Hladiny moří nevratně stoupnou o 30 centimetrů. Už tomu nejde zabránit, upozorňují vědci

Mohutné tání ledovců v Grónsku může v blízké budoucnosti způsobit vzrůst úrovně hladiny světových moří až o třicet centimetrů. Podle nových výzkumů tomu není možné zabránit, ani kdyby tímto okamžikem skončila produkce veškerých emisí, které zahřívají naši planetu.

Studie publikovaná toto pondělí v časopise Nature Climate Change upozornila na hrozbu vzrůstu mořské hladiny až o třicet centimetrů. Jde o stejnou míru, o kterou stouply za poslední století kvůli tání Grónského a Antarktického ledovce dohromady. Za celou dobu navíc voda přibyla na objemu na základě svého zahřívání.

Výzkumníci z institutu Geologického průzkum Dánska a Grónska pozorovali změny v tloušťce grónského ledovce. Odtok vody z tajícího ledovce je podle nich hlavním spouštěčem ještě většího tání. Vědci určili, že 3,3 procenta Grónského ledovce jsou nenávratně rozpuštěné. Jde o hmotnost 110 bilionů tun ledu zmizelého kvůli změnám, které již nastaly – a jsou také nevratné.

„Změny se projeví ještě v blízké budoucnosti v průběhu tohoto století. Voda technicky již nyní nebezpečně stoupla,“ upozornil vědec Jason Box z institutu Geologického průzkumu Dánska a Grónska. Výzkum podle něj určil jen spodní hranici vzestupu hladiny moří. „Jde o velmi konzervativní odhad spodní hranice vzestupu v důsledku tání Grónska. Je jisté, že ani v případě zastavení oteplování klimatu hladina moře nepřestane růst,“ dodal Box.

Masivní ledové štíty mohou tát rychleji se zahřívajícím se vzduchem, ale teplejší voda v oceánu má pro ledovce také fatální následky.

Národní úřad pro oceán a atmosféru očekává nárůst hladiny moře u pobřeží USA o zhruba 30-40 centimetrů během následujících třiceti let. Způsobí to masivní záplavy, které se budou objevovat až desetkrát častěji než dodnes. Mimo jiné i bouře včetně tornád se dostanou daleko hlouběji do vnitrozemí.

Grónsko zadržuje dost vody na zvýšení mořské hladiny až o osm metrů. Vědci upozornili na fakt, že hladina moře nevzroste rovnoměrně po celé zeměkouli. Některá místa budou daleko zdevastovanější než jiná na druhé straně planety.

„Spolu se ztrátou ledu Grónsko postupně ztrácí svůj gravitační tah na vodu. To znamená, že zatímco voda jinde po světě stoupá, přímo u ostrova právě naopak klesá,“ vysvětlil další z vědců institutu Geologického průzkumu William Colgan pro CNN. Během své výzkumné výpravy v létě roku 2021 varoval, že bude těžké se přizpůsobit těmto změnám.

Před klimatickou změnou, kterou člověk způsobil, byly teploty okolo 0°C nemyslitelné. Od 80. let minulého století se ale region otepluje průměrným tempem 1,5 stupně za deset let, což je čtyřnásobek světového průměru.

V Grónsku teploty v posledních týdnech dosahují až 15 stupňů. Teplota je až o 12 stupňů vyšší, než je v tomto ročním období normální. Mezi 15. a 17. červencem tohoto roku roztálo denně až 6 miliard tun ledu. Dost na zaplnění 7,2 milionů olympijských bazénů.

Podle vědců trend bude pokračovat, dokud se emise okamžitě dramaticky nesníží. Tání bude postupem času daleko intenzivnější a rychlejší.

Související

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

Více souvisejících

Moře Oceán Klimatické změny grónsko Ledovec globální oteplování

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

včera

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

včera

včera

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy