Počasí nahání expertům strach. Teplotní rekord padl i na zcela nečekaném místě

Rok 2019 ještě zdaleka nekončí, již jsme v něm ale od Evropy po severní pól zaznamenali vlny veder a rekordní teploty, úkazy související s oteplováním klimatu způsobeným lidskou aktivitou. Opakující se vlny veder jsou jednoznačným symptomem oteplování planety, i přes častou zdráhavost vědců připisovat konkrétní extrémní meteorologické úkazy poruše klimatu, napsala agentura AFP.

Deník Shopaholičky

Červen 2019 byl po celém světě nejteplejším červnem v historii. Toto prvenství přebral po červnu z roku 2016. Dosažení rekordu lze vysvětlit především zvláště výjimečnými vedry v Evropě, která byla vystavena teplotám v průměru o dva stupně Celsia vyšším, než je normální, uvádí údaje evropského programu Copernicus, který se zabývá klimatickou změnou. Jižní Amerika podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) rovněž prožila svůj nejteplejší červen.

Evropu zasáhly dvě vlny veder za méně než měsíc. První z nich přišla velice brzy, už koncem června, druhá, velice intenzivní, pak v červenci.

Update on the Europe #heatwave with new temperature records. pic.twitter.com/DSZIOWyYb9

— WMO | OMM (@WMO) July 26, 2019

Při první z nich Francie překonala svůj absolutní teplotní rekord. Ve Vérargues na jihu země naměřili 28. června 46 stupňů Celsia. Dosavadní rekord byl 44,1 stupňů z roku 2003.

Během druhé vlny, která právě končí, zůstaly teploty pod touto laťkou, ale hranice 40 stupňů, která byla ve Francii překročena za posledních 50 let pouze ve výjimečných případech, byla překonána v řadě měst včetně Paříže, jež zlomila svůj rekord (42,6 stupňů Celsia oproti 40,4 v roce 1947).

Několik dalších evropských zemí překonalo tento týden svůj absolutní rekord, v některých případech i několikrát, například Německo (42,6 stupňů celsia), Belgie (41,8), a Nizozemsko (40,4). "Od roku 2015 jsme svědky extrémních vln veder, které se objevují každý rok, ať už v jižní nebo severní Evropě," tvrdí Robert Vautard, klimatolog z laboratoře klimatických věd a životního prostředí.

Vautard a jeho kolegové z vědecké skupiny World Weather Attribution na začátku července uvedli, že oteplování klimatu učinilo červnová vedra ve Francii nejméně pětkrát pravděpodobnějšími, než kdyby lidé klima nepozměnili. V příštích dnech se mají zaměřit na horka, která právě končí.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v prvním pololetí roku 2019 silná vedra vyskytla také v Austrálii, Indii, Pákistánu a v některých oblastech Blízkého východu. WMO předpovídá další podobné úkazy v průběhu léta na severní polokouli.

V půlce července dosáhla rtuť teploměrů hodnoty 21 stupňů Celsia v Alertu, nejsevernějším obydleném místě planety, vzdáleném necelých 900 kilometrů od severního pólu. Byl tím ustanoven absolutní teplotní rekord pro tuto stanici. Předchozí rekord (20 stupňů) pochází z července roku 1956, nicméně od roku 2012 zaznamenali několik dní, kdy se teplota na této stanici u pobřeží Atlantického oceánu pohybovala mezi 19 a 20 stupni Celsia.

Poslední čtyři roky byly podle OSN nejteplejšími od dob, kdy se provádí měření. Rok 2018 patří na čtvrtou příčku s průměrnou teplotou na povrchu Země kolem jednoho stupně vyšší, než v období před průmyslovou revolucí.

Rok 2016, kdy byla tato hodnota 1,2 stupně, a jenž byl poznamenán vlivem silného jevu el Niño, je doposud nejteplejším rokem, před léty 2015 a 2017.

Podle NOAA bylo v roce 2019 období od ledna do června druhé nejteplejší v historii měření, stejně teplé jako odpovídající období v roce 2017 a teplejší než stejné období v roce 2016.

"WMO odhaduje, že rok 2019 zřejmě bude mezi pěti nejteplejšími roky a že období 2015-2019 bude úsekem pěti nejteplejších po sobě jdoucích let, jaké jsme kdy zaznamenali," uvedl ve vyjádření Johannes Cullmann, ředitel oddělení klimatu a vody v této organizaci.

Deník Shopaholičky

Související

COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.
Ilustrační foto

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je zásadní pro zvládnutí klimatické krize, avšak i pouhá diskuse o tomto tématu je vysoce kontroverzní. Fosiliií paliva jsou v centru klimatické krize, jelikož jejich spalováním vzniká oxid uhličitý, který ohřívá planetu. Dosud se teplota zvýšila o 1,5 °C nad předindustriální úroveň a v budoucnu by mohla přesáhnout 2,5 °C, což by vedlo k rozsáhlým a nezvratným škodám.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Počasí Teplotní rekordy arktida

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 54 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 1 hodinou

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy