KOMENTÁŘ | Končící vláda dala ekonomice další ránu pěstí. Ta nová bude mít co slepovat

Již tak dost výrazně nemocné české státní finance dostanou v nejbližší době další, a to pořádnou, „ťafku“. Proč, ptáte se? Protože stát, jak už i na těchto stránkách zaznělo, bude platit z programu Antivirus (což je dle Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky program podpory zaměstnanosti, určený na zmírnění negativních dopadů celosvětového šíření onemocnění COVID-19) automobilkám a jejich dodavatelům příspěvky na náhradu mzdy zaměstnancům, a to prosím ne kvůli zákeřné nemoci, ale kvůli nedostatku čipů. To ale není všechno, chystají se totiž i další velké platby ze státní kasy, a to hlavně na zmírnění následků energetické krize. Rozhodování a kroky odcházející vlády Andreje Babiše ale působí i přes zdánlivou „lidskost“ humpolácky, a navíc budou mít podle názoru ekonomů velmi negativní dopad na státní finance a na další, nutno podotknout, že NUTNÉ kroky příští vlády. Ta totiž bude muset kvůli výše řečenému šetřit o to víc.

Vždyť je to správně, pomáhat lidem, tak proč tu zbytečně kritizujete, jistě namítne nejeden čtenář. Hmm, možná. Když se ale vrátíme zpátky o několik dní k důvodům, proč v tuzemských volbách zvítězily volební koalice Spolu a PirStan, rychle zjistíme, že mezi ty hlavní patřily hlavně sliby o zastavení nekontrolovaného utrácení ze státní kasy a pro nápravu zmateného fungování ministerstev a úředníků v podobě třeba neustálého předkládání norem a direktiv, které po několika týdnech rušily jedno za druhým soudy. Navíc ‒ pojďme si tak nějak, jak říkají Angličani, „roughly“, tedy nahrubo, spočítat, na kolik nás přijde podpora odstávky automobilového průmyslu. A je nutno říct znovu, že ne kvůli globální pandemii covidu, ale kvůli nedostatku čipů. Dopředu říkám, že z těch čísel se vám zatočí hlava. A ještě dodatek ‒ o plánu této podpory bude rozhodovat stejně nakonec Evropská komise.

Zatím se ale na domácí Tripartitě, což je institucionalizovaná platforma pro vedení sociálního dialogu mezi vládou, odbory a zaměstnavateli, dohodlo, že automobilky a jejich dodavatelé kvůli omezení výroby dostanou, zatím asi jen na dva měsíce, příspěvky z programu Antivirus. Stát plánuje vyplatit lidem v těchto firmách, kteří by ale rádi pracovali, jen nemohou, až 60 procent náhrady mzdy a to do 29 000 korun. Ok. Podle tuzemských statistiků patří automobilový průmysl mezi nejdůležitější odvětví v Česku. Čísla říkají, že tento segment zaměstnává více než 180 tisíc lidí. Pravdou taky je, že největší dodavatel čísel pro HDP Česka, tedy Škoda Auto, je nejviditelnější firma z celého segmentu, ale kvůli „chip shortage“ netrpí jen ona. Dle zjištění časopisu Forbes, bude mít velké komplikace s budoucími příjmy kvůli zastavení výroby u automobilek dalších 900 společností tuzemského průmyslu.

Zpátky ale k těm výpočtům. Má-li domácí automobilový průmysl 180 000 lidí a každý z nich dostane oněch 29 000 korun (vím, je to zjednodušení), pak dvouměsíční stopka výroby přijde stát dle výpočtu autora na téměř 10,5 miliard korun. Plus ty další zmiňované výdaje na podporu energetické krize... Není těžké si poté říct, a budu se možná na těchto stránkách opakovat, že se musím rozhodnout vždy jen buď a nebo. Správně nebo špatně. Nic mezi tím. Když si skutečně objektivně vezmete ta poslední rozhodnutí končící tuzemské vlády, nelze se pak divit hlasům, které říkají, že se popisovanými rozhodnutími politická reprezentace rozhodla, že před svým odchodem do opozice, nadělá ve veřejných financích takovou paseku, kterou už nikdo nikdy neuklidí. Anebo uklidí, ale bude to doslova „krvavé“. Takže za nutné škrty, dělané kvůli popisovaným krokům vlády Andreje Babiše jinou politickou partou, přijde pro lídra ANO za pár let odměna v podobě znovu nejsilnějšího politického hnutí v zemi za nové „Bude líp“.

Věc s podporou automobilového průmyslu je tak opravdu dokreslením nesystémového rozhodování. Navíc pro lidi to ve skutečnosti není dobré. A to ani přes následující argumenty: Podle poradenské společnosti Deloitte znamená každá miliarda výpadku tržeb ve Škodovce ztrátu zhruba necelé dvě miliardy korun v rámci celé ekonomiky, respektive snížení celkového HDP o zhruba osm set milionů korun. Faktem je i to, že ztráta jedné miliardy korun v tržbách se celkově projeví ztrátou asi 600 pracovních míst v celé ekonomice. Agentura ČTK k tomu citovala prohlášení Sdružení automobilového průmyslu, podle kterého automobilky letos kvůli nedostatku čipů nevyrobí až 250 000 osobních aut. To představuje výpadek tržeb okolo 200 miliard korun. Neúprosná matematika říká, že kvůli tomu přijdeme o 333 333 pracovních míst.

Uskutečnil jsem v rámci nejnovějšího plánu podpory státu auto segmentu anketu mezi majiteli firem, kterých by se to mohlo týkat. Jenže jednoznačnou odpověď, zda je to potřeba či ne, jsem nedostal. Některé firmy totiž souhlasí s tím, že by je stát měl podpořit, když dlouhodobě táhly českou ekonomiku, aby kvůli dočasným výkyvům v dodávkách čipů nemusely pro odstávky výroby v automobilkách propouštět své zaměstnance. Jenže dost často se mi dostalo i opačné reakce s vysvětlením, které jsem tu popsal dříve. Doufám, že se tak nyní nebudu ptát jen sám, zda je opravdu problém pro odpovědné úředníky a ministry pod vedením „firemního manažera“ udělat i na poslední chvíli správné rozhodnutí. A to podle platných zákonů a norem, nejen pro populistické gesto, které víc uškodí, než pomůže.

Možná že i kvůli neochotě současného končícího vládního kabinetu dělat věci správně, se pak objevují v médiích názory, jako třeba v případě ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy o tom, že řešit problémy v auto segmentu pomocí programu Antivirus není správné, protože jde jen o to, že lidé, kteří pracují a platí daně, hradí dovolenou některým spoluobčanům. Problém je v tom, že Andrej Babiš dobře ví, že zahlazovat příkopy ve společnosti mu nové hlasy ve volbách nepřinese a jeho hvězda by tak mohla zhasnout. Oznámená opatření mu tak bohužel ve skutečnosti nahrají na to, aby byl stále v záři reflektorů. K velké škodě nás všech.

Související

Ekonomika

Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí

Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

Více souvisejících

Ekonomika auto Vláda ČR komentář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 9 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 13 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy