Kvůli čemu vypukne třetí světová válka? Vědci přišli s novým varováním

Globální oteplování, nedostatek vody, přírodní katastrofy, z kloubů vymknuté počasí – to jsou některé hrozivé důsledky klimatických změn. Čím více se s nimi bude lidstvo potýkat, tím více se bude snažit jim zabránit. Jednou z možná nejslibnějších, ale podle vědců zcela nepochybně nejnebezpečnější možností je tzv. geoengineering neboli lidská cílená manipulace s počasím planety.

Určité druhy geoengineeringu už existují. USA, Čína či Rusko uskutečňují umělé vyvolávání srážek prostřednictvím vypouštěním stříbrných iontů do atmosféry, aby pršelo. Peking např. před olympijskými hrami v roce 2008 nechal do atmosféry vypustit milióny stříbrných iontů. Podle expertů však technologie má zatím pouze regionální dopady.

Mnohem větší a možná zcela fatální dopady by mohl mít tzv. sluneční geoengineering. Jedná se o snahu prostřednictvím řady různých technologií odrazit sluneční světlo od povrchu Země a tím bojovat proti globálnímu oteplování. Podle jednoho návrhu by se toho dalo docílit vynesením obřího zrcadla do vesmíru či rozstřikováním aerosolů ve stratosféře.

Problémem geoengineeringu však je, že přírodní procesy jsou natolik komplexní, že jedna změna je může nenávratně poškodit. Např. rozstřikování aerosolů na jižní polokouli by mohly ovlivnit teploty oceánu a rychlost větru a vést k hurikánům na severní polokouli. „Vedlejší účinky mohou být skoro tak špatné jako nemoc, kterou se snažíte vyléčit,“ sdělil serveru Business Insider environmentální aktivista Bill McKibben.

Vědci se obávají, že by nějaká země nebo dokonce soukromá společnost, by mohla svým „hraním si na Boha“, způsobit nenávratnou škodu a rozpoutat i válku. „Hrozba války není nikdy vyloučena,“ varuje Juan Moreno-Cruz, docent z University of Waterloo, který se specializuje na geoengineering, podle něhož je tato hrozba o to horší, že by pravděpodobně zahrnovala země, které mají k dispozici nukleární zbraně.

Clive Hamilton, profesor veřejné etiky z Charles Sturt University a jedna z hlavních autorit ohledně klimatických změn toto nebezpečí přibližuje na hypotetickém scénáři, kdy by se Čína, čelící katastrofálnímu suchu, rozhodla k globálnímu ochlazení planety. Tím by však mohla zabránit monzunovým dešťům v Indii a Pákistánu, což by v těchto zemích vyvolalo hladomor.

„Tři jaderně ozbrojené národy by pak byly v konfliktu kvůli vzorcům počasí ovlivňujícím přežití miliónů jejich občanů,“ sdělil Hamilton britskému listu The Metro. Podle něj zásadní problém je, že Čína či Rusko a další národy na rozdíl od Evropy mívají v čele autoritářské vůdce, kteří se mohou rozhodnout k tak citelným zásahům bez ohledu na názory veřejnosti či odborníků.