ROZHOVOR | Jsme stále "bratia"? Odborník pro EZ popsal, proč ani politici nedokáží rozkmotřit Čechy a Slováky

S příchodem nového roku si Česko i Slovensko připomněly další výročí svého rozdělení. O české komunitě na Slovensku, vzájemných vztazích obou zemí a politickém i společenském dění na Slovensku exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil Jiří Výborný, dlouholetý člen Českého spolku Bratislava a správce krajanského webu cesi.sk, který od roku 1979 žije v Bratislavě.

V současnosti je docela běžné, že Slováci odcházejí do Česka, ale ve vašem spolku jsou Češi, kteří se naopak usadili na Slovensku. Jaké jsou jejich příběhy a jak se české komunitě na Slovensku daří uchovávat svoji kulturu a identitu?

Hned na úvod musím zklamat vaše představy. Za prvé náš spolek není zdaleka jediný, podobných je na Slovensku několik, a kromě nich existují ještě další krajanská sdružení, takže pohled některého z krajanů je vždy jen subjektivní a pokud někdo tvrdí, že zastupuje všechny české krajany na Slovenku, je to podvodník, protože takový mandát mu zkrátka nikdo nemohl dát. 

Za druhé, v našich spolcích nejsou pouze Češi, kteří se na Slovensku – jak říkáte – usadili. Jsou tu i krajané, kteří se už na Slovensku narodili, zejména v meziválečném období, do českých rodin, neboť jak je známo po vzniku ČSR přicházeli pomoci rozvoji Slovenska tisíce českých odborníků nejen ze zemí Koruny české, ale například i z Vídně nebo později se přemístili z Podkarpatské Rusi. Dále jsou to děti ze smíšených rodin, které se na Slovensku narodily, ale přesto si udržují stále silnou vazbu na rodiště svých rodičů. 

A v neposlední řadě jsou našimi členy i Slovenky a Slováci, jak my říkáme – naši sympatizanti. Takže většina našich spolků neeviduje, k jaké národnosti se kdo hlásí nebo jaké má občanství. Pro vaši informaci, v posledním sčítání lidu se na Slovensku k české národnosti přihlásilo necelých třicet tisíc obyvatel, ale kolik z nich má české občanství nebo jsou tu jen krátkodobě, to nikdo neví. 

Navíc jsou poměrně rozptýleni po celém území Slovenska, takže na rozdíl od jiných národnostních menšin nevytvářejí ucelenou komunitu na konkrétním území. Přitom podle reálných odhadů se v našich krajanských sdruženích pohybuje jen okolo půl tisíce osob. Osud každé z nich je jedinečný na to, abych vám předestřel nějaký unifikovaný příběh, na jaký se ptáte. 

A k poslední části vaší otázky, krajanské spolky vznikly krátce po rozdělení federace hlavně z důvodu, že lidé se potřebovali vzájemně poradit, jak řešit vzniklé problémy, o nichž se do té doby nikdo nestaral. Postupem času si je většinou každý sám nějak vyřešil a spolky se začaly stále více orientovat na společenské a kulturní aktivity jako jsou přednášky, besedy, výstavy, koncerty a podobně s cílem udržovat si vztah k rodnému jazyku, v rámci možností propagovat českou kulturu a tradice. 

Jak jste vnímali rozpad Československa a jeho dopad na česko-slovenské vztahy v souvislosti s obdobím ovlivněným diskursem slovenského nacionalismu v 90. letech? Ovlivnilo to vnímaní Čechů žijících na Slovensku?

Asi je zbytečné připomínat, že absolutní většina Čechů na Slovensku byla proti rozdělení. Alespoň doposud jsem nepotkal nikoho, kdo by z toho byl nadšen, pokud později nepodlehl politické propagandě, že díky rozdělení jsou naše vztahy lepší než kdykoli předtím. I to si dnes myslí stále méně a méně lidí. 

Samotný Nový rok 1993 byl víceméně jen emociálním zklamáním, až postupně krajané zjistili, že ujištění politiků o tom, že občanů se rozdělení nijak nedotkne, platilo jen pro Čechy v Čechách a Slováky na Slovensku, nikoli pro ty, kdo byli ať už rodinně, pracovně nebo jinak propojeni v obou zemích. Právě ti najednou začali zjišťovat, co všechno přes nové hranice zkrátka nefunguje – pojistky, spoření, důchody, zdravotní péče pro rodinné příslušníky ze druhé země a tak dále. Na to všechno nikdo nemyslel a řešilo se to postupně a hodně dlouho. V podstatě se dá říct, že hlavní část problémů se dořešila až v rámci přístupové unifikace pravidel před vstupem obou zemí do EU v roce 2004. 

A k tomu „diskursu“. Tehdy mezi námi žili i lidé, kteří si přímo nebo z vyprávění rodičů pamatovali „vyhánění“ Čechů v roce 1938–1939, tak co myslíte, že prožívali? Ale řeknu vám to osobně: v každém národě se najde blbec. I mně překvapilo, když se mí kolegové a přátelé najednou začali rozdělovat na ty, kdo se ke mně choval jako předtím, a na ty, kdo se najednou začal jízlivě ptát: „A ty si ještě tu?“ Ale nač se vracet do minulosti. Myslíte, že od té doby je už různá více či méně zjevná xenofobie minulostí? Mám pocit, že si jen občas měníme terče.

Je tradicí, že nově zvoleni premiéři a prezidenti na Slovensku směřují v rámci své první zahraniční cesty právě do Česka, a to samé platí i opačně. Jsou právě tito zdánlivě „nenápadná“ gesta důvodem, proč i po více než 30 letech vztahy Slováků a Čechů zůstávají na nadstandardní úrovni? 

Takzvané „nadstandardní“ vztahy jsme vždy přijímali s úsměvem, protože realita tomu zpravidla neodpovídala. Vztahy většiny Čechů a Slováků zůstávají – bez ohledu na politiky, kteří jsou právě u koryta – výjimečně dobré díky společné historii, blízké kultuře a tradicím. Je to něco, co nám tady zanechali naši rodiče a prarodiče, a většina populace na obou březích Moravy si toho váží a nechce se toho vzdát. A to neovlivní ani to, zda si ministři dají pohár valtického nebo topoľčianského. Mimochodem, nedávno jsem cosi četl v českých médiích o nadstandardních vztazích s Polskem a na Slovensku s Maďarskem. Nedevalvují sami politici tuto frázi?

Vztahy mezi Českem a Slovenskem se minulý rok staly předmětům diskuse, když česká strana odložila mezivládní konzultace kvůli nesouhlasu s kroky slovenské vlády v oblasti zahraniční politiky, zejména v souvislosti s válkou na Ukrajině. Mají právě tyto politické rozdíly potenciál způsobit „zrezivění“ vzájemných vztahů mezi Českem a Slovenskem?

Myslím, že jsem na to právě odpověděl.

Nedávná zahraniční cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy sklidila kritiku i ze strany českého ministra zahraničí. Jak vnímáte současné zahraničně-politické směřování Slovenska?

Ještě jednou připomenu, že mohu uvést pouze vlastní názor, nikoli za celou českou komunitu. Myslím, že zakladatelé našeho spolku byli velice prozíraví, když do stanov uvedli, že jde o apolitický spolek. Už tehdy byly názory v mnohém vyhroceny, protože mezi nimi byli sympatizanti křesťanských demokratů, ale i například ODS, kteří si donekonečna vyčítali „Kdo za to může!“ (za rozpad republiky, pozn. red.). 

V neposlední řadě mezi námi byli i takzvané staré struktury, dále zelení, socdemáci a další. Takže v té vyhrocené situaci by asi žádný spolek tehdy vzniknout nemohl. Jsme však demokraté, a proto respektujeme, koho si Slováci nebo Češi a Moravané vyberou ve svých volbách, protože jsme si vědomi, že při našem počtu to ovlivnit nedokážeme. 

Takže nepochybuji, že někdo z našich řad určitě chodí na současná protivládní shromáždění, ale i že jsou mezi námi i podporovatelé této vlády, ale je to jejich osobní věc. Úlohou krajanského spolku není obohatit politické spektrum o další partaj, ale vytvářet vhodné podmínky pro rozvoj krajanské činnosti za každých podmínek a za jakékoli vlády, ať se nám líbí či nikoli. 

Jaké jsou podle vás vyhlídky česko-slovenských vztahů do budoucna?

Řečeno slovy klasika (úryvek z písně Martina od Karla Kryla, pozn. red.): „Na politickém barometru setrvalá níže, a dokud trvá, svět se nezmění!“

Související

Nikolaj Kapitonenko Rozhovor

Trumpovo přání nebude k nastolení míru mezi Ruskem a Ukrajinou stačit. Konflikt není zralý na urovnání, míní ukrajinský expert

Expert na mezinárodní vztahy Nikolaj Kapitonenko z Univerzity Tarase Ševčenka v Kyjevě v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, co si myslí o přístupu Donalda Trumpa ke snaze o ukončení války na Ukrajině. „Podle mého názoru to Trump myslí vážně, když říká, že chce válku ukončit. Pochybuji však, že se mu to podaří rychle,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Jiří Výborný Slovensko

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 24 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy