Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V neděli přibylo v Česku 2742 případů covidu, více než před týdnem

Slovensko zrušilo většinu zbylých epidemických opatření

Slovensko ode dneška zrušilo většinu zbylých epidemických omezení v souvislosti s nemocí covid-19. Podle rozhodnutí vlády a úřadu hlavního hygienika zůstalo v platnosti povinné nošení roušek zejména v interiérech veřejných budov a karanténa pro některé skupiny cestujících, kteří vstupují do země.

V Číně letos evidují víc lokálních nákaz koronaviru než za celý rok 2021

Pevninská Čína ohlásila za minulý den 1337 lokálních nákaz koronavirem a tamní úřady oznámily, že od začátku roku má země místně šířených symptomatických případů covidu-19 víc než za celý loňský rok.

Německu hlásí 92.378 nových případů koronaviru, incidence je na rekordní hodnotě

Německo eviduje za posledních 24 hodin 92.378 nových případů covidové nákazy. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI) z dnešního rána.

Bývalý americký prezident Barack Obama se nakazil koronavirem

Bývalý americký prezident Barack Obama dnes oznámil, že se nakazil koronavirem. Na twitteru dodal, že se cítí dobře, jen ho škrábe v krku.

Čína hlásí nejvíc nových případů koronaviru za poslední dva roky

Čína dnes ohlásila přes 1800 nových případů koronavirové nákazy za posledních 24 hodin. Jedná se o nejvyšší údaj v pevninské Číně od jara roku 2020. Nejvíce případů připadalo na provincie Ťi-lin a Šan-tung. Uzávěru dnes oznámilo sedmnáctimilionové jihočínské město Šen-čen. Infekce se stále rychle šíří v Hongkongu, kde za minulý den zaznamenali dalších více než 32.000 nových nákaz a 264 úmrtí. Ve městě je v karanténě na 300.000 lidí.

V Česku přibylo za sobotu přes 4400 nově nakažených

V Česku přibylo v sobotu 4422 nově potvrzených případů covidu-19, v mezitýdenním srovnání o 139 méně. Je to nejnižší sobotní nárůst za devět týdnů. Klesl rovněž počet podezření na opakovanou nákazu nový koronavirem, a to o 70 na 755 případů.

Počty nakažených na vzestupu. Covid v některých zemích opět trhá rekordy

Čína dnes ohlásila přes 1500 nových případů covidu-19, což je nejvyšší denní údaj v této zemi, kde byl koronavirus před dvěma lety poprvé zjištěn. Rychle se šířící varianta omikron vede úřady ke zpřísňování restrikcí. Kvůli několika novým případům je uzavřeno devítimilionové město Čchang-čchun, ve školách v Šanghaji se učí na dálku.

Počet potvrzených případů covidu v pátek vzrostl, přibylo před 8 tisíc nakažených

Testy v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19 v Česku, o 110 více než ve stejný den předchozího týdne. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů. Nadále klesá počet hospitalizovaných s covidem. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Ve školách už neplatí zvláštní covidová opatření, děti odloží i respirátory

Pro fungování škol už neplatí žádná mimořádná covidová opatření. Do konce tohoto týdne je ještě povinné nošení respirátorů, od pondělí skončí i to. Ministerstvo školství o tom informovalo ředitele škol v materiálu, který má ČTK k dispozici. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v něm zaměstnancům škol poděkoval za jejich práci v době epidemie. Zároveň upozornil, že kvůli ruské agresi na Ukrajině čekají školy nyní nelehké časy.

Dva roky od vyhlášení pandemie. Svět se učí s covidem žít, rekordy přesto padají

Dva roky poté, co Světová zdravotnická organizace (WHO) označila šíření koronaviru za pandemii, se situace kolem nemoci covid-19 ve světě zlepšuje. Počet nákaz a úmrtí globálně klesá a země tak postupně zmírňují či zcela ruší opatření, která přijaly v boji proti covidu. Některé státy jako Německo, Jižní Korea nebo Vietnam ale hlásí rekordní přírůstky infikovaných a šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ve středu prohlásil, že by bylo hrubou chybou se domnívat, že koronavirus je otázkou minulosti.

V Německu přibylo dalších čtvrt milionu nově nakažených

Nákaza koronavirem se v Německu za uplynulý den potvrdila u 252.836 lidí, dalších 249 jich tam po nákaze covidem-19 zemřelo. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Před týdnem německé úřady hlásily 217.593 nově nakažených a 291 úmrtí. Ministr zdravotnictví Karl Lauterbach na dnešní tiskové konferenci k epidemické situaci v zemi uvedl, že situace je mnohem horší, než si mnozí myslí.

Počty nakažených v Česku vzrostly, přibylo 8238 nových případů covidu

Ve čtvrtek se covid-19 prokázal u 8238 lidí, to je o 163 víc než před týdnem. Provedených testů přitom bylo méně. Počty nakažených v mezitýdenním srovnání mírně vzrostly zatím třikrát v tomto týdnu, výjimkou bylo úterý. U dalších 1545 případů za uplynulý den je podezření na opakovanou nákazu, oproti minulému čtvrtku je to o 12 méně.

Nejasná covidová opatření se projevila náporem na lékaře. Většina práce s nakaženými zůstala na nás, tvrdí

Dramatický nárůst pracovní zátěže přinesla koronavirová vlna omikron pro praktické lékaře. Práci se museli věnovat přesčas v ordinaci, v terénu i doma, spolupráce s hygieniky navíc často vázla. Důvodem je podle lékařů i hygieniků zbytečně komplikovaná administrativa a nepřehledné informace o aktuálně platných opatřeních. Lékařům do ordinace v době rapidního nárůstu nakažených volaly i desítky pacientů denně, kteří nevěděli, jak mají postupovat. Nejasnosti byly především v tom, kdo a kdy může vystavit pracovní neschopnost. Oslovení lékaři vidí řešení v zavedení nových a zlepšení stávajících elektronických systémů a širších možnostech spolupráce s příslušnými orgány.

V Německu padl rekord v počtu nakažených, za den více než čtvrt milionu

Zdravotníci v Německu ve středu zaznamenali 262.752 případů nákazy koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie před dvěma lety. Bilance poprvé překonala hranici čtvrt milionu infikovaných za 24 hodin. S odvoláním na statistiky Institutu Roberta Kocha o tom dnes informovala agentura DPA.

Pandemie koronaviru: přes 450 milionů nakažených a šest milionů mrtvých

Výběr základních údajů o novém typu koronaviru (před dvěma lety, 11. března 2020, vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nákazy nového typu koronaviru za pandemii):

Druhý tenista světa Djokovič se kvůli očkování odhlásil z turnajů v USA

Druhý tenista světového žebříčku Novak Djokovič se odhlásil z tenisových turnajů v Indian Wells a v Miami. Vítěz 20 grandslamů na twitteru uvedl, že kvůli povinnému očkování proti koronaviru ho úřady do USA nepustí.

Vystrčil měl pozitivní test na covid, ruší program

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) byl pozitivně testován na covid-19. Diagnózu prokázal PCR test, který šéf horní parlamentní komory absolvoval po ranním výsledku antigenního testu. Vystrčil poté na twitteru oznámil, že ruší program a odchází do izolace.

Případů covidu už je celosvětově 450 milionů

Počet lidí nakažených koronavirem ve světě podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) dnes překonal hranici 450 milionů. Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března Spojené státy, kde celkový počet nakažených podle JHU činí 79,4 milionu. Druhá je Indie (42,9 milionu) a třetí Brazílie (29,1 milionu). V Evropě se nejvíce nakažených v absolutních číslech prokázalo ve Francii (23,3 milionu).

Ministerstvo upraví vyhláškou systém sledování nákazy covidem v populaci

Ministerstvo zdravotnictví připravilo vyhlášku, která zavádí systém epidemiologické bdělosti pro covidu-19, takvanou surveillance. Podobný funguje u jiných nemocí, například pro chřipku, spalničky nebo tuberkulózu. Vyplývá to ze zveřejněného návrhu vyhlášky pro připomínkové řízení.