KOMENTÁŘ | Válka změnila uvažování Evropy. Bude si muset jasně říct, kde kupovat plyn a ropu

Zatímco se ještě na přelomu minulého a letošního roku zdálo, že by se i přes už tehdy tu vědomé, tu nevědomé přešlapy členských zemí Evropské unie a jejich lídrů v otázkách snižování ceny energií, zvláště zemního plynu a elektřiny, mohly sesunout z loňských výšin níž, přišla nečekaná pohroma. Doslova. Bezprecedentní invaze a zabíjení nevinných lidí ruským agresorem Vladimirem Putinem a jeho partičkou válečných štváčů, rozmetala všechny analýzy a úvahy o tom, že by se v roce 2022 mohly ceny energií uklidnit. Nejeden zlý jazyk sice může namítnout, že přece naděje na zklidnění situace tu pořád je, jenže i kvůli zatím nekončící válce musí Evropa přemýšlet nad tím, jak odstranit své fatální chyby při vyjednávání nejen objemů a cen za zemní plyn z Ruska, ale jak se ho zbavit, pokud možno z většiny svých transakcí za energie.

A proč se o tom vůbec bavit, když už nyní je Evropě jasné, že se bude muset, dřív nebo později, obejít bez ruských komodit, nechce-li v budoucnu čelit ještě možná vážnějšímu konfliktu s Ruskem? Snad první vlaštovkou, která naznačuje změnu trendu, i když po ní už řada expertů volala dávno, je oznámení německého kancléře Olafa Scholze, který teď, na konci února 2022, prohlásil, že jeho země urychlí výstavbu dvou terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). A to jako reakci právě na válku na Ukrajině a snížení závislosti na ruském zemním plynu. No jo, řeknete si, a to už nešlo třeba v roce 2014, kdy Putin invazí zabral Krym? Ten totiž patří Ukrajině. Bez ohledu na bláboly nejrůznějších politických postav i z domácí scény.

Jenže podobných „přešlapů“ udělala Evropa i Německo bohužel víc. Máte ale pravdu, milí čtenáři, že bohužel i v tomhle platí ono dobré české pořekadlo o tom, že po bitvě je každý generál. Nemá cenu asi proto připomínat politický projekt Nord Stream II a důvody jeho výstavby, ale aniž by to byla pustá fráze, je nutné se příště bránit i tomu, když hlavní dodavatel zemního plynu z Ruska, jaksi „opomene“ v letní sezóně, jak se to stalo loni v létě, dodat Evropě rezervy plynu na zimu. Další faul. A to nejen kvůli rychle narostlé ceně. Pravdou ale je, že i poté na nějakou rychlou reakci, neměli evropští odběratelé vlastně téměř řádné páky. Bránit se Evropa rostoucím cenám plynu, jak uvedl bruselský think-tank Bruegel, kterého citoval online deník Aktuálně.cz ještě před vypuknutím zbabělé ruské agrese, moc nemohla.

Kontinent je totiž výhradním dovozcem zemního plynu a jeho hlavním dodavatelem je právě totalitní Rusko. Zajímavé jsou závěry analytiků zmíněného zdroje. Z nich totiž vyplývá, že právě když padala cena komodity, srazily se dovozy plynu na pětiletá minima. A snad i jen trochu poučený čtenář ví, na základě studia ekonomie, že kde není nabídka, roste rychle cena. A kdo měl největší prospěch z této triviální rovnice? Není třeba snad ani říkat, že právě stát, který se nyní zřejmě neštítí vůbec ničeho. Válkychtivé putinovské Rusko. Na druhou stranu pro něj je to pořád hlavní zdroj získávání peněz. Ropa, zemní plyn, komodity. Z toho Putin zbrojí, a proto chce ceny těchto položek co největší. Když si ale uvědomíme, že při rostoucím počtu ruských smrtelných útoků na civilisty, kteří kvůli zbabělosti Putina, přicházejí o život, ale jemu se s vojáky nedaří Ukrajinu dobít, dá se čekat, že stále více budou útočit na kritickou infrastrukturu, tedy i ropovody a plynovody.

Pak mohou ceny oněch strategických surovin vystřelit ještě výš. Rychle se tak může naplnit nejen scénář o ropě za 150 dolarů za barel, o kterém jsem tu psal. Bohužel i pro zemní plyn a další komodity může ale rychle platit, že líp už bylo. Důkazem může být třeba konstatování z amerických médií o tom, že válečný konflikt v Evropě v posledních dnech rozvířil globální trhy, způsobil otřesy na akciových trzích, zvýšil ceny ropy a vnesl do již tak velké nerovnováhy celosvětové ekonomiky ještě více nejistoty. Obavy oněch neviditelných investorů kvůli tomu, že inflace, která už je nyní ve světě dosti vysoká, by mohla být ještě vyšší, se začínají naplňovat. Třeba ve Spojených státech se index spotřebitelských cen, který měří průměrnou změnu cen, které spotřebitelé platí za zboží a služby, v lednu tohoto roku, kdy ještě válečný konflikt nehořel, za poslední rok zvýšil o 7,5 procenta. To je 40leté maximum. Doufalo se, že inflace brzy začne klesat a že faktory, které ji řídí, jako vysoké ceny plynu a problémy s dodavatelským řetězcem, konečně pominou. Jenže ‒ jak se říká, člověk míní a ‒ snad ani nebudu psát, kdo činí.

Když vezmeme jenom inflaci, cenu plynu a ropy, pak třeba americká televizní stanice CNN uvedla, že průměrná cena zemního plynu ve výši 3,54 dolaru za galon je nyní výrazně více než 2,66 dolaru před rokem, a i toto číslo nyní kvůli válce poroste ještě výš, zejména s blížícími se letními měsíci, které přivedou na silnice více lidí. Joe Brusuelas, hlavní ekonom poradenské firmy RSM, řekl právě v CNN, že rusko-ukrajinský konflikt by mohl meziročně navýšit inflaci v USA na 10 procent (ta je dnes 7,5 %), částečně způsobenou kvůli růstu ceny plynu. Podle jeho výpočtu by zvýšení cen ropy na 110 dolarů mohlo v průběhu roku zvýšit spotřebitelské ceny o 2,8 procenta. O tom, že výše popsané skoky, a to nejen v USA, základních makro veličin, udělají dlouhodobou paseku v životě celého světa, není potřeba dlouho polemizovat.

Ceny plynu, ropy, ale vlastně ani většiny dalších komodit, které neslouží pro investice, ale jsou nutné k životu lidí, kvůli válce na Ukrajině, hned tak nezlevní. Všimli jste si, že naše vlastní, míněno evropské, hyby, se vždycky, bráno jistou mírou zjednodušení, ukáží v plné nahotě v krizových situacích, jako je tato. Věřím proto, když stávající lídři u moci, i jejich politická opozice vidí, co rozhodnutí v minulosti, učinění s těmi, kteří jsou ochotni vést válku, způsobila, nebudou příště, zůstanou-li u moci, s podobnými existencemi vůbec vyjednávat. Věřme proto, když mluvíme o těch cenách energií, že doporučení expertů budou o to rychleji, a hlavně skutečně zaváděná do praxe. Třeba ty terminály na LNG už totiž mohly dávno stát, a to nejen v Německu.

Související

Volodymyr Zelenskyj Komentář

Zelenskyj se nekrotí a stojí ho to spojence. Nátlak fungoval, když ruská armáda stála před Kyjevem

Ukrajina ztrácí důležitou podporu svých předních spojenců. Prezident Volodymyr Zelenskyj volí špatnou strategii diplomacie, kdy na své podporovatele ze zahraničí vyvíjí často až nepřiměřený nátlak. Ten se stává neslučitelným s národními zájmy daných zemí a rovněž s veřejným míněním. Nepřizpůsobil urgenci vlastních projevů situaci. Ruská armáda již přes rok není před Kyjevem a nehrozí, že se ukrajinská suverenita během pár dní může rozpadnout. 

Více souvisejících

komentář ropa plyn evropa Rusko EU Energetika plynovod Nord Stream 2

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Zuzana Čaputová

Čaputová vyzývá Slováky k účasti ve volbám, zatímco ji Fico chce žalovat

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala Slováky k účasti ve volbám. Ty se konají už v sobotu 30. září a kampaň je na vrcholu. Učinila tak opakovaně a zdůrazňuje, že volby jsou obrazem stavu společnosti ve státě. A ať dopadnou jakkoliv, stále jsou demokratické, což je podle ní správné. Slovenská prezidentka nebude pokračovat do druhého volebního období a předseda nejsilnější strany Robert Fico ji chce po volbách obžalovat. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Důvěra v českou ekonomiku spadla nejníže od covidu. Důvěra v průmyslu je nejnižší od roku 2009

Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí. 

včera

Searching for Home

Jak zní jazz 21. století? Už ve středu se v klubu Jazz Dock odehraje finále soutěže Jazzfruit

Finále čtrnáctého ročníku soutěže Jazzfruit pro mladé jazzové i jazzem inspirované kapely ze střední Evropy se uskuteční již tuto středu 27. září v klubu Jazz Dock od 19.00 hodin. Vítězem letošního ročníku se může stát německá formace Searching for Home, polská skupina Ninja Episkopat nebo ostravská písničkářka Nika, která je zároveň vítězkou v kategorii Junior. O prvenství rozhodne nejen odborná porota, ale i samotní návštěvníci koncertu. Finálový koncert v Jazz Docku zakončí výherce minulého ročníku, polské Marcin Pater Trio.

včera

včera

včera

Jakub Voráček

Jágr povolal do kladenského realizačního týmu novou posilu. Voráček pomůže jako mentor

Přestože se hokejovému Kladnu povedlo po třech kolech konečně bodovat, když nad favoritem z Vítkovic na jeho ledě vyhrálo 3:2 po nájezdech, stále jsou Středočeši pasováni do role největších outsiderů extraligy. I proto se majitel Jaromír Jágr rozhodl k posílení realizačního týmu. Zavolal svému kamarádovi a bývalému reprezentantovi Jakubu Voráčkovi, aby právě on pomohl Kladnu coby mentor. Mistr světa z roku 2010, jenž svou kariéru v NHL musel přerušit kvůli zdravotním problémům, nakonec tuto nabídku přijal.

včera

Vít Rakušan

ANO hrozí kvůli Rakušanovi hlasováním o nedůvěře

Vít Rakušan (STAN) nemůže být podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové nadále ministrem vnitra. Ve hře je i hlasování o nedůvěře vládě, pokud bude premiér Petr Fiala (ODS) bagatelizovat zjištění, že Rakušan měl šifrovaný telefon.

Aktualizováno včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kladenský útočník Strnad si tři zápasy nezahraje kvůli napadení čárového rozhodčího

Hokejové Kladno se bude muset ve třech zápasech extraligy obejít bez útočníka Jakuba Strnada. Ten v rámci zápasu 3. kola s Vítkovicemi srazil u mantinelu tvrdě na led čárového rozhodčího Vladimíra Rožánka, jenž se následně těžce sbíral z ledu a další minuty zápasu musela odřídit zbývající trojice sudích. Právě za tento incident, jak informovala v sobotu Asociace profesionálních klubů na webu, obdržel třízápasový distanc a k tomu navíc i pokutu ve výši 10 procent měsíčního platu.

včera

včera

Vážná nehoda na D3 uzavřela dálnici na několik hodin. Pro řidiče letěl vrtulník

Vážná nehoda v pondělí na několik hodin uzavřela dálnici D3 u Tábora. Na místě zasahovaly všechny složky IZS včetně záchranářského vrtulníku, který letecky transportoval jednoho zraněného do nemocnice. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy