historie

Nekrutější tajemství druhé světové: Obětoval sovětský vůdce syna, aby vyhrál válku?

Největší bitva v historii Česka? Střet u Hradce Králové byl paradoxně revoluční pro Německo

Bitva u Hradce Králové byla rozhodujícím střetnutím prusko-rakouské války. Bitva je počtem nasazených vojáků největší bitvou svedenou na území Česka. Proti sobě v ní stanulo 220.000 pruských a 215.000 rakouských vojáků.

Děsivá záhada ostrova Eilean Mor: Co se stalo se strážci majáku, kteří beze stopy zmizeli?

V prosinci roku 1900 dorazila posádka malé lodi ke břehům jednoho z pustých ostrůvků ve skotských vodách. Cílem jejich mise bylo vystřídat strážce majáku, jediné dočasné obyvatele ostrova. Nikoho ze tří mužů však na ostrově nenašli a další pátrání přineslo pouze více otázek, nežli odpovědí.

Vědci mají špatnou zprávu pro všechny rasisty. Zjistili totiž, jak přesně vypadali naši předci

Ačkoliv má dnes většina Evropanů bílou barvu pleti, nebylo tomu tak vždy. Podle vědců žili před nějakou dobou na území Británie lidé s tmavší až černou barvou pleti. Světlejší pigmentové zbarvení kůže je tak relativně novou záležitostí.

Krvavé řádění Přemyslovců? Vršovce vraždili třikrát, přežila jen jedna rodina

Počátky českého státu jsou samozřejmě krvavé a Přemyslovci rozhodně nebyli žádní svatouškové, nehledě na to, jak se je někteří kronikáři či pozdějších historici snažili vylepšit. Aby si udrželi moc neváhala sáhnout k těm nejdrastičtějším prostředkům. S málokterým rodem si ale pohráli tak krutě jako s Vršovci.

Temná historie lidstva: Co dělali naši předci, když nemohli otěhotnět?

Pokud žena ve středověku nemohla otěhotnět, čekaly ji poměrně perné časy. S důrazem na nutnost rozmnožování a zachování rodu byla potřeba otěhotnět veliká. A protože medicína nebyla zrovna vyvinutá, léčebné postupy nebyly zrovna příjemné.

Nejhorší rok v dějinách lidstva? V tomto období postihly Zemi ty nejhorší katastrofy

Vědci se léta snaží přijít na to, který rok byl ten nejhorší v dějinách lidstva. Spekulovalo se o roku 1349, kdy vypukla epidemie moru, nebo o roku 1918, kdy španělská chřipka zabila na 100 milionů lidí. Podle odborníků se ale ty největší hrůzy odehrály v roce 536.

Temná historie Evropy: Na které zemi si Hitler a Stalin pořádně smlsli?

Sen Poláků o nezávislém státu se po první světové válce splnil. Po více než 120 letech získali nezávislost a zbavili se německé, rakousko-uherské a ruské nadvlády. Neradovali se ovšem dlouho. Příchod nacistů k moci v Německu představoval pro Polsko vážné nebezpečí, které ani britské a francouzské bezpečnostní garance nedokázaly zastavit. Překvapivá dohoda mezi Berlínem a Moskvou v předvečer druhé světové války zpečetila osud těžce zkoušeného národa. Polské území si opět rozdělily jeho nepřátelé z východu i ze západu.

Rehabilitování agrese SSSR? Rusko odvolá odsouzení invaze do Afghánistánu

Ruská Státní duma hodlá schválit rezoluci, která bude rehabilitovat Sovětský svaz za invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle agentury TASS návrh rezoluce dnes předběžně schválili účastníci parlamentního slyšení, které se konalo v Moskvě. Podle rezoluce odsouzení invaze, které roku 1989 odhlasoval tehdejší vrcholný sovětský zastupitelský sbor, bylo "historicky nespravedlivé".

Vojna za komunistů? V socialistické armádě umíralo přes 200 vojáků ročně, i kvůli šikaně

Počet úmrtí v československé armádě se od počátku šedesátých let pohyboval přes 200 ročně. Mezi lety 1964 až 1989 nepřežilo službu v Československé lidové armádě 3843 mužů. Vyplývá to ze statistik Vojenského historického ústavu (VHÚ). Jde o čísla, která odborníci spočítali poprvé po pádu totality. Z armádního archivu se podařilo dohledat data o takzvaných mimořádných událostech v armádě od roku 1964 až do sametové revoluce.

Tohle Rusko nestráví. Litva prohlásila velitele protisovětských povstalců za "vůdce"

Litevský parlament dnes drtivou většinou hlasů schválil rezoluci, podle níž byl vůdce protisovětského hnutí odporu v letech 1954-1957 Adolfas Ramanauskas-Vanagas "nejvyšším představitelem litevského státu a oficiálním vůdcem země bojující proti okupantům". Sovětská okupace byla podle rezoluce ilegální, a následníkem předválečného litevského státu bylo proto podzemní hnutí odporu.

Jak Češi začali jíst brambory? Pěstování „zemských jablek“ pomohly války i hladomor

Brambory jsou plodinou, bez které si už dnes málokdo dokáže představit české jídelníčky. Málokdo také ví, že počátky pěstování této pochutiny na našem území nebyly jednoduché. Počáteční pomalé a zdrženlivé pěstování „zemských jablek“ uspíšily zejména nemoci, válečné konflikty a hladomor na konci 18. století.

Nejzáhadnější místo světa: Co ukrývají tajné knihovny pod Vatikánem?

Archivy a knihovny ve Vatikánu obsahují ohromné množství knih a rukopisů. Řada z nich pochází z dob raného středověku, což činí tamější sbírku jednou z nejstarších na světě. Pokud jste výzkumník a dokážete patřičně zdůvodnit účel vaší návštěvy, můžete knihovnu navštívit a bádat ve starobylých dokumentech. Výjimku představuje ta část knihovny, jež je oficiálně známá jako Vatikánský tajný archiv.

Lidé pochází z krys? Takhle vypadal náš pradávný předek

Lidé pocházejí z opice. To není žádná novinka a evoluční teorie nás učí už stovky let, že i opice se postupem času vyvíjely. Prakticky každé zvíře na světě má rozsáhlý, miliony let starý rodokmen, který směřuje ke společným předkům a skrze ně až k nejprimitivnějším buňkám, z nichž vznikl život. Vědcům se ale nyní povedlo vypátrat nejstaršího savce na světě, který dal vzniknout jak lidem, tak například i velrybám. A je jím krysa.

Mohla se biblická potopa světa opravdu odehrát? Podle vědců trvá dodnes, vidět ji může každý

První kniha Mojžíšova pojednává o mytickém pojetí nejstarších dějin lidstva. Obsahuje řadu známých příběhů, jako jsou například stvoření člověka, ale i takzvaná potopa světa, příběh o Noem, který postavil archu, na níž zachránil všechna zvířata před vyhynutím. Mohl se tento příběh skutečně odehrát? Podle vědců ano, a potopa jako taková prý nikdy neskončila.

Co se po druhé světové válce stalo s miliony nacistů?

Dnes snad nenajdete nikoho, kdo by nevěděl, jaké utrpení přinesla druhá světová válka. Nacistický režim způsobil smrt a desítkám milionů lidí. Vítězné mocnosti se ale už během války rozhodly odhalovat hrůzné skutky nacistů, a nejvýše postavené pohlaváry stihl po pádu třetí říše přísný trest. Paradoxně za ním ale stáli lidé, kteří měli sami krev na rukou. Kam se ale poděl zbytek nacistů?

Před 80 lety vzniklo Česko-Slovensko, nový státní útvar dlouho nevydržel

Národní shromáždění Československé republiky přijalo 19. listopadu 1938 ústavní zákony o autonomii Slovenské krajiny a o autonomii takzvané Podkarpatské Rusi. Oficiální název státu nově zněl Česko-Slovensko místo dosavadní Československé republiky.

Paradox bitvy u Narvy: Rusko bylo rozdrceno, za pár let se z něj stalo impérium

Na začátku 18. století zmítala Evropou válka o španělské dědictví. Kromě ní se ale odehrál ještě další konflikt, a to na samém severovýchodě kontinentu, který výrazným způsobem ovlivnil dějiny. Na jedné straně stálo Švédsko podporované Osmanskou říší a na druhém Carské Rusko podporované Dánskem, Norskem a Saskem. Jak se z rozdrceného Ruska stalo impérium? Informoval o tom Jan Vogeltanz prostřednictvím serveru Primaplana.cz.

17. listopad neovlivnil jen politiku. Co se stalo s hrady a zámky?

Cílem výletů a toulek mnohých českých turistů jsou především památky, ať už se jedná o hrady, zámky, hrádky či tvrze. Ač si to mnoho obyvatel neuvědomuje, Česká republika patří co do rozlohy k nejbohatším zemím na tyto památky, které můžeme najít snad v každém městě, městečku i vesnici. Část těchto památek je dodnes spravována státem a veřejnosti přístupná, část je v soukromém vlastnictví též většinou přístupná. Současný stav památek přitom výrazně ovlivnil právě 17. listopad roku 1989 a následující události.

Rozhovor

První 17. listopad zinscenovali nacisté, druhý StB? Česko může zažít další revoluce, říká historik

ROZHOVOR - Česká republika si dnes připomíná události, které se odehrály 17. listopadu v letech 1939 a 1989. Zatímco v prvním zmiňovaném roce chtěli nacisté české společnosti ukázat, že odpor je marný, o 50 let později začala jedna z největších revolucí v dějinách Česka a Československa. Co za oběma událostmi ale stálo? To prozradil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz historik Ústavu pro studium totalitních režimu Matěj Bílý.