Věda

Související články:

Z používání mobilu můžete oslepnout, potvrdili lékaři. A co rakovina?

Na Prahu dopadla atomová bomba, zabila desítky tisíc lidí. Jaké by byly reálné škody? Spočítali jsme to

Hoboken/Hirošima - Pro zhruba 350 tisíc obyvatel japonské Hirošimy byl 6. srpna 1945 krásný jasný den. Nálety druhé světové války se jich naštěstí netýkaly, a bombardérů vysoko na obloze nikdo nevěnoval přílišnou pozornost. A vteřinu na to se zablesklo a nad městem se vytvořil pověstný atomový hřib. Výbuch bomby známé jako "Little boy" o velikosti 15 kilotun TNT zabil s odhadem 70 tisíc lidí okamžitě. Poté nastalo peklo na Zemi. Teď si představte stejnou situaci v ulicích Prahy.

Můžeme Zemi skutečně opustit? Cestování vesmírem má jeden zásadní problém, lidé ho nevydrží

Před stovkami let byla cesta do vesmíru něčím nepředstavitelným. Před desítkami let s se bou každá taková návštěva nesla nepředstavitelná rizika. Dnes má lidstvo už několikátou vesmírnou stanici v řadě a plánuje kolonie na nejbližších planetách. Dalším logickým krokem je tedy objevování nejvzdálenějších končin naší galaxie, to s sebou nese ale jeden zásadní problém.

Lidé se slyšinami jsou lepší v odposlouchávání cizích rozhovorů

Trpěli jste někdy v životě slyšinami? Pokud ano, máte podle vědců větší šanci na odposlouchávání cizích hovorů v baru nebo na hlučném koncertě. Podle vědců mají lidé se slyšinami schopnost rozpoznat hlas i ve směsi hluku.

Recyklování moči a výkalů? Zřejmě jediný způsob, jak dostat člověka na Mars

Nechutné, ale nezbytné. Tak by se dal popsat nápad ne recyklaci moči, výkalů nebo dokonce i jen vydýchaného vzduchu. Vznikat by mohly plastové nástroje z 3D tiskárny i nové živiny pro cestovatele vesmírem. Podle vědců je absolutní recyklace jediným způsobem, jak mohou lidé podniknout daleké výpravy vesmírem.

Odhalení rakoviny z kapky krve? Brněnští vědci pracují na speciálním čipu

Brno - Pokud má pacient v krvi takzvané nádorové markery, které upozorní na rané stadium rakoviny, změní se okamžitě optické spektrum, tedy barva světla. Vědci z Vysokého učení technického v Brně nyní pracují na speciálním nanofotonickém čipu, který by mohl rakovinu odhalit z kapky krve. Nanofotoniku lze ale využít i v jiných oborech.

V cizí posteli se nevyspíte. Mozek vám to nedovolí, zjistili vědci

Stalo se vám někdy, že jste na dovolené první noc leželi v pohodlné čisté posteli a pořád ne a ne usnout? Ačkoliv je takzvaný „efekt první noci“ dobře známým jevem, vědcům se dlouho nedařilo zjistit, proč k němu dochází. Studie vědců z americké Brownovy univerzity nyní konečně do tohoto problému vnáší trochu světla.

Co se stane se Zemí, až Slunce vyhasne?

Všechno musí jednou zemřít a ani Slunce není výjimkou. Ačkoliv je jeho smrt ještě poměrně daleko, vědci odhadují, co přesně se stane a jaký vliv to bude mít na Zemi a zbytek vesmíru.

Vědci boří mýty: Co opravdu dokáže poznat náš jazyk?

Možná jste se na základní škole učili, že každou chuť v ústech cítíte na jiné části jazyka. Pokud tomu tak je, jste jedněmi z mnoha, kteří se tuto známou, avšak chybnou teorii učili. Jak poukázaly servery New York Times (NYT) a Science Alert, tento omyl přitom vznikl více méně jen kvůli chybnému překladu.

Vůně potu ovlivňuje přitažlivost pro opačné pohlaví. Jaká strava vás udělá atraktivnějšími?

Fakt, že náš jídelníček ovlivňuje složení našeho potu, je velmi dobře znám. Podle vědců je tímto způsobem možné ovlivnit také přitažlivost pro opačné pohlaví.

Jak se myjí vlasy ve vesmíru? Astronautka zveřejnila unikátní video

Mytí vlasů je jednoduchá činnost, kterou provádíme téměř denně a které nevěnujeme příliš pozornosti. Napadlo vás ale někdy, jak se o vlasy starají astronauti – a především astronautky?

Lék, který nahradí antibiotika? Máme ho na dosah ruky, někteří i doma

Medicína se potřebuje neustále posouvat kupředu, aby si udržela náskok nad nemocemi, které se často léčivům přizpůsobují. Nejnovější objev však vědce zavedl mimo chemikálie k něčemu zcela přírodnímu. Matky by nečekaly, že něco tak obyčejného bude mít možná zázračné vlastnosti.

Umění kontextu: Jak zapomenout nepříjemné věci?

Určtě to znáte také. Například zazní písnička a vy si okamžitě vybavíte určitou osobu nebo situaci, ve které jste ji slyšeli. Kontext hraje podle vědců v našich vzpomínkách velkou roli. Nicméně nový výzkum ukazuje, že lze i úmyslně zapomenout. Jak?

"Náhradní díly": Co vše lze v lidském těle vyměnit nebo vylepšit?

Pokroky moderní medicíny dnes umožňují výměnu velké části lidských orgánů, ať už srdce, plic, jater, slinivky, anebo třeba kůže. K nejnovějším úspěchům patří dokonce transplantace dělohy, jedná se však o ojedinělé zákroky. Existují však i takové, které se dnes již provádějí běžně. Lékaři díky nim mohou vylepšit zrak, sluch nebo třeba pohyblivost svých pacientů. O jaké „součástky“ se jedná a proč je potřebujeme?

Co s lidmi udělá srážka Země s asteroidem? Tlaková vlna vám utrhne končetiny

Že vítr zabíjí vám dosvědčí miliony lidí, kteří žijí v oblastech s výskytem hurikánů, tornád či tajfunů. Nejvíce ztrát na životech po srážce planety s asteroidem nezpůsobí samotný náraz. Na pozoru bychom se měli mít zejména před větrem, tlakem a teplem, které vznikne v důsledku dopadu.

Čím vzdělanější jste, tím zatvrzelejší jsou vaše názory

Nová studie tvrdí, že se zvýšenou úrovní vzdělání se snižuje zájem člověka o ověřování svých názorů a své víry. Ať už se jedná o politické přesvědčení nebo náboženské vyznání. Člověk by si přitom myslel přesně něco opačného.

Moč a stolice astronautů poslouží k výrobě nástrojů a živin, doufají vědci

Lidské odpady mohou mít velmi široké využití. Vědci z univerzity v Jižní Karolíně doufají, že časem by využití moči či stolice mohlo posloužit k výrobě živin s obsahem omega-3 mastných kyselin, ale také k výrobě plastových nástrojů.

Proč si ráno nepamatujeme skoro nic z předchozího dne?

Známe to všichni. Večer si jdeme lehnout s hlavou plnou myšlenek, ráno ale máme problém si na řadu z nich vzpomenout. Dlouhou dobu bylo toto fungování mozku pro odborníky záhadou, nyní se jim ale podařila zapeklitá hádanka vyřešit.

Ledovce vypovídají o dávných změnách klimatu. Projekt Ice Memory vstoupil do nové fáze

Fontanil-Cornillon (Francie) - Francouzské Národní ústředí pro vědecký výzkum (CNRS) bude na základě analýzy ledu z vrcholků Alp a jihoamerických And studovat historii klimatických změn. Do mrazícího skladu nedaleko Grenoblu už dorazily tři tuny ledu z Bolívie.

Asteroid, který zabil dinosaury, přinesl temnotu na několik let

Konec dlouhé éry dinosaurů, kdy se po Zemi proháněli obrovští ještěři, přinesl asteroid. Dopad a následná zničená atmosféra připravily o život naprostou většinu života na planetě. Nyní vědci došli k tomu, že po dopadu byla Země přes rok zahalena v temnotě.