Hladiny moří nevratně stoupnou o 30 centimetrů. Už tomu nejde zabránit, upozorňují vědci

Mohutné tání ledovců v Grónsku může v blízké budoucnosti způsobit vzrůst úrovně hladiny světových moří až o třicet centimetrů. Podle nových výzkumů tomu není možné zabránit, ani kdyby tímto okamžikem skončila produkce veškerých emisí, které zahřívají naši planetu.

Studie publikovaná toto pondělí v časopise Nature Climate Change upozornila na hrozbu vzrůstu mořské hladiny až o třicet centimetrů. Jde o stejnou míru, o kterou stouply za poslední století kvůli tání Grónského a Antarktického ledovce dohromady. Za celou dobu navíc voda přibyla na objemu na základě svého zahřívání.

Výzkumníci z institutu Geologického průzkum Dánska a Grónska pozorovali změny v tloušťce grónského ledovce. Odtok vody z tajícího ledovce je podle nich hlavním spouštěčem ještě většího tání. Vědci určili, že 3,3 procenta Grónského ledovce jsou nenávratně rozpuštěné. Jde o hmotnost 110 bilionů tun ledu zmizelého kvůli změnám, které již nastaly – a jsou také nevratné.

„Změny se projeví ještě v blízké budoucnosti v průběhu tohoto století. Voda technicky již nyní nebezpečně stoupla,“ upozornil vědec Jason Box z institutu Geologického průzkumu Dánska a Grónska. Výzkum podle něj určil jen spodní hranici vzestupu hladiny moří. „Jde o velmi konzervativní odhad spodní hranice vzestupu v důsledku tání Grónska. Je jisté, že ani v případě zastavení oteplování klimatu hladina moře nepřestane růst,“ dodal Box.

Masivní ledové štíty mohou tát rychleji se zahřívajícím se vzduchem, ale teplejší voda v oceánu má pro ledovce také fatální následky.

Národní úřad pro oceán a atmosféru očekává nárůst hladiny moře u pobřeží USA o zhruba 30-40 centimetrů během následujících třiceti let. Způsobí to masivní záplavy, které se budou objevovat až desetkrát častěji než dodnes. Mimo jiné i bouře včetně tornád se dostanou daleko hlouběji do vnitrozemí.

Grónsko zadržuje dost vody na zvýšení mořské hladiny až o osm metrů. Vědci upozornili na fakt, že hladina moře nevzroste rovnoměrně po celé zeměkouli. Některá místa budou daleko zdevastovanější než jiná na druhé straně planety.

„Spolu se ztrátou ledu Grónsko postupně ztrácí svůj gravitační tah na vodu. To znamená, že zatímco voda jinde po světě stoupá, přímo u ostrova právě naopak klesá,“ vysvětlil další z vědců institutu Geologického průzkumu William Colgan pro CNN. Během své výzkumné výpravy v létě roku 2021 varoval, že bude těžké se přizpůsobit těmto změnám.

Před klimatickou změnou, kterou člověk způsobil, byly teploty okolo 0°C nemyslitelné. Od 80. let minulého století se ale region otepluje průměrným tempem 1,5 stupně za deset let, což je čtyřnásobek světového průměru.

V Grónsku teploty v posledních týdnech dosahují až 15 stupňů. Teplota je až o 12 stupňů vyšší, než je v tomto ročním období normální. Mezi 15. a 17. červencem tohoto roku roztálo denně až 6 miliard tun ledu. Dost na zaplnění 7,2 milionů olympijských bazénů.

Podle vědců trend bude pokračovat, dokud se emise okamžitě dramaticky nesníží. Tání bude postupem času daleko intenzivnější a rychlejší.

Související

Moře, ilustrační fotografie. Komentář

Cesta na dovolenou, anebo do pasti? Češi si na léto dál vesele půjčují

Letošní dovolenková sezóna téměř vrcholí a letní školní prázdniny se brzy přehoupnou do své druhé poloviny. Aby bylo jasno, to není názor, to jsou holá fakta. Ale hledat fakta, proč si každý rok na dovolenou půjčuje v Česku skoro 600 tisíc lidí, je o něčem jiném. Zjistit důvody proč, je opravdu jako snaha nalézt pověstnou jehlu v kupce sena. Můžete namítnout, že co je vám do toho, jestli si někdo půjčuje na dovolenou nebo ne. Ať si každý dělá, co chce a co se mu líbí. Jenže, věc tak jednoduchá zase není.

Více souvisejících

Moře Oceán Klimatické změny grónsko Ledovec globální oteplování

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 40 minutami

Slovensko se mění. Dokázaly to sobotní volby do Národní rady. Jaký bude další vývoj země? Sledujte naše zpravodajství na EuroZprávy.cz.

Online ONLINE Volby Slovensko 2023: Fico drtivě vyhrál bitvu o národ. Progresivní Slovensko je druhé, Hlas třetí

Lidé na Slovensku si zvolili nové složení Národní rady. Podle exit pollu se vítězem voleb měla stát se ziskem 23,5 procenta strana Progresivní Slovensko. Smer-SD, který se měl dle odhadů s 21,9 procenty nacházet na druhém místě, ale nakonec volby vyhrává se ziskem více než 23 procent hlasů. Na druhém místě je Progresivní Slovensko Michala Šimečky se 17,06 procenty a třetí se umístil Hlas Petera Pellegriniho s 14,95 procenty.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Generál Petrescu varuje před rušením signálu GPS v rumunských výsostných vodách Ruskem

Znepokojující krok Ruska. Země NATO bije na poplach

Rusko "aktivně a neustále" narušuje GPS komunikaci lodí v rumunských teritoriálních vodách, řekl generál Daniel Petrescu. Rumunská armáda varuje spojence NATO před možnými kolizemi a problémy s řízením raket. Na bezpečnost ohrožující miny plovoucí v Černém moři upozorňuje i rumunská armáda. Informovala agentura Ukrinform.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Daniel Anýž během pracovní cesty do USA.

Zemřel novinář Daniel Anýž, referoval o dění v USA

Ve věku 59 let zemřel novinář Daniel Anýž, který naposledy působil v Hospodářských novinách a na serveru Aktuálně.cz. V textech se věnoval především dění ve Spojených státech amerických. Anýž podlehl vážné nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Národní rada Slovenské republiky (Českou obdobou je Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky)

Slovensko nemá jednoduché vyhlídky. Vláda může být opět nestabilní, boj přijde po volbách

Volby na Slovensku jsou tady, jejich výsledek ale nezaručí klid. Jakákoliv spolupráce nejsilnějších stran Smer-SD a Progresívne Slovensko nepřipadá v úvahu. Ať zvítězí kdokoli, musí vyvinout značné úsilí k vytvoření vládní koalice. A ta podle všeho bude velice nestabilní. PS dokáže vytvořit koalici s řadou ideologicky různě zaměřených stran, Smer zase s krajně pravicovou Republikou. 

včera

včera

včera

Na silnicích přišlo v září o život 46 lidí. Nejčastěji umírali motorkáři

V září zemřelo na tuzemských silnicích do páteční půlnoci 46 osob, o pět více než loni. Oproti stejnému měsíci v loňském roce evidují strážci zákona nárůst počtu úmrtí u motorkářů. Od začátku roku nepřežilo dopravní nehody 356 lidí, vyplývá ze statistik dopravní policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy