Student Dominik Petýrek z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci od letošního června do prosince podstupuje stáž v rámci českého předsednictví v Radě Evropské unie. Konkrétně zastává pozici člena týmu, který má na starost digitální a telekomunikační agendu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. „Zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana,“ konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Hodnotí také kladně, že Rada EU nyní žije českým předsednictvím.
Co přesně v Bruselu děláš a jak jsi se tam dostal? Jak dlouho tam budeš? Máš možnost se občas podívat domů?
V Bruselu jsem od června tohoto roku jako stážista Stálého zastoupení České republiky při EU v rámci českého předsednictví v Radě EU. Za to, že jsem tady, vděčím zejména své alma mater, tedy Katedře politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci, která mě na stáž nominovala. To, že jsem nakonec přímo tady v Bruselu bude nejspíš způsobeno tím, že se v rámci svého studia zabývám mimo jiné zejména problematikou Evropské unie a diplomacie, takže jsem i doufal, že budu v rámci výběrového řízení přiřazen právě sem, kde se v rámci předsednictví odehrává alespoň z mého pohledu to nejzajímavější.
Do Bruselu jsem přijel někdy začátkem června, tedy skoro měsíc před začátkem předsednictví, musím ale říct že i tento „přípravný“ měsíc byl velmi nabitý a do trošku klidnějšího tempa jsme se dostali až v srpnu, kdy se mi i podařilo vrátit alespoň zpátky do Česka.
Možná by také nebylo špatné na úvod říct, co přesně v rámci své stáže dělám. Co se nějakého zařazení týče, tak pracuji v týmu, který má na starosti digitální a telekomunikační agendu a co se nějaké hierarchie týče, tak spadáme pod tzv. Coreper I. Musím říct, že jsem velmi rád za tuto agendu, protože zejména digitalizace je z mého pohledu velmi důležitá pro nějaký budoucí rozvoj a je to něco, co může v mnohém ovlivnit i každodenní život běžného občana. Koneckonců, prvky digitalizace jsou i v oficiálních prioritách CZ PRES, a také tu nyní máme vicepremiéra pro digitalizaci.
Jak zevnitř EU vypadá české předsednictví? Jak tam politici a úředníci Čechy vnímají?
Nevím, jestli jsem úplně ta správná osoba, která by na tuto otázku měla odpovídat. Z mého pohledu jsem byl ale velmi příjemně překvapen tím, s jakým nadšením a zápalem tu všichni pracují a snaží se, aby nám to předsednictví perfektně klapalo. Nasazení všech těch lidí, kteří se na tom podílí je opravdu obrovské a jsem moc rád, že i já můžu přispět tou svojí pomyslnou troškou do mlýna a podílet se na tom obrovském kolosu, kterým CZ PRES bezpochyby je, i když to tak z venku třeba nemusí vypadat.
Nejsem si úplně jistý, jak naše předsednictví vnímají politici, protože pracuji zejména na Stálém zastoupení nebo v Radě EU, takže se s politiky do kontaktu moc často nedostávám. Nějaké názory politiků mám zejména zprostředkovaně z novin, ale alespoň z toho, co zatím čtu, to vypadá, že je CZ PRES většinou hodnoceno kladně i navzdory tomu, v jaké situaci se aktuálně nacházíme, ať už se jedná o válku na Ukrajině a s ní související energetickou krizi, díky které jsme měli již třetí mimořádnou Radu pro energetiku, takže z tohoto pohledu se nejedná o úplně poklidné předsednictví, i tak se ale myslím, že jsme se své role zhostili dobře.
Je také velmi příjemné vidět, že budovy Rady nyní žijí českým předsednictvím, ať už se jedná o výzdobu nebo také o to, jak často tam člověk nyní slyší češtinu, oproti červnu, kdy ještě předsedala Radě EU Francie, je to velký kontrast.
Vyžaduje se od tebe velká zodpovědnost?
K tomuto bych na úvod řekl, že mám okolo sebe opravdu skvělý tým lidí a zejména moji garanti jsou vždy velmi ochotní mi s čímkoliv pomoct či poradit. Ale ta zodpovědnost tu samozřejmě je, on i takový špatně nebo pozdě poslaný email může způsobit hodně problémů, přece jenom je to stále diplomacie, a tak nějak se očekává, že takovéto chyby se stávat nebudou, ale je toho samozřejmě víc.
Máš tam hodně českých kolegů? Případně je tam hodně mladých lidí?
Jak už název napovídá, na Stálém zastoupení České republiky pracují zejména Češi. V institucích je to pak různé, ale samozřejmě i tam pracuje mnoho Čechů, byť nejčastěji se pracovně asi potkávám s našimi tlumočníky, tedy co se těch Čechů týče. Co se věku týče, tak nejvíce mladých lidí mi připadne, že pracuje v Evropském parlamentu, ale možná je to jen takový dojem. Obecně je tu také mnoho stážistů, což se ne vždy dá poznat.
Co bývá tvou běžnou náplní dne? Kolik času denně strávíš prací?
To asi záleží hlavně na situaci a také je to jedna z věcí, co mě na té práci tady baví, že je to různorodé. Ano, jsou dny, kdy trávím většinu dne v kanceláři a vyřizuji různé emaily, zpracovávám dokumenty, účastním se porad a podobně. Potom jsou ale dny, kdy máme zasedání pracovní skupiny, a to pak zase celý den strávím na skupině, kde pomáhám vytvářet zápis. Aktuálně máme s kolegyní soutěž, komu se podaří popsat nejvíce stran, a s 22 stranami z minulého týdne zatím vede. A do toho všeho jsou pak další různé schůzky, trialogy, neformální jednání a tak dále. Je tu také mnoho různých konferencí a diskuzí, které se týkají naší agendy a na které tím pádem chodíme. Ty bývají často i ve večerních hodinách nebo v brzkých ranních, takže i ta pracovní doba se celkem různí.
Jaká je pro Čecha Belgie?
Upřímně musím říct, že poprvé jsem byl v Bruselu a v Belgii obecně teprve loňské září, kdy jsem byl na Stálém zastoupení na takové předpřípravě na stáž a abych se seznámil se svým týmem, a to mě Brusel moc neokouzlil. S postupem času jsem si to tu ale relativně oblíbil a bavíc mě prozkoumávat různá bruselská zákoutí, architektonicky je to město velmi zajímavé.
Ono i životní tempo je tu takové pomalejší, do práce i do školy se chodí většinou na 9 a v neděli si nenakoupíte. Když si na to člověk z uspěchaného Česka zvykne, tak je to vlastně i příjemné, já si však občas nemůžu pomoct a na metro stále dobíhám, což je tu opravdu rarita. Samozřejmě to metro musí zrovna jet, protože pravidelné stávky jsou tu očividně také takovou tradicí.
Jsou zde věci dražší, případně některé levnější?
Co se cen potravin týče, tak ty mi teď připadnou vlastně skoro stejné jako u nás, něco je samozřejmě trochu levnější, něco zase dražší, to je ale asi dáno i lokalitou. Na druhou stranu se ale občas stává, že některé zboží prostě chybí a regály zůstávají i delší dobu prázdné, z čehož si tu ale očividně nikdo nic nedělá a lidé jsou na to zvyklí. Nejsem si však úplně jistý, co by takový stav způsobil u nás doma.
Co je ale zcela určitě dražší jsou služby, ale to už je v zemích na západ od Česka vlastně takovým standardem.
Jako zasloužilého pivaře se tě musím zeptat: Jaké je v Belgii pivo?
Ve zkratce: je jiné. Na druhou stranu je ho tu opravdu velký výběr, takže pokud člověk nepije zrovna ty nejběžnější „pilsy“, tak si myslím, že si tu každý najde takové, jaké by mu chutnalo, což mně osobně, protože mám rád spíše ta více hořká piva, trvalo, ale také už tu mám své favority. Jen tedy českého pivaře musím varovat, že s vyšší cennou piva roste i obsah alkoholu, což se může ukázat jako velmi zrádné.
Těšíš se vůbec ještě domů, nebo bys už v Belgii zůstal?
Samozřejmě že se těším domů, zejména na svoji drahou polovičku, rodinu, kamarády a tak podobně. Jinak ale musím říct, že se mi v Belgii líbí, zejména města jako třeba Antverpy nebo Lovaň jsou opravdu kouzelná a rád se sem zase v budoucnu vrátím.
Poznámka redakce: Autor rozhovoru se s respondentem osobně zná, proto zvolil tykání.
Související
Trump doma potřebuje ukázat rychlé vítězství. Části jeho mírového plánu působily jako překlad z ruštiny, říká Řepa
Trumpův mírový plán? Ruský dokument nestojí ani za papír, na kterém je napsán, říká Zolotukhin
rozhovor , Dominik Petýrek , EU (Evropská unie) , Brusel , diplomacie , Belgie , Univerzita Palackého
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Předpověď počasí na první víkend v prosinci. Mrznout bude maximálně v noci
Aktualizováno před 5 hodinami
OBRAZEM: Praha rozsvítila letošní vánoční strom. Smrk je přes 80 let starý
včera
Metro zasáhne v závěru listopadu další výluka. Bude se pracovat na kolejích
včera
Slavia ani na pátý pokus v Lize mistrů nevyhrála. Tentokrát remizovala s Bilbaem
včera
Princ Harry dostal instrukce pro příští cestu domů. Jde o usmíření s bratrem
včera
První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV
včera
Kupka naznačil, že Svoboda bude odvolán z čela Správy železnic
včera
Trump bez dalšího vysvětlení oznámil uzavření nebe nad Venezuelou
včera
Ruské vojáky nečekají světlé zítřky. Mají dvě možnosti, lepší je zůstat v armádě
včera
Kyjev čelil rozsáhlému útoku. Stovky tisíc Ukrajinců jsou bez elektřiny
včera
Turek ve vládě bude, věří Macinka. Pavla požádal o další schůzku
včera
Nároky na důchody očima statistiků. Čísla mluví jasně
včera
Jermak tvrdí, že se po rezignaci chystá na frontu
včera
Turek, nebo Macinka? Je to vlastně jedno, Babiš riskuje národní bezpečnost
včera
Hrad zveřejnil plán dalších konzultací. Dorazí Havlíček nebo Schillerová
včera
Trump chce najednou zrušit většinu Bidenových rozhodnutí. Panují nejasnosti
včera
Olomoučtí kriminalisté mají napilno. Za dva dny vyjížděli ke dvěma vraždám
včera
Ledovka zasáhne Česko, varuje ČHMÚ. Meteorologové řekli, jaká je situace
včera
Počasí příští týden: Do Česka dorazí oteplení
28. listopadu 2025 21:58
Měl způsobit revoluci v cestování. Kam se poděl Muskův Hyperloop?
Po oznámení, že společnost Hyperloop One v prosinci 2023 ukončila svou činnost, se zdálo, že sen o převratné dopravě skončil. Myšlenka hyperloopu – vlaků „létajících“ rychlostí 700 mil za hodinu v přetlakových trubkách – byla považována za mrtvou. Hyperloop One, dříve podporovaný investicemi od Virgin Group Richarda Bransona, byl hlavním hráčem v tomto odvětví, ale nedokázal udržet finanční rovnováhu.
Zdroj: Libor Novák