EXKLUZIVNĚ Z BRUSELU - Evropské peníze končí v některých případech u radikálů či extremistů, dokonce i u teroristů. Přímo v Evropském parlamentu na to poukázal český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který poskytl rozhovor pro EuroZprávy.cz u příležitosti konference nazvané Radikalizace a extremismus: Jak EU financuje svou vlastní hrozbu. Řeč přišla i na současnou migrační vlnu, která zatěžuje Česko.
Podtitul vámi pořádané konference obsahuje poměrně ostré tvrzení o tom, že si Evropská unie financuje vlastní hrozbu. Uvádíte, že chcete poukázat na nebezpečí, které představují skupiny, jež dostávají peníze z EU a zároveň skrytě podporují radikalizaci a extremismus. Opravdu takové skupiny existují? Můžete přinejmenším naznačit, o koho se jedná?
My máme poměrně liberální pojetí demokracie, kdy se snažíme v rámci svobody slova neomezovat náboženské skupiny. Státy jako Španělsko, Francie, Německo, Dánsko nebo Švédsko dlouhodobě mají problém nazývat skupiny, které mají radikálnější názory třeba na přijetí muslimské víry, jako extremistické. Jenže situace neustále graduje, což se ukázalo už v letech 2014 až 2016, kdy byl Islámský stát nejsilnější. Tehdy byla řada lidí v Evropě radikalizována pomocí tzv. radikálních imámů, ale říkalo se, že jde jen o jednotlivce.
Tahle teorie se začala rozpadat po roce 2017, kdy začalo být zřejmé, že za posíláním bojovníků Islámskému státu stojí organizované skupiny, které byly často placené ze zemí otevřeně se hlásících k radikálním odnožím islámské víry. Často jde až o sektářské skupiny, které jsou však hodně rozšířené. O těch je potřeba začít mluvit, protože když probíhaly teroristické útoky, ať už v Belgii, Francii nebo Německu, tak tam vždy bylo napojení na nějakého radikálního imáma či jiného člověka z těchto skupin. Řeč je především o Muslimském bratrstvu.
Co víme o jeho působení v rámci Evropské unie?
Muslimské bratrstvo má dnes asi nejširší a nejpropracovanější síť, působí zhruba ve 14 zemích Evropské unie. Charakteristické pro něj i jemu podobné skupiny je, že se tváří jako modlitební kroužek či vzdělávací organizace, přitom velmi systematicky tvoří síť na to, aby v budoucnu mohly aplikovat právo šaría na území Evropské unie nebo potlačovat práva menšin nebo žen.
Jak se evropské peníze k takovým organizacím jako Muslimské bratrstvo dostanou?
Peníze putují přes tzv. umírněné organizace k teroristům a extremistickým organizacím, což jsou zjištění, která podporují i tajné služby, včetně těch českých. Vyšetřování většinou ukazují, že finanční prostředky vyčerpané z EU jsou nejčastěji prostřednictvím bitcoinu nebo jiné virtuální měny posílány dál do světa, kde jsou užívány pro jiné účely, než by měly, například k tréninku lidí, kteří se pak vrací do EU s úkolem vytvořit síť k ovládání veřejného života i politiky. Především v západní Evropě jsou podezření na financování teroristických skupin poměrně častá.
Problém se v budoucnu může týkat i Česka, připouští europoslanec
Zaznamenaly už unijní státy nějaké úspěchy v boji s těmito skupinami?
Rakousko v listopadu 2020 zastavilo 10 milionů eur, které měly být poslány organizacím s napojením na Hamás a Muslimské bratrstvo a jejich prostřednictvím také na islámské skupiny v Sýrii. Souběžně probíhala podobná operace i v Německu, kde došlo k zastavení penězovodů pro jednu organizaci vyzývající lidi k radikalizaci. V Nizozemsku se odehrálo to samé v následujícím roce.
Může něco dělat i Evropská unie, nebo se s problémem musí vypořádat každý z členských států na národní úrovni za pomoci svých bezpečnostních složek?
Přinejmenším můžeme přestat dávat těmto organizacím peníze na to, abychom financovali jejich strukturu. Byl bych pro zákaz takových organizací ve všech státech EU. I mezi muslimy probíhá diskuze, jestli a do jaké míry tolerovat extrémní postoje lidí, kteří užívají víru k politickým cílům. Dokonce i v arabském světě, tedy s výjimkou dvou států, dnes převládá chuť zakázat Muslimské bratrstvo kompletně. Podle nich je potřeba nulová tolerance.
Jak moc se tento problém dotýká České republiky?
Nás se to teď netýká, ale může se stát, že začne. Pokud by Muslimské bratrstvo některé státy zakázaly, tak ti lidé se zřejmě přesunou jinam a posílí tamní komunity.
Česko momentálně čelí migrační vlně. Nabízí se proto otázka, zdali je dostatečná lustrace lidí, kteří v jejím rámci přichází do Evropské unie?
Lustrace se dělají a poměrně důkladně, ale zaměstnávají lidi a zaberou obrovské množství času. To je aktuálně ten největší problém, protože každý týden přichází tři až pět tisíc lidí.
A vedou vůbec arabské státy dostatečnou evidenci o „svých“ lidech?
Třeba Pákistánci mají detailní přehled, také Afghánistán má všechny lidi zaregistrované a jejich dokumentaci digitalizovanou. Když tedy někdo přijde a řekne, že nemá doklady, tak my jsme schopni udělat rekognici jeho historie. Většina zemí s námi v tomhle směru spolupracuje. Také jsem měl možnost vidět v Maroku, jak mají vypracované detailní záznamy o radikálech. Proto se tam vždycky dokázali s extremisty poměrně rychle vypořádat, mají nulovou toleranci k extremismu a snaží se ty lidi zastavit.
EU musí investovat do obranného průmyslu. Myšlenku společné armády by Zdechovský opustil
Migranti do Česka momentálně přicházejí především přes tzv. balkánskou cestu. Nepomohla by s řešením migrační otázky integrace některých dalších zemí z Balkánu do EU? Mám na mysli třeba Severní Makedonii, složitější je to naopak se Srbskem kvůli jeho blízkým vztahům s Ruskem.
Osobně podporuji vstup některých balkánských států. Severní Makedonie je výborným příkladem. Evropská unie ale musí začít tlačit na všechny země se vztahem k ní, například na Srbsko, s nímž má bezvízový styk, aby okamžitě začaly proti ilegální migraci bojovat. Bohužel, některé země, jako právě již zmiňované Srbsko, situaci spíše zhoršují. EU ji přitom v tuto chvíli není schopná sama zvládnout a potřebuje součinnost s dalšími zeměmi.
U otázek evropské bezpečnosti ještě zůstaneme, protože jste v říjnu napsal komentář pro iDnes, kde jste se zmiňoval o potřebě zlepšení evropského obranného průmyslu a jeho nedostatečných výrobních kapacit. Otevřela nám válka na Ukrajině oči?
Ano, protože předtím se dlouhodobě na tyto věci vůbec nemyslelo. Evropa snižovala kapacity, jen míst sloužících k výrobě tanků ubylo z patnácti na jedno nebo dvě. Dnes bychom jich byli schopni produkovat jen jednotlivé kusy. Česká republika jako jedna z mála má ještě ten obranný průmysl v nějaké kondici.
Ve zmíněném textu jste také uvedl, že EU by měla definitivně opustit myšlenku společné armády. Jak a proč jste dospěl k takovému závěru?
Podle mě je myšlenka evropské armády naprosto zbytečná, protože máme NATO, fungující obrannou alianci. Nedává tedy smysl vytvářet podobnou strukturu na úrovni Evropské unie, i když už tady v minulosti takové pokusy byly. Byla by to velmi drahá záležitost a dle mého názoru i neefektivní.
Souvisí to i s vaší osobní zkušeností s národní armádou, kdy jste členem aktivních záloh?
Ano, souvisí. Vycvičit schopné vojáky totiž není snadné, je potřeba dobrá technika, dobří velitelé. Takové lidi nenajdete na chodníku. Neměli bychom tyto síly tříštit. Pojďme společně budovat silné národní armády a pojďme se vzájemně podporovat v NATO. EU si v dnešní době nemůže dovolit plýtvat energií na projekty, které by ve skutečnosti jen kopírovaly něco, co už tady roky funguje.
Související
35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš
Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ
rozhovor , Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) , EU (Evropská unie) , Muslimské bratrstvo , radikalizace , EuroZprávy.cz , extremismus , Terorismus , migrace , evropský parlament , KDU - ČSL
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
před 27 minutami
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
před 43 minutami
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
před 1 hodinou
Svrčinová na vlastní žádost končí jako hlavní hygienička
Aktualizováno před 1 hodinou
VIDEO: Londýnem se prohánělo několik splašených zakrvácených koní. Na místě jsou zranění lidé
před 1 hodinou
Valorizace důchodů v lednu 2025: První odhady už naznačují, jak penze porostou
před 2 hodinami
Putinův věrný sluha suspendoval kněze, který vedl mši za Navalného
před 2 hodinami
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
před 2 hodinami
Rozhodnuto: Řecko předá systém Patriot Ukrajině. USA jim zaručily bezpečnost a kompenzaci
před 2 hodinami
Sestra vůdce KLDR hrozí: Vybudujeme ohromnou vojenskou sílu
před 3 hodinami
Černochová jmenuje nového šéfa vojenské rozvědky. Berouna střídá Bartovský
před 3 hodinami
Fico definitivně zatočil s RTVS. Stanice se přejmenuje a bude povinně vysílat hymnu
před 4 hodinami
Meningokok v Česku zabil malého chlapce. Experti zdůrazňují význam očkování
před 5 hodinami
Počasí: Česko čekají ještě dvě mrazivé noci, upozornili meteorologové
před 5 hodinami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 6 hodinami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 7 hodinami
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 7 hodinami
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 7 hodinami
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 8 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
Jen pět politických stran nebo hnutí by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle březnového volebního modelu agentury Median. Volby by s velkým náskokem vyhrálo opoziční hnutí ANO, které by volilo 32 procent voličů.
Zdroj: Jan Hrabě