Fotografování probíhalo vždy na bázi dobrovolnosti a vzájemného pochopení mezi člověkem bez domova a mnou. Nikdy nedošlo k sebemenšímu konfliktu. Naopak, díky fotografování jsem se setkal s velmi zajímavými lidmi a jejich osudy,“ říká Štreit.

„Humanistické poselství fotografa Jindřicha Štreita o životě bezdomovců je obdařeno autorovou schopností empaticky přistupovat k lidem na okraji. Jeho fotografie nás zároveň motivují k přemýšlení o vratkosti, nevyzpytatelnosti a hodnotách vlastního života,“ říká o tomto projektu sociolog a fotograf Jiří Siostrzonek. Jindřich Štreit i Armáda spásy se prostřednictvím této výstavy snaží napomoci odbourávání mýtů ohledně bezdomovectví, které ve společnosti dlouhodobě přetrvávají. Domov, který je často brán jako samozřejmost, můžeme velice lehce ztratit.

Domov, láska, přátelství jako jedny ze základních lidských potřeb (zdroj: Jindřich Štreit)

Výstava potrvá do 2. dubna.

Jindřich Štreit (1946) pochází ze Vsetína. Jako pedagog působil například na katedře fotografie Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze. Od roku 1991 je pedagogem na Institutu tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity v Opavě. Jako fotograf se věnuje zejména dokumentární fotografii se zaměřením na sociální tématiku. Z jeho fotografických cyklů a projektů jmenujme například Romové bez romantiky (Severní Morava), Vesnice (Bruntálsko), Ženská věznice (Pardubice), Tváře za zdí (Čína), Horníci z Petrosanu (Rumunsko) a mnoho dalších.