Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Být jako Němci, covid-19 už se v Karviné nešíří, říká expert

V Německu za pondělí přibylo 390 nakažených koronavirem

V Německu za pondělí přibylo 390 nových případů nemoci covid-19 a dalších osm lidí komplikacím souvisejícím s infekcí podlehlo. Oproti neděli, kdy bylo potvrzeno 219 případů nákazy a čtyři úmrtí, je to výrazný nárůst.

V Česku přibylo 51 nových případů covidu-19, nejméně za dva týdny

Za sváteční pondělí hygienici v Česku odhalili 51 nových případů koronaviru. Je to nejméně za víc než dva týdny, ve volných dnech se ale obvykle méně testuje. Dosud se nakazilo 12.566 lidí, vyléčilo se 7873 z nich a zemřelo 350.

Zahraniční studenti musí opustit USA, pokud bude na podzim výuka jen online

Zahraniční studenti budou muset opustit Spojené státy, pokud se na podzim výuka na jejich školách kvůli koronaviru zcela přesune na internet. Pokud budou chtít v zemi zůstat, musí přejít na jinou vzdělávací instituci s prezenční docházkou. V pondělí to oznámil americký Úřad pro imigraci a cla (ICE), napsala agentura Reuters.

Možná kandidátka na viceprezidentku USA má koronavirus

Starostka americké Atlanty Keisha Bottomsová, která je považována za možnou kandidátku na viceprezidentku po boku předpokládaného demokratického prezidentského kandidáta Joea Bidena, má potvrzenou nemoc covid-19. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters.

Změní koronavirus ekonomii od základů? Ekonom z Cambridge nabádá k akci

NÁZOR - Konvenční ekonomické teorie nemají příliš co nabídnout, tvrdí Jonathan Aldred v komentáři pro server The Guardian. Ekonom z prestižní Cambridgeské univerzity míní, že tyto teorie fungují jako klec, která omezuje naše myšlení a zavrhuje mnoho pokrokových politických idejí jako příliš drahé, kontraproduktivní či nekompatibilní s volným trhem.

Zaorálek musel na test, vyšel negativně. Zůstane několik dní doma

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dnes absolvoval test na covid-19, výsledek byl negativní, oznámil večer na facebooku. Na testy musel kvůli kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem ve Větrném Jeníkově na Vysočině koncem června.

Německý soud zrušil uzavírku okresu zasaženého nákazou na jatkách

Soud v Německu dnes zrušil uzavírku okresu Gütersloh ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, který v posledních týdnech bojuje s šířením nákazy z místních jatek. Opatření, kterým úřady omezily pohyb zhruba 100.000 lidí, bylo podle soudu neúměrné.

Aktuální bilance koronaviru: 11,5 milionu nakažených, přes půl milionu mrtvých

Indie se stala třetí nejvíce zasaženou zemí novým typem koronaviru, s téměř 700.000 potvrzenými případy nákazy tak předstihla Rusko. V celém světě se už nový koronavirus prokázal zhruba u 11,5 milionu lidí a v souvislosti s ním zemřelo na 535.000 lidí.

Hygienici zaznamenali další nakažené z nového ohniska v Církvici

Hygienici zaznamenali v souvislosti s novým ohniskem koronaviru v Církvici na Kutnohorsku další dva nakažené. Celkově jich je tedy 15. Preventivně byly zakázány návštěvy v kolínské a kutnohorské nemocnici a domovech pro seniory v Čáslavi a Kutné Hoře, řekla dnes ČTK mluvčí krajské hygienické stanice Dana Šalamunová.

Slovinsko vrací Česko s výjimkou severní Moravy mezi bezpečné země

Slovinsko od úterý 7. července vrací Českou republiku zpátky na seznam bezpečných zemí, jejichž obyvatelé se nemusí v této zemi prokázat negativním testem na koronavirus, nebo jít do čtrnáctidenní karantény.

Izraelská vláda schválila nová omezení proti šíření koronaviru

Izraelská vláda dnes kvůli zvýšenému nárůstu počtu nakažených koronavirem rozhodla o uzavření barů, tělocvičen či veřejných bazénů a omezila návštěvnost restaurací, synagog i počet cestujících v autobusech. Informují o tom místní média.

Kanadsko-americká NHL by se měla znovu rozehrát 1. srpna. A pouze ve dvou městech

Jak známo, kvůli koronavirové pandemii se musely pozastavit rozehrané ročníky na mnoha sportovních kolbištích a hokejová kanadsko-americká NHL nebyla výjimkou. Ta se naposledy fanouškům představila 12. března, podle agentury Reuters by se měla vrátit 1. srpna, přičemž vedení NHL se rozhodlo zbytek základní části zrušit a pokračovat tak rovnou play-off.

Vědci teorii exředitele MI6 odmítli. Spekulativní studie o vzniku covidu nezveřejní

Po šesti měsících, kdy byl virus SARS-CoV-2 poprvé detekován se otázka jeho původu stala hlavním tématem ve vědě. Nyní se otázka původu stává spíše politická, protože virus může nejen za vysoký počet úmrtí, ale zapříčinil i ekonomické škody. Svět se snaží najít viníka celosvětové pandemie, a proto bývalí vedoucí britské tajné zpravodajské služby vyzývá k otevřené debatě ohledně původu viru z Wu-chanské laboratoře.

Půl roku s covidem. Odborníci předpovídají, jak bude vypadat pandemie na konci roku 2020

Virus SARS-CoV-2 sužuje celý svět již půl roku a v současné době jsou oficiální čísla na počtu přes 11 miliónů nakažených a covid-19 má za následek přes 500 tisíc úmrtí. Čtvrtina infikovaných lidí se nachází v USA a počty rapidně vzrůstají. Pomalá a nedostatečná reakce Trumpovi administrativy překvapila nejednoho odborníka a dva z nich se pokusili předpovědět, jak bude situace pravděpodobně vypadat za dalších 6 měsíců.

V Rusku přibylo dalších 6611 nakažených koronavirem

V Rusku za uplynulý den přibylo 6611 potvrzených případů nákazy koronavirem, informovaly dnes místní úřady. Dalších 135 pacientů komplikacím provázejícím nemoc covid-19 podlehlo, celková smrtelná bilance tak činí 10.296.

V Německu se koronavirem nově nakazilo 219 lidí

Nákazu novým koronavirem v Německu testy za poslední den potvrdily u dalších 219 lidí, což je o 20 méně než o den dřív. Oznámil to dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Komplikacím provázejícím onemocnění covid-19 podlehli další čtyři pacienti, celkem jich je 9016.

Indie je v počtu nakažených třetí, předstihla Rusko

Indie se podle absolutního počtu nakažených novým typem koronaviru stala třetí nejvíce zasaženou zemí na světě, když s téměř 700.000 potvrzenými případy předstihla Rusko. Podle agentury Reuters zatím nic nenasvědčuje tomu, že by tempo šíření nákazy ve druhé nejlidnatější zemi světa zpomalovalo.

Austrálie kvůli koronaviru uzavře hranici mezi dvěma nejlidnatějšími státy

Australské úřady v úterý kvůli pandemii covidu-19 poprvé po zhruba 100 letech uzavřou hranici mezi dvěma nejlidnatějšími státy Victoria a Nový Jižní Wales. Podle agentury Reuters to dnes oznámil premiér státu Victoria Daniel Andrews.

Americké úřady zpochybňují Trumpovy výroky ohledně vývoje vakcíny

Šéf amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Stephen Hahn v neděli vznesl pochyby ohledně předchozího výroku prezidenta Donalda Trumpa, že USA budou mít k dispozici účinnou vakcínu proti koronaviru do konce letošního roku.