africký mor prasat

Africký mor prasat (AMP) je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší. Nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti AMP neexistuje vakcína, infikovaná zvířata se neléčí a musejí se usmrtit. Na člověka se nemoc nepřenáší. 

AMP se primárně vyskytuje v převážné části subsaharské Afriky, původním nositelem onemocnění bylo prase bradavičnaté, od kterého se klíšťaty přeneslo na další prasata. Nákazou může onemocnět prase domácí i prase divoké, nákaza se dále šíří výměšky a krví, ale také kontaminovanými produkty živočišného původu. Virus je vysoce odolný, spolehlivě jej ničí vysoké teploty. Nákaza není nebezpečná pro lidi, pokud se však objeví v chovu, je třeba zvíře podobně jako u dalších zvířecích nemocí utratit a vyhlásit ochranné pásmo.

Do Evropy, ale i Jižní Ameriky byl AMP z Afriky zavlečen už ve druhé polovině 20. století, na evropský kontinent se znovu dostal v roce 2007. Nákaza se tehdy objevila nejprve v Gruzii a odsud se rychle šířila do dalších zakavkazských republik, Ruska, na Ukrajinu, do Běloruska, Litvy, Polska a Lotyšska.

V ČR se poprvé objevil objevil v roce 2017, o jeho výskytu oficiálně informoval tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) koncem června 2017. První dva uhynulí divočáci s tímto vysoce nakažlivým onemocněním byli v ČR nalezeni 21. a 22. června 2017 na kraji Zlína u areálu Krajské nemocnice Tomáše Bati. Po přijetí řady mimořádných opatření se nemoc podařilo do dvou let vymýtit. V březnu 2019 Evropská komise informovala, že ČR je oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat.

V září 2020 byla tato virová infekce poprvé potvrzena v Německu, od té doby bylo v Sasku zaznamenáno přes 1700 případů, v Braniborsku 2700 případů a zhruba pět desítek v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Sasko kvůli AMP už na hranici s Polskem a také v zasažených okresech vybudovalo přes 450 kilometrů plotu, aby pohyb zvířat omezilo. Mor se letos objevil i v Polsku, severní Itálii, Lotyšsku či v Maďarsku. A nyní se africký mor prasat potvrdil u uhynulého kusu zvířete ve Frýdlantském výběžku v Libereckém kraji.

Od června 2017 do konce října 2018 byl v ČR africký mor prasat potvrzen u 230 zvířat. Valná většina z nakažených prasat - přesně 202 - byla odhalena do konce ledna 2018. Po objevení nákazy přijaly orgány státní správy řadu opatření, aby se nemoc nešířila. Veterináři například vyhlásili ochrannou zónu se zákazem lovit a krmit divoká prasata, myslivci museli aktivně vyhledávat a hlásit uhynulé divočáky. Opatření se dotkla i chovatelů, kteří museli nahlásit všechna domácí prasata v hospodářství a ustájit je tak, aby nemohla přijít do kontaktu s divočáky. V polovině července 2017 nařídil stát intenzivní lov divočáků na celém území ČR, ovšem kromě ohniska nákazy, kde se lovit naopak nesmělo. Povoleny byly i zakázané metody.

Kolem ohniska nákazy byly vybudovány nejprve pachové a začátkem srpna i elektrické ohradníky a veterinářům se podařilo udržet nakažená zvířata v této zóně. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL) také 31. července 2017 vyhlásil v kraji stav nebezpečí s platností do 29. srpna, v oblasti zasažené morem byl lidem zakázán vstup do lesů, polí a na polní cesty.

V listopadu 2018 zrušili veterináři zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, zároveň skončilo vymezení rizikové oblasti. V lednu 2019 byla zrušena povinnost pro myslivce udržovat účinnou aktivní látku v pachových ohradnících na Zlínsku. V polovině března 2019 byla podle prohlášení státní veterinární správy (SVS) byla zrušena veškerá mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.

(Zdroj: ČTK)

Související články:

Vepři

Čínu děsí africký mor prasat, zakázala dovoz vepřů a divočáků ze Slovenska

Čína dnes zakázala dovážet ze Slovenska vepře domácí, divoká prasata a produkty z nich, aby zabránila šíření afrického moru prasat. Informovaly o tom čínské celní úřady, které dnes citovala agentura Reuters. Čínské opatření následuje poté, co na Slovensku byly na přelomu července a srpna zaznamenány první dva případy nákazy africkým morem prasat.
Vepři

Africký mor řádí v Evropě. Zasáhl další velký chov prasat v Bulharsku

Kvůli prasečímu moru bude potřeba utratit všech 8253 prasat z chovu na severovýchodě Bulharska. Oznámily to dnes místní veterinární úřady. Jde přitom už o šestý velký podnik, který tato nákaza postihla, uvedla agentura Reuters. Experti varují, že Bulharsko možná bude muset nechat utratit na 600.000 vepřů a že by mohlo přijít o veškerý chov prasat.
Vepři

Na Slovensku se objevil další případ afrického moru prasat

Slovensko zaznamenalo druhý případ výskytu afrického moru prasat: onemocnělo prase v obci Veľký Kamenec v okrese Trebišov na východě země. S odvoláním na Státní veterinární a potravinovou správu o tom dnes informovala slovenská média. Poprvé byl africký mor prasat na Slovensku diagnostikován minulý týden v obci Strážne ve stejném východoslovenském okrese.
Vepři

V Bulharsku udeřil prasečí mor, utratí tisíce zvířat

Všech 17.000 prasat jedné farmy na severu Bulharska musí být kvůli výskytu prasečího moru utraceno. Nákaza se tam možná dostala ze sousedního Rumunska, nedaleko jehož hranic se zemědělský podnik nachází. Podle serveru Novinite.bg o tom dnes informoval Bulharský úřad na ochranu potravin (BABCH).
Vepři

Nebude vepřové maso? Asie čelí nejhoršímu moru prasat v historii, ceny jdou nahoru

Jihovýchodní Asie čelí podle expertů nejhorší epidemii afrického moru prasat v historii. Informaci dnes přinesl britský deník The Guardian. Vědci ani zemědělci přitom neví, jak dalšímu šíření viru zabránit. Nemoc je pro prasata smrtelná, neexistuje proti ní očkování. Lidi však neohrožuje. Kvůli epidemii v posledních týdnech vzrostly světové ceny vepřového.
Drůbež, ilustrační foto

Rusko vyváží drůbež do Číny, do karet mu hraje prasečí mor

Rusko poprvé od sovětské éry vyvezlo drůbež do Číny. Jeho cílem je vybudovat si pevnější pozici na globálním trhu drůbeže a pomáhá mu v tom skutečnost, že čínský chov prasat ničí africký mor, píše agentura Bloomberg. Čína kvůli němu může přijít až o 30 procent prasat a drůbeží maso je levnější alternativou.
Vepři

Česko jako jediná země dokázala vymýtit mor prasat, oznámili veterináři

Česká republika je po téměř dvou letech oficiálně považována za zemi bez nákazy afrického moru prasat (AMP), ČR a další členské země o tom dnes informovala Evropská komise. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. ČR se tak podle veterinářů stala první zemí na světě, která dokázala tuto nemoc na svém území vymýtit. Zruší se proto mimořádná veterinární opatření na Zlínsku.
Divoké prase

Česko může jít příkladem. Evropská komise ukončí omezení kvůli africkému moru prasat

Evropská komise (EK) v příštích týdnech rozhodne o ukončení všech omezujících opatření, která pro Českou republiku dosud platí kvůli africkému moru prasat. Komise to dnes oznámila poté, co k takovému kroku získala souhlas zástupců členských zemí EU. Podle mluvčího Státní veterinární správy (SVS) Petra Vorlíčka to znamená, že Česko bude moci zrušit na svém území mimořádná veterinární opatření, která platí na Zlínsku.
divočáci

Africký mor prasat na ústupu? Veterináři zrušili zákaz vstupu do lesů v okolí Zlína

Veterináři dnes zrušili zákaz vstupu do lesů, polí a na polní cesty v okolí Zlína, který vyhlásili loni kvůli nebezpečí rozšíření nákazy afrického moru prasat. Zároveň skončilo vymezení takzvané vysoce rizikové oblasti o rozloze necelých 90 kilometrů čtverečních východně od krajského města, kde zmiňovaný zákaz platil. Vyplývá to z nových mimořádných veterinárních opatření, které Státní veterinární správa uveřejnila na své úřední desce.
divočáci

Mor prasat děsí Česko: Platí zákaz obchodu s divočáky, nesmí se používat riziková sláma

Veterináři zakázali prodej živých divokých prasat do všech států mimo ČR, čeští chovatelé prasat pak nesmějí používat seno a slámu ze států, kde se vyskytuje africký mor prasat, tedy například z Belgie nebo Polska. Státní veterinární správa (SVS) také zakázala dovoz těl ulovených zvířat z čeledi prasatovitých nebo vedlejší živočišné produkty z těchto zvířat na zhotovení trofejí ze států, kde se choroba vyskytuje. Dnes to ministerstvo zemědělství oznámilo na svém webu. Zákaz, který by měl snížit riziko zavlečení choroby do českých chovů, platí ode dneška. Za jeho porušení hrozí pokuta do dvou milionů korun pro právnické osoby a podnikatele, pro fyzické osoby do 100.000 korun.
Vepři

Česko by mělo od EU dostat přes 100 milionů na vymýcení moru prasat

Eurokomisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis přislíbil České republice čtyři miliony eur (zhruba 103 milionů Kč) na plnění plánu vymýcení afrického moru prasat. Dnes to po jednání ministra zemědělství Miroslava Tomana s eurokomisařem uvedli zástupci ministerstva zemědělství. Podle ministerstva už stát zaplatil za kroky k vymýcení choroby přes 300 milionů korun.
Potraviny

Povinné kontroly vepřového masa nakonec v Česku nebudou

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých měli příjemci dováženého vepřového masa kontrolovat zboží na africký mor prasat, se od úterý vypisovat nebudou. Změnu dnes ČTK oznámilo ministerstvo zemědělství. Podle informací z minulého týdne se povinnost měla vztahovat na dovozce ze zemí, kde se nemoc vyskytuje. Po námitkách Evropské komise plánuje ministerstvo plošné kontroly, které bude provádět Státní veterinární správa. Zároveň však úřad nevylučuje zavedení mimořádných opatření v budoucnosti.
Sídlo Evropského parlamentu

EU si podala Česko. Tepe nás za poškozování Evropy?

Evropská komise chce od Prahy vyjasnění jejího záměru žádat v souvislosti s africkým morem prasat od dovozců z konkrétních států testy na tuto nemoc. Uvedla to dnes mluvčí komise Anca Paduraruová s tím, že unijní exekutiva se kvůli tomu obrátila na českou veterinární správu se žádostí o podrobnosti ke čtvrtečním informacím z médií.
Vepři

Mor prasat děsí Evropu. Česko zvažuje kontroly vepřového ze zemí s nákazou

Praha - Ministerstvo zemědělství zvažuje povinnost otestovat veškeré dovozové vepřové z evropských zemí, kde se vyskytuje africký mor prasat. Dnes to ČTK sdělili zástupci úřadu. Jde hlavně o Polsko a Belgii. Tyto státy byly podle údajů Českého statistického úřadu za uplynulý rok do července třetím a čtvrtým největším importérem tohoto masa do Česka. Povinnost by se nevztahovala na tepelně upravené produkty, protože teplo virus zabíjí.
divočáci

Prasečí mor pronikl do západní Evropy, Belgie a Francie mají poplach

Brusel - Africký mor prasat pronikl do západní Evropy, jeho výskyt ve čtvrtek oznámila Belgie. Francie posiluje kontroly v příhraničních regionech a do Belgie v pondělí přijede eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis. Informovala o tom agentura Reuters. Smrtelná nemoc již zasáhla východní Evropu a Čínu. Mezi prasaty se rychle šíří, ale není přenosná na jiné druhy zvířat ani na člověka.
Vepři

Africký mor prasat stále děsí Česko, veterináři začali vyšetřovat maso z Rumunska

Praha - Kvůli šíření afrického moru prasat (AMP) začínají veterináři vyšetřovat vepřové maso z Rumunska. Od 10. června tam přibylo 195 ohnisek, zejména v domácích chovech v regionu Tulcea na východě státu. AMP se přenáší přímým kontaktem, nebo nepřímo produkty živočišného původu. Nepřenáší se vzduchem, vnímaví jsou pouze prasatovití, není přenosný na lidi.

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 11 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 13 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy