I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Před několika dny zaútočila vojska ruské federace na Ukrajinu, a to po několika měsících stupňování napětí a hromadění desetitisíců vojáků na ukrajinských hranicích. Překvapil vás osobně tento krok, a jak jej vnímáte?
Nepřekvapil mě útok samotný, ale jeho razance a cíle. Ukázalo se, že naše a spojenecké tajné služby měly dobré zpravodajské informace a samotný Putin už je schopen snad všeho. Zřejmě přestal být racionální.
Množství lidí nejen na sociálních sítích popisují své obavy z možného rozšíření konfliktu – a nelze se jim příliš divit, konflikt se odehrává velmi blízko ČR. Sdílíte tyto obavy i vy?
Samozřejmě se obavám nedivím. Jde o nebezpečnou situaci, která může přerůst v rozsáhlý konflikt, kdyby se Putin nevzdal svých plánů na obnovu vlivu v Evropě. Proto jsem rád, že jsme členy pevné bezpečnostní struktury, jakou je NATO. A doufám, že Rusko nakonec nebude konflikt dál eskalovat. Teď bude záležet, jak moc budeme jednotní a razantní. A kromě toho – i jak tvrdě ukážeme Číně, že když utvoří blok s Putinem, odstřihneme ji taky, protože nemůže bez skrupulí obchodovat s oběma stranami a těžit z toho. Věřím, že přes problémy to pro nás bude znamenat posílení.
Bude třeba neústupnost a trpělivost. I když se jistě nálady budou měnit a široká podpora obyvatel západu bude klesat s protahováním konfliktu a při reálném dopadu na naší životní úroveň a komfort.
Ukrajinský prezident volá po co nejtvrdší možnou odpověď na ruskou agresi. Pomáhá podle vás západ Ukrajině dostatečně? Přece jen se objevují hlasy, že se sankcemi nakonec při svých kalkulacích Putin musel počítat a příliš ho ani nezasáhnou…
Záleží na jejich tvrdosti a vymahatelnosti. Pokud se budou obcházet, jsou k ničemu. Proto hovořím i o Číně. Např. jejím odběru ropy a plynu od Ruska.
Mezi českými občany se objevuje i spousta solidarity, po celé republice se pořádají demonstrace na podporu Ukrajinců. Co ale konkrétně mohou lidé udělat, aby Ukrajině pomohli?
Požádal bych o podporu vlády, která pomáhá, jak může. Lidé by se měli chovat racionálně, a pokud chtějí, podpořit například prověřené neziskovky. Dělat co nejméně věcí na vlastní pěst, protože i dobrý úmysl může někdy situaci spíš zkomplikovat. Sledovat pokyny ministerstev, krajů a obcí. A být vytrvalí a trpěliví.
Jak se vlastně hodlá do pomoci zapojit česká vláda, či jak se už zapojila?
Vláda cíleně posílá pomoc, o kterou Ukrajina žádá, a to včetně vojenského materiálu. Intenzivně komunikujeme, protože by bylo chybou vozit a darovat to, co nepotřebují. Pomoc musí být efektivní, nepřetěžovat a neblokovat kapacity pro opravdu žádané věci. Česká vládní pomoc probíhá ve více směrech, humanitárním i vojenském, přičemž bohužel ne vše lze zveřejnit. Samozřejmě se připravujeme na eventuální příliv uprchlíků, a to včetně zabezpečení jejich zdravotního a sociálního zabezpečení, možnosti ubytování, škol a zaměstnání.
Dá se očekávat množství uprchlíků z celé Ukrajiny. Je na to ČR připravená?
Ano, jsme schopni přijmout řádově tisíce uprchlíků, na vyšší počty přípravy intenzivně probíhají.
Z Putinových prohlášení docela jasně vyplývá, že jeho ambicí je obnovit ruskou sféru vlivu nejen ve východní Evropě. Jak bychom měli těmto coby západní společnost čelit?
Především bychom se měli odstřihnout od závislosti na Rusku, zejména na surovinách. Nejsem schopen říci, zda tomu Green Deal pomůže, nebo ho zatím musíme zmírnit, to musejí odpovědět analytici.
Znamená aktuální ukrajinský konflikt cosi na způsob nové studené války?
To ne, toto je otevřený konflikt, který musíme číst jako přímý útok na svobodu, sebeurčení a demokracii. Jde o nepřímý atak vůči NATO. A my se mu musíme bránit.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Pavel Bělobrádek , válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , Ruská armáda , Armáda Ukrajina , NATO
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
před 58 minutami
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
před 2 hodinami
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
před 3 hodinami
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
před 3 hodinami
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
před 4 hodinami
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
před 5 hodinami
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
před 6 hodinami
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
před 6 hodinami
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
před 8 hodinami
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
před 8 hodinami
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
před 9 hodinami
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
před 10 hodinami
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
před 10 hodinami
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
před 11 hodinami
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
před 12 hodinami
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
před 12 hodinami
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
před 13 hodinami
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
před 15 hodinami
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
včera
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák