Lidé

V Česku meziročně klesla úmrtnost a prodloužila se doba dožití

Kolikrát byste si měli obléct pyžamo a další šaty, než je vyperete?

Uživatelka sítě TikTok Alison Delperdangová rozpoutala zanícenou diskusi, když zveřejnila video, na kterém říká, že si obléká stejné pyžamo několik nocí po sobě, napsal zpravodajský server CNN.

Počet Čechů, kteří neplatí včas dluhy, meziročně mírně klesl

Ubývá Čechů, kteří nestíhají splácet své dluhy. Ke konci loňského roku mělo dluhy po splatnosti 4,87 procenta dospělých, o rok dříve to bylo 5,15 procenta. Od konce třetího čtvrtletí ale vzrostla nesplacená dlužná částka, stalo se to poprvé od března 2020. ČTK dnes o tom informovalo sdružení Solus, které svým členům umožňuje přístup k informacím o lidech s potížemi se splácením závazků.

Jak si najít přátele? Mladí lidé používají jiné metody, než jejich rodiče

Navazování přátelství může být v dospělosti těžké samo o sobě, v posledních letech to ale bylo obzvlášť obtížné pro generaci mladých lidí ve věku, kdy ukončovali studia a nastupovali do svého prvního zaměstnání. Zatímco dříve byla práce a kancelář jedno z nejčastějších míst, kde si lidé nacházeli přátele, mnozí mladí o tuto možnost přišli s tím, jak firmy přecházely na práci z domova. 

Muž žádá odškodné 50 milionů od ženy, jež s ním nechtěla romantický vztah

Odškodné ve výši tří milionů singapurských dolarů (přes 50 milionů korun) žádá v Singapuru muž od ženy, která mu údajně způsobila trauma tím, že odmítla jeho milostné návrhy a řekla mu, že jej vnímá jen jako přítele. Informoval o tom list The Guardian. Případ bude u soudu projednán 9. února.

Češi tloustnou. Průměrný dospělý obyvatel má nadváhu

Průměrný dospělý obyvatel Česka má mírnou nadváhu. Za posledních pět let ještě o něco přibral. Index jeho tělesné hmotnosti (BMI) se od roku 2017 do loňska zvedl z 25,2 na 26,2. U zdravé váhy dosahuje tento ukazatel nejvýš 25.

Strach z covidu je minulostí. Češi se nejvíc obávají války

Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Máte sedavé zaměstnání? Vědci radí, jak jednoduše bojovat proti následkům sezení

Vědci z Kolumbijské univerzity v USA zjistili, že pětiminutová chůze každou půlhodinu je nejlepším lékem proti následkům sedavého životního stylu. Kvůli němu je podle francouzské Národní agentury pro bezpečnost potravin (Anses) až 95 procent populace vystaveno riziku zhoršení zdravotního stavu. Mezi nepříznivé účinky nedostatku fyzické aktivity a příliš dlouhého času stráveného sezením patří například cukrovka a srdeční onemocnění, napsal list Le Monde.

Radit blízkým ohledně životních rozhodnutí je nemorální, tvrdí filozof

Radit přátelům a příbuzným v zásadních životních rozhodnutích, jako je například přijetí nového zaměstnání nebo založení rodiny, je nemorální. Ve svém novém článku, o kterém napsal list The Guardian, to uvádí morální filozof Farbod Akhlaghi z Cambridgeské univerzity. Každý člověk má podle něj právo na "sebeautorství", takže musí sám rozhodovat o záležitostech, které mohou jeho život změnit.

Většina Čechů se obává vyšších výdajů kvůli inflaci, ukázal průzkum

Tři pětiny Čechů se obávají, že se jejich výdaje budou kvůli inflaci v příštích třech měsících dál zvyšovat. Počet lidí, kteří se obávají vysoké inflace, se ale proti minulosti snížil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Průzkum také ukázal, že pětina českých domácností nemá finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů nebo ztráty příjmů.

Potřebují lidé skutečně používat deodorant?

Stejně jako čištění zubů nebo mytí obličeje se může zdát, že i každodenní používání deodorantu je jedním z rituálů nezbytných pro základní hygienu. Podle odborníků na dermatologii, které oslovil server CNN, je ale takové rozhodnutí pravděpodobně založeno spíše na osobních a kulturních preferencích než na případné zdravotní nutnosti.

Novoroční předsevzetí si tentokrát dá polovina Čechů

Na rok 2023 si plánuje dát novoroční předsevzetí 52 procent Čechů. Skoro polovina z nich se chce zaměřit na zdraví a pohodu, 41 procent pak na finanční cíle. Následuje kondice a osobní rozvoj, které shodně dosáhly 30 procent. Vyplývá to z průzkumu, který provedla sociální investiční síť eToro mezi 2000 Čechy. Lidé mohli označit více možností.

Komentář

Chudoba i hazard jako problémy současného Česka. Jak to může jít ruku v ruce?

Říkat o Češích, že si nevidí kvůli své chamtivosti na špičku nosu, by bylo asi nošením dříví do lesa. Anebo nepokrytou urážkou. Doslova. Proč se ten člověk hned tak zpočátku textu čílí, řeknete si. No posuďte sami: Zatímco den co den můžeme v přímém přenosu sledovat jistě opravdové srdceryvné příběhy o tom, jak rodiny v Česku nemají na faktury za drahé energie nebo čím nakrmit své nejbližší kvůli inflaci, s o to větším klidem pak vyjde už jen psaným slovem zpráva o tom, že Češi prosázeli na právě finišujícím mistrovství světa ve fotbale už dvě miliardy korun. A to prosím tu dosud nebyly započítány výsledky ze semifinále a finále, které jistě přinesou další nuly ve statistikách navíc. 

Komentář

Češi stále více spoléhají na někoho jiného než na sebe. Nemusí se to vyplatit

I dávní moudří vladaři dobře věděli, že když chtějí vědět to, co si lidi skutečně myslí, musí mezi „lid“. No a tady se člověk dozví opravdu nejrůznější věci. Třeba, že prý vláda málo dělá pro lidi, nepomáhá včas nebo dostatečně. Co na tom, že se pravidelně objevují seriózní studie, které ukazují spíše na to, že stát možná dělá víc, než by měl. Pak si můžeme myslet, že jsme lenivější než kdykoliv předtím, místo sebe se spoléháme na stát a podle často lákavých, nicméně šílených slibů se rozhodujeme, když máme rozhodovat o své budoucnosti spíše špatně než dobře. Stále víc totiž naskakujeme na sliby, že nebudeme nic dělat, ale budeme dostávat za to nicnedělání peníze. 

Počet obyvatel Česka díky stěhování za první tři čtvrtletí stoupl

Za první tři čtvrtletí letošního roku se počet obyvatel ČR zvýšil o 10.200 na 10,527 milionu. Za nárůstem stála migrace, více lidí se do Česka přistěhovalo. Údaj ale nezahrnuje Ukrajince, kterým Česko po únorovém napadení jejich země Ruskem udělilo dočasnou ochranu.

Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let

Životní prostředí v okolí svého bydliště i v celém Česku lidé hodnotí nejlépe za uplynulých 20 let. Spokojenější jsou se stavem v místě svého bydliště než s tím celkovým. O životním prostředím v okolí domova se kladně vyjádřilo 84 procent lidí, o stavu přírody v celé ČR 75 procent. Vyplynulo to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které jeho výsledky dnes poskytlo ČTK.

Předloni covid, loni vax. Letos je slovem roku goblin mode

Slovem roku v anglofonním prostředí se podle vydavatelů oxfordských slovníků stal výraz goblin mode. Označuje "typ chování, které je neomaleně požitkářské, líné, lajdácké nebo chamtivé, obvykle způsobem, který odmítá společenské normy nebo očekávání", uvedla agentura AP. Termín se v poslední době často objevoval v souvislosti s nekončící pandemií covidu-19.

Češi se propadají do energetické chudoby. Už před krizí v ní bylo 900 tisíc lidí

V takzvané energetické chudobě bylo už před zdražováním a začátkem energetické krize zhruba 900.000 lidí z půl milionu domácností. Nemohli si dovolit dostatečně topit, za energie vydávali velkou část svých peněz či na nich dlužili a zároveň měli podprůměrný příjem. V těchto rodinách žila desetina českých dětí, tedy asi 220.000. S problémy se potýkalo i přes 300.000 důchodců a důchodkyň.

Pijete dva litry vody denně? Jde o plýtvání, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.

Důchody v ČR: V doplňkovém penzijním spoření letos přibylo 136.000 lidí na 1,6 milionu

Počet účastníků doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění, za tři čtvrtletí vzrostl o 136.000 na 1,603 milionu. V transformovaných fondech původního penzijního připojištění, do kterých již nelze vstupovat, zůstávalo na konci září 2,8 milionu účastníků, o 164.000 méně než na konci minulého roku. ČTK o tom dnes informovala Asociace penzijních společností ČR.