Věda

Související články:

Čína ve vesmíru vytváří nové potraviny

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny dramaticky snížilo počet úmrtí seniorů na covid

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny snížilo počet úmrtí izraelských seniorů na covid-19 o 72 procent, píše zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na rozsáhlou izraelskou studii. Ta porovnávala data o klientech domovů pro seniory, kteří byli očkováni čtyřmi dávkami vakcíny proti covidu-19, s těmi, kteří obdrželi pouze tři dávky. Data výzkum pochází z Izraele a z doby během zimní vlny šíření koronaviru, kdy už dominovala varianta omikron.

Stav beztíže způsobuje astronautům problémy, zjistila studie

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá ze studie, o které informoval server britského listu The Guardian. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Vědci hledají chybějící dílek skládačky. Jak se z vlků stali dnešní psi?

Příběh o tom, jak se z vlků stali dnešní psi domácí, dostal nový rozměr - výzkum naznačuje, že naši chlupatí společníci nevznikli pouze z jedné populace divokých předků, ale ze dvou. Psi jsou geneticky nejpodobnější pradávným sibiřským vlkům, ale nejsou jejich přímými potomky. A spousta otázek zůstává, napsal britský list The Guardian.

Očkování proti covidu podle vědců zabránilo téměř 20 milionům úmrtí

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám vyvinutým u lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli plně očkováni a nechali si dát i posilovací dávku. Vyplývá to z nového výzkumu lékařské fakulty Harvardovy univerzity, o němž dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Vědci zjistili, kdy začali lidé pěstovat ovoce

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před 7000 lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.

Vědci: Psi umí rozeznat covid-19 i u lidí, kteří už mají negativní test

Psi vycvičení na odhalování nakažených koronavirem dokážou vyčenichat i pacienty s takzvaným dlouhým covidem, kterým už PCR-testy vycházejí negativně. K tomuto poznatku dospěli vědci pod vedením Veterinární vysoké školy v Hannoveru (TiHo) a informovali o něm ve vědeckém časopisu Frontiers in Medicine.

Na poklesu mužské plodnosti se nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol

Na zhoršení kvality spermatu a poklesu mužské plodnosti se z běžných látek nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol, který je běžnou součástí léků proti bolesti. Zjistila to nová studie vědců z univerzit v Londýně a Kodani, která vyšla v časopise Environment International.

Máte špatné sny? Podle vědců může jít o příznak neléčitelné choroby

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu se ale nyní domnívají, že by pravidelné noční můry mohly být přímo symptomem rozvíjející se nemoci.

Vědci poprvé objevili na planetce základní stavební kameny života

Japonští vědci objevili ve vzorcích odebraných z planetky Ryugu více než 20 druhů aminokyselin. Informovala o tom dnes agentura Kjódó. Aminokyseliny, které jsou základními stavebními kameny života, byly podle Kjódó na některé z planetek zjištěny vůbec poprvé.

Vyhynutí megalodona může mít na svědomí žralok bílý, tvrdí studie

Prehistorický boj o potravu možná před třemi miliony let přispěl k vyhynutí obřího žraloka megalodona. Výzkum fosilních zubů tohoto oceánského obra naznačuje, že o jídlo musel soupeřit s velkým bílým žralokem. Uvádí to studie, o které informoval server BBC News.

Studie: Dlouhý covid nehrozí jen těm, kdo byli při nákaze vážně nemocní

Dlouhotrvající zdravotní komplikace v návaznosti na covid-19 zdaleka nehrozí jen těm, kdo byli při nákaze koronavirem vážně nemocní, naznačuje rozsáhlá studie ze Spojených států. Asi tři čtvrtiny z desetitisíců zahrnutých pacientů s takzvaným dlouhým covidem podle ní nebyli v akutní fázi natolik nemocní, aby museli být hospitalizováni. Deník The New York Times (NYT) označuje zjištění za zarážející doklad vážných a přetrvávajících důsledků covidu-19.

Delfíni si léčí infekce o korály, přátele poznají podle moči, zjistili vědci

Delfíni se v Rudém moři u egyptského pobřeží staví do řady, aby se jeden za druhým otřeli o korály. Tito nehybní mořští živočichové kytovcům patrně slouží jako podmořské kliniky, kterém jim poskytují látky léčící bakteriální nebo plísňové infekce a podporují zdraví kůže. Vyplývá to z nové studie zveřejněné v odborném časopise iScience, napsal list The New York Times.

Astronomové zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A* v centru naší galaxie

Astronomové dnes zveřejnili první snímek obří černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší galaxie, Mléčné dráhy. Na svém webu o tom informoval globální výzkumný tým projektu Event Horizon Telescope (Teleskop horizontu událostí, EHT), který snímek vytvořil s využitím celosvětové sítě radioteleskopů.

Vědci objevili překvapivý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům ozařování

Překvapivý proces, kterým se rakovinné buňky snaží bránit dopadům radioterapie, tedy ozařování, objevil a popsal mezinárodní tým vědců s českou účastí. Zjistil, že jednou z obranných strategií rakovinných buněk je to, že si samy způsobí další poškození DNA a svůj buněčný cyklus pozastaví před začátkem buněčného dělení.

Sledování odpadních vod umožňuje předvídat výskyt covidu

Výzkumná organizace NEXARS vyvinula spolu s automobilkou Škoda Auto novou metodu sledování výskytu covidu v odpadních vodách. Výrazně šetří náklady, umožňuje přesněji předvídat vývoj pandemie několik dní dopředu a nezatěžuje zaměstnance.

Vědci prozkoumali nádory 12.000 pacientů, odhalili nové stopy o příčinách rakoviny

Britští vědci analyzovali kompletní genetickou výbavu nádorů více než 12.000 pacientů. Tvrdí, že se jim poprvé podařilo v DNA rakoviny odhalit vzorce, které nakonec pomohou zlepšit diagnostiku i léčbu. O výzkumu informoval list The Guardian.

ESA kvůli válce zastavuje spolupráci s Roskosmosem v projektech na výzkum Měsíce

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině zastavit spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos v dalších plánovaných projektech. Jde o programy spojené s výzkumem Měsíce, informovala dnes ESA na svém webu.

Ovládneme stárnutí? Vědci omladili kožní buňky 53leté ženy do podoby 23letého člověka

Vědcům z Cambridgeské univerzity se podařilo omladit kožní buňky 53leté ženy do podoby, jakou mají buňky 23letého člověka. Doufají, že jejich poznatky budou v budoucnu využitelné pro zmlazení buněk i dalších tělesných orgánů. Cílem výzkumu je vyvinout léčbu nemocí vázaných na přibývající věk, například diabetu, nemocí srdce a neurologických poruch.