ROZHOVOR | O EU se kvůli energetické krizi velmi obávám, přiznává Zdechovský. Kritizuje Síkelu

Evropskou unií během probíhajícího českého předsednictví otřásá energetická krize vyvolaná Ruskem, agresorem na Ukrajině a současně velkým dodavatelem plynu či ropy. Podle europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) je dobře, že se hledá celounijní řešení problematiky, o EU a její důvěryhodnost se přesto obává. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz zároveň neváhá kritizovat ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (za STAN).

Pane europoslanče, jak se díváte na aktuální situaci s energiemi? Dění posledních dnů a týdnů naznačuje, že je čím dál vyhrocenější. Vnímáte to stejně? 

Nálada byla ještě na konci minulého týdnu velmi napjatá. Po ohlášení hledání celoevropského řešení a případného zastropování cen se situace mírně zlepšila. Ke klidu to má ale stále hodně daleko. Faktem je, že v tomto evropští státníci zaspali, u nás to měl bohužel ministr Síkela řešit mnohem dřív, a hlavně měl představit dostatečnou podporu domácnostem a firmám.

České předsednictví tlačí na celounijní zastropování cen energií. Je to podle vašeho názoru správné řešení? A pokud by nenalezly členské státy shodu, je třeba ceny zastropovat alespoň na národní úrovni?

Rozhodně považuji celounijní zastopování za nejefektivnější způsob, jak se vypořádat s vysokými cenami energií, které ohrožují občany napříč státy. Najít shodu bude složité, ale na naší straně je Rakousko či Německo a další státy se přidávají. Mít v zádech tyto mocné spojence je vždycky dobře. Bohužel se ale nemůžeme spoléhat na to, že to 9. září evropští lídři vyřeší. Musíme mít připraveny scénáře pomoci, když by se společné řešení nenašlo.

Angažoval jste se sám v této věci?

Ano, vyzval jsem minulý týden s dalšími 21 europoslanci Evropskou komisi, aby představila možné varianty řešení této šílené situace. Komise se nechala slyšet, že možné scénáře brzy podrobně představí. Věřím, že budou dostatečně efektivní.

Neobáváte se, že by důvěryhodnost Evropské unie utrpěla další velkou ránu, pokud by se nepovedlo najít dobré řešení rostoucích cen energií? 

Velmi se toho obávám. Nezvládnutí energetické krize může vyvolat obrovské nepokoje po celé Evropě, může dojít ke svržení některých vlád a vyvolání paniky. Evropská unie čelí těžké zkoušce, v sázce je opravdu hodně. Nejen, že odrážíme dezinformační útoky ze strany Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale také musíme zvládnout i nadcházející zimu, která možná bude bez ruského plynu. Kreml zastavil kohoutky a zkouší, kam až může zajít. Je to jejich jediná zbraň proti nám. Nic víc nemá, v tuto chvíli je ale velmi účinná. Je to však otázka zhruba dvou let, kdy už levný ruský plyn nebudeme potřebovat.

Energetická krize v Evropě je z největší části dílem Ruska, které koncem února napadlo sousední Ukrajinu. Směrem k Rusku se řeší ještě jedna ožehavá otázka, tou je vydávání víz ruským občanům, respektive turistům. Jaké stanovisko zastáváte v této věci? Zakázal byste Rusům vstup na území EU?

Chápu dojednaný kompromis, ale já bych byl přísnější. Nejsem jediný, koho štvou fotky ruských občanů, kteří si užívají dovolené v krásných letoviscích, jak kdyby žádná válka nebyla. To jsou lidé, kteří patří k bohatší vrstvě v Rusku a kteří tiše souhlasí s Putinem. Obyčejní Rusové nemají peníze na to, aby opustili svou zemi, natož trávili dovolenou v luxusním resortu v Řecku.

V Česku se momentálně opakuje dobře známý scénář, a to konkrétně hlasování o nedůvěře vládě během unijního předsednictví. Co tomu říkáte? Všímají si toho europoslanci z ostatních zemí a komentují to nějak?

Nezaznamenal jsem od svých kolegů žádnou reakci k tomu, co se děje právě v Česku. Všichni se zabývají šílenými cenami energií. V této těžké době mi to přijde od opozice velmi ubohé. Babiš ještě před prázdninami tvrdil, že vyvolat hlasování o nedůvěře nemá rozhodně v plánu, nechce ohrozit reputaci českého předsednictví. A co se stalo, zase otočil, jak to má ve zvyku. Prostě jeho slovo nic neznamená. Ale co také čekat od bývalého agenta STB.

Z českého předsednictví zatím uběhly dva měsíce, tedy třetina celého trvání. Jak ho hodnotíte? Je podle Vás úspěšné?

Určitě se povedla řada věcí a české předsednictví je zatím hodnoceno velmi pozitivně. Především naši partneři oceňují vytrvalou pomoc Ukrajině, naši diplomaté a vyjednavači se také činí v dojednávání legislativních návrhů a velmi dobře hodnocené jsou i doprovodné a kulturní akce. Třeba ta poslední, kdy jsem s předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolou zahajoval výstavu unikátních fotografií Václava Havla od jeho dvorního fotografa Jiřího Jírů. Havel je v Evropské unii pojem a na výstavu fotek se v den zahájení dorazilo podívat přes sto politiků, diplomatů, pracovníků v evropských institucích a tuzemských i zahraničních novinářů. Měl jsem z toho obrovskou radost.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) EU (Evropská unie) Energetika Jozef Síkela evropský parlament evropská komise Rusko cestování Poslanecká sněmovna Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

před 2 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

před 3 hodinami

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

před 4 hodinami

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Írán, ilustrační foto

Írán nečekal, že dokáže držet globální ekonomiku jako rukojmí. Na svůj mírový seznam přidal další položku

Íránský představitel tento týden představil seznam podmínek pro ukončení války se Spojenými státy a Izraelem. Na tomto seznamu se nově objevila položka, která tam dříve nebyla, a to požadavek na uznání íránské suverenity nad Hormuzským průlivem. Tato úzká vodní cesta je pro globální ekonomiku naprosto klíčová. Obyčejně tudy totiž prochází pětina světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

před 11 hodinami

včera

Ilustrační foto

V USA začínají mohutné protesty proti Trumpovi. Demonstruje se i v Evropě či za polárním kruhem

Spojené státy se zahalily do barev protestu. Napříč celou zemí, od Alabamy až po Wyoming, se koná rozsáhlá vlna demonstrací pod jednotným heslem „No Kings“ (Žádní králové). Ulice velkoměst i malých městeček zaplnily davy lidí, kteří vyjadřují svůj hluboký nesouhlas s politikou prezidenta Donalda Trumpa, rostoucími životními náklady a probíhající válkou s Íránem.

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Velrybu zaseklou na mělčině v Německu záchranáři po týdnu vysvobodili. Druhý den uvízla znovu

Německo už několik dní sleduje dramatický osud keporkaka, který byl od začátku týdne uvězněn na mělčině na pobřeží Baltského moře u letoviska Niendorf nedaleko Lübecku. Ačkoliv se po dnech intenzivního úsilí záchranářů konečně dostal do hlubších vod, deset metrů dlouhý mořský savec v nich dlouho nepobyl. Krátce po rozsáhlé záchranné operaci na mělčině uvízl znovu.

včera

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

včera

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

včera

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

včera

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

včera

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

včera

včera

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy