Lidé

EU může mít v roce 2100 o čtvrtinu méně obyvatel, naznačili statistici

Jarní únava může signalizovat chudokrevnost

Chudokrevnost má velmi podobné příznaky jako jarní únava, proto je zjištění, že s příchodem jara začneme zanedbávat přísun vitamínů a minerálů, varující. Ohroženi jsou hlavně vegetariáni, vegani, ženy se silnou menstruací, těhotné a kojící ženy. 

Oftalmologové varují před módním výstřelkem měnit laserem barvu očí

Španělská oftalmologická společnost (SEO) varovala před využitím laserové operace, kterou lze změnit barvu očí, pro estetické účely.

Češi chtějí kratší pracovní týden. Nemáme na to, skončili by jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech

Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to dle ekonoma Kovandy z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který zveřejnila ČTK. 

Vědci: Světová populace může dosáhnout maxima už v roce 2040

Počet lidí na planetě Zemi by podle nové prognózy mohl dosáhnout maxima 8,5 miliardy už v roce 2040 a do konce století výrazně klesnout. OSN přitom ve své zprávě zveřejněné loni v létě předpověděla, že počet lidí bude nejvyšší až v roce 2080, a to na úrovni 10,4 miliardy, připomíná agentura DPA.

Lidé od začátku tisíciletí rozšířili pobřeží o 2500 kilometrů čtverečních

Koncept utváření nové půdy na místech, kde předtím byla voda, není ničím novým. V tomto tisíciletí ale počet uměle vytvořených ploch výrazně narostl, píše list The Guardian.

V Česku přibývá obyvatel jen díky migraci. Dětí se rodí méně

Počet obyvatel Česka se loni zvýšil zhruba o 16.700 na 10,533 milionu lidí. Vliv na to měla jen migrace. Do ČR se přistěhovalo 57.000 lidí, naopak vystěhovalo se jich 20.000. V zemi se loni po 17 letech narodilo méně než 100.000 dětí. Bylo jich 99.834, nejméně od roku 2004. Meziročně je to pokles o 12.000 narozených. Zemřelo 120.200 lidí, meziročně o 19.700 méně. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Češi bojují s inflací, nejčastěji investují do zlata

Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování. 

S pandemií covidu-19 v EU o rok klesla naděje dožití

V Evropské unii s pandemií covidu-19 o jeden rok klesla naděje dožití. Podle údajů statistického úřadu Eurostat byla v roce 2021 naděje dožití v EU 80,1 roku, což je o rok méně oproti 81,3 roku v roce 2019. Jedná se o první výraznější pokles střední délky života od roku 2002, ke kterému začala mít EU dostupná potřebná data.

Domácnosti kvůli vysokým nákladům méně topí. Omezují i jiné výdaje, zjistil STEM

Asi tři pětiny českých domácností nevytápí dostatečně některé části svých bytů či domů. Více než polovina domácností také kvůli vysokým nákladům na teplo omezila jiné výdaje. Úsporná opatření dělají hlavně lidé, kteří hodnotí svou ekonomickou situaci jako špatnou, a lidé starší 60 let. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM z ledna letošního roku, který dnes agentura zveřejnila.

Trénink paměti může podle odborníků pomoci dětem s poruchami učení i lidem s demencí

Techniky tréninku paměti mohou podle odborníků pomáhat dětem s poruchami učení nebo lidem po mrtvici. Mohou zpomalit i postup demence. Na dnešní tiskové konferenci to řekli zástupci České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging u příležitosti Národního týdne trénování paměti.

Muž z Brněnska žije 30 let s transplantovaným srdcem. Medián přežití je méně než poloviční

Třicet let od transplantace srdce slaví letos sedmapadesátiletý Petr z obce Mokrá-Horákov na Brněnsku, který je nejdéle žijícím pacientem po transplantaci srdce operovaným v Brně. ČTK to řekl Jan Krejčí, přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, která se o muže stará. Podle něj je přitom medián střední doby přežití po podobném zákroku 12 až 13 let.

Kvůli energetické krizi 11 procent domácností výrazně omezilo výdaje na zdravotní péči a jídlo

Energetická krize donutila 11 procent domácností k výraznému omezení základních výdajů na zdravotní péči či jídlo. Dalších 46 procent muselo omezit některé volnočasové aktivity nebo opatrněji hospodařit s rodinným rozpočtem. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos, který má ČTK k dispozici. 

Studie: Každodenní procházka může zabránit desetině předčasných úmrtí

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí, píše web BBC.

Lidstvo tloustne. Do roku 2035 může být půlka světa obézní

V roce 2035 může 51 procent obyvatel světa mít nadváhu či obezitu, pokud země nezlepší prevenci nebo léčbu a současné trendy budou pokračovat. Upozorňuje na to World Obesity Federation (Světová federace pro obezitu) k příležitosti Světového dne obezity, který připadá na sobotu. Náklady na léčení této nemoci a jejích důsledků v roce 2035 organizace vyčíslila na 4,32 bilionu dolarů, tedy skoro tři procenta celosvětového HDP. Přirovnává to k ekonomickým dopadům pandemie covidu-19 v roce 2020.

Covid trvale změnil Čechy. K aktivnějšímu životnímu stylu se už nevrátili

V době epidemie covidu-19 lidé podle lékařů zaměřujících se na obezitu přibírali kvůli nedostatku pohybu a nevhodné stravě, dospělí kvůli práci z domova a děti kvůli výuce on-line. Často se ale k dřívějšímu aktivnějšímu životnímu stylu nevrátili ani po uvolnění protiepidemických opatření, stále oblíbená je například dovážka jídla. 

Většina Čechů se podle průzkumu obává o důstojné stáří

Na 73 procent Čechů se obává toho, že se o sebe ve stáří nebudou schopni postarat. Bojí se zátěže pro blízké i finančních problémů. Vyplývá to z průzkumu České asociace pojišťoven. Obavy jsou podle něj oprávněné, nesoběstačnost by měla značné finanční dopady na 38 procent respondentů. Průzkum uskutečnila agentura SC&C mezi tisícovkou respondentů.

The Conversation: Jak se bavit o konspiračních teoriích v pěti snadných krocích

Instinktivní reakcí v rozhovorech s lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, mnohdy bývá snaha o vyvracení jejich přesvědčení fakty nebo autoritativní sdělování informací. Přímá konfrontace ale funguje jen málokdy. Konspirační teorie jsou přesvědčivé a většinou míří na emoce a pocit osobní identity. I kdyby se vám vyvrácení konspiračních teorií podařilo, je těžké udržet krok s tím, jak rychle se objevují a šíří. Studie z roku 2015 a 2016 například ukázaly, že šiřitelé konspiračních teorií o viru zika na twitteru počtem dvakrát převyšovali ty, kteří se dané teorie snažili vyvrátit, píše server The Conversation.

Rok po začátku války zůstává většina Čechů na straně Západu, vyplývá z průzkumu

Téměř rok po vpádu Ruska na Ukrajinu zůstává většina lidí v Česku na straně Západu, další třetina si není názorem jistá. Prorusky smýšlejících nijak významně nepřibylo. Pomoc ukrajinským uprchlíkům před válkou schvaluje 60 procent Čechů, tedy mírně víc než loni v létě. Vyplývá to z lednových průzkumů agentury STEM, jejichž výsledky dnes ČTK poskytl projekt České zájmy v EU.

Urážliment? Urážlivý kompliment, aneb čeho se vyvarujte u stolu

Představte si hypotetickou situaci. Nachystali jste večeři pro své příbuzné nebo přátele. Většina z nich už za sebou má dvě nebo tři rundy pití pro dospělé a právě se pustili do hlavního chodu - lahodných grilovaných krevet s kaší. Kolem stolu se začnou ozývat pochvalné výkřiky, ale pak mezi nimi zazní zamumlání pronesené tak, aby bylo dobře slyšet: "Ta kaše je dobrá. Ale já ji dělám se smetanou, ne s mlékem."