Očkování proti covidu podle vědců zabránilo téměř 20 milionům úmrtí
Díky očkování proti covidu-19 se během prvního roku od začátku vakcinace podařilo zabránit téměř 20 milionům úmrtí na tuto nemoc. Konstatovali to vědci v nové studii, kterou zveřejnilo odborné periodikum Lancet Infectious Diseases. Podle nich se tak díky vakcínám podařilo množství obětí covidu snížit na méně než polovinu počtu, kterého by podle matematických modelů dosáhl bez dostupného očkování.
Na vědu a výzkum by vláda mohla dát příští rok více, a to 39,3 miliardy korun
Na vědu a výzkum by v roce 2023 mělo jít 39,32 miliardy korun, meziročně o 250 milionů korun více. Návrh rozpočtu ve středu projedná vláda. Předloží ho ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která zároveň předsedá vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rada návrh rozpočtu schválila v dubnu.
Vědci oznámili, že poprvé rozluštili kompletní lidský genom
V roce 2003 se vědci z Projektu lidského genomu (Human Genome Project) zapsali do dějin, když se jim podařilo přečíst 92 procent lidského genomu. Od té doby se téměř dvě desetiletí snažili rozluštit zbývajících osm procent. Nyní mezinárodní tým zhruba stovky výzkumníků představil kompletní lidský genom - je to poprvé, kdy byl sekvenován ve své úplnosti. Objev by mohl pomoci například v lékařství.
Ivermektin nesnižuje riziko hospitalizace s covidem-19, tvrdí rozsáhlá studie
Ivermektin nesnižuje riziko hospitalizace s covidem-19, tvrdí rozsáhlá studie. Antiparazitikum označovala za zázračný lék proti covidu-19 řada lidí, zejména mezi odmítači nově vyvinutých vakcín.
Podle dánských vědců se lze krátce po sobě nakazit variantami omikronu
Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na studii dánského sérologického institutu SSI.
První sociální síť prý vznikla před 50 000 lety v Africe
První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve - přesněji před 50.000 lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa.
Svět je stále 100 vteřin před zničením, ukazují apokalyptické hodiny
Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.
Hned šest studií naznačuje, že varianta omikron méně napadá plíce
Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.
Omikron je násobně nakažlivější i mezi očkovanými, ukazuje studie
Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž dnes informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.
Vědci otestovali žvýkačku, která snižuje množství koronavirů ve slinách
V boji proti pandemii covidu-19 může pomoci i experimentální žvýkačka, kterou vyvinuli vědci v USA. Žvýkačka obsahuje kopie enzymu ACE2, který funguje jako receptor viru na povrchu lidských buněk, a dokáže tak významně snížit množství viru ve slinách. Člověk s infekcí, který by žvýkačku používal, by tak nakazil mnohem méně lidí, napsala agentura Reuters.
K prioritám Langšádlové patří podpora mladých vědců
Podporu mladých vědců, snížení byrokracie a zlepšení podmínek pro rodiče pracující ve výzkumu má jako priority kandidátka na ministryni pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Poslankyně to napsala na dotaz ČTK. Podle ní je také třeba udržet podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP).
Ministr pro vědu má podle Bělobrádka smysl. Zkritizoval Babišovu vládu
Za smysluplný má návrh vznikající vládní koalice Spolu s Piráty a Starosty na zřízení ministra pro vědu a výzkum lidovec Pavel Bělobrádek, který byl místopředsedou vlády pro vědu a inovace za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). ČTK dnes Bělobrádek řekl, že končící vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) podporu vědy a výzkumu nerozvíjela a Česku tak "trochu ujel vlak".
Roboti budou partnery lidí, časem je však mohou i nahrazovat ve výrobě, říká vědec Přeučil. Do Česka přivedl prestižní konferenci IROS
Veřejnost projevuje o dění ve světě vědy stále větší zájem. Uniknout by ji proto nemělo, že se na přelomu září a října v Česku poprvé v historii uskutečnila prestižní vědecká konference IEEE/RSJ International Conference on Intelligent Robots and Systems (IROS). Do Prahy ji dostal Libor Přeučil z Českého vysokého učení technického, který o akci promluvil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.
Nobelovu cenu za chemii mají Němec a Američan za výzkum tvorby molekul
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to dnes ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson.
NÁZOR: Kouření před vážným průběhem covidu nechrání. Profesor vysvětlil proč
Na počátku koronavirové pandemie vědci přišli s překvapivým tvrzením, že kuřáci jsou zřejmě chráněni před nejhoršími dopady nemoci covid-19, poukazuje chirurg Mark Shrime v komentáři pro server The Conversation. Profesor z irské Univerzity medicíny a zdravotních věd upozorňuje, že to se nakonec neprokázalo.
Nobelovu cenu za fyziku mají letos Američan, Němec a Ital
Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za lékařství mají objevitelé tepelných a hmatových receptorů
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil do dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.
NÁZOR: Politici nesmí ignorovat vědu v otázce přirozené imunity, apeluje profesor
Je v pořádku mít vědeckou hypotézu, ale pokud nová data prokážou její nesprávnost, je třeba to přijmout, konstatuje lékař Marty Makary v komentáři pro server Washington Post. Profesor z prestižní Univerzity Johnse Hopkinse kritizuje, že mnozí politici a zdravotničtí představitelé se nadále drží hypotézy, že přirozeně získaná imunita proti nemoci covid-19 poskytuje jen nespolehlivou ochranu, což ale věda rychle vyvrací.
Loňské požáry v Austrálii zažehly populační explozi v Tichém oceánu
Prach a popel z požárů se rozptýlil nad oceánem, do jehož vod donesl živiny, které způsobily bezprecedentní nárůst fytoplanktonu. Celková oblast události předčila svou rozlohou celou Austrálii a její produktivita dosahovala travnímu porostu o rozloze Saharské pouště.
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina.
před 1 hodinou
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
Sobotní osmifinálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Francií a Paraguají v americké Filadelfii čelí kvůli vlně extrémního horka hrozbě zrušení. Teploty ve městě mají přesáhnout 38 stupňů Celsia, přičemž kvůli vysoké vlhkosti vzduchu by mohla pocitová teplota na otevřeném stadionu bez klimatizace dosáhnout až brutálních 46 stupňů Celsia.
před 2 hodinami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.
před 3 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.
před 5 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.
před 6 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině. Během své návštěvy záložního velitelského stanoviště Společné skupiny sil prohlásil, že útoky zaměřené na ukrajinský vojensko-průmyslový komplex a infrastrukturu zajišťující jeho provoz musí bezpřestání pokračovat.
před 7 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
před 8 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.
před 10 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi.
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
Červencové svátky sice nepatří k těm, které mají vliv například na provoz obchodů, ale ovlivní něco jiného. Některým seniorům přijde červencový důchod o malinko později. Jde o poslední změnu výplatního termínu v letošním roce.
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
Tragickou nehodou dvou nákladních vozidel na Havlíčkobrodsku se od čtvrtečního dopoledne zabývá policie. Oba řidiči nepřežili čelní střet, po kterém došlo k uzavření důležité silnice. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
Severočeští policisté se zabývají případem primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
Poprvé od května se v Česku řeší, jak budou otevřené obchody. Na dveře totiž klepou dva červencové svátky na přelomu tohoto a příštího týdne. Tradičně tak panuje nejistota ohledně otevírací doby prodejen.
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
Hlava státu neodvolá svou plánovanou cestu do Turecka, přestože k tomu byla vyzvána předsedou vlády Andrejem Babišem. Prezidentský úřad potvrdil, že Petr Pavel odcestuje v úterních ranních hodinách z letiště ve Kbelích, přičemž před samotným odletem ještě předstoupí před novináře na tiskovém briefingu.
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj oznámil prezidentu Volodymyru Zelenskému svůj záměr kandidovat na hlavu státu, pokud se na podzim uskuteční prezidentské volby.
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Zdroj: Libor Novák