Tech+

Související články:

Jak by dopadlo lidstvo, kdyby nemělo starosti? Ukázal to jeden z nejděsivějších experimentů v historii

Jak moc jsou lidé líní? Tenhle žebříček priorit zamotal vědcům hlavu

Každý z nás s oblibou říká, že by si občas přál jen tak ležet a nic nedělat. Je to ale skutečně pravda? A dokážou si lidé nicnedělání doopravdy užít? Studie publikovaná v časopise Science ukázala, že mnoho lidí raději dostane elektrický šok, než aby se posadili a jen tak přemýšleli.

Co o vás prozradí mobil? Mnohem víc, než vůbec tušíte

Molekuly látek vyskytující se na mobilním telefonu mohou odhalit ohromující množství informací o zdraví a životním stylu majitele. A to i včetně toho, jakému jídlu dává přednost, či jaké užívá léky.

Tajemství jedné z největších leteckých katastrof? Za smrt stovek lidí mohla desítky let stará drobnost

Píše se 25. května 2002 a krátce po 15. hodině odlétá z letiště v Taipei Boeing 747 tchajwanské společnosti China Airlines. Na palubě letu 611 je 206 cestujících a 19 členů posádky, kteří míří do Hongkongu. Na místo ale nikdy nedorazí. O několik minut později se letadlo rozlomí ve vzduchu a všichni lidé na palubě umírají. Okamžitě se rozjíždí jedna z největších pátracích akcí v historii...

Vědci "uklidňují": Nezasáhne nás asteroid. Zničí nás něco, bez čeho nemůžeme existovat

V tropických dnech většina lidí slunce na obloze nevidí moc ráda. Přesto je jeho existence nezbytně nutná pro život na Zemi a nebýt Slunce, žádný život by nikdy nevznikl. Stejně tak, jako udržuje naši planetu v chodu, nás ale jednou zničí. Podle odborníků totiž právě Slunce jednou Zemi pohltí.

Vražedné bouře, povodně, extrémní počasí. Významná města čekají v příštím desetiletí "alarmující" změny

Třináct významných světových měst může během příštího desetiletí zaznamenat „alarmující" nárůst teploty - a to až o 2 °C, uvádí nová zpráva vědců. Například švýcarská Ženeva se může v příštích několika letech oteplit až o 2,5 °C.

Lidé jsou šílení? Dnes podstupují operace i kvůli těmto nepochopitelným věcem

V dnešní době je poměrně běžné, že jde člověk občas na nějakou operaci. Pokud jde o neodkladnou zdravotní záležitost, je to i pochopitelné, o něco méně pak v případech, kdy jde o operace, které mají za cíl například zkrášlit zevnějšek člověka. Existují ale i takové operace, které vyvolávají otázky o svéprávnosti lidí, jenž je podstupují.

Počasí zabíjí ročně stovky lidí. Podle vědců to v budoucnu budou statisíce

Stovky milionů lidí budou vystaveny smrtelně nebezpečným jevům spojeným s počasím kolem roku 2100. Nová studie ukazuje, že tyto jevy budou zabíjet až 150 000 obyvatel země každý rok. Informoval o tom portál Independent.

Teplo lidem nevadí, mrazy je ničí. Proč to tak je? Vědci mají zajímavou odpověď

Před vynálezem klimatizací, ledniček, radiátorů a jiných způsobů zahřívání a ochlazování platilo, že v létě bylo teplo a v zimě zima. Dnes však není problém mít to naopak a střídat teploty doslova podle nálady. Někdo má zkrátka raději zimu, jiný si potrpí na vyhřáté prostory. Co z toho je zdravotně závadnější?

Kolik lidí žilo na Zemi za dobu její existence? Číslo je mnohem menší, než byste čekali

Na otázku "Kolik lidí žije na Zemi?" jsme byli ještě před několika lety zvyklí odpovídat číslem "šest miliard". To už ale dávno neplatí, v roce 2011 překonalo lidstvo sedmimiliardovou hranici a tento počet nadále strmě stoupá. Dnes je nás na planetě zhruba 7,5 miliard a za pár let se podle odhadů přiblížíme k desetimiliardové hranici.

Může otrava jídlem vyléčit rakovinu? Vědci jsou na stopě revolučnímu objevu

Jihokorejští vědci možná objevili lék proti rakovině. S nemocí, která je dnes považována za jednoho z největších zabijáků lidstva, podle nich mohou bojovat střevní bakterie. A první testy ukazují, že úspěšně.

Svět, jak ho známe, se od základu změní? Materiály budoucnosti mají nahradit ocel a beton

Velmi oblíbené stavení materiály, ocel a beton, tvoří základy našich měst, ale ne vždy jsou dostupné v takové míře, v jaké jsou potřeba. Bioinženýři proto začali spolupracovat s architekty na hledání přírodních alternativ, které by mohly změnit způsob, jakým bydlíme.

Mikrospánek. Co to vlastně je a proč je tak nebezpečný?

Mikrospánek. Fenomén trvající zhruba 3 až 15 sekund, během nichž člověk nevnímá žádné vnější podněty, není zdaleka tak řídký, jak se všeobecně soudí. Podle britského ministerstva dopravy je příčinou až 20 % dopravních nehod, ke kterým dojde při jednotvárné jízdě na hlavních silničních tazích. Ostatně není divu. Alarmujících 45 % řidičů a 22 % řidiček přiznalo, že někdy za volantem usnuli.

Máte rádi čokoládu? Vědci otočili a prozradili důvod, proč byste ji měli jíst

Pokud máte rádi čokoládu, zbystřete. Její denní dávka má podle vědců velmi pozitivní vliv na paměť i další funkce mozku. Věděli jste ale, že 7. 7. 1550 byla poprvé uvedena čokoláda na evropský trh?

Chcete na vlastní oči vidět skutečný kousek vesmíru? Jedna možnost tu je, stačí vám k tomu obyvák

Věděli jste, že pokaždé, když zapnete starší televizi nebo rádio, slyšíte zbytky Velkého třesku? Stačí vyskočit z naladěné stanice. V rádiu uslyšíte šum, v televizi se můžete kochat zrněním. A ačkoliv se vám to zdá sebevíc podivné, koukáte na skutečný kus vesmíru přímo z tepla vašeho domova.

Čínská kosmická stanice spadne na Zemi. V ohrožení je i Evropa

Darmstadt - První čínská experimentální vesmírná stanice Tchien-kung 1, nad kterou Peking ztratil kontrolu, dopadne na Zemi v období mezi 24. březnem a 19. dubnem. Tvrdí to Evropská vesmírná agentura (ESA). Upozornila, že nikdy nebude moci přesně předpovědět čas a místo dopadu trosek.

Co bylo před vznikem vesmíru? Možná něco mnohem většího

Teoretické fyzikové a kosmologové se zabývají největšími otázkami, které provází lidstvo už od počátku. Proč jsme tady? Kdo je tady kromě nás? Kdy a jak vznikl vesmír? Zatímco se všeobecně přijímá, že původcem našeho světa byl Velký třesk, tak mnohé trápí i otázka, co zde bylo před ním?

Co zlomilo vaz Sovětskému svazu? Světová mocnost mohla vydržet staletí, pak se ale něco stalo

Když v prosinci roku 1991 přijížděli prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk, předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič a další politici do rezidence Viskuli v Bělověžském pralese, netušili, že jejich jména zanedlouho vstoupí do dějin. Zasloužili se totiž o rozpad Sovětského svazu, mocnosti, která měla být nepřemožitelnou hybnou silou na planetě.

Jak poznáte, že máte rakovinu? Pokud máte tyto příznaky, radši si zajděte k lékaři

Každý z nás nejspíš ví, že když začne vykašlávat krev, je nejvyšší čas všeho nechat a běžet k doktorovi. Může to totiž být rakovina. Tu ale mohou signalizovat i příznaky, které si s ní mnohdy nespojujeme.

Vědci našli gen zodpovědný za nemoc rohovky. Mezi Čechy je častější než v jiných zemích

Praha - Čeští vědci objevili gen zodpovědný za onemocnění rohovky. Dosud byly známé jen některé jiné příčiny tohoto vážného zdravotního problému, který může vést až ke slepotě. Polymorfní dystrofie rohovky je v Česku četnější než v jiných zemích, na vině jsou patrně předci s mutacemi nově objeveného genu.