Jak umírala Třetí říše? Hitler naposledy potrestal armádu a pak se zastřelil

Berlín - Psal se předposlední dubnový den roku 1945 a zdálo se být více než jasné, že německé snění o tisícileté říši se rychle blíží ke svému konci. Do srdce Německa se z východu i ze západu hrnuly spojenecké armády, sovětská vojska se probíjela do Berlína.

Adolf Hitler se ještě stihl 29. dubna oženit se svojí dlouholetou partnerkou Evou Braunovou. Už i jemu ale bylo jasné, že bláhové představy o zázračném německém protiútoku, který Berlín vyprostí ze sevření se nezakládají na realitě.

O den později proto novopečení manželé spáchali sebevraždu. Eva Hitlerová jedem, Adolf Hitler kombinací jedu a výstřelem do spánku. Třetí říše se ocitla bez vůdce a svého ideového zakladatele a stála na pokraji naprosté porážky a zničení.

Hitler po sobě před svou smrtí zanechal politickou závěť. V ní jmenoval své nástupce. Nebyli to ani korunní princové nacionální socialismu Goering s Himmlerem, jelikož ty Hitler podezíral ze zrady. Volba nepadla ani na nikoho z pozemní armády, jelikož generalitu Wehrmachtu Hitler obviňoval z prohrané války.

Volba tak padla na mistra propagandy Josepha Goebbelse, jenž měl zastávat post říšského kancléře a dále na legendárního ponorkového velitele a šéfa válečného námořnictva Karla Donitze. Ten se měl stát říšským prezidentem. Před oběma stál nemožný úkol – zachránit Třetí říši, z níž ale zbývaly už jen trosky.

Goebbels se pokusil domluvit s Rusy. Navrhl jim příměří a doufal, že se mu sovětské představitele podaří obalamutit stejně, jako se mu to po dlouhá léta dařilo s německým národem. U Rusů ale neuspěl, vítězící Sovětský svaz se odmítal bavit o čemkoliv jiném, než byla bezpodmínečná kapitulace.

Bývalý ministr propagandy viděl, že je konec. Nejdříve tak se svojí ženou otrávili svých šest dětí a následně spáchali sebevraždu. Jejich těla měla být spálena ale v berlínském bunkru již nebylo možno sehnat dostatek benzínu, takže je později sověti relativně snadno identifikovali.

Veškerá odpovědnost tak byla na bedrech Karla Donitze. Ten sice krátce zvažoval možnosti, za kterých by bylo možné vést další boje, brzy ale tyto snahy vzdal. V těch několika květnových dnech, které mu zbývaly ve funkci německého vůdce, se tak omezil zejména na zdržovací taktiku ve snaze umožnit co největšímu počtu německých vojáků přejít do amerického zajetí.

5. května už ale Donitz neměl kam dál ustupovat a do francouzské Remeše se vydala německá delegace, aby se zde setkala s představiteli západních spojenců a projednala podmínky kapitulace. V čele německých vyslanců stál generál Alfred Jodl, jenž bude později během Norimberského procesu odsouzen k trestu smrti.

Spojenci se odmítli bavit o čemkoliv jiném, než byla bezpodmínečná německá kapitulace. Jodl již neměl vůli ani možnosti jakkoliv diplomaticky manévrovat a po konzultaci s Donitzem spojenecké návrhy 7. května přijal. V dokumentu stálo, že veškeré válečné operace v Evropě skončí 8. května ve 23:01 přesně.

Pak si ale postavili hlavu Rusové. Stalinovi vadilo, že podepsání německé kapitulace proběhlo bez sovětské účasti a zaranžuje tak ještě jeden kapitulační akt, tentokrát na 8. května 1945 v Rusy již zcela dobytém Berlíně. Za Němce tentokrát dokumenty podepisuje Willhelm Keitel (rovněž bude popraven v Norimberku).

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

II. světová válka historie Adolf Hitler 8. květen 1945 nacisté

Aktuálně se děje

včera

Meta Platforms

Threads startuje v Česku. Meta zveřejnila datum a čas spuštění, příspěvek v ní ale možná nenapíšete

Jak už jsme na serveru EuroZprávy.cz informovali, americká internetová firma Meta Platforms spustí v tomto měsíci svou novou sociální síť Threads v Evropě. Několik měsíců po ostrém startu v USA se jí tak dočkají i uživatelé v Česku. Nyní je známo nejen který den, ale také v kolik hodin bude síť dostupná. Otázkou nadále zůstává, zda v ní půjde vůbec něco dělat.

včera

Aktualizováno včera

Mateusz Morawiecki

Morawiecki neobstál. Novým polským premiérem bude Tusk

Menšinová vláda polského premiéra Mateusze Morawieckého v pondělí neuspěla v hlasování o vyslovení důvěry. Parlament následně podle očekávání vybral Donalda Tuska, který se tak stal pověřeným premiérem. Následovat bude další hlasování o důvěře.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Lipavský mluvil s ukrajinskými novináři. Řekl jim, kdo by měl rozhodnout o míru

Rozhodnutí ohledně konce války a míru musí být schválena Ukrajinci a respektovat teritoriální integritu Ukrajiny, uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v rozhovoru s ukrajinskými novináři. Svět podle něj nesmí dopustit stav, který by Rusku umožnil přezbrojení a následné obnovení konfliktu během několika dalších let. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Žádný ze zadržovaných rukojmí nevyvázne živý, varuje Hamás Izrael před koncem jednání

Radikální ozbrojená skupina Hamas varovala, že žádný ze zadržovaných rukojmí v palestinském Pásmu Gazy nevyvázne živý "bez vyjednávání a bez reakce na požadavky" vznesené palestinským "odbojem".

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy