válka na Ukrajině

Ilustrační foto

Ukrajinští dobrovolní bojovníci se připravují na další útoky

Andrij Hončruk sloužil po boku ruských vojáků, když byla Ukrajina ještě součástí Sovětského svazu, a nazýval je bratry. Ve středu si však tento 68letý muž jednou rukou otřel obličej a druhou uchopil pušku, připravený postavit se jejich invazi do své země, napsala dnes agentura AP.
Ředitelka Základní školy Kladská  na Praze 2 Kateřina Vávrová (s mikrofonem u úst, vedle s absolventkou školy herečkou a zpěvačkou Annou Slováčkovou) často ke svým žákům promlouvá a přibližuje jim národní histrorii. Otevřeně se  vymezuje proti totalitním režimům.

Žáci vnímají válku na Ukrajině velmi citlivě. Sami od sebe organizují sbírku na pomoc okupované zemi, říká ředitelka Vávrová

Ředitelka Základní školy Kladská na Praze 2 Kateřina Vávrová přiznává, že byla zaskočena, jakou empatii projevily i malé děti z prvního stupně, když se dozvěděly, že Ruská federace zahájila okupaci Ukrajiny, kde vypukla válka. Vůbec nepředpokládala, že právě probíhající konflikt tolik citlivě zasáhne jejich mysl i duši. O napjaté situaci si se všemi jejich žáky pravidelně povídají. „Malé děti spíše uklidňujeme a snažíme se, aby se z určitého traumatu vykreslily. Se staršími ale vedeme otevřené debaty, v nichž jasně říkáme, že Putinův režim je krutý, nedemokratický a v současné době nacházíme reminiscenci s 21. srpnem 1968. Odezva je silná, žáci sami od sebe uspořádali sbírku na podporu Ukrajiny a v úterý jsme měli modrožlutý den,“ říká pro EuroZprávy.cz Kateřina Vávrová.
Ruská armáda

Válka na Ukrajině pokračuje. Rusové chtějí jednat o příměří, ale útočí na města

Zástupci Ruska a Ukrajiny budou za pokračujících bojů ve čtvrtek jednat mimo jiné prý také o možnostech příměří. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov řekl, že Moskva jednání s Ukrajinou nepodmiňuje kapitulací, ačkoliv dosud požadovala, aby Ukrajinci složili zbraně. Relativizoval rovněž otázku "demilitarizace" Ukrajiny, kterou Kreml dříve uváděl jako důvod pro vpád do sousední země.
Ilustrační foto

Na Ukrajinu míří podle Kyjeva bojovat cizinci z 16 zemí

Na Ukrajinu míří více než tisícovka cizinců ze 16 zemí, aby se připojili k nově vytvořené mezinárodní legii. Novinářům to dnes sdělil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle něhož se další lidé ze zahraničí stále hlásí, aby se zapojili do bojů proti invazním ruským silám. Šéf ukrajinské diplomacie rovněž uvedl, že zbraně Ukrajině poskytuje 19 zemí, deset pak makrofinanční pomoc a 22 států humanitární pomoc.
Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Starosta Chersonu naznačil, že město padlo do rukou Rusů

Starosta jihoukrajinského přístavu Cherson zřejmě naznačil, že město padlo do rukou ruských sil. Informoval o tom dnes server BBC News, který zároveň poznamenal, že tuto informaci nemůže nezávisle ověřit. Moskva už dříve uvedla, že ruští vojáci černomořský přístav obsadili, ukrajinské úřady to popřely.
Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie.

Tři sta lidí chce bojovat na Ukrajině. Zájemci se obrátili na Pražský hrad

Na Pražský hrad se dosud obrátilo asi 300 zájemců o výjimku pro zapojení se do cizí armády. ČTK to dnes sdělil mluvčí Pražského hradu Jiří Ovčáček. Na ministerstvu obrany evidují více než 100 uchazečů, další na úřad volají, řekla ČTK Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva obrany.
Senát

Senát podpořil novelu, podle níž by se Češi mohli zapojit do bojů o Ukrajinu

Čeští dobrovolníci by se možná mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Počítá s tím senátorská novela branného zákona, kterou dnes horní komora v prvním kole projednávání podpořila. Před dalším schvalování novelu projednají senátní výbory a ústavní komise, dostaly na to měsíc.
Biatlon, ilustrační fotografie

Ukrajinští biatlonisté bojují na frontě, ti ruští a běloruští nemohou závodit. Svitolinová proti Rusce nastoupila

Ukrajiští sportovci v těchto dnech nemají na samotný sport ani pomyšlení. Jejich země je těžce zkoušená oté, co do ní minulý týden vpadla ruská vojska a rozpoutala tam tak největší válečný konflikt v Evropě od roku 1945. Naopak místo toho, aby sportovali, někteří narukovali, aby bránili svou zem. To je třeba případ ruských biatlonistů, třeba takový mistr vstěa a reprezentant na nedávných Zimních olympijských her v Pekingu Dmytro Pidručnyj slouží u národní gardy ve svém rodném Ternopilu. Se zbraní v ruce proti ruským vojákům pak stojí nyní i zlatá olympijská šampionka ze štafet z roku 2014 Julia Džymová. To ruští a běloruští biatlonisté se do konce sezóny tohoto ročníku Světového poháru v biatlonu na základě sankce ze strany Mezinárodní biatlonové ederace IBU na tratích neobjeví.
Sociální sítě Komentář

Jak říct Rusům, co se na Ukrajině děje? Efektivní nástroje máme všichni před očima

Chtělo by se říct, že celý svět s hrůzou sleduje šílené aktivity Vladimira Putina na Ukrajině. Ve skutečnosti by to ale bylo poměrně zavádějící tvrzení, propaganda totiž v některých zemích úřaduje, a tak se k tamním lidem skutečné informace o porušování mezinárodního práva, útoku na svrchovaný stát či o válečných zločinech nedostanou. Jednou z těch zemí je právě Rusko, kde cenzura jede na plné obrátky a stát nařizuje médiím, co smí a nesmí psát. Jde s tím něco udělat? Ano, a relativně lehce.
Ruská armáda, ilustrační foto

USA řeší, co se stalo s ruským vzdušnými silami

Než ruská invaze na Ukrajinu začala, předvídala americká rozvědka, že půjde o vražedný útok, při němž Moskva mobilizuje své jednotky a vzdušné síly tak, aby ovládla nebe nad Ukrajinou. Prvních šest dní invaze ale těmto předpokladům neodpovídalo a americké vojenské úřady nejsou schopné objasnit, co vede Rusko k tak opatrnému zacházení s jeho vzdušnými silami, napsala agentura Reuters.
Viktor Janukovyč

Kreml chce prohlásit Janukovyče za ukrajinského prezidenta, píše tisk

Bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který byl po rozsáhlých demonstracích v roce 2014 svržen a uchýlil se do Ruska, je nyní údajně v Minsku. Kreml jej prý chce prohlásit za ukrajinského prezidenta, uvedl dnes list Ukrajinska pravda s odvoláním na nejmenovaného příslušníka ukrajinské rozvědky.
Boris Johnson

Johnson řekl Zelenskému, že podporuje zavedení dalších sankcí proti Rusku

Britský premiér Boris Johnson a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se shodli, že je třeba zavést další tvrdé sankce proti Rusku. Ty by měly v nadcházejících dnech vyvinout maximální tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu. Agentuře Reuters to dnes sdělil mluvčí Downing Street.
Leoš Kyša Rozhovor

Putin může uvrhnout svět do další studené války. Nevnímá realitu, bojí se i svých lidí, říká spisovatel Kotleta

Bývalý novinář a současný popularizátor vědy Leoš Kyša je široké veřejnosti známější pod svým pseudonymem František Kotleta. Úspěšný český sci-fi spisovatel, který se pravidelně řadí mezi nejprodávanější tuzemské autory fantastické literatury, před šesti lety publikoval knihu SPAD, v níž fakticky předpověděl ruskou invazi na Ukrajinu a těžké boje o Kyjev. "Že chce Kreml získat za každou cenu Ukrajinu, bylo jasné už v roce 2014. Když jsem o tom psal knihu, nepochyboval jsem o tom, že se to stane," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz a nevylučuje další studenou válku. Ruský prezident Vladimir Putin podle něj přestal vnímat realitu a domníval se, že obsadit Ukrajinu bude jako obsadit Československo v roce 1968.

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 1 hodinou

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 2 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 4 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 5 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 6 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 6 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy