ROZHOVOR | Trumpova blízkovýchodní politika očima experta: Priorita bude jinde, říká Salem pro EZ

Jak obecně změní Donald Trump politiku USA vůči Blízkému východu? 

Za první je spolu se svým týmem velkým podporovatelem izraelského pravicového křídla. Nemá připravenou podporu pro Palestince a nezajímá se o palestinská práva. Navíc zmínil, že Jordánsko a Egypt by si mělo převzít Palestince z Pásma Gazy, což je hudba pro uši izraelské pravice – vyprázdnit Pásmo Gazy. 

Ve stejnou chvíli jeho vztahy s Netanjahuem nejsou nutně skvělé, v minulosti měli bouřlivé vztahy. Jsou to také „alfasamci“, Trump nemá rád, když ho někdo šikanuje. Netanjahu mohl šikanovat Joea Bidena a Kamalu Harrisovou – a uspěl v tom, donutil je dělat to, co chtěl on. S Trumpem musí být opatrný. 

Trump také chce dohodu se Saúdskou Arábií, a Saúdská Arábie chce od Izraele ústupky v palestinské otázce. Něco, co se přiblíží dvou státnímu řešení. Trump se tedy musí rozhodnout mezi podporou pro izraelské pravicové křídlo. Podporuje anexe na Západním břehu Jordánu a zřejmě podporuje potenciální izraelskou anexi Gazy. Chce ale dohodu se Saúdy, takže se musí rozhodnout. 

U Palestiny a Íránu má také malý rozpor. Na jednu stranu rozhodně vyvine maximální ekonomický nátlak, aby zablokoval íránské prodeje ropy do Číny a dalších zemí. Izrael po něm také chce, aby podporoval jeho útoky na Írán. Jsou lidé v jeho týmu, kteří by to rádi udělali – a rád by to udělal i on. 

Během kampaně ale slíbil, že nebude startovat nové války, ale bude je ukončovat. Takže jak se s tímto rozporem vypořádá? Chce zatlačit a případně udeřit na Írán, zároveň však nechce válku, protože na tom stavěl svou kampaň. Má strach, že válka s Íránem by mohla ovlivnit domácí ceny energií a inflaci.

Můžeme nyní očekávat větší angažovanost, nebo naopak izolaci USA od tamních problémů?

V jeho administrativě jsou lidé, kteří jsou skuteční izolacionisté, jako třeba JD Vance. Nepopsal bych Trumpa jako izolacionistu, chce dominantní Ameriku. Tu, která se zapojuje a vítězí. 

Z Blízkého východu se nestáhne – velkou částí toho jsou Saúdská Arábie a Perský záliv. Záliv je pořád hodně důležitý pro globální ceny energie. Také touží po dohodě se Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi v zálivu – přece jen, je to byznysmen. Je tu hodně peněz k vydělání a společně se svou administrativou chce Saúdskou Arábii a země zálivu udržet blízko k USA, ale daleko od Číny. 

Závazek k Izraeli je velký, a to ovlivní celý Blízký východ a nepřátelství k Íránu, který zase ovlivňuje obchod v Rudém moři. Což ovlivňuje dodávky energie v Perském zálivu. Od toho nemůže odejít. Takže v regionu se bude zapojovat. 

Myslíte si, že k příměří mezi Izraelem a Hamásem pomohla aktivita odcházející Bidenovy administrativy, nebo Trumpův slib rozpoutat nad Blízkým východem „peklo“, pokud válka neskončí do jeho inaugurace?

Odcházející Bidenova administrativa udělala velmi dobrou diplomacii, ale neměla nad Izraelci přehled. Diplomacie Bidenova týmu spolu s tlakem přicházejícího Trumpova prezidentství donutily Netanjahua k příměří s Hizballáhem na severu a k dohodě o příměří s Hamásem na jihu. 

Trump se na konci svého minulého funkčního období několikrát vyjádřil, že by šel do války s Íránem – a doslova „je vybombardoval“. Myslíte si, že jeho slova platila už tehdy, natož dnes?

Co se týká Íránu, určitě ho bude chtít zmáčknout. Ale jeho hlavním cílem je, aby s ním Íránci uzavřeli dohodu, řekl to mnohokrát. Myslím, že bude eskalovat do maximálního tlaku a mohl by zahrnout i tlak ze strany izraelské armády.

Jestli ale skrze íránskou politiku, americkou politiku a ideologické skupiny dokáže uzavřít takovou dohodu, k tomu jsem skeptický, ale vím, že to chce. 

Je Írán pro Trumpa větším nepřítelem než Čína a Rusko?

Pro Trumpa ne. Větším protivníkem je Čína. Rusko pro Trumpa není větší starostí, chce urovnat válku na Ukrajině a ukončit ji. S Íránem se chce dohodnout a nevidí, proč by USA a Írán měly být ve válce. Je to Čína, Čína, Čína. 

Přiměje Trumpova agresivní rétorika Írán alespoň omezit podporu Hizballáhu a Hamásu tak, aby nemusel čelit jeho „hněvu“?

Myslím, že Trumpova agresivní rétorika už za posledních pět až šest měsíců donutil Írán, aby omezil podporu pro Hizballáh – a očividně také ztratil Sýrii. Takže Írán už je ve slabší pozici. Také zatlačil na Hamás, aby s Izraelem uzavřel dohodu – a Hamás vždycky nesouhlasil s Íránem ohledně toho, co chce. Chtějí ale deeskalovat, koupit čas a přežít, dokud Netanjahu bude premiérem. 

Takže ano, Íránci jsou ohledně své situace ustaraní. Pezeškiján a někteří další by možná chtěli udělat nějakou velkou dohodu. Jestli to ale je možné, jak jsem řekl, nevíme. 

Pokud vypukne další konflikt mezi Hamásem a Izraelem, můžeme očekávat přímé zapojení USA během Trumpovy vlády?

Jestli mezi Hamásem a Izraelem vypukne další konflikt, rozhodně můžeme čekat americkou finanční a vojenskou podporu stejně, jako to udělala Bidenova administrativa. To je vše, nechtějí se do toho zapojovat přímo vojensky.

Otázkou ale je, jestli se Američané zapojí, pokud Izrael napadne Írán, což je daleko větší cíl. Pro teď si myslím, že by se tomu Trump chtěl vyhnout. Co ale on a jeho tým avizovali, mohli by Izraeli prodat nebo poskytnout silné bomby na ničení bunkrů a letouny, které je mohou nosit. Aktuálně je totiž Izrael nemá, mají je pouze Spojené státy. Pokud by Izrael takové bomby obdržel, mohlo by to donutit Írán k jednání.