Tech+

Související články:

50 let od přistání na Měsíci: Skutečně po něm lidé chodili?

Před 50 lety lidstvo poprvé přistálo na Měsíci

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Lidstvo čeká katastrofická budoucnost? Nový výzkum děsí vědce

Na Antarktidu tvrdě dopadá globální oteplování. Nové výzkumy ukázaly, že na některých místech se vrstva ledu ztenčila až sto metrů, což mělo za následek celosvětové zvýšení hladiny oceánů o půl centimetru. Zatím ale nic nenaznačuje tomu, že by se situace měla zlepšovat, a vědcům tak kontinent doslova mizí před očima. Donedávna se přitom mělo za to, oteplováním je zasažena převážně Arktida.

Čína přišla o vesmírnou stanici. Nebeský palác řízeně zanikl v atmosféře

Čínská vesmírná stanice Tchien-kung 2 (Nebeský palác 2) dnes po tříleté vesmírné misi kontrolovaně zanikla v zemské atmosféře. Oznámila to čínská kosmická agentura CMSA.

Lidstvo na Měsíci: Astronauti neměli životní pojistku, rodinu měli zabezpečit unikátním způsobem

Před padesáti lety lidé poprvé vstoupili na měsíční povrch. Astronauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin z americké mise na Měsíc Apollo 11 se tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo" zapsali do historie, za posledních 47 let je ale nikdo nenapodobil. Nyní se však výlety na Měsíc plánují znovu, a chtějí je uskutečnit jak USA, tak i Čína a evropské státy.

Nový výzkum lékařů děsí: Rozchody a rozvody způsobují rakovinu

Syndrom zlomeného srdce, odborně nazývaný tako‑tsubo kardiomyopatie neboli porucha srdečního svalu, je spojen především se silným emocionálním zážitkem, jako je ztráta milované osoby. Lékaři nově zjistili, že tyto citové rány mají přímý podíl na vznik rakoviny.

Byl to závod, Západ byl frustrovaný. Astronom Dušek pro EZ promluvil o přistání na Měsíci

Přistání Američanů na Měsíci před 50. lety má dodnes dopad na náš život. Ty nejúspěšnější vesmírné technologie totiž využívá většina z nás. A i když existuje celá řada konspiračních teorií o tom, že Američané na Měsíci vůbec nebyli, jsou to jen nesmysly, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz český astronom a ředitel brněnské hvězdárny Jiří Dušek.

Opravdu velký krok pro lidstvo? Čeští experti hodnotí přínos mise Apollo

Přistání Američanů na Měsíci v roce 1969 bylo úspěchem, který sice neměl přímě využití, ale rozšířil schopnosti člověka. Společně s dalšími výpravami na Měsíc přineslo lidstvu mnoho nových vědeckých a technologických postupů i nové objevy v medicíně. V rozhovorech pro ČTK se na tom shodli astronom Luboš Perek a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.

NASA zveřejnila dosud utajované video. Ukazuje, co astronauti dělali na Měsíci

Před padesáti lety posádka Apollo 11 odletěla do vesmíru, aby přistála na Měsíci. Ku příležitosti výročí se hodí připomenout veselé video, zveřejněné NASA, které ukazuje, že malý krůček pro člověka bylo na Měsíci ve skutečnosti těží udělat, než se zdá.

Populární aplikace z vás udělá starce. A taktéž vám prý ukradne data

Ruská aplikace FaceApp, která umožňuje prozkoumat to, jak by uživatel vypadal v minulosti či v budoucnu, byla osočena z toho, že představuje bezpečností hrozbu. Tvrdí to americký Chuck Schumer který je vůdcem demokratické menšiny v Senátu Kongresu USA. Schumer požádal Federální úřad pro vyšetřování (FBI), aby prozkoumal, zda aplikace neslouží ruským zpravodajským službám k shromažďování citlivých údajů o amerických uživatelích.

50 let od přistání na Měsíci: Původně Zemi obíhaly Měsíce dva. Kam se jeden poděl?

Při pohledu na noční oblohu považujeme za samozřejmé, že na ní spatříme měsíc. Původně ale naši planetu obíhaly měsíce dva. Ten druhý ale zmizel, a vědci konečně zjistili kam.

Indie vyšle sondu na Měsíc až v září? Startovací okno se dnes uzavře

Indie vyšle svou sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2) na Měsíc možná až v září. Příhodné startovací okno pro let k zemskému souputníkovi se totiž dnes uzavírá a nové, podobně výhodné, se otevře až v září, napsal portál The Next Web. List The Times of India dnes ale s odvoláním na své zdroje v indické vesmírné agentuře ISRO uvedl, že ve hře je i 22. červenec, kdy se okno vhodné pro let k Měsíci otevře na jednu minutu. Raketa GSLV Mk.3 se sondou měla původně z Indie odstartovat v pondělí 15. července místního času (v neděli SELČ), let byl ale hodinu před zážehem motorů zastaven kvůli technickému problému.

Česko dnes čeká zatmění Měsíce. Podle astronomů na dlouho poslední

V noci z úterý na středu budou moci Češi od 22 hodin pozorovat částečné zatmění Měsíce. Země sice nezastíní více než polovinu Měsíce, i tak ale bude možné pozorovat většinou nepostřehnutelné planety a hvězdy. Příští viditelné zatmění se odehraje až v roce 2022.

Noční show na obloze: Měsíc při dnešním zatmění získá unikátní barvu. Dívejte se

Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času (SELČ). Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane v lednu příštího roku.

Navigační systém Galileo postihl výpadek. Příčina nejasná, zasedá tým pro anomálie

Satelitní navigační systém Galileo se stále potýká s technickými problémy, které jej postihly o víkendu a vedly k dočasnému výpadku některých jeho služeb. K obnově poskytování služeb by mělo dojít v následujících hodinách. ČTK to dnes řekla mluvčí českého ministerstva dopravy Lenka Rezková. O výpadku informovala na svém webu evropská agentura GSA, která sídlí v Praze. Systém SAR, který slouží k pátrání po lidech v případě nouze, ale fungoval bez problémů.

Jupiter má v plynném obalu záhadné "díry". Objev českých vědců zaujal ve světě

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se dosud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají hloubku až 130.000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.

Čeští vědci se vydali na tichomořský ostrov, objevili nové druhy mravenců

Vědecký tým pod vedením entomologa Milana Jandy z českobudějovického biologického centra akademie věd objevil při expedici na ostrově Bougainville, jenž patří Papui-Nové Guineji, několik dosud neznámých druhů mravenců. Přesný počet druhů určí až analýza, která potrvá několik měsíců.

Lék pro lenochy? Vědci objevili bakterii, která umí zázraky

Atleti, běžci, maratonci a další sportovci mají něco navíc nejen v nohou, ale i v mikrobiomu. Vědci z Joslinova centra pro výzkum cukrovky v Bostonu prokázali, že ve střevním mikrobiomu sportovců je bakterie, která kupodivu přispívá k fyzické výkonnosti, píše italský deník La Repubblica.

Poslední stopy na Měsíci? Zanechal je astronaut, který měl předky z Česka

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Jantar nalezený v Barmě ukrýval bizarního tvora, odborníci jsou zaskočeni

V Barmě objevili zkamenělé pozůstatky ptáka, který žil před 99 miliony let a měl bizarně dlouhý třetí prst. Informoval o tom dnes deník The Daily Telegraph, podle nějž se fosilie ukrývala v kusu jantaru.