KOMENTÁŘ | Končící vláda dala ekonomice další ránu pěstí. Ta nová bude mít co slepovat

Již tak dost výrazně nemocné české státní finance dostanou v nejbližší době další, a to pořádnou, „ťafku“. Proč, ptáte se? Protože stát, jak už i na těchto stránkách zaznělo, bude platit z programu Antivirus (což je dle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky program podpory zaměstnanosti, určený na zmírnění negativních dopadů celosvětového šíření onemocnění COVID-19) automobilkám a jejich dodavatelům příspěvky na náhradu mzdy zaměstnancům, a to prosím ne kvůli zákeřné nemoci, ale kvůli nedostatku čipů. To ale není všechno, chystají se totiž i další velké platby ze státní kasy, a to hlavně na zmírnění následků energetické krize. Rozhodování a kroky odcházející vlády Andreje Babiše ale působí i přes zdánlivou „lidskost“ humpolácky, a navíc budou mít podle názoru ekonomů velmi negativní dopad na státní finance a na další, nutno podotknout, že NUTNÉ kroky příští vlády. Ta totiž bude muset kvůli výše řečenému šetřit o to víc.

Vždyť je to správně, pomáhat lidem, tak proč tu zbytečně kritizujete, jistě namítne nejeden čtenář. Hmm, možná. Když se ale vrátíme zpátky o několik dní k důvodům, proč v tuzemských volbách zvítězily volební koalice Spolu a PirStan, rychle zjistíme, že mezi ty hlavní patřily hlavně sliby o zastavení nekontrolovaného utrácení ze státní kasy a pro nápravu zmateného fungování ministerstev a úředníků v podobě třeba neustálého předkládání norem a direktiv, které po několika týdnech rušily jedno za druhým soudy. Navíc ‒ pojďme si tak nějak, jak říkají Angličani, „roughly“, tedy nahrubo, spočítat, na kolik nás přijde podpora odstávky automobilového průmyslu. A je nutno říct znovu, že ne kvůli globální pandemii covidu, ale kvůli nedostatku čipů. Dopředu říkám, že z těch čísel se vám zatočí hlava. A ještě dodatek ‒ o plánu této podpory bude rozhodovat stejně nakonec Evropská komise.

Zatím se ale na domácí Tripartitě, což je institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, dohodlo, že automobilky a jejich dodavatelé kvůli omezení výroby dostanou, zatím asi jen na dva měsíce, příspěvky z programu Antivirus. Stát plánuje vyplatit lidem v těchto firmách, kteří by ale rádi pracovali, jen nemohou, až 60 procent náhrady mzdy a to do 29 000 korun. Ok. Podle tuzemských statistiků patří automobilový průmysl mezi nejdůležitější odvětví v Česku. Čísla říkají, že tento segment zaměstnává více než 180 tisíc lidí. Pravdou taky je, že největší dodavatel čísel pro HDP Česka, tedy Škoda Auto, je nejviditelnější firma z celého segmentu, ale kvůli „chip shortage“ netrpí jen ona. Dle zjištění časopisu Forbes, bude mít velké komplikace s budoucími příjmy kvůli zastavení výroby u automobilek dalších 900 společností tuzemského průmyslu.

Zpátky ale k těm výpočtům. Má-li domácí automobilový průmysl 180 000 lidí a každý z nich dostane oněch 29 000 korun (vím, je to zjednodušení), pak dvouměsíční stopka výroby přijde stát dle výpočtu autora na téměř 10,5 miliard korun. Plus ty další zmiňované výdaje na podporu energetické krize... Není těžké si poté říct, a budu se možná na těchto stránkách opakovat, že se musím rozhodnout vždy jen buď a nebo. Správně nebo špatně. Nic mezi tím. Když si skutečně objektivně vezmete ta poslední rozhodnutí končící tuzemské vlády, nelze se pak divit hlasům, které říkají, že se popisovanými rozhodnutími politická reprezentace rozhodla, že před svým odchodem do opozice, nadělá ve veřejných financích takovou paseku, kterou už nikdo nikdy neuklidí. Anebo uklidí, ale bude to doslova „krvavé“. Takže za nutné škrty, dělané kvůli popisovaným krokům vlády Andreje Babiše jinou politickou partou, přijde pro lídra ANO za pár let odměna v podobě znovu nejsilnějšího politického hnutí v zemi za nové „Bude líp“.

Věc s podporou automobilového průmyslu je tak opravdu dokreslením nesystémového rozhodování. Navíc pro lidi to ve skutečnosti není dobré. A to ani přes následující argumenty: Podle poradenské společnosti Deloitte znamená každá miliarda výpadku tržeb ve Škodovce ztrátu zhruba necelé dvě miliardy korun v rámci celé ekonomiky, respektive snížení celkového HDP o zhruba osm set milionů korun. Faktem je i to, že ztráta jedné miliardy korun v tržbách se celkově projeví ztrátou asi 600 pracovních míst v celé ekonomice. Agentura ČTK k tomu citovala prohlášení Sdružení automobilového průmyslu, podle kterého automobilky letos kvůli nedostatku čipů nevyrobí až 250 000 osobních aut. To představuje výpadek tržeb okolo 200 miliard korun. Neúprosná matematika říká, že kvůli tomu přijdeme o 333 333 pracovních míst.

Uskutečnil jsem v rámci nejnovějšího plánu podpory státu auto segmentu anketu mezi majiteli firem, kterých by se to mohlo týkat. Jenže jednoznačnou odpověď, zda je to potřeba či ne, jsem nedostal. Některé firmy totiž souhlasí s tím, že by je stát měl podpořit, když dlouhodobě táhly českou ekonomiku, aby kvůli dočasným výkyvům v dodávkách čipů nemusely pro odstávky výroby v automobilkách propouštět své zaměstnance. Jenže dost často se mi dostalo i opačné reakce s vysvětlením, které jsem tu popsal dříve. Doufám, že se tak nyní nebudu ptát jen sám, zda je opravdu problém pro odpovědné úředníky a ministry pod vedením „firemního manažera“ udělat i na poslední chvíli správné rozhodnutí. A to podle platných zákonů a norem, nejen pro populistické gesto, které víc uškodí, než pomůže.

Možná že i kvůli neochotě současného končícího vládního kabinetu dělat věci správně, se pak objevují v médiích názory, jako třeba v případě ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy o tom, že řešit problémy v auto segmentu pomocí programu Antivirus není správné, protože jde jen o to, že lidé, kteří pracují a platí daně, hradí dovolenou některým spoluobčanům. Problém je v tom, že Andrej Babiš dobře ví, že zahlazovat příkopy ve společnosti mu nové hlasy ve volbách nepřinese a jeho hvězda by tak mohla zhasnout. Oznámená opatření mu tak bohužel ve skutečnosti nahrají na to, aby byl stále v záři reflektorů. K velké škodě nás všech.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika auto Vláda ČR komentář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pavel Gross bude jedním z nových trenérů národního týmu.

Rulíka nahradí silné trenérské duo. Moták a Gross začnou po mistrovství světa

Již je jasné, že po letošním mistrovství světa v hokeji nebude na lavičce národního A-týmu pokračovat realizační tým v čele s Radimem Rulíkem. Kouč, který v roce 2024 dokázal s reprezentací po letech vyhrát světový šampionát, jenž se tehdy navíc konal v Praze, minulý měsíc oznámil, že u reprezentace po MS pokračovat nehodlá. Od té doby tak prezident Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Alois Hadamczik hledal Rulíkova nástupce a nakonec je našel. Ve čtvrtek, kdy začala příprava na blížící se světový šampionát ve Švýcarsku, na tiskové konferenci potvrdil, že novými trenéry se od příští sezóny stanou Zdeněk Moták a Pavel Gross.

před 2 hodinami

Donald Trump

USA se nenechají vydírat, vzkázal Trump do Teheránu

Americký prezident Donald Trump poprvé reagoval na nejnovější události na Blízkém východě, kde Írán kvůli pokračující námořní blokádě opět uzavřel Hormuzský průliv. USA se podle nejvyššího představitele nenechají vydírat. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dominik Feri

Feriho propuštění se bude řešit znovu u okresního soudu

Exposlanec Dominik Feri má novou naději na propuštění z vězení. Krajský soud vrátil věc okresnímu soudu, který původně v lednu rozhodl, že si bývalý politik bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Írán to myslel vážně. Hormuzský průliv je opět uzavřený

Íránská armáda v sobotu oznámila, že pokračuje v kontrole Hormuzského průlivu. Světová média tak informují o opětovném uzavření klíčového místa světové námořní dopravy. Teherán se rozhodl reagovat na fakt, že pokračuje americká námořní blokáda. 

před 10 hodinami

Tomáš Chorý

Chorý zná trest za plivnutí na soupeře. Nezahraje si jen jeden zápas

Jen jeden soutěžní zápas si nezahraje reprezentační útočník Tomáš Chorý. Přesně takový trest dostal od Disciplinární komise Ligové fotbalové asociace (LFA) za údajné plivnutí na plzeňského Sampsona Dweha ze závěru vzájemného ligového zápasu z poslední neděle. Komise se usnesla, že plivnutí Tomáše Chorého nebyl úmyslný akt z jeho strany a proto se tak rozhodla pro udělení nejmenšího možného trestu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Hormuzský průliv můžeme znovu uzavřít, varoval Írán

Hormuzský průliv nemusí zůstat otevřený, varoval Teherán ústy předsedy parlamentu Mohammada Baghera Ghalibafa. Amerického prezidenta zároveň obvinil z několika lživých tvrzení, která podle Ghalibafa nepřinesou úspěch v diplomatických jednáních. 

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Nebudeme riskovat. Do otevřeného Hormuzského průlivu se lodě nehrnou, mají strach

I přes oficiální potvrzení o zprovoznění Hormuzského průlivu ze strany Íránu i amerického prezidenta Donalda Trumpa panuje mezi velkými námořními dopravci značná skepse. Firmy jako Maersk nebo Hapag-Lloyd sice zprávu o uvolnění cesty kvitují, jedním dechem však zdůrazňují, že nehodlají riskovat bezpečí svých lidí ani zboží. Aktuální statistiky ukazují, že lodě se do této oblasti zatím nehrnou a většina dopravců raději vyčkává na potvrzení reálné bezpečnosti.

včera

Letadla, ilustrační foto

Žádná krize nehrozí. EU popřela tvrzení IEA o nedostatku leteckého paliva

Evropská unie odmítá zprávy o tom, že by kontinentu hrozil bezprostřední nedostatek leteckého paliva vedoucí k masivnímu rušení letů. Eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v pátek prohlásil, že informace o docházejícím kerosinu neodpovídají skutečné situaci. Reagoval tak na varování šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola, který jen o den dříve odhadoval, že Evropě zbývají zásoby paliva na zhruba šest týdnů.

včera

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

včera

Péter Magyar

Delegace EU dorazila do Budapešti. Začalo jednání o restartu napjatých vztahů

Delegace Evropské unie dorazila do Budapešti k zásadním jednáním, která mají za cíl restartovat napjaté vztahy mezi Bruselem a Maďarskem. Rozhovory probíhají v době, kdy dosluhující premiér Viktor Orbán poprvé od své volební porážky veřejně uznal, že jedna politická éra skončila. Přestože Orbán přijal plnou odpovědnost za výsledek své strany Fidesz, naznačil, že o jeho dalším setrvání v čele hnutí rozhodne až červnový sjezd.

včera

Írán už Hormuzský průliv nikdy nezavře, Izrael má zákaz bombardovat Libanon, řekl Trump. NATO vzkázal, ať se do toho neplete

Americký prezident Donald Trump vydal sérii prohlášení, ve kterých oznámil zásadní obrat v blízkovýchodním konfliktu. Podle jeho slov Spojené státy s okamžitou platností zakázaly Izraeli další bombardování Libanonu. Prezident zdůraznil, že Izrael má od USA tyto akce striktně zakázány, a dodal, že současná situace již stačila. Svůj příspěvek na sociální síti Truth Social zakončil rázným zvoláním, že čeho je moc, toho je příliš.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy