Klimatická katastrofa. Jak se změní tvář Evropy? Interaktivní mapy ukazují zkázu

Nárůst rizika samovolných lesních požárů o 40 procent, vzestup hladiny moře o více než půl metru či výrazně častější přívalové deště způsobující záplavy. Takový vývoj podle analýz Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nastane do konce století na řadě míst Evropy, pokud státy nedodrží stanovené cíle ohledně emisí skleníkových plynů.

Instituce různé klimatické scénáře ilustruje na sérii nových interaktivních map.

Z materiálů vyplývá, že pro Česko a střední Evropu představuje největší hrozbu stupňování epizod se silným deštěm, který může způsobovat bleskové povodně. Tento jev podle EEA už nyní na většině míst severní a východní Evropy sílí a při pesimistické variantě vývoje emisí by trend pokračoval. Experti unijní agentury odhadují, že v zimních obdobích by byly přívalové deště na konci století o 15 až 35 procent horší ve srovnání s lety 1971 až 2000. U letních měsíců by jejich intenzita stoupla o přibližně 15 procent.

EEA uvádí, že intenzita a četnost extrémních meteorologických úkazů bude na mnoha místech stoupat bez ohledu na přijatá opatření. "Dopady ovšem budou mnohem mírnější, jestliže snaha snižovat emise povede k úspěchu při udržení globálního růstu teplot výrazně pod dvěma stupni Celsia," dodává EEA v odkaze na cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

Nové mapy ukazují očekávané změny při "nízké", "střední" nebo "vysoké" úrovni emisí. Optimistický scénář by údajně provázelo mimo jiné zvýšení hladiny moře na jihu a západě Evropy o 20 až 40 centimetrů v porovnání s přelomem tisíciletí. Při pesimistické variantě se čeká vzestup o 40 až 100 centimetrů. Deník The Guardian uvádí, že pokud by se hladina moře zvedla o metr dnes, ocitlo by se pod vodou mimo jiné 90 procent města Kingston upon Hull s 260.000 obyvatel.

Další mapy se týkají pobřežních záplav, dopadů na tržby zemědělců, lesních požárů a frekvence "meteorologických období sucha". U posledních dvou jmenovaných jevů hrozí silně negativní vývoj zejména na jihu Evropy, hrozba vznícení lesů by ale mohla výrazně narůst i ve Skandinávii. Riziko požárů vyvolaných povětrnostními podmínkami by podle studií EEA v částech Francie, Španělska, Itálie či Norska bylo při "vysokých" emisích na konci 21. století o více než 40 procent vyšší než v letech 1981 až 2010.

Tato data sama o sobě se už dříve objevila v různých zprávách EEA, až nyní je ale agentura prezentovala v obrázkovém formátu na svém webu. Zdůrazňuje přitom potřebu přizpůsobit různé sféry lidské činnosti vývoji, který je už v jisté míře nevyhnutelný. "Adaptace musí být připravena na míru specifickým regionálním a lokálním okolnostem," uvádí.

Při "nejlepší adaptaci" by například podle odhadů EEA dopady klimatických změn nijak nesnížily tržby zemědělců ve většině regionů EU. Negativní efekty prý mohou farmy omezit tím, že rozrůzní skladbu svých polí, upraví termíny setí nebo zlepší zavlažování svých pozemků.

"Zatímco dopadům klimatických změn se již nelze vyhnout, jejich rozsah závisí na úspěchu globální a evropské snahy snížit emise skleníkových plynů, jak ukládá Pařížská dohoda a předvídá Zelená dohoda pro Evropu," uzavírá EEA v komentáři k novým mapám. Už na konci roku nicméně agentura varovala, že EU bez rychlé změny přístupu nesplní své klimatické cíle pro rok 2030, k nimž se řadí snížení emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.

Související

Smog

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování evropa Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) Moře Počasí

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 45 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy