Univerzita Karlova

Karlova univerzita, známá také jako Univerzita Karlova (UK), patří mezi nejstarší a nejprestižnější univerzity v Evropě. Založena byla v roce 1348 českým králem Karlem IV., po němž nese své jméno. Univerzita byla založena jako součást snahy o vytvoření vzdělaného a kulturně vyspělého prostředí v Praze a v Českém království.

Karlova univerzita má bohatou historii, která sahá přes 670 let. Její založení bylo podpořeno papežem Klementem VI. a od samého počátku měla tři fakulty: Artistickou, Lékařskou a Teologickou. V průběhu staletí se rozrostla o další fakulty a stala se jedním z klíčových center evropského vzdělávání.

Univerzita si udržuje vysokou prestiž díky kvalitnímu výzkumu a vzdělávání. Její výzkumné aktivity pokrývají široké spektrum oborů od humanitních a společenských věd až po přírodní vědy a matematiku. Univerzita má také bohatou tradici v oblasti filozofie, medicíny, práva a umění.

Univerzita nabízí studentům a výzkumným pracovníkům příležitost zapojit se do mezinárodních programů, studovat či pracovat na zahraničních univerzitách a rozvíjet tak své znalosti a dovednosti v mezinárodním kontextu. S výrazným závazkem k modernizaci a digitalizaci vzdělávání se univerzita přizpůsobuje vývoji moderních technologií. Studenti mají přístup k moderním učebnám, knihovnám, laboratořím a dalším zařízením, která podporují jejich vzdělávání a výzkumné aktivity.

Vize Karlovy univerzity do budoucnosti spočívá v posilování své role v globálním vzdělávacím prostředí a ve stálém zlepšování kvality vzdělávání a výzkumu. Univerzita klade důraz na inovace, tvorbu nových znalostí a příspěvek ke společnosti.

Ve čtvrtek 21. prosince 2023 se budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze stala dějištěm nejhorší masové střelby v historii Česka. Na náměstí Jana Palacha útočník David K. zastřelil 14 lidí a poté spáchal sebevraždu. 

Související články:

Školství

Filozofická fakulta UK se kritizuje Volného kvůli slovům o studijních pobytech v EU

Praha - Vůči výrokům poslance Lubomíra Volného (SPD), který podle médií kritizoval studijní výjezdy mladých lidí do západní Evropy, se dnes ohradila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Volný studenty vyjíždějící do ciziny s programem Erasmus na zasedání poslaneckého výboru pro evropské záležitosti označil za „kampusové povaleče". Prohlášení kolegia podpořil i akademický senát fakulty.
Univerzita Karlova

Proč v Česku studují i cizinci? Odpověď je mnohem starší, než si myslíte

První univerzita střední Evropy ležela v srdci českého království. Pražská Karlova univerzita dostala název od svého zakladatele Karla IV. Její věhlas byl značný a lákal nejen české, ale především zahraniční studenty a učitele. Její význam pro střední Evropu a věhlas v zahraničí však značně ovlivňoval i její chod, náplň, obsazení, směřování atd. ... Změnu měl přinést až tzv. Dekret kutnohorský.
Chuchelská bitka (1881), dobový obrázek

Pražská kavárna ve středověku? Život nebyl takový, jak si ho představujeme

Univerzity jsou dodnes velmi zvláštní institucí. Každý ví, že se jedná o tradiční centra vzdělanosti, jejichž kořeny sahají až do temného středověku. Ovšem od těch dob se na těchto místech změnilo jen málo, a každý kdo na univerzitě studoval, tak zažil autentický středověky vynález na vlastní kůži.
Karel IV.

Karlova univerzita? Otec vlasti se o svou univerzitu zpočátku příliš nestaral

Mezi četné úspěchy vláda Karla IV., které mu vynesly titul největšího Čecha, nepochybně patří i založení pražského vysokého učení, dnes na jeho počest dokonce pojmenovaném jako Karlova univerzita. Ovšem Karlovy zásluhy na tomto počinu jsou často přeceňované, a naopak bývá příhodně zapomínáno na vliv pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který univerzitu v jejích počátcích držel nad vodou.
Český rozhlas

Účelové využití analýzy? Hanba, měl by se omluvit a odstoupit, naštval se Kalousek

Praha – Když kritizoval šéf Českého rozhlasu René Zavoral reportáže a výstupy Janka Kroupy ohledně pozemků, na kterých hospodaří koncern Agrofert, jako nevyvážené a neobjektivní, odvolával se na analýza Institutu komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Proti takovému využití analýzy se teď akademici důrazně ohradili.
Endoskop, ilustrační foto

Medikům chybí živí pacienti, na výuku chodí i do nefakultních nemocnic

Praha - Zástupci 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy dnes upozornili na velký problém. Studenti medicíny nemají při výuce dostatek živých pacientů, nahrazují je trenažéry i virtuální modely. Lidé totiž tráví v nemocnicích méně času, je méně lůžek a více péče se zvládne v ambulancích.
Školství

Zeman podepsal dekrety 52 profesorů, tentokrát nikoho nevyškrtl

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal jmenovací dekrety 52 profesorů vysokých škol. Předá jim je nový ministr školství Robert Plaga (ANO). Mezi jmenovanými je sedm profesorek včetně režisérky Heleny Třeštíkové. Nejvíce kandidátů navrhla Univerzita Karlova.
Školství

Vláda bude schvalovat nové profesory, je mezi nimi i Třeštíková

Praha - Profesorský dekret by tentokrát mělo dostat 52 akademiků. Jde o návrhy, které vědecké rady univerzit předložily ministru školství Stanislavu Štechovi (za ČSSD) do 30. září. Ve středu by návrhy měla schvalovat vláda. Profesory nakonec jmenuje prezident, což se v minulosti neobešlo bez kontroverzí.
Univerzita Karlova

Ošťádal a a Karlova univerzita stáhli žalobu na Zemana

Praha - Fyzik Ivan Ošťádal a Karlova univerzita v úterý stáhli žalobu na prezidenta Miloše Zemana. Ošťádal se domáhal toho, aby soud určil, že prezident postupoval nezákonně, když jemu a univerzitě nedoručil své rozhodnutí o nejmenování Ošťádala profesorem.

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

před 6 hodinami

Írán

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Bílém domě při příležitosti jmenování nového ministra pro vnitřní bezpečnost a nečekaně se rozpovídal o aktuálním stavu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov je válka v podstatě u konce a Spojené státy již jednají s těmi správnými lidmi. Íránští představitelé prý po dohodě touží tak zoufale, jak jen je to možné.

před 8 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce

Nový šéf americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman představil v úterý ve Washingtonu zásadní změny v dosavadních plánech na dobývání vesmíru. Ambiciózní vize zahrnuje především upravenou strategii pro vybudování základny na Měsíci. Ačkoliv agentura o trvalejším osídlení lunárního povrchu uvažuje dlouho, poprvé byl nyní zveřejněn konkrétní časový harmonogram a jasný plán postupu.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami

Současný konflikt na Blízkém východě má vliv na ceny i dostupnost pohonných hmot po celém světě. Jedna z evropských zemí už dokonce reagovala na nastalou situaci tím, že omezila tankování. EuroZprávy.cz se obrátily na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby zjistily, zda podobný scénář nehrozí i v Česku. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy