Počasí, jaké Evropa nezažila? Přiženou se stejné hurikány, které devastují Ameriku

Hurikány se vyznačují silnými dešti a vznikají díky teplým mořským proudům. Energie, která se uvolňuje během těchto srážek, je hnací silou hurikánů. Vznikají za pozdního léta v západní části tropického Atlantiku, kde je mořská voda dostatečně teplá.

Teplejší mořská voda poskytne hurikánům více energie, což je zesílí. Silnější hurikány budou mít větší šanci dostat se do západní Evropy předtím než zaniknou. Další důležitou změnou bude to, že oblast, kde je mořská voda dostatečně teplá pro vytváření hurikánů, se rozšíří na východ.

Chladnější mořská voda ve středních šířkách snižuje sílu hurikánu. Pokud hurikány dosáhnou střední šířky před tím, než zaniknou, mohou znovu zesílit, i když je hladina mořské vody studenější. Může se tak stát z důvodu, že nyní mohou čerpat energii také ze zvýšených teplotních změn od severu na jih.

„Kvůli převládajícímu směru povrchových větrů pohybujících se z východu na západ přes severní Atlantik se hurikány pohybují na západ a mohou zasáhnout východní pobřeží Severní Ameriky. Kromě pohybu směrem na západ se pohybují také k pólu. Tento pohyb je spojen s rotací Země, která na hurikány vyvíjí polární sílu. Pokud dosáhnou střední šířky před dosažením země, jsou zachyceni východními větry, které v těchto zeměpisných šířkách převládají. Zbytky hurikánů proto mohou zasáhnout západní Evropu,“ napsal server RTE.

V důsledku nárůstu teploty mořské vody o 2 až 3 °C dochází ke zvýšení počtu hurikánu a hlavní bouřková sezóna se mění ze zimy na podzim. To má dalekosáhle důsledky pro flóru a faunu.