ROZHOVOR | Exkluzivně: Uznávaný americký politolog pro EZ popsal, co s USA udělá druhé Trumpovo prezidentství

Velmi obecně řečeno: americký politický systém je známý svým systémem brzd a protivah, který výrazně omezuje prezidenta v příliš autoritářském chování. Zdá se však, že Trump je schopen nejrůznější dlouhodobě fungující systémy obcházet. Myslíte si, že může americkou demokracii dovést až k erozi?

Ano. Protože zakladatelé americké ústavy nepočítali s rolí politických stran, nepředpokládali, jakými způsoby může být mezioborová kontrola a rovnováha narušena asertivní a soudržnou stranou, která ovládá všechny větve – alespoň krátkodobě.

Na druhou stranu má americká politika „homeostatickou“ tendenci; kyvadlo má tendenci vychýlit se směrem k vládnoucí straně. A právě proto se Trumpova administrativa snaží udělat co nejvíce, než vyprší čas – pravděpodobně do průběžných voleb v roce 2026.

Vidíme, že pan Trump se ujal prezidentství v mimořádném tempu, podepsal desítky exekutivních příkazů a den co den doslova plní rubriku takzvaných breaking news. Udrží si podle vás toto tempo po celé čtyři roky?

Ačkoli si libuje v každé příležitosti, kdy může zaujmout na titulních stranách novin, nepředpokládám, že by toto tempo oznámení vydrželo i po létě. Jeho prvním úkolem je pomstít se svým domácím nepřátelům a do září pravděpodobně získá převahu nad federální byrokracií.

Vnímáte v souvislosti s odstoupením USA od WTO, Pařížské dohody a dalších klíčových dohod, že by to mělo negativní dopad na Američany? Není to přesný opak toho, co slíbil – tedy America First?

V dlouhodobém horizontu možná ano, ale tyto náklady pravděpodobně nebudou pro Američany v nejbližší budoucnosti zřejmé nebo přímo pociťované.

Jeho politika se zdá být nepřátelská vůči americkému lidu, a to i pokud jde o cla a další opatření vůči obchodním partnerům. Neuvědomuje si, jaký dopad budou mít cla na americké občany, nebo tuto skutečnost zcela ignoruje?

Cla se mu líbí, protože mu poskytují páku na ostatní země a na americké výrobce, kteří vyžadují protekcionistickou politiku. Na to samozřejmě doplácí americký spotřebitel, a proto je pro něj klíčové prosazovat jiné politiky, které by mohly působit proti růstu cen. Uvést do pohybu kombinaci politik, aniž by se zároveň zvýšil rozpočtový deficit, však není nic jednoduchého.

Z Evropy je trochu matoucí sledovat (nejen) jeho protiimigrační politiku. Zajímalo by mě, zda tento trend nastavil on, nebo pokračuje v práci jiných administrativ, jen trochu hlasitěji?

Jeho dvě priority – inflace a imigrace – jsou ve vzájemném napětí. Hlavním rozchodem s minulou politikou je hrozba masových deportací. Hromadné deportace čehokoli, co se blíží zhruba více než 10 milionům lidí bez dokladů, by mohly potenciálně způsobit rychlý nárůst cen; možná i proto většina politických pozorovatelů považuje razie a deportace za mediální události. Jejich počet je v současné době příliš malý na to, aby měl ekonomické důsledky. Ale uvidíme.

Když se nad tím zamyslíme, Trump se zároveň snaží spřátelit a znepřátelit si klíčové konkurenty USA, jako jsou Čína, Rusko a Írán. Kam si myslíte, že jeho kroky vedou? Snaží se uklidnit situaci ve světě, nebo stále přemýšlí, co udělá?

Cítím, že se nesoustředí na zahraniční záležitosti; jeho hlavním cílem je v krátkodobém horizontu získat kontrolu nad federálními úřady a pak se vyrovnat se svými oponenty.

A konečně poslední, spíše otázka na odlehčení: Ví vůbec Trump, co dělá? A pomůže mu v tom jeho administrativa, obsazená ne zrovna odborníky na danou oblast?

Ve své první administrativě byl nováčkem a ti, kdo ho obklopovali, také. Tentokrát je zkušenější a jeho příznivci už léta spřádají své kroky.