I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Před několika dny zaútočila vojska ruské federace na Ukrajinu, a to po několika měsících stupňování napětí a hromadění desetitisíců vojáků na ukrajinských hranicích. Překvapil vás osobně tento krok, a jak jej vnímáte?
Nepřekvapil mě útok samotný, ale jeho razance a cíle. Ukázalo se, že naše a spojenecké tajné služby měly dobré zpravodajské informace a samotný Putin už je schopen snad všeho. Zřejmě přestal být racionální.
Množství lidí nejen na sociálních sítích popisují své obavy z možného rozšíření konfliktu – a nelze se jim příliš divit, konflikt se odehrává velmi blízko ČR. Sdílíte tyto obavy i vy?
Samozřejmě se obavám nedivím. Jde o nebezpečnou situaci, která může přerůst v rozsáhlý konflikt, kdyby se Putin nevzdal svých plánů na obnovu vlivu v Evropě. Proto jsem rád, že jsme členy pevné bezpečnostní struktury, jakou je NATO. A doufám, že Rusko nakonec nebude konflikt dál eskalovat. Teď bude záležet, jak moc budeme jednotní a razantní. A kromě toho – i jak tvrdě ukážeme Číně, že když utvoří blok s Putinem, odstřihneme ji taky, protože nemůže bez skrupulí obchodovat s oběma stranami a těžit z toho. Věřím, že přes problémy to pro nás bude znamenat posílení.
Bude třeba neústupnost a trpělivost. I když se jistě nálady budou měnit a široká podpora obyvatel západu bude klesat s protahováním konfliktu a při reálném dopadu na naší životní úroveň a komfort.
Ukrajinský prezident volá po co nejtvrdší možnou odpověď na ruskou agresi. Pomáhá podle vás západ Ukrajině dostatečně? Přece jen se objevují hlasy, že se sankcemi nakonec při svých kalkulacích Putin musel počítat a příliš ho ani nezasáhnou…
Záleží na jejich tvrdosti a vymahatelnosti. Pokud se budou obcházet, jsou k ničemu. Proto hovořím i o Číně. Např. jejím odběru ropy a plynu od Ruska.
Mezi českými občany se objevuje i spousta solidarity, po celé republice se pořádají demonstrace na podporu Ukrajinců. Co ale konkrétně mohou lidé udělat, aby Ukrajině pomohli?
Požádal bych o podporu vlády, která pomáhá, jak může. Lidé by se měli chovat racionálně, a pokud chtějí, podpořit například prověřené neziskovky. Dělat co nejméně věcí na vlastní pěst, protože i dobrý úmysl může někdy situaci spíš zkomplikovat. Sledovat pokyny ministerstev, krajů a obcí. A být vytrvalí a trpěliví.
Jak se vlastně hodlá do pomoci zapojit česká vláda, či jak se už zapojila?
Vláda cíleně posílá pomoc, o kterou Ukrajina žádá, a to včetně vojenského materiálu. Intenzivně komunikujeme, protože by bylo chybou vozit a darovat to, co nepotřebují. Pomoc musí být efektivní, nepřetěžovat a neblokovat kapacity pro opravdu žádané věci. Česká vládní pomoc probíhá ve více směrech, humanitárním i vojenském, přičemž bohužel ne vše lze zveřejnit. Samozřejmě se připravujeme na eventuální příliv uprchlíků, a to včetně zabezpečení jejich zdravotního a sociálního zabezpečení, možnosti ubytování, škol a zaměstnání.
Dá se očekávat množství uprchlíků z celé Ukrajiny. Je na to ČR připravená?
Ano, jsme schopni přijmout řádově tisíce uprchlíků, na vyšší počty přípravy intenzivně probíhají.
Z Putinových prohlášení docela jasně vyplývá, že jeho ambicí je obnovit ruskou sféru vlivu nejen ve východní Evropě. Jak bychom měli těmto coby západní společnost čelit?
Především bychom se měli odstřihnout od závislosti na Rusku, zejména na surovinách. Nejsem schopen říci, zda tomu Green Deal pomůže, nebo ho zatím musíme zmírnit, to musejí odpovědět analytici.
Znamená aktuální ukrajinský konflikt cosi na způsob nové studené války?
To ne, toto je otevřený konflikt, který musíme číst jako přímý útok na svobodu, sebeurčení a demokracii. Jde o nepřímý atak vůči NATO. A my se mu musíme bránit.
Související
Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
rozhovor , Pavel Bělobrádek , válka na Ukrajině , Ukrajina , Rusko , Ruská armáda , Armáda Ukrajina , NATO
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
před 1 hodinou
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
před 1 hodinou
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
před 2 hodinami
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
před 3 hodinami
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
před 4 hodinami
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
před 5 hodinami
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno před 5 hodinami
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
před 5 hodinami
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
před 7 hodinami
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
před 7 hodinami
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
před 8 hodinami
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
před 9 hodinami
V Kladně hoří obchod Lidl, škoda jde do desítek milionů
před 10 hodinami
Počasí bude o víkendu mírné, bez tropů i deště
včera
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
včera
Válku s Íránem pociťuje celý svět. Teherán sílí, lidé sahají hlouběji do kapsy
včera
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
včera
Nové záznamy odhalují detaily vyšetřování útoku 11. září
včera
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
včera
Vláda schválila rekordní růst minimální mzdy. Střídání času prodloužila o dalších pět let
Vláda na svém jednání schválila výrazný růst minimální mzdy pro nadcházející období. Od začátku příštího roku se nejnižší garantovaný výdělek zvýší o rekordních dva tisíce pět set korun na 24 900 korun hrubého měsíčně. Vládní kabinet schválil koeficienty pro výpočet výdělku na příští dva roky. Návrh příslušného nařízení předložil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Zdroj: Libor Novák