EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

Evropské volby 2019

Eurovolby končí. Co bude s EU?

Letošní volby do Evropského parlamentu dnes vyvrcholí, když k urnám zamíří miliony voličů ve 21 zemích evropského bloku. Až někdy večer po 23:00 ale bude jasné, jak dopadlo kontinentální hlasování, které by podle mnohých mohlo otřást dlouhé roky platnými pořádky v evropské politice.
Německá kancléřka Angela Merkelová na návštěvě v Praze (25. srpna 2016)

Babiš chce, aby Merkelová vládla celé Evropské unii

Probíhající volby do Evropského parlamentu přinesou i konec funkčních období několika vrchních představitelů klíčových institucí EU. Týká se to předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera i i předsedy Evropské rady Donalda Tuska. Pode informací německého listu Die Spiegel měli představitelé evropských států tlačit na to, aby posledně jmenovaného nahradila ve funkci německá kancléřka Angela Merkelová. Zvláště za to měli lobovat představitelé zemí Visegrádu včetně maďarského premiéra Viktora Orbána a českého premiéra Andreje Babiše.
Volby, ilustrační foto

Eurovolby 2019 ONLINE: Volební místnosti uzavřeny. Výsledky budou zítra

České volby do Evropského parlamentu, v pořadí čtvrté, dnes ve 14:00 skončily. Voliči v nich rozhodli o tom, kteří z více než 800 kandidátů obsadí křesla 21 českých europoslanců. Výsledky hlasování se dozví v neděli před půlnocí, až skončí hlasování i v dalších zemích Evropské unie. Hlasovat přišla podle odhadů pětina až čtvrtina voličů.
Eurovolby

Zelená vlna nebo řetězová reakce? Tradiční frakce v novém europarlamentu budou závislé na Zelených

I přestože se evropské „zelené strany“ v posledních letech těší z narůstající voličské podpory, v aktuálně probíhajících celounijních volbách jim je oproti předchozímu volebnímu období odhadováno pouze o několik křesel navíc. Nejaktuálnější průzkumy a odhady kalkulují se ziskem 55 křesel v Evropském parlamentu, ve kterém bude do odchodu Spojeného království z EU (31. října 2019) sedět 751 europoslanců.
Heinz-Christian Strache

Rakouský skandál je poučením pro Evropu

Spolu s Itálií patří Rakousko mezi evropské země, v nichž se na vládě podílejí extremistické, případně protisystémové strany. Z parlamentních voleb 2017 totiž vzešla koalice lidovců (ÖVP) a krajně pravicových svobodných (FPÖ), díky níž mohly země visegrádské skupiny počítat s dalším spojencem v jejich boji proti migrační politice EU. Nyní ale hrozí její zhroucení a s ním související otázka schopnosti stran tohoto typu vládnout. Informoval o tom britský deník Guardian.
Volby, ilustrační foto

První den voleb skončil. Účast je zřejmě malá

V Česku dnes k volbám do Evropského parlamentu přišlo v jejich první den někde i přes 20 procent voličů, naopak jinde komisaři hlásí účast do deseti procent. Během dnešního odpoledne hlasovali i předsedové všech devíti stran zastoupených ve Sněmovně a prezident Miloš Zeman. Přejí si, aby volební účast byla vyšší než před pěti lety, kdy přišlo 18,2 procenta voličů. Analytici předpokládají, že účast zřejmě nebude vyšší než čtvrtinová. Náměstek ministra vnitra Petr Mlsna České televizi večer řekl, že u voleb zatím nebyly zaznamenány žádné incidenty.
EU

Studie porovnala východ a západ Evropy. Zjistila překvapivé věci

I po pádu železné opony bývá Evropa rozdělována na západní a východní část. Platí to i ve vztahu k Evropské unii (EU), kdy východní Evropa bývá považována za protiunijní a západní za prounijní. Průzkum think tanku European Council on Foreign Relations a agentury specializující se na průzkum veřejného mínění YouGov však odhaluje, že realita je mnohem složitější a že východní Evropa ve skutečnosti bývá v některých případech více prounijní než ta západní.
Nizozemí

Výsledky eurovoleb v Nizozemí: Uspěli socialisté i pravicoví populisté

Nová pravicová populistická a euroskeptická strana Fórum pro demokracii (FvD) uspěla v dnešních volbách do Evropského parlamentu v Nizozemsku se ziskem 11,2 procenta hlasů a tří mandátů. Vyplývá to podle agentur Reuters a AP z odhadů výsledků hlasování. Vítězem se ale podle těchto údajů překvapivě nestala liberální Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho. Skončila až druhá za vítěznou Stranou práce (PvdA), která si podle nizozemské televize NOS připsala 18,4 procenta hlasů.
Vlajka Velké Británie

"Odepřeli mi hlasovat". Občané EU žijící v Británii si stěžují na nesrovnalosti u voleb

Stovky občanů Evropské unie žijících v Británii měly dnes problémy ve volebních místnostech, kde kvůli administrativním nesrovnalostem nemohly odevzdat svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu. Píší o tom britská média. Lidé si na údajná pochybení ve velkém stěžují na sociálních sítích pod hashtagem #DeniedMyVote (Odepřeli mi hlasovat). Britská volební komise tvrdí, že vina za nedostatky v administrativní přípravě na hlasování padá na hlavu vlády, která se o účasti ve volbách rozhodla na poslední chvíli kvůli sporům o odchodu země z EU.
Vlajka EU a Turecka

Řekové jdou proti proudu? Požadují rozšíření EU o Turecko

Řecký ministr zahraničních věcí Georgios Katrougalos požaduje, aby Evropská unie byla otevřenější vůči možnosti členství Turecka v jejích strukturách. Zdůrazňuje, že Řecko je jednou z mála zemí, která dodnes stále věří tomu, že se budoucnost Turecka nachází uvnitř evropského bloku.
EU

V institucích EU má zmatek i Babiš. Náš průvodce Vám pomůže je rozeznat

V průzkumech veřejného mínění v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu se ukazuje, že Češi příliš o EU neví. Mnozí z nich např. neví, jaké jsou její všechny instituce, např. neznají Evropskou radu. Tento stručný průvodce by Vám měl pomoci rozeznat ty nejdůležitější evropské instituce a představit jejich účel.
Věra Jourová

"Doufám, že to lidem otevře oči". Jourová promluvila o rakouské kauze

Česká eurokomisařka Věra Jourová doufá, že aféra kolem nyní již bývalého rakouského vicekancléře a předsedy protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho bude mít vliv i na to, jakou podporu ve volbách do Evropského parlamentu získají nacionalistické strany. Komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti to řekla v rozhovoru, který dnes zveřejnil německý list Handelsblatt. Postěžovala si také na takzvané fake news, tedy falešné zprávy, které jsou podle ní bohužel někdy "více sexy" než pravda.
Evropská Unie

Eurovolby začaly: V Nizozemsku a Británii už se hlasuje, Češi budou hlasy odevzdat v pátek a v sobotu

V Nizozemsku a v Británii dnes jako v prvních dvou z osmadvaceti členských zemí Evropské unie začaly volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců, Britové 73. Podle původních plánů měla být Británie touto dobou již mimo EU, kvůli zdržení při jednání o podobě brexitu se ale nakonec eurovoleb účastnit musí. V následujících třech dnech své zástupce do Evropského parlamentu v různých termínech zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka.
EU

EU na pokraji velké krize? Politolog poukázal na přehlížený problém

EU je na pokraji velké krize, která pramení nejen z nekompetence bruselského establishmentu, ale také z cynismu a provinčnosti členských států, konstatuje politolog Jasmin Mujanović. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že jde o příběh o aroganci a zradě, porušených slibech a zbabělosti a "triumf nedostatku vůle".

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy