Nárůst rizika samovolných lesních požárů o 40 procent, vzestup hladiny moře o více než půl metru či výrazně častější přívalové deště způsobující záplavy. Takový vývoj podle analýz Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) nastane do konce století na řadě míst Evropy, pokud státy nedodrží stanovené cíle ohledně emisí skleníkových plynů.
Instituce různé klimatické scénáře ilustruje na sérii nových interaktivních map.
Z materiálů vyplývá, že pro Česko a střední Evropu představuje největší hrozbu stupňování epizod se silným deštěm, který může způsobovat bleskové povodně. Tento jev podle EEA už nyní na většině míst severní a východní Evropy sílí a při pesimistické variantě vývoje emisí by trend pokračoval. Experti unijní agentury odhadují, že v zimních obdobích by byly přívalové deště na konci století o 15 až 35 procent horší ve srovnání s lety 1971 až 2000. U letních měsíců by jejich intenzita stoupla o přibližně 15 procent.
EEA uvádí, že intenzita a četnost extrémních meteorologických úkazů bude na mnoha místech stoupat bez ohledu na přijatá opatření. "Dopady ovšem budou mnohem mírnější, jestliže snaha snižovat emise povede k úspěchu při udržení globálního růstu teplot výrazně pod dvěma stupni Celsia," dodává EEA v odkaze na cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.
Nové mapy ukazují očekávané změny při "nízké", "střední" nebo "vysoké" úrovni emisí. Optimistický scénář by údajně provázelo mimo jiné zvýšení hladiny moře na jihu a západě Evropy o 20 až 40 centimetrů v porovnání s přelomem tisíciletí. Při pesimistické variantě se čeká vzestup o 40 až 100 centimetrů. Deník The Guardian uvádí, že pokud by se hladina moře zvedla o metr dnes, ocitlo by se pod vodou mimo jiné 90 procent města Kingston upon Hull s 260.000 obyvatel.
Další mapy se týkají pobřežních záplav, dopadů na tržby zemědělců, lesních požárů a frekvence "meteorologických období sucha". U posledních dvou jmenovaných jevů hrozí silně negativní vývoj zejména na jihu Evropy, hrozba vznícení lesů by ale mohla výrazně narůst i ve Skandinávii. Riziko požárů vyvolaných povětrnostními podmínkami by podle studií EEA v částech Francie, Španělska, Itálie či Norska bylo při "vysokých" emisích na konci 21. století o více než 40 procent vyšší než v letech 1981 až 2010.
Tato data sama o sobě se už dříve objevila v různých zprávách EEA, až nyní je ale agentura prezentovala v obrázkovém formátu na svém webu. Zdůrazňuje přitom potřebu přizpůsobit různé sféry lidské činnosti vývoji, který je už v jisté míře nevyhnutelný. "Adaptace musí být připravena na míru specifickým regionálním a lokálním okolnostem," uvádí.
Při "nejlepší adaptaci" by například podle odhadů EEA dopady klimatických změn nijak nesnížily tržby zemědělců ve většině regionů EU. Negativní efekty prý mohou farmy omezit tím, že rozrůzní skladbu svých polí, upraví termíny setí nebo zlepší zavlažování svých pozemků.
"Zatímco dopadům klimatických změn se již nelze vyhnout, jejich rozsah závisí na úspěchu globální a evropské snahy snížit emise skleníkových plynů, jak ukládá Pařížská dohoda a předvídá Zelená dohoda pro Evropu," uzavírá EEA v komentáři k novým mapám. Už na konci roku nicméně agentura varovala, že EU bez rychlé změny přístupu nesplní své klimatické cíle pro rok 2030, k nimž se řadí snížení emisí o 40 procent proti hodnotám z roku 1990.
Související
Boj s počasím není ztracený: Sedm klimatických úspěchů roku 2024, o kterých jste netušili
Souboj s extrémním počasím s Trumpem v čele USA nevyhrajeme, varuje šéfka klimatické politiky EU
Klimatické změny , globální oteplování , evropa , Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) , Moře , Počasí
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně
před 1 hodinou
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
před 1 hodinou
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
před 2 hodinami
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 3 hodinami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 4 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 6 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
Tuto sobotu uplynul rok od jednoho z nejtemnějších dnů v historii České republiky. Připomněli jsme si smutné výročí tragické události, kdy na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vrah chladnokrevně připravil o život čtrnáct nevinných lidí, než sám ukončil svůj život.
Zdroj: Jakub Jurek