Hladiny moří nevratně stoupnou o 30 centimetrů. Už tomu nejde zabránit, upozorňují vědci

Mohutné tání ledovců v Grónsku může v blízké budoucnosti způsobit vzrůst úrovně hladiny světových moří až o třicet centimetrů. Podle nových výzkumů tomu není možné zabránit, ani kdyby tímto okamžikem skončila produkce veškerých emisí, které zahřívají naši planetu.

Studie publikovaná toto pondělí v časopise Nature Climate Change upozornila na hrozbu vzrůstu mořské hladiny až o třicet centimetrů. Jde o stejnou míru, o kterou stouply za poslední století kvůli tání Grónského a Antarktického ledovce dohromady. Za celou dobu navíc voda přibyla na objemu na základě svého zahřívání.

Výzkumníci z institutu Geologického průzkum Dánska a Grónska pozorovali změny v tloušťce grónského ledovce. Odtok vody z tajícího ledovce je podle nich hlavním spouštěčem ještě většího tání. Vědci určili, že 3,3 procenta Grónského ledovce jsou nenávratně rozpuštěné. Jde o hmotnost 110 bilionů tun ledu zmizelého kvůli změnám, které již nastaly – a jsou také nevratné.

„Změny se projeví ještě v blízké budoucnosti v průběhu tohoto století. Voda technicky již nyní nebezpečně stoupla,“ upozornil vědec Jason Box z institutu Geologického průzkumu Dánska a Grónska. Výzkum podle něj určil jen spodní hranici vzestupu hladiny moří. „Jde o velmi konzervativní odhad spodní hranice vzestupu v důsledku tání Grónska. Je jisté, že ani v případě zastavení oteplování klimatu hladina moře nepřestane růst,“ dodal Box.

Masivní ledové štíty mohou tát rychleji se zahřívajícím se vzduchem, ale teplejší voda v oceánu má pro ledovce také fatální následky.

Národní úřad pro oceán a atmosféru očekává nárůst hladiny moře u pobřeží USA o zhruba 30-40 centimetrů během následujících třiceti let. Způsobí to masivní záplavy, které se budou objevovat až desetkrát častěji než dodnes. Mimo jiné i bouře včetně tornád se dostanou daleko hlouběji do vnitrozemí.

Grónsko zadržuje dost vody na zvýšení mořské hladiny až o osm metrů. Vědci upozornili na fakt, že hladina moře nevzroste rovnoměrně po celé zeměkouli. Některá místa budou daleko zdevastovanější než jiná na druhé straně planety.

„Spolu se ztrátou ledu Grónsko postupně ztrácí svůj gravitační tah na vodu. To znamená, že zatímco voda jinde po světě stoupá, přímo u ostrova právě naopak klesá,“ vysvětlil další z vědců institutu Geologického průzkumu William Colgan pro CNN. Během své výzkumné výpravy v létě roku 2021 varoval, že bude těžké se přizpůsobit těmto změnám.

Před klimatickou změnou, kterou člověk způsobil, byly teploty okolo 0°C nemyslitelné. Od 80. let minulého století se ale region otepluje průměrným tempem 1,5 stupně za deset let, což je čtyřnásobek světového průměru.

V Grónsku teploty v posledních týdnech dosahují až 15 stupňů. Teplota je až o 12 stupňů vyšší, než je v tomto ročním období normální. Mezi 15. a 17. červencem tohoto roku roztálo denně až 6 miliard tun ledu. Dost na zaplnění 7,2 milionů olympijských bazénů.

Podle vědců trend bude pokračovat, dokud se emise okamžitě dramaticky nesníží. Tání bude postupem času daleko intenzivnější a rychlejší.

Související

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

Více souvisejících

Moře Oceán Klimatické změny grónsko Ledovec globální oteplování

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu k národu i mezinárodnímu společenství zdůraznil, že probíhající válka s Íránem bude trvat tak dlouho, „dokud to bude nutné“. Ve spolupráci se Spojenými státy se Izrael podle jeho slov soustředí na tři klíčové cíle: úplnou likvidaci íránského jaderného programu, zničení arzenálu balistických raket dříve, než je Írán stihne ukrýt hluboko pod zem, kde by byly imunní vůči leteckým úderům, a vytvoření podmínek pro to, aby íránský lid mohl získat zpět svou svobodu. 

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek vystoupil na tiskové konferenci, kde shrnul dosavadní úspěchy vojenského tažení proti Íránu. V úvodu svého projevu v hebrejštině prohlásil, že se Izraeli podařilo dosáhnout strategického průlomu, který zásadně mění bezpečnostní architekturu Blízkého východu. Podle jeho slov Írán již není schopen obohacovat uran ani vyrábět balistické rakety.

včera

včera

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel

Prezident Petr Pavel zakončil svou dvoudenní návštěvu Středočeského kraje, během které se věnoval nejen regionálním tématům, ale také aktuálním sporům s vládou premiéra Andreje Babiše. Na závěrečné tiskové konferenci se prezident vyjádřil k napjaté situaci ohledně zastupování České republiky na mezinárodní scéně a ke kontroverzím provázejícím jmenování nových velvyslanců.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU. (6. března 2025).

Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo

Summit Evropské unie v Bruselu nepřinesl očekávaný průlom v klíčových otázkách finanční pomoci pro Ukrajinu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj neskrýval svou hlubokou frustraci z patové situace, která nastala v důsledku trvajícího veta Maďarska a Slovenska. Ve svém projevu k Evropské radě zdůraznil, že zpoždění v dodávkách pomoci přímo ohrožuje životy a stabilitu jeho země.

včera

Kuba

Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu

Kuba se ocitá na hraně úplného kolapsu. Poté, co Spojené státy před téměř třemi měsíci zavedly efektivní ropnou blokádu ostrova, se kubánská společnost propadla do nejhlubší krize za poslední desetiletí. V ulicích Havany se hromadí odpadky, nemocnice odkládají tisíce operací a lidé si kvůli nedostatku elektřiny a plynu musí ohřívat vodu na ohništích z dřevěného uhlí.

včera

Prezident Trump, J. D. Vance a Pete Hegseth

„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem

Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek potvrdilo, že vojenské operace v Íránu probíhají přesně podle stanoveného plánu. Ministr obrany Pete Hegseth na tiskové konferenci v Pentagonu uvedl, že Spojené státy úspěšně plní své strategické cíle. Zároveň však odmítl upřesnit jakýkoli časový harmonogram pro ukončení konfliktu s tím, že o konečném výsledku a délce bojů rozhodne prezident Donald Trump.

včera

South Pars

Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát

Izraelský útok na íránská zařízení v plynovém poli South Pars představuje zásadní zlom v probíhajícím válečném konfliktu. Tato operace vyvolala zuřivou odvetu Teheránu, který následně zacílil na klíčovou energetickou infrastrukturu svých sousedů v Perském zálivu. Světové trhy, které již dříve ochromilo faktické uzavření Hormuzského průlivu, nyní čelí drtivému tlaku na dodávky ropy a zemního plynu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN

Americký prezident Donald Trump čelí vážným rozporům ohledně informovanosti své administrativy o izraelském útoku na íránské ložisko South Pars. Zatímco šéf Bílého domu veřejně prohlásil, že Spojené státy o operaci „vůbec nic nevěděly“, zdroje z Izraele i z řad amerických úředníků jeho tvrzení přímo popírají. Podle informací CNN byl úder na největší světové zásoby zemního plynu s Washingtonem koordinován.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi

Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

Válka s Íránem stojí USA astronomické částky

Válka s Íránem, která nebyla nikdy oficiálně vyhlášena, s sebou nese astronomické finanční náklady, které podle nových analýz rostou tempem zhruba půl miliardy dolarů denně. Jen za prvních šest dní bojů utratily Spojené státy neuvěřitelných 12,7 miliardy dolarů. Aktuální odhady naznačují, že celkový účet již pravděpodobně překročil hranici 18 miliard dolarů a vteřinová ručička válečných výdajů se nezastavuje.

včera

Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě

Během posledních hodin došlo k výraznému vyostření konfliktu na Blízkém východě, který trvá již téměř tři týdny. Americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu, že Spojené státy jsou připraveny zcela zničit ložisko South Pars, což je největší pole zemního plynu na světě. Tato hrozba přišla v reakci na íránské útoky cílící na energetickou infrastrukturu v Kataru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy