věda

BBC: Promění nás parazitická houba v zombie?

Pandemie jsou pro demokratické státy zátěžovou zkoušku, upozornili vědci

Pandemie představují pro demokratické státy a jejich instituce zátěžovou zkoušku, klíčové je odvrátit snahy o narušení rovnováhy mezi výkonnou, legislativní a soudní mocí. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu vědců Národního institutu SYRI a Oxfordské univerzity, který aktuálně publikoval časopis East European Politics. Experti zároveň varují před snahou oslabovat politické protivníky prostřednictvím manipulace s penězi, které stát v době krize přerozděluje.

Louis Pasteur se narodil po Vánocích před 200 lety. Zapsal se do dějin mikrobiologie

Dne 27. prosince 1822, tedy před 200 lety, se ve francouzském městečku Dole narodil chudému koželuhovi a jeho manželce chlapec, který dostal jméno Louis. Tehdy ještě nikdo nemohl tušit, že na svět přišel člověk, který se výrazně a nesmazatelně zapíše do dějin lékařství, bakteriologie a virologie, jeden z nejvýznamnějších vědců 19. století.

Prohlédněte si galerii

Nový robotický slepecký pes umí navigovat či rozpoznávat tváře a předměty

Zejména nevidomým, ale také například lidem s Alzheimerovou chorobou by měl usnadnit život robotický pes, jehož vytvořili vědci z madridského institutu ITEFI. Jde vlastně o vodicího psa, který dokáže rozpoznávat různé předměty i obličeje, funguje jako navigace nebo čte QR kódy. Informoval o tom španělský deník El Espaňol.

Vědci naznačili, co může způsobovat dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Chůze po dvou mohla podle vědců vzniknout při hledání potravy v korunách stromů

Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů, nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Historický průlom v oblasti jaderné fúze. Vědci při ní získali energii

Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.

Vědcům se poprvé podařila jaderná fúze se ziskem energie, píše tisk

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovaly listy Financial Times (FT) a The Washington Post (WP), podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý. Podle WP se jedná o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze bude podle něj ale možné nejdříve za jedno či více desetiletí.

Velký den. Vědci mají prvotní zárodečné buňky z ohroženého severního bílého nosorožce

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli dnes zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Vědci slibují univerzální vakcínu proti chřipce v dohledné době

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Rozhovor

20 let od příchodu SARS. Není otázkou zda, ale kdy nastane epidemie koronaviru SARS-CoV-3, říká virolog Černý

Před dvaceti lety, 16. listopadu 2002, byl v čínské provincii Kuang-tung poprvé ohlášen výskyt syndromu akutního respiračního selhání, neboli SARS. Koronavirem vyvolané onemocnění v následujících měsících postihlo více než osm tisíc osob a rozšířilo se do více než tří desítek zemí celého světa. Dle oficiálních údajů mu podlehlo 774 pacientů. Odborná komunita se sice vypuknutí podobné pandemie obávala mnoho desetiletí, spíše však očekávala, že ji vyvolá virus chřipky, nikoliv koronavirus, vysvětluje Jiří Černý v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. 

Čím přispěli Ukrajinci vědě? Slavní ukrajinští odborníci napříč obory i historií

Medicína, technika, chemie, matematika nebo třeba archeologie. To všechno jsou vědní obory, ve kterých vynikaly osobnosti ukrajinské národnosti. Někteří z těchto odborníků také působili u nás, v Praze.

Tsunami po dopadu meteoritu před 66 miliony let zřejmě měřila až 1500 metrů

Dopad vesmírného tělesa do Mexického zálivu před 66 miliony let způsobil vlnu tsunami vysokou přes 1000 metrů, která zasáhla pobřeží po celém světě. Ačkoliv není překvapením, že náraz 14 kilometrů širokého meteoritu do vodní plochy vyslal přes celou planetu devastující vlny, je to poprvé, co vědci spočítali jejich sílu a dosah, napsal list The Guardian.

Nobelovu cenu za chemii získali dva Američané a Dán za molekulární výzkum

Nobelovu cenu za chemii letos získali Američané Carolyn Bertozziová a Barry Sharpless a také Dán Morten Meldal za revoluční způsob spojování molekul. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd. Sharpless se stal pátou osobností světa, která je nositelem dvou Nobelových cen. Svou první cenu za chemii dostal v roce 2001.

BBC: Nasazení viru ničícího nádory vzbuzuje naději u pacientů s rakovinou

Jako slibná se po prvotních testech na pacientech ukázala být metoda léčby rakoviny za pomoci viru herpes simplex. U jednoho pacienta rakovina zmizela, ostatním se zmenšily nádory. Britská BBC na svých internetových stránkách píše, že lékem je oslabená forma viru způsobujícího opary modifikovaná k ničení nádorů.

Izraelci tvrdí, že za prvopočátkem pandemie covidu-19 nestojí netopýři

Izraelští vědci přišli s dalšími argumenty, které podle nich svědčí o tom, že na začátku pandemie covidu-19 nebylo přenesení koronaviru na člověka od netopýrů. Vyplývá to ze studie týmu Telavivské univerzity, o níž dnes informoval server The Jerusalem Post.

Vědci objevili protein, který by mohl být ukazatelem cukrovky či rakoviny

Lékaři v krvi identifikovali protein, o němž se domnívají, že by mohl sloužit jako včasné varovné znamení pro pacienty, které ohrožuje riziko cukrovky a úmrtí na rakovinu. Lidé s nejvyššími hladinami takzvaného prostasinu mají dvakrát vyšší pravděpodobnost cukrovky a o 43 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí na rakovinu. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

Na MIT vyvinuli nalepovací ultrazvukovou náplast, podle vědců je revoluční

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) vynalezli náplast, která dokáže snímat ultrazvukem vnitřnosti člověka během každodenních činností. Vynález označují za revoluci v lékařském zobrazování.

Očkování proti covidu podle vědců zabránilo téměř 20 milionům úmrtí

Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.

Na vědu a výzkum by vláda mohla dát příští rok více, a to 39,3 miliardy korun

Na vědu a výzkum by v roce 2023 mělo jít 39,32 miliardy korun, meziročně o 250 milionů korun více. Návrh rozpočtu ve středu projedná vláda. Předloží ho ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která zároveň předsedá vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rada návrh rozpočtu schválila v dubnu.