Počasí nahání expertům strach. Teplotní rekord padl i na zcela nečekaném místě

Rok 2019 ještě zdaleka nekončí, již jsme v něm ale od Evropy po severní pól zaznamenali vlny veder a rekordní teploty, úkazy související s oteplováním klimatu způsobeným lidskou aktivitou. Opakující se vlny veder jsou jednoznačným symptomem oteplování planety, i přes častou zdráhavost vědců připisovat konkrétní extrémní meteorologické úkazy poruše klimatu, napsala agentura AFP.

Červen 2019 byl po celém světě nejteplejším červnem v historii. Toto prvenství přebral po červnu z roku 2016. Dosažení rekordu lze vysvětlit především zvláště výjimečnými vedry v Evropě, která byla vystavena teplotám v průměru o dva stupně Celsia vyšším, než je normální, uvádí údaje evropského programu Copernicus, který se zabývá klimatickou změnou. Jižní Amerika podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) rovněž prožila svůj nejteplejší červen.

Evropu zasáhly dvě vlny veder za méně než měsíc. První z nich přišla velice brzy, už koncem června, druhá, velice intenzivní, pak v červenci.

Update on the Europe #heatwave with new temperature records. pic.twitter.com/DSZIOWyYb9

— WMO | OMM (@WMO) July 26, 2019

Při první z nich Francie překonala svůj absolutní teplotní rekord. Ve Vérargues na jihu země naměřili 28. června 46 stupňů Celsia. Dosavadní rekord byl 44,1 stupňů z roku 2003.

Během druhé vlny, která právě končí, zůstaly teploty pod touto laťkou, ale hranice 40 stupňů, která byla ve Francii překročena za posledních 50 let pouze ve výjimečných případech, byla překonána v řadě měst včetně Paříže, jež zlomila svůj rekord (42,6 stupňů Celsia oproti 40,4 v roce 1947).

Několik dalších evropských zemí překonalo tento týden svůj absolutní rekord, v některých případech i několikrát, například Německo (42,6 stupňů celsia), Belgie (41,8), a Nizozemsko (40,4). "Od roku 2015 jsme svědky extrémních vln veder, které se objevují každý rok, ať už v jižní nebo severní Evropě," tvrdí Robert Vautard, klimatolog z laboratoře klimatických věd a životního prostředí.

Vautard a jeho kolegové z vědecké skupiny World Weather Attribution na začátku července uvedli, že oteplování klimatu učinilo červnová vedra ve Francii nejméně pětkrát pravděpodobnějšími, než kdyby lidé klima nepozměnili. V příštích dnech se mají zaměřit na horka, která právě končí.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v prvním pololetí roku 2019 silná vedra vyskytla také v Austrálii, Indii, Pákistánu a v některých oblastech Blízkého východu. WMO předpovídá další podobné úkazy v průběhu léta na severní polokouli.

V půlce července dosáhla rtuť teploměrů hodnoty 21 stupňů Celsia v Alertu, nejsevernějším obydleném místě planety, vzdáleném necelých 900 kilometrů od severního pólu. Byl tím ustanoven absolutní teplotní rekord pro tuto stanici. Předchozí rekord (20 stupňů) pochází z července roku 1956, nicméně od roku 2012 zaznamenali několik dní, kdy se teplota na této stanici u pobřeží Atlantického oceánu pohybovala mezi 19 a 20 stupni Celsia.

Poslední čtyři roky byly podle OSN nejteplejšími od dob, kdy se provádí měření. Rok 2018 patří na čtvrtou příčku s průměrnou teplotou na povrchu Země kolem jednoho stupně vyšší, než v období před průmyslovou revolucí.

Rok 2016, kdy byla tato hodnota 1,2 stupně, a jenž byl poznamenán vlivem silného jevu el Niño, je doposud nejteplejším rokem, před léty 2015 a 2017.

Podle NOAA bylo v roce 2019 období od ledna do června druhé nejteplejší v historii měření, stejně teplé jako odpovídající období v roce 2017 a teplejší než stejné období v roce 2016.

"WMO odhaduje, že rok 2019 zřejmě bude mezi pěti nejteplejšími roky a že období 2015-2019 bude úsekem pěti nejteplejších po sobě jdoucích let, jaké jsme kdy zaznamenali," uvedl ve vyjádření Johannes Cullmann, ředitel oddělení klimatu a vody v této organizaci.

Související

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Počasí Teplotní rekordy arktida

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy