ROZHOVOR | Ruská agrese je přímý útok na svobodu a demokracii. Musíme být neústupní, říká Bělobrádek

I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Před několika dny zaútočila vojska ruské federace na Ukrajinu, a to po několika měsících stupňování napětí a hromadění desetitisíců vojáků na ukrajinských hranicích. Překvapil vás osobně tento krok, a jak jej vnímáte?

Nepřekvapil mě útok samotný, ale jeho razance a cíle. Ukázalo se, že naše a spojenecké tajné služby měly dobré zpravodajské informace a samotný Putin už je schopen snad všeho. Zřejmě přestal být racionální.

Množství lidí nejen na sociálních sítích popisují své obavy z možného rozšíření konfliktu – a nelze se jim příliš divit, konflikt se odehrává velmi blízko ČR. Sdílíte tyto obavy i vy?

Samozřejmě se obavám nedivím. Jde o nebezpečnou situaci, která může přerůst v rozsáhlý konflikt, kdyby se Putin nevzdal svých plánů na obnovu vlivu v Evropě. Proto jsem rád, že jsme členy pevné bezpečnostní struktury, jakou je NATO. A doufám, že Rusko nakonec nebude konflikt dál eskalovat. Teď bude záležet, jak moc budeme jednotní a razantní. A kromě toho – i jak tvrdě ukážeme Číně, že když utvoří blok s Putinem, odstřihneme ji taky, protože nemůže bez skrupulí obchodovat s oběma stranami a těžit z toho. Věřím, že přes problémy to pro nás bude znamenat posílení.

Bude třeba neústupnost a trpělivost. I když se jistě nálady budou měnit a široká podpora obyvatel západu bude klesat s protahováním konfliktu a při reálném dopadu na naší životní úroveň a komfort.

Ukrajinský prezident volá po co nejtvrdší možnou odpověď na ruskou agresi. Pomáhá podle vás západ Ukrajině dostatečně? Přece jen se objevují hlasy, že se sankcemi nakonec při svých kalkulacích Putin musel počítat a příliš ho ani nezasáhnou…

Záleží na jejich tvrdosti a vymahatelnosti. Pokud se budou obcházet, jsou k ničemu. Proto hovořím i o Číně. Např. jejím odběru ropy a plynu od Ruska.

Mezi českými občany se objevuje i spousta solidarity, po celé republice se pořádají demonstrace na podporu Ukrajinců. Co ale konkrétně mohou lidé udělat, aby Ukrajině pomohli?

Požádal bych o podporu vlády, která pomáhá, jak může. Lidé by se měli chovat racionálně, a pokud chtějí, podpořit například prověřené neziskovky. Dělat co nejméně věcí na vlastní pěst, protože i dobrý úmysl může někdy situaci spíš zkomplikovat. Sledovat pokyny ministerstev, krajů a obcí. A být vytrvalí a trpěliví.

Jak se vlastně hodlá do pomoci zapojit česká vláda, či jak se už zapojila?

Vláda cíleně posílá pomoc, o kterou Ukrajina žádá, a to včetně vojenského materiálu. Intenzivně komunikujeme, protože by bylo chybou vozit a darovat to, co nepotřebují. Pomoc musí být efektivní, nepřetěžovat a neblokovat kapacity pro opravdu žádané věci. Česká vládní pomoc probíhá ve více směrech, humanitárním i vojenském, přičemž bohužel ne vše lze zveřejnit. Samozřejmě se připravujeme na eventuální příliv uprchlíků, a to včetně zabezpečení jejich zdravotního a sociálního zabezpečení, možnosti ubytování, škol a zaměstnání.

Dá se očekávat množství uprchlíků z celé Ukrajiny. Je na to ČR připravená?

Ano, jsme schopni přijmout řádově tisíce uprchlíků, na vyšší počty přípravy intenzivně probíhají.

Z Putinových prohlášení docela jasně vyplývá, že jeho ambicí je obnovit ruskou sféru vlivu nejen ve východní Evropě. Jak bychom měli těmto coby západní společnost čelit?

Především bychom se měli odstřihnout od závislosti na Rusku, zejména na surovinách. Nejsem schopen říci, zda tomu Green Deal pomůže, nebo ho zatím musíme zmírnit, to musejí odpovědět analytici.

Znamená aktuální ukrajinský konflikt cosi na způsob nové studené války?

To ne, toto je otevřený konflikt, který musíme číst jako přímý útok na svobodu, sebeurčení a demokracii. Jde o nepřímý atak vůči NATO. A my se mu musíme bránit.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor Pavel Bělobrádek válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda Armáda Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy