Válka na Ukrajině

Ve čtvrtek 24. února ráno zahájila ruská armáda invazi na Ukrajinu. Vladimir Putin označil akci za speciální vojenskou operaci a jeho jednotky pronikly za ukrajinsko-ruské hranice, čímž Kreml završil rusko-ukrajinskou krizi datující se do roku 2013.

Tehdy v listopadu odmítl proruský prezident Viktor Janukovyč podepsat plánovanou Asociační dohodu s EU a naopak se chtěl zasloužit o rozšíření spolupráce s Ruskem. Odmítnutí ale vyvolalo masivní demonstrace na Majdanu a v roce 2014 za pomocí hnutí Euromajdan vedlo až ke státnímu převratu a útěku Janukovyče ze země.

K moci se dostala prozápadní vláda, což Rusko neslo jen těžce, a ještě téhož roku anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Následně vypukly na východě Ukrajiny ozbrojené konflikty mezi proruskými separatisty podporovanými Moskvou a ukrajinskou armádou.

Kde a jak lze přispět na pomoc válkou zasažené Ukrajině?

Situace vyeskalovala o čtvrt roku později, kdy nad Donbasem došlo k sestřelení civilního letadla Boeing 777 známého jako let MH17 s 298 lidmi na palubě, který sestřelila raketa BUK přivezená z Ruska. 

Situaci v rusko-ukrajinském pohraničí se během následujících let nepodařilo uklidnit. Rusko naopak podnítilo obavy z války, když v roce 2021 začalo přesouvat značné vojenské síly na hranice. O necelý rok později, v polovině února roku 2022, vyjádřily USA obavy z chystané ruské invaze na Ukrajinu, které se záhy ukázaly jako pravdivé.

Ruská armáda pronikla 24. února časně z rána na ukrajinské území a zahájila invazi na několika frontách. Soustředila se na velká města jako Kyjev či Charkov. Putin za hlavní příčiny označil například snahy o rozšiřování NATO na východ nebo takzvanou denacifikaci Ukrajiny. Ačkoliv Rusko invazí rozpoutalo plnohodnotnou válku, tamní cenzura tento termín zakazuje a úřady za toto označení zavedly přísné sankce.

V následujících týdnech se ruské jednotky rozprostřely po severní, východní i jižní hranici Ukrajiny a útoky se nevyhnuly ani hlavnímu městu Kyjevu, u kterého ale Rusové neuspěli a svou armádu stáhli. Ukrajině se po měsících odhodlaného bránění podařilo přejít do protiútoku a ruské jednotky začala vytlačovat ze země.

Ústupem ruské armády ale vyšla najevo zvěrstva páchaná jejími vojáky. Z mnoha míst Ukrajiny přicházejí zprávy o mučení, znásilňování i krutém vraždění civilistů, kterých podle různých zdrojů zemřelo už několik tisíc, včetně stovek dětí. Tragickému číslu přispívá i ruské bombardování, které se soustředí nejen na kritickou infrastrukturu, ale i na civilní cíle.

Přesný počet civilních obětí ale není znám, stejně jako počty mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu. Odhaduje se, že RUsko i Ukrajina sčítají ztráty ve svých vojenských řadách v desetitisících.

Válka na Ukrajině: Rozhovory

Ukrajincům můžeme závidět jejich pohostinnost, říká ukrajinista Kalina. Prozradil, jak moc se liší od Čechů Rusko by při střetu s NATO nemělo šanci. Jaderná válka by ale neměla vítěze, skončil by svět jak ho známe, říká vojenský historik Jaderné zbraně jsou jasná červená čára, Ukrajina by je zřejmě nedokázala sestřelit, říká náčelník vojenské policie
Putin je v této situaci schopen všeho, říká expert Dvořák. Počítat je třeba i s možným jaderným úderem Uprchlíci nejvíce trpí podchlazením a dehydratací, problém je i tuberkulóza, říkají Lékaři bez hranic V Číně se o válce neinformuje jako v Česku. Návrat studené války si nepřeje, říká expert

Dopady války na Ukrajině pocítil celý svět. Po zahájení invaze došlo k uvalení celé řady sakncí, které vedly prakticky k ekonomické i turistické izolaci Ruska. Mnoho předních světových firem a značek ze země odešlo a nespokojenost s Putinovým režimem a jím rozpoutaným konfliktem vyjadřují i sami ruští obyvatelé, včetně těch nejmajetnějších.

Ukrajina se naopak dočkala obrovské vlny solidarity. Lidé v dobročiných sbírkách vybrali miliony korun na podporu lidem zasaženým válkou a řada zemí světa včetně České republiky podporují tamního prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho armádu dodávkami zbraní, munice i finančními prostředky. 

Válka se ale nevede pouze na bitevním poli. Velmi časté jsou například také kybernetické útoky nebo snahy Ruska poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Právě díky místy otřesným životním podmínkám, které mají na svědomí útoky ruské armády, už ze země uprchly miliony lidí, především do Polska či na Slovensko nebo do České republiky.

Válka na Ukrajině: Komentáře

Jednat o míru s Putinem? Ne. S teroristy se nevyjednává Rusko přežije případný Putinův pád. Na místo v Kremlu aspiruje několik osobností Putin ztrácí poslední zbytky zdravého rozumu. Doufejme, že referenda neposlouží jako záminka pro jaderný úder
Ukrajina Rusy děsí i mate. Dřevěnými raketomety Šest hřebíků do rakve. Rusové bojují o Záporožskou elektrárnu, mnohdy ani neznají pravdu o Černobylu Potvrzeno. Rusko páchá na Ukrajině genocidu. Už zase

Související články:

Ilustrační foto

V Rusy ostřelovaném Mariupolu jsou lidé bez vody, elektřiny a tepla. Dochází jim i jídlo

V Rusy ostřelovaném Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny jsou lidé bez tekoucí vody, elektřiny a vytápění a dochází jim i jídlo, upozornil dnes podle Reuters starosta města Vadym Boječenko. Ve vystoupení přenášeném televizí Ukrajina 24 požádal o vojenskou pomoc a vyzval k vytvoření humanitárních koridorů, díky nimž by lidé mohli z města odejít. Mariupol již pátý den čelí útokům ruských sil, poznamenal Reuters.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Lidskoprávní rada OSN schválila vyšetřování ruského počínání na Ukrajině

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) dnes schválila rezoluci odsuzující možné porušování lidských práv ze strany ruských sil při invazi na Ukrajinu. Zároveň podle agentury Reuters podpořila ustavení komise, která bude tyto případy vyšetřovat. Rezoluci, kterou předložila Ukrajina, podpořilo 32 členů UNHRC, 13 se zdrželo a Rusko a Eritrea byly proti.
Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Kyjev i Moskva zvyšují údaje o ztrátách nepřítele, čísla stále nelze ověřit

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo o 9166 vojáků, 251 tanků a 939 dalších obrněnců, 105 děl, 50 raketometů, 18 kompletů protivzdušné obrany, 33 letadel, 37 vrtulníků, 404 kusů automobilové techniky, dva čluny, 60 cisteren a tři drony, oznámil dnes ukrajinský generální štáb. Dodal, že údaje se upřesňují a že sčítání ztěžuje vysoká intenzita bojů.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou.

Rusko podle ukrajinského poradce slevuje z požadavků

Rusko si uvědomuje, že vojenskou cestou nedosáhne stanovených politických cílů na Ukrajině, a tak začíná při rozhovorech postupně zmírňovat své požadavky, uvedl dnes poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. První dvě kola rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednávači se uskutečnila v pondělí a ve čtvrtek v Bělorusku, třetí kolo má následovat co nejdříve, napsala agentura Unian.
Vladimir Putin

Kreml ztrácí soudnost? Všichni chtějí zničit Rusko, i Ukrajina je plán Západu, tvrdí

Rusko se bude dál rozvíjet bez ohledu na to, jak je situace těžká, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Během ceremonie vztyčování vlajky na nové ruské lodi Maršal Rokossovskij, která má zajistit zásobování Kaliningradu, ruské enklávy na březích Baltu, apeloval na sousední státy, aby nestupňovaly napětí a nepřijímaly sankce, ale aby normalizovaly vztahy s Ruskem.
Jakub Líčka

Migrační vlna Ukrajinců bez ubytování teprve přijde, říká sekretář Charity ČR Líčka. Uprchlíkům chybí informace, tvrdí koordinátorka

Generální sekretář Charity Česká republika Jakub Líčka tvrdí, že migrační vlna Ukrajinců zasažených válkou, kteří budou v zemi hledat ubytování, teprve přijde. Zatím k nám přicházejí uprchlíci, kteří mají kam jít, postarají se o ně příbuzní či přátelé žijící u nás. „Doposud je pořád málo případů, že by Ukrajinci přijeli na nádraží a tam seděli na kufrech a nevěděli, kam jít. Vždyť i zařízení ministerstva vnitra ve Vyšních Lhotách, které poskytuje běžencům ubytování, není plné ani z poloviny,“ říká pro EuroZprávy.cz Jakub Líčka. Za nevyužitými kapacitami může podle národní koordinátorky pomoci Charity ČR v oblasti migrace Kláry Boumové stát nízká informovanost. „Pokud Ukrajinci nepřijedou na Hlavní nádraží v Praze, kde je informační stánek od magistrátu, pak při vstupu do republiky hned nevědí, na koho se mají obrátit.“
Obyvatelé Ukrajiny opouští kvůli válce zemi

Ukrajinští uprchlíci by mohli dostávat humanitární dávku 5000 Kč

Uprchlíci z Ukrajiny by mohli dostávat humanitární dávku 5000 korun na pokrytí potřeb. Příchozí v nouzi by ji mohli pobírat opakovaně, a to ještě až tři další měsíce. Domácnosti, které běžence ubytovaly, by mohly získat od státu příspěvek na náklady. Na ubytovanou osobu by měsíčně mohl činit 1000 korun, nejvýš ale 5000 korun.
Boris Johnson

Johnson připomněl čtyři roky od útoku novičokem v Salisbury, odsoudil Putina

Britský premiér Boris Johnson připomněl, že dnes uplynuly čtyři roky od útoku nervově paralytickou látkou novičok v anglickém Salisbury, z něhož Londýn viní Rusko a jeho vojenskou rozvědku GRU. Dodal, že Británie nyní stojí při Ukrajině a že útok ruského prezidenta Vladimira Putina na ni musí skončit nezdarem.
Ruský rubl Komentář

Jak fungují sankce? Západ může za rozpoutání války přivést Rusko ke krachu

Agresivní válka na Ukrajině, rozpoutaná člověkem, který byl za válečné zločiny zažalován vládnoucími činiteli této země u mezinárodního soudu v Haagu, Vladimirem Putinem, pokračuje už více než týden. Stále větší počet lidí světa proto netrpělivě čeká na to, kdy zaberou údajně nejtvrdší sankce, co by trest uvalený na extremistické a agresivní Rusko, které rozpoutalo válku v Evropě. Mimochodem ‒ má s tím bohaté zkušenosti.
Vladimir Putin

Putin v projevu tvrdil nepodložené informace. Opět zamlčel, že je válka

Ruský prezident Vladimir Putin dnes oznámil, že "speciální vojenská operace" na Ukrajině postupuje přesně podle plánu. Ruské vojáky působící v sousední zemi označil za hrdiny. Ve vystoupení přenášeném televizí také Putin vznesl několik obvinění vůči ukrajinským silám, důkazy pro svá tvrzení nenabídl.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Rusko bombarduje ukrajinská města. Putin v projevu opět tvrdil, že jde o denacifikaci

Třiatřicet lidí bylo zabito při ruském úderu na dvě školy a obytné domy v severoukrajinském městě Černihiv. Podle agentury AFP to dnes v nejnovější bilanci uvedly záchranné služby. Předtím místní úřady uváděly, že nejméně 22 těl bylo vyproštěno ze sutin po leteckých úderech v Černihivské oblasti, která se nalézá u hranic s Běloruskem a Ruskem. Původně gubernátor Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus hovořil o devíti mrtvých a čtyřech raněných.
Petr Fiala (ODS)

Češi mohou beztrestně odjet bojovat za Ukrajinu

Premiér Petr Fiala (ODS) se s prezidentem Milošem Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Fiala to řekl novinářům po dnešním jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že nelze dát kolektivní možnost odejít do války za hranicemi a že vzhledem k počtu žádostí není možné zájemcům ani poskytnout individuální schválení.
Ukrajina, Kyjev

Druhé kolo rusko-ukrajinských rozhovorů: Země se dohodly na humanitárních koridorech

Rusko a Ukrajina se dohodly na humanitárních koridorech s možným dočasným příměřím v jejich okolí pro odchod civilního obyvatelstva, řekl dnes ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. Ukrajinský delegát Mychajlo Podoljak po dnešním jednání podle ukrajinské agentury Unian uvedl, že toto téma bylo jediné, na kterém se v dnešním druhém kole rozhovorů ukrajinská a ruská strana dokázaly shodnout.
Roman Abramovič

Abramovič prodává Chelsea a peníze chce dát obětem na Ukrajině. Zájemce se ozval

Poté, co ruská vojska zahájila válku na Ukrajině, se celý svět a to nejen v politické a ekonomické oblasti, ale i v té sportovní uchyluje k protiruským sankcím. Na základě toho se třeba ruský miliardář Roman Amovič a majitel fotbalové Chelsea v předešlých dnech rozhodl předat zodpovědnost za chod tohoto londýnského klubu do rukou správní rady klubové charitativní nadace. Nyní se potvrdily stále sílící se spekulace o tom, že hodlá svůj klub prodat. Potvrdil to totiž sám Abramovič ve středečním rozhovoru pro deník Bild.

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Prezident Trump

BBC: Evropští lídři doufají, že USA z NATO neodejdou. Ví ale, že Trump je toho schopen

Evropští lídři čelí v těchto dnech jedné z největších diplomatických výzev moderní historie. Hlavní zprávy napříč kontinentem plní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že vážně zvažuje odchod Spojených států z NATO. Přestože jde o naprosto zásadní hrozbu, oficiální politické špičky v evropských metropolích zatím zachovávají neobvyklé mlčení a situaci komentují jen velmi zdrženlivě.

před 2 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó se ostře pustil do prezidenta Pavla. Vytáhl komunistickou minulost

Diplomatické napětí mezi Prahou a Budapeští dosáhlo nového bodu mrazu. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ostře zaútočil na českého prezidenta Petra Pavla poté, co hlava českého státu kritizovala maďarské aktivity v rámci Evropské unie. Szijjártó neváhal vytáhnout kartu komunistické minulosti a prohlásil, že nebýt sametové revoluce, byl by dnes Petr Pavel špionem komunistického Československa v západní Evropě.

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

před 4 hodinami

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

před 5 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 7 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 10 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 11 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 13 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 14 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

Zněl prý hlas zdravého rozumu. Babiš a Fico obnovili společná jednání vlád

Premiéři Andrej Babiš (ANO) a Robert Fico (Smer-SD) obnovili společná jednání české a slovenské vlády. Kabinety se dnes sešly v Česku. Jednalo se o mnoha věcech, podepisovaly se dokumenty. Příští jednání proběhne na Slovensku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy