věda

Objevili sovětští vědci peklo? Kolský hlubinný vrt skrývá tajemství

Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna

Brněnští vědci na Slovensku našli rozbitou keramickou nádobu, která překreslila povědomí o životě lovců a sběračů – respektive o závěru jejich existence. 

Legenda, co pluje vesmírem už 47 let. Vědci se na Voyager 1 mohou stále spolehnout

Ve čtvrtek uběhlo 47 let od startu sondy Voyager 1. Dnes už legendární přístroj přinesl lidstvu zásadní poznatky o naší sluneční soustavě. 

Vědci zjistili překvapivou věc o životě na Venuši. Problémem je kyselina sírová

Tým britských vědců při pozorování Venuše přišel s překvapivými závěry. V její atmosféře se mohou nacházet plyny, které teoreticky umožňují vznik života. Jakýkoli živý organismus by se ale nejdříve musel popasovat s extrémně koncentrovanou a všudypřítomnou kyselinou sírovou. 

Z ničeho vzniklo všechno? Vědci stále nevědí, co bylo před velkým třeskem

Lidstvo je k vysvětlení původu vesmíru asi tak blízko, jako k cestování časem. Vědci si jsou jistí, že velký třesk proběhl ve zlomku vteřiny tak miniaturním, až se na něj prakticky nemohou vztahovat jakékoli fyzikální zákony. Co mu ale předcházelo? Jak z „ničeho“ mohlo vzniknout „všechno“? Existovalo vůbec někdy ono pověstné „nic“?

TOP 09 našla nového kandidáta na ministra pro vědu

TOP 09 představí nového kandidáta na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Podle informací České televize jím má být poslanec Marek Ženíšek. Nominovalo ho předsednictvo strany, posvětit to však ještě musí výkonný výbor. 

Tuleja ministrem pro vědu a výzkum nebude. Nominace se vzdal

Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.  

První české vědkyně se prosadily mezi lékaři či historiky

K 11. únoru se váže Mezinárodní den žen a dívek ve vědě, který má mimo jiné upozornit na fakt, že i ženy jsou ve vědeckém světě nepostradatelné. Ještě počátkem minulého století však vědeckých pracovnic působilo velice málo, a to kvůli předsudkům zakořeněným ve společnosti, že se ženy ve vědě nemohou tak dobře uplatnit jako muži. Přesto se mnohé české ženy ve vědě zapsaly, a to na poli medicíny, přírodních věd nebo třeba historie a etnografie.

Otto Wichterle se narodil před 110 lety. Světu dal kontaktní čočky

Dne 27. října uplynulo přesně 110 let od narození Otty Wichterleho, jednoho z nejvýznamnějších českých vědců a vynálezců. Do dějin vstoupil jako muž, který dal světu kontaktní čočky. S jeho jménem se však pojí mnohem více objevů a vynálezů.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2024, navýšily se peníze na vědu

Po několikaměsíčním jednání se ministryni Heleně Langšádlové podařilo prosadit navýšení rozpočtu na vědu a výzkum oproti prvotnímu návrhu Ministerstva financí z května 2023, který byl ve výši 35,78 mld. Kč, o 4,4 mld. Kč na částku 40,19 mld. Kč.

Revoluce v NASA: Potvrdila pokračování výzkumu UFO a zakládá nový tým. Zapojí veřejnost a chce důkazy

NASA plánuje přejmenovat UFO neboli neidentifikované létající předměty na UAP neboli neidentifikované anomální jevy. Chce tak odlišit svou seriózní práci od nekončící fascinace veřejnosti ohledně možnosti existence mimozemského života. 

Vědci poskytli důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Projekt má i českou stopu

Masarykova univerzita v Brně zveřejnila důkazy o existenci supermasivních černých dvojděr. Poskytl je tým z německého Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii. Jejich práce se účastnil i Čech. 

Kontrolovat jídlo čichem není dobrý nápad. Salmonelu nosem nezachytíme

Proč bychom si neměli čichat k jídlu ve chvíli, kdy máme podezření, že by mohlo být zkažené? Zatímco některé mikroby při množení vypouštějí svůj charakteristický zápach – například kvasinky, jiné nejsou cítit vůbec. A právě ty bývají nejnebezpečnější.

Vědci objevili bakterie, které žerou plasty za běžných podmínek

V případě, že by vědci objevili mikroorganismy, které by dokázaly samovolně rozkládat umělé materiály při běžné pokojové teplotě, mohlo by to výrazně přispět k řešení problému neustále narůstajícího množství skládek.

Španělé už ví, proč přišla vedra už na konci dubna. Může za to klimatická změna

Rekordních teplot, které v dubnu zaznamenali meteorologové na Pyrenejském poloostrově, by v minulosti v podstatě nebylo možné dosáhnout. Tvrdí to vědci, kteří provedli rychlou studii, v níž se extrémně teplým počasím zabývali. 

Objev univerzálních protilátek proti koronaviru má českou stopu

Čeští vědci se podíleli na objevu univerzálních protilátek proti koronaviru, které fungují na všechny jeho varianty. Chystá se jejich klinická studie. O objevu, který na konci ledna zveřejnili v časopise Science Immunology dnes informovalo Biologické centrum Akademie věd ČR (AV ČR) v tiskové zprávě. 

Ovečka Dolly změnila pohled na možnosti klonování savců

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo v červenci 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita, narozená 5. července 1996, ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena před 20 lety, 14. února 2003.

Čeští vědci zjistili, že při léčbě lithiem je důležité správné načasování

Čeští vědci prokázali, že při léčbě lithiem je zásadní správně načasovat jeho dávkování, protože během dne působí na mozek odlišně. Lithium se předepisuje jako účinný lék pro stabilizaci nálady, mimo jiné u pacientů s bipolární poruchou, sdělila dnes Akademie věd ČR (AV) v tiskové zprávě. Studii o mechanismu léčiva vypracoval vědecký tým z Oddělení biologických rytmů ve Fyziologickém ústavu AV pod vedením Aleny Sumové.

Když se lidského neštěstí chytí dezinformátoři. Ničivé zemětřesení jako v Turecku člověk vyvolat nedokáže

Tisíce zmařených lidských životů jsou výsledkem zemětřesení v Turecku a Sýrii, kde nadále pokračují záchranné práce, takže už tak tragická bilance ještě rozhodně není konečná. I přes jeho obří rozměry se přírodního neštěstí chytili dezinformátoři. Experti ale jejich teorie vyvracejí, člověk nemá technologie k vyvolání takové katastrofy. 

Objev, který změnil zdravotnictví. Fleming před 95 lety objevil léčivé účinky penicilinu

Dnes si bez antibiotik nedokážeme představit život, což se projevilo zejména během jejich nedávného nedostatku na trhu. I přes některá svá negativa jsou tyto léky nenahraditelné při mnohých onemocněních. Uzdravovat pomáhají už 95 let – v roce 1928 rozpoznal schopnost penicilinu ničit choroboplodné bakterie Alexander Fleming.