ROZHOVOR | Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana

Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.

Co se podle vás obecně změnilo v německé společnosti? Stranu AfD volilo vysoké procento voličů a jde o překvapivou podporu krajní pravice, která má v německé historii velice temný podtext.

Německo, míněno Spolková republika Německo, se v celé poválečné historii chovalo jako ryze demokratický stát, cítící silnou zodpovědnost a odpovídající pokoru za devastaci Evropy a utrpení Druhé světové války. Obdivuhodně rychle se vyrovnalo s integrací s NDR a s obrovským humanistickým étosem na svém území přivítalo statisíce uprchlíků z válčících či zbídačených zemí. 

Především obě tyto události však nelítostně postupně odkryly svoji „odvrácenou tvář“ – ve stále přetrvávajících ekonomických a kulturních rozdílech obou zemí a především pak, v nesmírných obtížích integrace migrantů ve vysoce demokratické zemi životních příležitostí postavených na osobním odhodlání k tvrdé práci, kulturní přizpůsobivosti a respektu k právnímu systému hostitelské země. 

 Právě tato obtížně řešitelná situace, současně sužující i jiné, nejen evropské země, přináší části osobně frustrované společnosti zpochybňování politiky establishmentu, hledání viníků a nalézání zástupných problémů. Těch se v očekávání příležitosti získání politického vlivu a uchopení moci nejen v Německu zmocňují hlasatelé rychlých a rasantních řešení a zásadních změn ve fungování společnosti. Obdobně, jak se postupně zmocňovaly frustrovaných mas lidí v Německu síly nacismu a fašismu v poválečných dvacátých a třicátých letech.

Alternativa pro Německo se zformovala v roce 2013 v rámci dobově silně vyhrocených diskuzí týkajících se odmítání snahy o záchranu zadlužených zemí Evropské unie jako bylo v té době především Řecko. Odmítá myšlenku organizační, ekonomické a politické jednoty Evropy a stále silněji akcentuje xenofobní rétoriku zejména vůči migrantům. Na rozdíl od nacistů navíc inklinují k totalitním autoritářských metodám Putinovského Ruska.

Alternativa pro Německo získala popularitu především díky svým negativním postojům vůči migraci. Požaduje uzavření hranic Evropské unie a důslednou kontrolu, striktní deportace neúspěšných žadatelů o azyl a plnou integraci až asimilaci přijatých cizinců. Na evropské úrovni sdílí politickou skupinu s francouzskou krajně pravicovou Národní frontou či rakouskými krajně pravicovými Svobodnými. 

V současnosti stojí velmi blízko praktikám vlády Donalda Trumpa a mají přímou a otevřenou podporu viceprezidenta Vanceho. Tedy signály, na které je nutno ze strany demokratické Evropy bezodkladně reagovat. Především jednotným důsledným sebevědomím postojem, Ten zřejmě bude v USA respektován pouze jasně znějícím hlasem zdravě sebevědomého evropského lídra.

V podstatě neexistuje šance, že někdo s AfD bude vládnout, přesto jde o jasný signál budoucího směřování Německa, pokud se něco nezmění. Myslíte, že AfD může mít do budoucna podobnou podporu jako Hitlerova NSDAP?

Je přímo děsivé, byť jen připustit, že z poměrně okrajové strany, přinejmenším z pohledu ostatních evropských států, by se vygenerovala jasně totalitní, národovecká, antidemokratická, fašistické strana. Voličský potenciál AfD zahrnuje zhruba 20 % populace, obecně i v jiných zemích, zahrnuje především skupiny vinící ze své osobní frustrace populisty implantovaného nepřítele, na kterého je třeba zaměřit svůj hněv. Zde jsou to migranti, evropské regulace, společná měna, multikulturní koexistence. 

NSDAP v počátcích přitahovala zejména válkou zdecimovanou nekvalifikovanou pracovní sílu a až v období ekonomického rozvoje a zejména počátečních válečných úspěchů fascinoval Hitler a jeho strana i střední vrstvy a podnikatele větřící ve válečné expanzi karierní příležitost či osobní prospěch. Současní neofašisté jsou v jiné společenské konstelaci, musíme však připustit, že jejich koketování se vzdálenými totalitními velmocemi může jejich pozici nebezpečně posílit.

Německo usiluje o odpuštění už od konce druhé světové války. Měli bychom mu ale odpustit, když si značná část populace volí politiky popírající holocaust a podporující SS?

Demokratické Německo se celou svoji 80letou poválečnou historií dokázalo poměrně rychle překlenout poválečnou bídu v rychlý ekonomický růst, kterému šel ruku v ruce i proces upevňování demokratických, a navíc antimilitaristických principů fungování společnosti. V mnoha ohledech vykazovalo silné upřímně míněné znaky zahanbení nad hrůzami, které nejen evropským národům způsobilo a odpovídající pokoru zajišťující životaschopnost tohoto étosu po celá dlouhá desetiletí.

Spolková republika Německo za cenu vlastních ekonomických obětí zvládla i sjednocení s totalitou zasaženou NDR a v dobré víře vyšla vstříc masivní vlně migrantů z chudobou či válkou rozvrácených zemí. Právě posledně jmenovaná skutečnost se však postupně obrací ve vnitřní i vnější kritiku, když nejen pro Německo, ale i zbytek západní Evropy emigranti představují zejména kulturní, ale i v poslední době i bezpečnostním probléme či dokonce hrozbou. 

To je jako závažná situace umocňováno právě ochotou a schopností neonacistů zneužít teto nesporně vážné téma k získávání podpory hodnotově rozkolísaných voličů. Nejen v tomto ohledu Německo je a bude vystaveno tvrdé zkoušce odolnosti občanů vůči krajním vábničkám populistických manipulátorů. Ostatně jde o téma, které je žel bohu velmi aktuální i v naší zemi. 

Je podle vás správné, že se tradiční německé strany rozhodly vybudovat „firewall“ proti spolupráci s AfD? Není to přesně to, co jí pomohlo? Tedy možnost vést kampaň o vlastním utlačování a podobně. 

Obecně platí, že jakékoli ústupky či nedůsledné postoje vůči totalitním či dokonce neonacistickým praktikám se středně a dlouhodobě trestá oslabením demokratických principů fungování společnosti. Jsou však specifické situace, kdy kupříkladu hlasování o zpřísnění postojů k migrantům právě v Německu umožní i díky hlasům AfD krok k efektivnějšímu řešení této vysoce naléhavé problematiky. Co této straně ovšem může pomoci, je možná vysoce účelová protievropská podpora ze strany Trumpa, Vanceho či samozvaného idola prostoduchých mas Elona Muska.

Téma německých voleb má obrovské přesahy snad úplně všude, ten nejzásadnější se ale týká Trumpovy administrativy. Pomohl podle vás tlak od Trumpa, Muska a Vanceho, aby AfD zažila takovýto úspěch?

Významnou roli v generování pozice německých neonacistů bude nesporně hrát průběh a výsledky „her“ týkajících se možností a mezí „řešení“ agresivní válečné agrese Ruska na Ukrajině. Pokud se podaří Trumpovi a jeho týmu vytvořit dojem skvělého vyjednavače, stratéga a mírotvorce, pak AfD svým kreditem již neskrývanými sympatiemi s fašistickým Ruskem posílí. Zejména mezi přesvědčenými vyznavači této politické orientace. Další příznivce snad přímo nad rámec současného stavu asi nezíská; věřme, že demokratické jádro německé společnosti a stále vnímaný pocit lídra Evropy je toho garantem.

Jak si vykládat slova Vance o evropských lídrech, kteří nenaslouchají voličům? Není to náhodou jeho šéf, kdo teď přivolává na Američany ekonomickou, bezpečnostní, a dokonce i humanitární krizi?

Vanceho „prezentace“ před evropskými lídry a o evropských lídrech je výrazem politické kultury, na které nejen nejsme zvyklí, ale nejsme (nebyli jsme?) na ni prostě vůbec připraveni. Čelný představitel země, kolébky demokracie, dlouhodobý spojenec a podporovatel Evropy, nás školí o demokracii, které je v daném okamžiku právě v USA pošlapávána! Je to názor, zastrašování či projev okouzlení nově získané osobní moci bez odpovídající odpovědnosti? To jistě lépe ukáže čas. Jedno bychom si však měli vzít k srdci: Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra.

Potřebovala by podle vás Evropa jednoho silného lídra podobného formátu (silově, ne ideologicky) jako je Trump? Je možné, aby se na tomto Evropa národů shodla?

Ve světle dynamiky vztahů Evropy a USA se domnívám, že toto téma se postupně stane pro existenci evropské integrace tématem klíčovým. Žijeme ve světě, kde v čele velkých států a národnostních celků zaujímají stále pevnější pozici „silní lídři“. Platí to nejen o autoritářských či vyloženě nedemokratických diktátorských režimech jako je Rusko, Severní Korea či Čína, ale jsme aktuálně konfrontováni i s explozí moci a silového vlivu totalitních praktik v „kolébce demokracie“, Spojených státech amerických. 

Zde jsme, nedostatečně připraveni, svědky zneužití dosud plně funkčního prezidentského systému, kdy nedávno zvolený prezident Donald Trump za podpory své Republikánské strany dominující v obou komorách Kongresu neváhá atakovat dosud nedotknutelné postavení soudní moci. 

Americký prezident Trump již několikrát ukázal, že ideály demokracie mu nejsou vlastní. Na její podstatu zaútočil, zejména když odmítnul uznat výsledky voleb z roku 2020. Obava je tak na začátku jeho druhého mandátu na místě. Pohrdá osvědčenou zásadou, že „velikost demokracie v Americe nespočívá v tom, že je osvícenější než kterýkoli jiný národ, nýbrž ve schopnosti napravovat své chyby“. 

Donald Trump se navíc domnívá, že soudy by neměly omezovat výkon jeho moci, kdy již některá jejich rozhodnutí nerespektoval. Tím ohrožuje samotné fungování americké demokracie a princip právního státu. Dlouhodobě vychvalované a respektované ústavní kontroly v zemi selhávají. 

To jsou nesmírně důležité a nepřehlédnutelné signály, na které musí sebezáchovně Evropa jako celek reagovat. Ukazuje se, že i pohrdání viceprezidenta Vance „evropskými vůdci“ by mělo vést ke generování silného evropského lídra, který by byl rovnocenný partnerem při jednáních nejen s americkým prezidentem. 

Zde se nabízí dosud spíše opomíjená problematika smyslu a významu vrcholných orgánů Evropské unie: Evropské komise a Evropské rady. Prvně jmenovaná je svým praktickým zaměřením koncipován jako výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu a má chránit zájmy EU a jejích občanů v otázkách, které nelze účinněji řešit na vnitrostátní úrovni, a to na základě konzultací s odborníky a veřejností. Jako taková svojí povahou nemá dostatek možností a respektu jednat v zásadních geopolitických otázkách. 

Evropská rada oproti tomu určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské komise. Právě na této platformě je možno hledat a nalézat jednotného silného lídra schopného rovnocenně jednat kupříkladu se „silovým“ Donaldem Trumpem. 

K tomu je však nezbytně zapotřebí, aby šlo o představitele ekonomicky a politicky silné země, jejíhož představitele by všechny členské země respektovali jako silného vůdce prosazující silnou a konkurenceschopnou Evropu. Výsledky voleb v Německu, nestabilní politická situace ve Francii, spíše lhostejné postoje Španělska a zejména dezintegrační postoje některých východoevropských zemí, však pro tento rázný krok aktuálně nedávají příliš silnou šanci.

Související

Více souvisejících

Volby v Německu Německo rozhovor Aleš Sekot Alternativa pro Německo (AfD)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Pásmo Gazy

Důkaz, že je v Pásmu Gazy hladomor, máme před očima. Tvrdě ovlivní i budoucí generace

Fotografie a zprávy o hladomoru v Gaze sice vyvolávají ostré diskuze, ale čísla obvykle nelžou. Už ekonom Amartya Sen, držitel Nobelovy ceny, před desítkami let prohlásil, že hladomory jsou vždy politickými a ekonomickými událostmi, a že nejlepší způsob, jak je analyzovat, je sledování cen a množství potravin. Mnoho historických výzkumů potvrdilo, že prudký nárůst cen základních potravin je vždy znamením, že propuká hladomor. Ceny v Gaze dosahují bezprecedentních výšek.

před 1 hodinou

Bitva u Hradce Králové

Bitvu u Hradce Králové překonala až druhá světová. Na českém území se roku 1866 bilo téměř půl milionu vojáků

Bitva u Hradce Králové někdy nazývaná i jako bitva u Sadové nebo na Chlumu se odehrála 3. července 1866 a patřila k největším vojenským střetnutím v dějinách českých zemí. Na počty nasazených vojáků jí překonaly až frontové operace v závěru druhé světové války. Jako izolovaná bitva je však svou velikostí dodnes nepřekonána. Celkem se bitvy zúčastnilo okolo 435 000 vojáků a střetly se zde pruské a rakousko-saské armády v dosud nevídaném souboji za využití nových pokrokových technologií.

před 1 hodinou

Očkování, ilustrační foto

Pět případů za rok. Dětská obrna byla na pokraji vymýcení, proč se to dodnes nepovedlo?

Po celém Pákistánu chodí zdravotníci dům od domu a přesvědčují rodiče, aby své děti nechali naočkovat proti obrně. Čelí obavám i požadavkům. Někteří rodiče říkají, že potřebují spíše jídlo a vodu než vakcíny, jiní zase věří dezinformacím o tom, že dávky způsobují neplodnost. Zdravotnice Sughra Ayazová přiznává, že pod tlakem na úspěch celé kampaně byli někteří pracovníci instruováni, aby očkování zaznamenávali, i když k němu nedošlo. Někdy prý navíc nejsou vakcíny správně skladovány a neudrží se v nich potřebný chlad.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ministr zdravotnictví a sociálních věcí Robert F. Kennedy Jr.

Kennedy Jr. podlehl hoaxům. Zrušil v USA vývoj mRNA vakcín

Ministerstvo zdravotnictví (HHS) v USA se rozhodlo zrušit financování ve výši 500 milionů dolarů (376 milionů liber) na vývoj mRNA vakcín, které měly čelit virům, jako je chřipka a Covid-19. Tento krok ovlivní 22 projektů, které vedou přední farmaceutické společnosti, včetně Pfizeru a Moderny, zaměřených na vakcíny proti ptačí chřipce a dalším virům, uvedl HHS.

před 3 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Trump tlačí na Indii, aby přestala kupovat ruskou ropu. Proč to Módí nemůže udělat?

Indický premiér Narendra Módí se nachází v nelehké diplomatické situaci, kdy se snaží balancovat mezi vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, přičemž chce zachovat postoj neutrality v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento postoj nyní podle CNN čelí silnému tlaku, protože Trump začíná být stále netrpělivější s pokračujícím nákupem levné ruské ropy, což používá jako páku v rostoucí obchodní válce.

před 4 hodinami

expediční ponorka Titan od společnosti OceanGate.

Kauza Titan: Whistleblower o katastrofálním stavu ponorky věděl. Když na něj upozornil, firma ho vyhodila

David Lochridge, whistleblower stojící za tragickou nehodou ponorky Titan, obvinil vedení společnosti Oceangate a selhání amerických úřadů, které tragédii nedokázaly zabránit. Lochridge, jenž již dříve upozornil na bezpečnostní problémy, tvrdí, že konstrukční vady ponorky a nedostatek nezávislého bezpečnostního dohledu hrály klíčovou roli ve ztrátě pěti životů, včetně ředitele Oceangate Stocktona Rushe. 

před 4 hodinami

Václav Pláteník

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU nechce pomoc Ukrajině platit sama. USA se budou podílet, vyzvala Kallasová

Evropská unie sice reagovala pozitivně na americký návrh prezidenta Donalda Trumpa poskytnout Ukrajině pokročilé zbraňové systémy, včetně protivzdušné obrany Patriot, zároveň ale požaduje, aby Spojené státy nesly svůj spravedlivý podíl na finanční zátěži. Na tiskové konferenci po úterním jednání Rady pro zahraniční věci EU v Bruselu to prohlásila šéfka evropské diplomacie, Kaja Kallasová.

včera

včera

včera

Turecká armáda (Turkish Army)

Ani neutrální, ani loajální. Druhý nejsilnější člen má výjimečné postavení, NATO mu nemůže věřit, ani o něj přijít

Turecko má v rámci NATO jedinečné postavení. Jeho vojenská síla, geografická poloha a schopnost manévrovat mezi Západem a Ruskem z něj činí spojence, kterého si aliance nemůže dovolit ztratit – ale ani mu zcela důvěřovat. Ankara přitom zvyšuje svůj vliv nejen ve Středomoří, ale i na Ukrajině. Pokud by došlo k přímému konfliktu s Ruskem, mohlo by právě Turecko rozhodnout o soudržnosti celé aliance – anebo o jejím roztříštění.

včera

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. Washington se bude muset zásadně změnit, aby Ukrajině skutečně pomohl

Prezident Donald Trump nedávno oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raket pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Tato rozhodnutí přicházejí v kontextu trvající války na Ukrajině, přičemž Trump zdůraznil, že náklady na tuto pomoc ponese evropská aliance, aby se předešlo situaci, kdy by pomoc byla plně financována z amerického rozpočtu, jak tomu bylo za jeho předchůdce, Joea Bidena.

včera

včera

Ilustrační foto

Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let. 

včera

Afghánistán, Kábul

Čtyři roky po odchod Američanů si Afghánci procházejí tristním obdobím. Reputaci zemi může zachránit důležitá surovina

Čtyři roky po stažení amerických a západních vojsk je Afghánistán pod tvrdou kontrolou Tálibánu. Režim omezuje práva žen, dusí svobodu slova a čelí hluboké humanitární krizi. Zemi ale zůstává jeden zásadní trumf, kterým jsou obrovské zásoby lithia. Právě tato strategická surovina by mohla Afghánistánu otevřít cestu k ekonomické obnově, pokud ji dokáže využít bez dalšího prohlubování závislosti na autoritářských velmocích.

včera

Světový mírový řád je vážně ohrožen. Japonsko označilo tři viníky, kteří destabilizují pořádek

Japonsko se podle své poslední zprávy ministerstva obrany nachází v nejkomplexnějším a nejvážnějším bezpečnostním prostředí od konce druhé světové války. Hlavní hrozby pro mír a stabilitu v regionu, ale i na globální úrovni, podle Tokia přicházejí ze tří klíčových aktérů: Číny, Ruska a Severní Koreje, jejichž vojenské aktivity v Asii se stále více zintenzivňují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy