Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pacientka nemocnice Trutnov má covid-19, ošetřoval ji nemocný lékař

Melbourne obnovuje karanténu. Covid-19 se šíří neudržitelným tempem, řekl premiér

Kvůli rostoucímu počtu případů covidu-19 se Austrálie rozhodla obnovit karanténní opatření pro druhé největší město v zemi, pětimiliónové Melbourne. Ve městě začne platit omezení pohybu pro obyvatele od půlnoci z dneška na středu (16:00 SELČ) a potrvá nejméně šest týdnů, informoval premiér australského státu Victoria Daniel Andrews.

V Izraeli rezignovala prominentní epidemioložka, vláda podle ní ignorovala varování

Ředitelka izraelských veřejných zdravotnických služeb dnes rezignovala. Své rozhodnutí epidemioložka zdůvodnila tím, že vláda příliš rychle ukončila uzávěru a nyní v řešení krizové situace ztratila směr. Napsala o tom agentura Reuters.

Ministr šarlatánem. Politik radil lidem léčit koronavirus pomocí známé rostliny

Pandemie covid-19 nemá pouze zdravotní a ekonomické dopady. Dezinformátoři neboli šiřitelé falešných zpráv neboli fake news mají díky ní doslova žně a nečiní jim problém mást lidi různými neověřenými pseudovědeckými terapiemi. Příkladem je Indonésie, v níž dokonce sám člen vlády nabádal veřejnost k nošení náhrdelníků z eukalyptu.

Koronavirus: Přes 130 tisíc obětí v USA. Stále jsme po kolena v první vlně, tvrdí Fauci

Ve Spojených státech už je nemoci covid-19 připisováno více než 130.000 úmrtí. Bilance epidemie vystoupala na přibližně 130.300 obětí přesně pět měsíců po první smrti, kterou v USA podle lékařů způsobil koronavirus.

Írán hlásí rekordní nárůst mrtvých s koronavirem

Íránské úřady ohlásily 200 úmrtí spojených s koronavirem za jediný den, což je nejvyšší denní údaj od únorového začátku epidemie v zemi. Informovala o tom agentura AFP.V neděli Írán hlásil denní nárůst 163 úmrtí nemocných koronavirem, což byl v té době rekord.

Je stát připraven na krizi? Problémy jsou s elektřinou, vodou i kojeneckou výživou

Koronavirová krize ukázala, že státu obecně chybí zásoby, což se netýká pouze ochranných zdravotnických pomůcek, jako jsou roušky a respirátory, nýbrž i dalších věcí. Jedná se například také o generátory, sušené kojenecké mléko či cisterny na pitnou vodu.

Opatření v případě epidemie: Češi nejvíc podporují měření teploty, ukázal průzkum

Z opatření proti šíření případné další pandemie podobné šíření nového koronaviru by největší podporu veřejnosti mělo měření tělesné teploty na veřejných místech jako jsou nemocnice či úřady. Souhlasilo by s ním 86 procent obyvatel. Více než čtyři pětiny lidí by souhlasily s omezením způsobu pohybu na veřejnosti a s povinným nošením roušek.

Mimořádně zasedne Sněmovna. Bude řešit covid-19 na Karvinsku a fond obnovy EU

Ve čtvrtek se na návrh KDU-ČSL uskuteční mimořádná schůze Sněmovny ke zhodnocení koronavirové situace na Karvinsku nebo víceletému finančnímu rámci a fondu obnovy Evropské unie. Místopředseda a šéf lidoveckého poslaneckého klubu Jan Bartošek dnes novinářům před schůzí dolní komory řekl, že na jednání grémia Sněmovny všechny kluby garantovaly podporu svolání schůze.

Nemoc covid-19 se rychle šíří v JAR, počet nakažených přesáhl 200 tisíc

Počet potvrzených případů nákazy koronavirem v Jihoafrické republice překonal 200.000. Informovala o tom agentura AP, jež zároveň poznamenala, že JAR, která má přes 57 milionů obyvatel, nadále hlásí jedny z nejvyšších denních nárůstů nakažených na světě. Dosud se v JAR koronavirus potvrdil u 205.721 lidí, přičemž nejnovější denní nárůst činil 8971.

Islámský stát může zneužít pandemii koronaviru, extremisté dezinformace o 5G, varuje OSN

Generální tajemník OSN António Guterres varoval před možností, že by teroristické skupiny mohly pandemii nového typu koronaviru zneužít k prosazování svých cílů. OSN o tom informovala na svém webu.

Indie má přes 20 tisíc obětí koronaviru, s pandemií se potýkají Filipíny a Indonésie

Už více než 20.000 lidí nakažených koronavirem zemřelo v Indii. Nových případů výskytu nemoci covid-19 i nových obětí nyní přibývá nejrychleji za poslední tři měsíce. Země dnes ohlásila 467 nových úmrtí, což znamená, že celková bilance vzrostla 20.160. Indie také registruje 22.252 nových případů nákazy; celkový počet zjištěných infikovaných činí 719.665.

Brazilský prezident Bolsonaro podstoupil test, podle médií má symptomy covidu-19

V Brazílii se za posledních 24 hodin nakazilo koronavirem dalších 20.229 lidí, 620 jich po komplikacích doprovázejících nemoc covid-19 zemřelo. S odvoláním na ministerstvo zahraničí o tom dnes informovala agentura Reuters.

Vojtěch odmítl, že by se covid-19 na Karvinsku šířil v komunitě

Koronavirus se na Karvinsku masivně v komunitě nešíří, dopady na zdraví obyvatel jsou minimální. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Kritiku epidemiologické situace v Moravskoslezském kraji ministr označil za politizaci tématu.

Řecko eviduje 43 nových případů covidu-19, většina jsou zahraniční turisté

V Řecku evidují za poslední den 43 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší denní nárůst od poloviny června. Ze 43 pozitivních testů jich ale 36 měli zahraniční turisté, kteří chtěli do země přijet přes řecko-bulharský hraniční přechod Promachonas. Ostatních sedm nově potvrzených nakažených jsou Řekové.

Nová studie ukázala, jak těžké je získat kolektivní imunitu proti covidu-19

Kolektivní imunita jako pomoc při řešení celosvětové pandemie covid-19 je diskutována všemi vládami po celém světě. Infekci covid-19 by muselo prodělat až 90 % lidí, aby kolektivní imunita mohla fungovat a virus se dále nešířil. Nová studie ze Španělska ale její proveditelnost zpochybnila.

Naprosté selhání? Švédský přístup ke koronaviru neodepisujme, nabádá analytička

NÁZOR - Od chvíle, kdy se do Evropy přihnal koronavirus, má každý názor na Švédsko, konstatuje Elisabeth Brawová v komentáři pro server Politico. Analytička z think tanku Royal United Service Institute dodává, že důvodem je švédské rozhodnutí nevyhlásit celostátní karanténu, které vedlo k vyššímu počtu obětí než v sousedních zemích.

Spojené arabské emiráty chtějí na covid-19 otestovat dva miliony lidí, Dubaj se otevírá turistům

Spojené arabské emiráty chtějí v nadcházejících dvou měsících na koronavirus otestovat dva miliony obyvatel, což je zhruba pětina tamní populace. Vláda opatření zdůvodnila novým nárůstem nakažených poté, co byla protikoronavirová opatření uvolněna. Informovala o tom agentura Reuters.

Covid-19 v Rusku: Denní přírůstek zůstává pod 7000, zemřelo dalších 198 pacientů

Rusko dnes oznámilo 6368 nových případů nákazy koronavirem a 198 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 6611 výskytů infekce a 135 obětí.

Letos se na Korfu otevře jen polovina hotelů, ceny mají být nižší

Na řeckém ostrově Korfu se letos kvůli koronavirové krizi otevře zhruba polovina hotelů. Aktuální obsazenost je do 20 procent, lidé si ale rezervují pobyty na poslední chvíli a situace se mění každý den. Pro Korfu je klíčová britská klientela, která tvoří kolem 40 procent turistů. Hranice se pro cestovatele z Británie otevřou 15. července.