KOMENTÁŘ | Končící vláda dala ekonomice další ránu pěstí. Ta nová bude mít co slepovat

Již tak dost výrazně nemocné české státní finance dostanou v nejbližší době další, a to pořádnou, „ťafku“. Proč, ptáte se? Protože stát, jak už i na těchto stránkách zaznělo, bude platit z programu Antivirus (což je dle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky program podpory zaměstnanosti, určený na zmírnění negativních dopadů celosvětového šíření onemocnění COVID-19) automobilkám a jejich dodavatelům příspěvky na náhradu mzdy zaměstnancům, a to prosím ne kvůli zákeřné nemoci, ale kvůli nedostatku čipů. To ale není všechno, chystají se totiž i další velké platby ze státní kasy, a to hlavně na zmírnění následků energetické krize. Rozhodování a kroky odcházející vlády Andreje Babiše ale působí i přes zdánlivou „lidskost“ humpolácky, a navíc budou mít podle názoru ekonomů velmi negativní dopad na státní finance a na další, nutno podotknout, že NUTNÉ kroky příští vlády. Ta totiž bude muset kvůli výše řečenému šetřit o to víc.

Vždyť je to správně, pomáhat lidem, tak proč tu zbytečně kritizujete, jistě namítne nejeden čtenář. Hmm, možná. Když se ale vrátíme zpátky o několik dní k důvodům, proč v tuzemských volbách zvítězily volební koalice Spolu a PirStan, rychle zjistíme, že mezi ty hlavní patřily hlavně sliby o zastavení nekontrolovaného utrácení ze státní kasy a pro nápravu zmateného fungování ministerstev a úředníků v podobě třeba neustálého předkládání norem a direktiv, které po několika týdnech rušily jedno za druhým soudy. Navíc ‒ pojďme si tak nějak, jak říkají Angličani, „roughly“, tedy nahrubo, spočítat, na kolik nás přijde podpora odstávky automobilového průmyslu. A je nutno říct znovu, že ne kvůli globální pandemii covidu, ale kvůli nedostatku čipů. Dopředu říkám, že z těch čísel se vám zatočí hlava. A ještě dodatek ‒ o plánu této podpory bude rozhodovat stejně nakonec Evropská komise.

Zatím se ale na domácí Tripartitě, což je institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, dohodlo, že automobilky a jejich dodavatelé kvůli omezení výroby dostanou, zatím asi jen na dva měsíce, příspěvky z programu Antivirus. Stát plánuje vyplatit lidem v těchto firmách, kteří by ale rádi pracovali, jen nemohou, až 60 procent náhrady mzdy a to do 29 000 korun. Ok. Podle tuzemských statistiků patří automobilový průmysl mezi nejdůležitější odvětví v Česku. Čísla říkají, že tento segment zaměstnává více než 180 tisíc lidí. Pravdou taky je, že největší dodavatel čísel pro HDP Česka, tedy Škoda Auto, je nejviditelnější firma z celého segmentu, ale kvůli „chip shortage“ netrpí jen ona. Dle zjištění časopisu Forbes, bude mít velké komplikace s budoucími příjmy kvůli zastavení výroby u automobilek dalších 900 společností tuzemského průmyslu.

Zpátky ale k těm výpočtům. Má-li domácí automobilový průmysl 180 000 lidí a každý z nich dostane oněch 29 000 korun (vím, je to zjednodušení), pak dvouměsíční stopka výroby přijde stát dle výpočtu autora na téměř 10,5 miliard korun. Plus ty další zmiňované výdaje na podporu energetické krize... Není těžké si poté říct, a budu se možná na těchto stránkách opakovat, že se musím rozhodnout vždy jen buď a nebo. Správně nebo špatně. Nic mezi tím. Když si skutečně objektivně vezmete ta poslední rozhodnutí končící tuzemské vlády, nelze se pak divit hlasům, které říkají, že se popisovanými rozhodnutími politická reprezentace rozhodla, že před svým odchodem do opozice, nadělá ve veřejných financích takovou paseku, kterou už nikdo nikdy neuklidí. Anebo uklidí, ale bude to doslova „krvavé“. Takže za nutné škrty, dělané kvůli popisovaným krokům vlády Andreje Babiše jinou politickou partou, přijde pro lídra ANO za pár let odměna v podobě znovu nejsilnějšího politického hnutí v zemi za nové „Bude líp“.

Věc s podporou automobilového průmyslu je tak opravdu dokreslením nesystémového rozhodování. Navíc pro lidi to ve skutečnosti není dobré. A to ani přes následující argumenty: Podle poradenské společnosti Deloitte znamená každá miliarda výpadku tržeb ve Škodovce ztrátu zhruba necelé dvě miliardy korun v rámci celé ekonomiky, respektive snížení celkového HDP o zhruba osm set milionů korun. Faktem je i to, že ztráta jedné miliardy korun v tržbách se celkově projeví ztrátou asi 600 pracovních míst v celé ekonomice. Agentura ČTK k tomu citovala prohlášení Sdružení automobilového průmyslu, podle kterého automobilky letos kvůli nedostatku čipů nevyrobí až 250 000 osobních aut. To představuje výpadek tržeb okolo 200 miliard korun. Neúprosná matematika říká, že kvůli tomu přijdeme o 333 333 pracovních míst.

Uskutečnil jsem v rámci nejnovějšího plánu podpory státu auto segmentu anketu mezi majiteli firem, kterých by se to mohlo týkat. Jenže jednoznačnou odpověď, zda je to potřeba či ne, jsem nedostal. Některé firmy totiž souhlasí s tím, že by je stát měl podpořit, když dlouhodobě táhly českou ekonomiku, aby kvůli dočasným výkyvům v dodávkách čipů nemusely pro odstávky výroby v automobilkách propouštět své zaměstnance. Jenže dost často se mi dostalo i opačné reakce s vysvětlením, které jsem tu popsal dříve. Doufám, že se tak nyní nebudu ptát jen sám, zda je opravdu problém pro odpovědné úředníky a ministry pod vedením „firemního manažera“ udělat i na poslední chvíli správné rozhodnutí. A to podle platných zákonů a norem, nejen pro populistické gesto, které víc uškodí, než pomůže.

Možná že i kvůli neochotě současného končícího vládního kabinetu dělat věci správně, se pak objevují v médiích názory, jako třeba v případě ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy o tom, že řešit problémy v auto segmentu pomocí programu Antivirus není správné, protože jde jen o to, že lidé, kteří pracují a platí daně, hradí dovolenou některým spoluobčanům. Problém je v tom, že Andrej Babiš dobře ví, že zahlazovat příkopy ve společnosti mu nové hlasy ve volbách nepřinese a jeho hvězda by tak mohla zhasnout. Oznámená opatření mu tak bohužel ve skutečnosti nahrají na to, aby byl stále v záři reflektorů. K velké škodě nás všech.

Související

Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.
Americký dolar, ilustrační fotografie. Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.

Více souvisejících

Ekonomika auto Vláda ČR komentář

Aktuálně se děje

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

včera

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy