EU (Evropská unie)

Evropská unie (EU) představuje unikátní politický a ekonomický projekt, který vznikl s cílem dosáhnout míru, stability a prosperity v Evropě. V průběhu více než půlstoletí se vyvinula z původního společenství do složité politické a ekonomické entity, která zahrnuje řadu členských států.  

Začátky Evropské unie sahají do poválečného období, kdy byla snaha o zabránění dalším konfliktům v Evropě. Schumanova deklarace v roce 1950 položila základy vytvoření Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), kde byla produkce uhlí a oceli převedena pod mezinárodní kontrolu. Toto společenství se postupně rozrostlo do Evropského hospodářského společenství (EHSS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom).

Evropská unie byla oficiálně založena Maastrichtskou smlouvou v roce 1993. Od té doby se EU rozrostla o několik nových členských států, přičemž aktuálně má 27 členů. Každý členský stát podpisuje a dodržuje smlouvy, které stanovují pravidla a cíle EU.

Evropská unie má složitou strukturu institucí, které zahrnují Evropský parlament, Evropskou komisi, Radu Evropské unie, Evropskou centrální banku a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce mají za úkol přijímat rozhodnutí, vyvíjet legislativu a zajišťovat fungování EU.

Evropská unie vyvíjí společnou zahraniční a bezpečnostní politiku s cílem zajistit stabilitu a řešit globální výzvy. Spolupracuje také v oblasti práva a lidských práv.

Související články:

CZEXIT: Opustí Česko EU?

Czexit? Okamura trvá na referendu: Česko by mělo bilaterálně jednat se státy EU

Vývoj v Británii ukazuje, že kdyby Česko chtělo vystoupit z Evropské unie, musí začít řešit dvoustranné smlouvy se členskými státy unie o zachování současných vztahů. ČTK to sdělil předseda SPD Tomio Okamura, jehož hnutí prosazuje referendum o vystoupení z EU. V případě britského odchodu z EU se zbývajících 27 zemí unie dohodlo, že nebude jednat o bilaterálních smlouvách s Británií, ale vyjednávají společně prostřednictvím Evropské komise.
Mark Rutte, premiér Nizozemska

Čas hříček skončil. Politici EU jsou rozzlobení, do Británie posílají rázné vzkazy

Čas hříček skončil a Britové musí nyní rychle vyjasnit svou pozici. V reakci na úterní hlasování o brexitové dohodě předložené britskou vládou, kterou britská Dolní sněmovna odmítla, to dnes řekl německý ministr zahraničí Heiko Maas. Obdobně se vyjádřila též kancléřka Angela Merkelová, která ale zároveň dodala, že čas na jednání stále je. Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová uvedla, že odmítnutá dohoda byla jediná možná. Variantu, že by se konalo druhé britské referendum o brexitu, označila za "hypotetickou". Také podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je to Británie, která je nyní na tahu.
Brexit, ilustrační foto

Řešení brexitu? Britská veřejnost by preferovala „norskou dohodu“

Hlasování o přijetí návrhu brexitové dohody britské premiérky Theresy Mayové skončilo očekávaným způsobem. Návrh byl jednoznačně zamítnut. Mayovou tak čeká další vyjednávání o tom, jakým způsobem ožehavý brexit provést. Ačkoliv nejradikálnější části Konzervativní strany by nebyli proti ohledně provedení tzv. tvrdého brexitu ,tj. brexitu bez dohody, mezi britskou veřejností to nemá příliš velkou podporu, ukazují průzkumy.
Brexit

Hrozí nám katastrofa, zní z Británie. Dojde na nové referendum?

Většinové a rozhodné odmítnutí dohody o odchodu z EU, kterou vyjednala britská premiérka Theresa Mayová, představuje drtivou ránu pro její autoritu, deklaruje editorial serveru The Guardian. Prestižní deník připomíná, že Mayová strávila dva roky vyjednáváním této dohody, která je v zásadě opakem toho, o co předsedkyně britského kabinetu podle svých veřejných prohlášení usilovala, aby dokument nakonec vůbec neprošel britským parlamentem.
Velká Británie se rozhodla vystoupit z EU a vydat se vlastní cestou. Ilustrační fotografie

Brexit bude brutální? Porážka Mayové je drtivější, než se čekalo, píše evropský tisk

Zpět na bodu nula se podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung i italských novin La Repubblica vrátilo dění kolem odchodu Británie z Evropské unie. Podle francouzského listu Le Monde byl výsledek úterního hlasování o brexitové dohodě, kterou Dolní sněmovna britského parlamentu odmítla, pro premiérku Theresu Mayovou větší porážkou, než čekali i ti největší pesimisté. Britská politika je nyní beznadějně rozdělená, uvedl belgický De Tijd. Jednotná je podle něj v jediném: nechce brexitovou dohodu premiérky Mayové. Co ale chce, jasné není. Nizozemský list De Telegraaf napsal, že nikdo nevěří, že Britové mají připravený plán B.
Theresa Mayová

Co bude dál? Porážka Mayové uvrhla Velkou Británii do nejistoty

Rozhodnutí Theresy Mayové upřednostnit stranickou politiku před národními zájmy povede k nejistotě. Premiérka se proto musí pokusit dosáhnout smíru se svými protivníky a zabránit situaci, kdy by Velká Británie za několik týdnů z Evropské unie prostě vypadla, stojí v editorialu prestižního britského časopisu.
Andrej Babiš, premiér ČR a předseda hnutí ANO

EU musí podle Babiše vyčkat: Na tahu jsou Britové, divoký brexit by byl chaos

Evropská unie musí podle českého premiéra Andreje Babiše vyčkat, jaký další postup zvolí Británie poté, co v úterý tamní parlament odmítl návrh dohody o vystoupení země z unie. Před zahájením dnešního programu návštěvy v Bangkoku Babiš novinářům řekl, že nejistota je nepříjemná. Premiérka Theresa Mayová podle něj zaznamenala nejhorší prohru v historii britského parlamentu.
Theresa Mayová

Mayovou čeká hlasování o nedůvěře. Semele ji brexit definitivně?

Britskou konzervativní premiérku Theresu Mayovou čeká dnes večer v dolní komoře parlamentu hlasování o nedůvěře. Návrh předložila v úterý labouristická opozice, když vláda rekordním rozdílem prohrála klíčové hlasování o dojednaných podmínkách odchodu země z Evropské unie. Očekává se ale, že Mayová hlasování bez potíží ustojí.
Londýnský starosta Sadiq Khan

Volání po referendu, kritika Mayové. Po "výbuchu" brexitové dohody to v Británii vře

Kritika na adresu britské premiérky Theresy Mayové a její dohody o brexitu, volání po vypsání nového referenda i po nalezení parlamentního kompromisu. Takové ohlasy zaznívají od zástupců různých britských politických stran po odmítnutí brexitové dohody v dolní komoře parlamentu. Podle labouristického poslance a stínového ministra pro brexit Keira Starmera "se nyní věci musí změnit".
Jean-Claude Juncker

Juncker se obává tvrdého brexitu. EU vyzývá Brity, aby vyjasnili úmysly

Jasné odmítnutí dohody o brexitu v britské sněmovně zvýšilo riziko neuspořádaného odchodu Británie z EU, tedy bez společného ujednání o jeho podobě. V prohlášení to uvedl předseda Evropské komise Jean-Caude Juncker. Unie podle něj výsledku lituje a vybízí britskou stranu, aby co nejdříve vyjasnila své úmysly.
AfD (Alternativa pro Německo)

Vstřelila si Alternativa pro Německo přihlášením k dexitu vlastňák?

Německé mainstreamové strany mohou mít z pondělního rozhodnutí Alternativy pro Německo (AfD) radost. Krajně pravicová strana přijala usnesení, podle kterého bude usilovat o vystoupení z Evropské unie, pokud nedojde k zásadním reformám jejích struktur. To však v Německu, kde je projekt EU mezi lidmi - navzdory všem potížím- populární, může straně uškodit.
Londýn, Houses of Parliament

Nejdůležitější hlasování od konce války: Britský parlament rozhoduje o brexitové dohodě

Poslanci britského parlamentu dnes zahájili poslední část debaty před klíčovým hlasováním o brexitové dohodě, kterou s Evropskou unií vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové. Všeobecně se očekává, že poslanci dohodu odmítnou. Podle propočtů stanice BBC by měl být výsledek hlasování o dohodě znám nejpozději ve 21:15 SEČ. Předtím v parlamentu ještě promluví předsedkyně vlády i lídr opozice.
Uprchlíci, ilustrační foto

Europarlament bouřlivě debatoval o migraci, zazněl návrh na zavření hranic

Poslanci Evropského parlamentu (EP) během dnešní debaty na plenárním zasedání ve Štrasburku vyzvali evropské představitele, aby ve snaze zabránit dalšímu vyhrocení situace ve Středozemním moři rychle pokročili s reformou unijních azylových a migračních pravidel. Populističtí a krajně pravicoví europoslanci pak jako řešení vidí uzavření hranic, aby se migranti do Evropy nemohli snadno dostat.
Brexit, ilustrační foto

Jak to bude dál s brexitem? Scénářů je několik

S nejistotou pohlížejí Britové na dnešní hlasování Dolní sněmovny o brexitové dohodě, kterou vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové s Bruselem. Zatímco to, že poslanci dohodu odmítnou, považují za vysoce pravděpodobné komentátoři i trhy, co přesně bude následovat, zůstává nejasné. Plán B musí Mayová na základě nedávno schváleného dodatku zákona představit poslancům do tří zasedacích dnů. Alternativami jsou odložení brexitu, předčasné volby, druhé referendum, ale i neřízený brexit bez dohody.
Brexit, ilustrační foto

Padne brexitová dohoda? Obavy rostou, Merkelová nabídla Mayové další ústupky

Britská premiérka Theresa Mayová si vynutí druhé hlasování parlamentu o brexitové dohodě, pokud poslanci dnes její brexitový plán neschválí. Informoval o tom bulvární deník The Sun. List s odvoláním na zdroj z britské vlády napsal, že německá kancléřka Angela Merkelová nabídla Mayové další ústupky, pokud zákonodárci nechválí - jak se očekává - nynější podobu brexitové dohody.

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

včera

včera

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

včera

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

včera

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

včera

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy