Věda

Související články:

Lidé, kteří prodělali covid, čelí dva roky po nákaze zvýšenému riziku mozkových problémů

Vědci rozluštili další záhadu. Ví, jak se komárům daří vycítit člověka

Ať už se lidé rozhodnou pro repelent, dlouhé rukávy nebo odpuzovače hmyzu, obávaní komáři si k nim vždy najdou cestu. Vědci nyní tvrdí, že našli mechanismus, který stojí za schopností tohoto hmyzu vypátrat člověka vhodného ke štípnutí. Na rozdíl od většiny živočichů mohou totiž komáři vnímat pachy několika různými cestami. Vyplývá to ze studie, o které napsal list The Guardian.

Megalodon byl větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo. Přerostl i velryby

Před pěti miliony let hlídkovali v oceánech obrovští žraloci. Jejich velké zuby inspirovaly v roce 1843 i jejich název, který se od té doby vžil: megalodon. Navzdory slávě megatunového žraloka byla jeho přesná velikost a tvar dlouho předmětem sporů, napsal list The New York Times (NYT).

Vědci spouští unikátní a nákladný projekt. Chtějí oživit sto let vyhynulé zvíře

Australští a američtí se pustili do nákladného projektu, jehož cílem je vzkřísit vyhynulého tasmánského tygra, informovala dnes BBC. Poslední tasmánský tygr, neboli vakovlk tasmánský, uhynul ve 30. letech minulého století. Podle týmu vědců by však bylo možné tento druh znovu vytvořit pomocí kmenových buněk a technologie úpravy genů. Do přírody by se podle nich první tasmánský tygr mohl vrátit za deset let. Jiní odborníci jsou však skeptičtí a tvrdí, že oživení vyhynulých druhů je pouhé sci-fi.

Vědci: Dlouhý covid může být spojen se sníženou hladinou hormonu kortizolu

Americký tým výzkumníků tento týden publikoval výsledky svého pátrání po stopách takzvaného dlouhého covidu v lidském organismu a označil nízkou hladinu stresového hormonu kortizol za nejsilnější objevený předpoklad pro výskyt post-covidových potíží.

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Vědci připravili sadu doporučení, která mají městům v Česku pomoci zvládnout vlny veder

Vědci připravili sadu doporučení, která mají městům v Česku pomoci zvládnout vlny veder. Popsali například rozdíly ve vlivu různých vodních prvků i zelených ploch, uvedla dnes mluvčí Technologické agentury ČR Veronika Dostálová v tiskové zprávě. Na projektu spolupracovali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe) a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (PřF UPOL). Technologická agentura (TA ČR) dvouletý projekt podpořila částkou asi 2,1 milionu korun.

Na MIT vyvinuli nalepovací ultrazvukovou náplast, podle vědců je revoluční

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování.

Vědci možná objevili náhradu za antibiotika. Chemikálie léčí za poloviční dobu

Izraelští vědci vyzkoušeli přírodní chemikálii k hojení ran a ve srovnání s léčbou antibiotiky docílili výsledku za poloviční dobu. Výzkum se prováděl na vepřích a vědci doufají, že se jim podaří najít složení látky, která bude využitelná také u lidí. Výsledek studie byl zveřejněn v odborném časopise Pharmaceutics.

Takhle vypadá vesmír 1,5 milionu kilometrů od Země. První snímky teleskopu Jamese Webba

Americká vesmírná agentura NASA dnes se svými partnery z evropské vesmírné agentury ESA a kanadské CSA zveřejnila první plně barevné snímky pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba, který od ledna letošního roku z pozice vzdálené 1,5 milionu kilometrů od Země pozoruje vesmír.

Čína ve vesmíru vytváří nové potraviny

Čína vysílá semínka plodin na krátké cesty do vesmíru. Vědcům to pomáhá vyvíjet nové odrůdy plodin, kterým se bude dařit i v měnícím se klimatu a které tak pomohou uživit rostoucí světovou populaci, uvedl zpravodajský web BBC.

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny dramaticky snížilo počet úmrtí seniorů na covid

Očkování čtvrtou dávkou vakcíny snížilo počet úmrtí izraelských seniorů na covid-19 o 72 procent, píše zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na rozsáhlou izraelskou studii. Ta porovnávala data o klientech domovů pro seniory, kteří byli očkováni čtyřmi dávkami vakcíny proti covidu-19, s těmi, kteří obdrželi pouze tři dávky. Data výzkum pochází z Izraele a z doby během zimní vlny šíření koronaviru, kdy už dominovala varianta omikron.

Stav beztíže způsobuje astronautům problémy, zjistila studie

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá ze studie, o které informoval server britského listu The Guardian. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Vědci hledají chybějící dílek skládačky. Jak se z vlků stali dnešní psi?

Příběh o tom, jak se z vlků stali dnešní psi domácí, dostal nový rozměr - výzkum naznačuje, že naši chlupatí společníci nevznikli pouze z jedné populace divokých předků, ale ze dvou. Psi jsou geneticky nejpodobnější pradávným sibiřským vlkům, ale nejsou jejich přímými potomky. A spousta otázek zůstává, napsal britský list The Guardian.

Očkování proti covidu podle vědců zabránilo téměř 20 milionům úmrtí

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám

Subvarianty omikronu BA.4 a BA.5 jsou odolnější proti protilátkám vyvinutým u lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli plně očkováni a nechali si dát i posilovací dávku. Vyplývá to z nového výzkumu lékařské fakulty Harvardovy univerzity, o němž dnes informovala zpravodajská stanice CNN.

Vědci zjistili, kdy začali lidé pěstovat ovoce

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před 7000 lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, jež lidé začali šlechtit.

Vědci: Psi umí rozeznat covid-19 i u lidí, kteří už mají negativní test

Psi vycvičení na odhalování nakažených koronavirem dokážou vyčenichat i pacienty s takzvaným dlouhým covidem, kterým už PCR-testy vycházejí negativně. K tomuto poznatku dospěli vědci pod vedením Veterinární vysoké školy v Hannoveru (TiHo) a informovali o něm ve vědeckém časopisu Frontiers in Medicine.

Na poklesu mužské plodnosti se nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol

Na zhoršení kvality spermatu a poklesu mužské plodnosti se z běžných látek nejvíce podepisují plasty, dioxiny a paracetamol, který je běžnou součástí léků proti bolesti. Zjistila to nová studie vědců z univerzit v Londýně a Kodani, která vyšla v časopise Environment International.

Máte špatné sny? Podle vědců může jít o příznak neléčitelné choroby

Opakující se noční můry mohou být podle studie výzkumníků z Birminghamské univerzity raným varovným signálem rozvíjející se Parkinsonovy choroby. Toto neurologické onemocnění bývalo se špatnými sny spojováno už dříve, odborníci z Birminghamu se ale nyní domnívají, že by pravidelné noční můry mohly být přímo symptomem rozvíjející se nemoci.