Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

* 1. listopadu 1961

Manželka: Eva Pavlová

Děti: Jan Pavel, Petr Pavel

Vzdělání: Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě (1979), Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (1983), postgraduální studium na brněnské Vojenské akademii, kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v Camberley, kurz generálního štábu na Královské akademii obranných studií, kurz mezinárodních vztahů na londýnské univerzitě King’s College

 

Související články:

Petr Pavel (vpravo)

Prezidentskou volbu by vyhrál Pavel, ukazuje průzkum. Babiš vede v prvním kole

V prvním kole prezidentských voleb by vyhrál bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), ale jeho podpora od minulého průzkumu mírně klesla. Druhý by skončil generál Petr Pavel a třetí ekonomka Danuše Nerudová, jejíž podpora meziměsíčně výrazně vzrostla. V druhém kole by zvítězil Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median.
Petr Pavel

Pavel by prezidentskou funkci zastával aktivně, zrušil by kontroly na Hradě

Prezident by měl svou funkci zastávat aktivně, měl by hledat řešení problémů nebo dávat jasná doporučení řešení situací, domnívá se prezidentský uchazeč Petr Pavel. Poznamenal, že lidé by ho měli volit především proto, že je nezávislým kandidátem, který nereprezentuje žádnou zájmovou skupinu ani velké oligarchy. Za své silné stránky kromě nezávislosti považuje houževnatost dosáhnout cíle. Pavel to řekl v rozhovoru s ČTK.
Danuše Nerudová

Pavel či Nerudová mají pochopení pro obavy lidí ze zdražování

Pochopení pro obavy lidí ze zdražování vyjádřili v reakci na sobotní protivládní demonstraci někteří prezidentští kandidáti. Podle Petra Pavla veřejnost nedostává od vlády odpovědi, které by je uklidnila. Danuše Nerudová varovala, že strach lidí může vést k radikalizaci. Sobotního protestu na Václavském náměstí se podle policejních odhadů účastnilo kolem 70.000 lidí.
Petr Pavel (vpravo)

Generál Petr Pavel zahájí prezidentskou kampaň 6. září

Armádní generál Petr Pavel zahájí kampaň do prezidentských voleb 6. září, kdy představí svůj program. Poté začne objíždět kraje. Řekl to dnes při natáčení televizního pořadu 7 pádů Honzy Dědka. Talkshow televize Prima odvysílá 30. srpna.
Petr Pavel (vpravo)

Prezidentem by se stal generál Pavel, ukazuje průzkum Median

Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kolo by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.
Generál Petr Pavel

Petr Pavel oficiálně svou prezidentskou kandidaturu oznámí počátkem září

Někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel oficiálně svou prezidentskou kandidaturu oznámí počátkem září. Získat chce 50.000 podpisů, které mu umožní ucházet se o nejvyšší ústavní funkci. Sběr už začal. Dnes do Pavel řekl ČTK v Ostravici na Frýdecko-Místecku, odkud vyšel se svými příznivci na Lysou horu.
Andrej Babiš

První kolo prezidentských voleb by vyhrál Babiš, ukazuje průzkum

První kolo prezidentských voleb by vyhrál předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s 25,5 procenta hlasů. Na druhém místě by byl někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel s 21 procenty. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. Pavel se na Babiše ve srovnání s předchozím průzkumem dotahuje. V modelu Medianu zveřejněném na začátku června měl Babiš 28,5 procenta hlasů a Pavel 19,5 procenta.
Andrej Babiš

Babiš by aktuálně vyhrál první kolo prezidentské volby, vyplývá z průzkumu

První kolo prezidentských voleb by podle volebního modelu Ipsosu vyhrál Andrej Babiš. Předseda hnutí ANO a někdejší premiér by dostal 31,7 procenta hlasů. Do druhého kola by s ním postoupil Petr Pavel se ziskem 23,8 procenta. Výsledky červencového volebního modelu zveřejnila agentura Ipsos dnes. K volbám hlavy státu by podle ní přišlo 71 procent oprávněných voličů.
Generál Petr Pavel

Generál Pavel potvrdil zájem o prezidentské volby

Generál Petr Pavel je rozhodnut zúčastnit se lednových prezidentských voleb a odhodlaný je vyhrát. Připravuje se na kandidaturu, oficiálně ji chce vyhlásit v srpnu. Uvedl to dnes na setkání s novináři. Na počátku července chce zveřejnit transparentní účet.
Petr Pavel (vpravo)

Generál Pavel je připraven neúčastnit se voleb, pokud bude lepší kandidát

Generál Petr Pavel je připraven vzdát se své případné prezidentské kandidatury, pokud se objeví vhodnější kandidát s potenciálem výhry ve volbách. Nyní ale takového kandidáta nevidí. Bývalý vysoký představitel české armády a NATO to řekl na dnešní debatě v galerii 400 ASA v Praze. Naznačil, že jasnější stanovisko ke své kandidatuře, kterou zatím oficiálně neoznámil, sdělí v září nebo v říjnu.
Andrej Babiš

Nejvyšší podporu v prezidentských volbách mají Babiš a Pavel, ukázal průzkum

Největší podporu v prezidentských volbách mají nadále předseda hnutí ANO Andrej Babiš a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Březnový volební model agentury Median ukázal bývalému premiérovi podporu 25 procent voličů a Pavlovi 20 procent. Dále s větším odstupem následují senátor Pavel Fischer, ekonomka Danuše Nerudová, odborový předák Josef Středula a miliardář Karel Janeček.
Generál Petr Pavel

Generál Petr Pavel se vložil do řešení epidemie. Jednal s Babišem, má vzniknout nový tým

Bývalý vrcholný představitel české armády i NATO Petr Pavel dnes jednal s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o vyhodnocení reakce státu na druhou vlnu koronaviru. Pavel předsedovi vlády nabídl své zapojení do revize. Sejde se proto nyní s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO), který od Babiše revizi kroků dostal za úkol. ČTK to dnes sdělil mluvčí Pavla Jan Osúch.
Petr Pavel (vpravo)

Pavel: Vláda musí vytvořit mechanismus pro zapojení dobrovolníků

Vláda musí bezodkladně vytvořit mechanismus pro zapojení dobrovolníků do aktuální koronavirové krize. Přesvědčen je o tom bývalý vysoký představitel české armády i Severoatlantické aliance Petr Pavel. Lidi by podle něj měla vláda motivovat rozšířením různých pobídek a úlev.

* 1. listopadu 1961

Manželka: Eva Pavlová

Děti: Jan Pavel, Petr Pavel

Vzdělání: Vojenské gymnázium Jana Žižky z Trocnova v Opavě (1979), Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově (1983), postgraduální studium na brněnské Vojenské akademii, kurz pro vyšší důstojníky na štábní škole v Camberley, kurz generálního štábu na Královské akademii obranných studií, kurz mezinárodních vztahů na londýnské univerzitě King’s College

 

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Válka v Izraeli

Izrael stupňuje boje v Gaze, Palestinci prchají. Souhlas Hamásu s příměřím nic neznamená

Izrael stupňuje ofenzívu v Gaze, jejímž cílem je ovládnutí města a eliminace Hamásu. Boje vedou k masovému vysidlování civilistů a narůstajícím mezinárodním varováním před humanitární katastrofou. Vláda zároveň schválila nové osady na Západním břehu, což prohlubuje napětí a ohrožuje vyhlídky na dvoustátní řešení. Hamás mezitím přijal návrh příměří, Izrael zatím mlčí.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Chceme jednat jedině s Putinem, reaguje Ukrajina na Lavrova

Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům. 

před 3 hodinami

Pieta za srpen roku 1968

Důstojná připomínka sovětské invaze? Stačilo. Za rok může být v Česku všechno jinak, rozhodne se v říjnu

Přesně před 57 lety zažila naše země sovětskou okupaci, která zlomila její sebevědomí a připravila ji o svobodu na více než dvě desetiletí. Dnes, kdy Rusko znovu vede válku v Evropě a část české společnosti je ochotna otevřít dveře komunistům, stojíme před zásadní volbou. Říjnové volby rozhodnou, zda ubráníme demokracii a svobodu, nebo dopustíme, aby se ponižující minulost vrátila. 

před 4 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump se chlubí i ukončením válek, které ani neprobíhaly. Jiné zase dosud neskončily

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že během svého druhého funkčního období ukončil už sedm válek, a to bez nastolení „příměří“. Tvrdí, že Spojené státy sehrály klíčovou roli v ukončení konfliktů od Íránu přes Pákistán až po Rwandu. Ukazuje se však, že většina těchto válek buď nikdy vůbec neprobíhala, nebo skončila bez diplomatické dohody. Trump své mírové zásluhy nejen značně zveličuje, ale zároveň si je vymýšlí.

včera

včera

včera

Keir Starmer a Volodymyr Zelenskyj

Evropa vymýšlí bezpečnostní garance, ale neví kudy kam. Polsko mluví o patové situaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zopakoval, že je ochoten přistoupit na mírovou dohodu s Ruskem pouze tehdy, pokud bude Ukrajina chráněna železnými bezpečnostními zárukami. Přestože Donald Trump při pondělním jednání se Zelenským a evropskými lídry naznačil, že Ukrajina by mohla získat ochranu NATO podobnou článku 5, konkrétní parametry zatím chybí.

včera

včera

Premiér Petr Fiala diskutuje s občany v Praze. (12.6.2025)

Spolu odhalilo program. Fiala varoval před triumvirátem ANO, SPD a Stačilo

Koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) ve středu v kavárně Louvre na pražské Národní třídě odstartovala další fázi předvolební kampaně Teď jde o Česko. Lídři SPOLU představili plán celostátní roadshow s premiérem Petrem Fialou, která v následujících týdnech zavede kandidáty do všech českých krajů. Byly také představeny základní programové priority.

včera

Volodymyr Zelenskyj opět jednal v Bílém domě. (18.8.2025)

Politický marketing i ukázka síly. Fotka Trumpa s evropskými lídry může v Rusku vyvolat strach

Pondělní setkání v Bílém domě, kde americký prezident Donald Trump přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolu s nejvyššími lídry Evropy, Evropské komise a NATO, přineslo nečekaný moment jednoty Západu. Po měsících napětí a rozporů se na jedné fotografii symbolicky spojily politická váha a vojenská síla, které, bude-li vůle, mohou představovat reálnou hráz proti další ruské expanzi. Z Trumpovy strany šlo zřejmě jak o politický marketing, tak deklaraci americké i západní síly.

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ztráta Donbasu by pro Ukrajince byla kapitulací. Rusové si území nárokují neprávem

Dohoda mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, podle níž by Ukrajina měla přenechat Rusku Doněckou a Luhanskou oblast výměnou za zmrazení bojů na jiných částech fronty, narazila v Kyjevě na tvrdý odpor. Prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož mandát i podpora veřejnosti stojí na neústupnosti vůči ruské agresi, dává jasně najevo, že Donbas je pro Ukrajinu neoddělitelný.

včera

Jana Nagyová a Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Čapí hnízdo stále není u konce. Spis je zpátky u městského soudu

Návrat kauzy Čapí hnízdo k Městskému soudu v Praze je zase o krok blíž. Vrchní soud dokončil práci na svém rozhodnutí a vrátil spis podřízenému soudu. Nedá se však očekávat, že by rozsudek nad Andrejem Babišem a Janou Nagyovou padl před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny. 

včera

Vladimir Putin

Rusové rozumí jediné věci. Pokud Kreml vycouvá z jednání, Západ ji musí ukázat

Západní lídři doufají v diplomatický průlom ve válce na Ukrajině. Možné setkání mezi prezidenty Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem by mohlo naznačit obrat, ovšem stále není jasné, zda Kreml o dialog skutečně stojí. Válečné operace pokračují a strategické cíle Ruska zůstávají maximalistické. Pokud má mít mír reálný základ, Západ musí jednoznačně ukázat svou fyzickou sílu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Celý proces je postavený na hlavu. Trumpovo nekonvenční jednání o konci války může mít vysokou cenu

Šéf Bílého domu Donald Trump během jediného týdne hostil ruského prezidenta Vladimira Putina na summitu na Aljašce a vzápětí pozval do Bílého domu Volodymyra Zelenského i evropské lídry. Cílem bylo ukončení války na Ukrajině. Místo průlomu ale přišly rozpory, nejistota a kritika chaotického postupu. Bez příměří, jasného rámce a konkrétních záruk hrozí, že Trumpova iniciativa přinese spíše destabilizaci než mír, po němž oficiálně volá.

včera

Tajný rozhovor s Orbánem. Trump orodoval za Ukrajinu v Evropské unii

Evropští lídři v pondělí neřešili s americkým prezidentem Donaldem Trumpem jen Rusko. Řeč přišla i na Maďarsko. Podle dostupných informací se zástupci Ukrajiny a členských zemí EU obrátili na Trumpa s prosbou, aby zatlačil na maďarského premiéra Viktora Orbána v otázce ukrajinského členství v Unii. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy