I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Před několika dny zaútočila vojska ruské federace na Ukrajinu, a to po několika měsících stupňování napětí a hromadění desetitisíců vojáků na ukrajinských hranicích. Překvapil vás osobně tento krok, a jak jej vnímáte?
Nepřekvapil mě útok samotný, ale jeho razance a cíle. Ukázalo se, že naše a spojenecké tajné služby měly dobré zpravodajské informace a samotný Putin už je schopen snad všeho. Zřejmě přestal být racionální.
Množství lidí nejen na sociálních sítích popisují své obavy z možného rozšíření konfliktu – a nelze se jim příliš divit, konflikt se odehrává velmi blízko ČR. Sdílíte tyto obavy i vy?
Samozřejmě se obavám nedivím. Jde o nebezpečnou situaci, která může přerůst v rozsáhlý konflikt, kdyby se Putin nevzdal svých plánů na obnovu vlivu v Evropě. Proto jsem rád, že jsme členy pevné bezpečnostní struktury, jakou je NATO. A doufám, že Rusko nakonec nebude konflikt dál eskalovat. Teď bude záležet, jak moc budeme jednotní a razantní. A kromě toho – i jak tvrdě ukážeme Číně, že když utvoří blok s Putinem, odstřihneme ji taky, protože nemůže bez skrupulí obchodovat s oběma stranami a těžit z toho. Věřím, že přes problémy to pro nás bude znamenat posílení.
Bude třeba neústupnost a trpělivost. I když se jistě nálady budou měnit a široká podpora obyvatel západu bude klesat s protahováním konfliktu a při reálném dopadu na naší životní úroveň a komfort.
Ukrajinský prezident volá po co nejtvrdší možnou odpověď na ruskou agresi. Pomáhá podle vás západ Ukrajině dostatečně? Přece jen se objevují hlasy, že se sankcemi nakonec při svých kalkulacích Putin musel počítat a příliš ho ani nezasáhnou…
Záleží na jejich tvrdosti a vymahatelnosti. Pokud se budou obcházet, jsou k ničemu. Proto hovořím i o Číně. Např. jejím odběru ropy a plynu od Ruska.
Mezi českými občany se objevuje i spousta solidarity, po celé republice se pořádají demonstrace na podporu Ukrajinců. Co ale konkrétně mohou lidé udělat, aby Ukrajině pomohli?
Požádal bych o podporu vlády, která pomáhá, jak může. Lidé by se měli chovat racionálně, a pokud chtějí, podpořit například prověřené neziskovky. Dělat co nejméně věcí na vlastní pěst, protože i dobrý úmysl může někdy situaci spíš zkomplikovat. Sledovat pokyny ministerstev, krajů a obcí. A být vytrvalí a trpěliví.
Jak se vlastně hodlá do pomoci zapojit česká vláda, či jak se už zapojila?
Vláda cíleně posílá pomoc, o kterou Ukrajina žádá, a to včetně vojenského materiálu. Intenzivně komunikujeme, protože by bylo chybou vozit a darovat to, co nepotřebují. Pomoc musí být efektivní, nepřetěžovat a neblokovat kapacity pro opravdu žádané věci. Česká vládní pomoc probíhá ve více směrech, humanitárním i vojenském, přičemž bohužel ne vše lze zveřejnit. Samozřejmě se připravujeme na eventuální příliv uprchlíků, a to včetně zabezpečení jejich zdravotního a sociálního zabezpečení, možnosti ubytování, škol a zaměstnání.
Dá se očekávat množství uprchlíků z celé Ukrajiny. Je na to ČR připravená?
Ano, jsme schopni přijmout řádově tisíce uprchlíků, na vyšší počty přípravy intenzivně probíhají.
Z Putinových prohlášení docela jasně vyplývá, že jeho ambicí je obnovit ruskou sféru vlivu nejen ve východní Evropě. Jak bychom měli těmto coby západní společnost čelit?
Především bychom se měli odstřihnout od závislosti na Rusku, zejména na surovinách. Nejsem schopen říci, zda tomu Green Deal pomůže, nebo ho zatím musíme zmírnit, to musejí odpovědět analytici.
Znamená aktuální ukrajinský konflikt cosi na způsob nové studené války?
To ne, toto je otevřený konflikt, který musíme číst jako přímý útok na svobodu, sebeurčení a demokracii. Jde o nepřímý atak vůči NATO. A my se mu musíme bránit.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Pavel Bělobrádek , válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , Ruská armáda , Armáda Ukrajina , NATO
Aktuálně se děje
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
včera
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
včera
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
včera
Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení
včera
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
včera
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
včera
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
včera
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
včera
Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi
včera
Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo
včera
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
včera
Chtěl střílet na Trumpovy úředníky. Útočníkem je jednatřicetiletý učitel, v pondělí jde před soud
včera
Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě
včera
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
včera
Počasí příští týden: V noci může ještě mrznout, pak dorazí téměř letní teploty
25. dubna 2026 21:19
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
25. dubna 2026 19:48
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
25. dubna 2026 18:26
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
25. dubna 2026 17:05
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
25. dubna 2026 15:52
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.
Zdroj: Libor Novák