věda

Vědci oznámili, že poprvé rozluštili kompletní lidský genom

Ivermektin nesnižuje riziko hospitalizace s covidem-19, tvrdí rozsáhlá studie

Ivermektin nesnižuje riziko hospitalizace s covidem-19, tvrdí rozsáhlá studie. Antiparazitikum označovala za zázračný lék proti covidu-19 řada lidí, zejména mezi odmítači nově vyvinutých vakcín.

Podle dánských vědců se lze krátce po sobě nakazit variantami omikronu

Podle zjištění dánských vědců je ve vzácných případech možné nakazit se krátce po sobě dvěma různými podtypy varianty koronaviru omikron. Nákaza subvariantou BA.2 je možná krátce po infekci původní variantou omikronu označovanou jako BA.1, napsala dnes agentura DPA s odvoláním na studii dánského sérologického institutu SSI.

První sociální síť prý vznikla před 50 000 lety v Africe

První sociální síť se neobjevila v éře internetu, ale mnohem dříve - přesněji před 50.000 lety na africkém kontinentu. Na základě svého výzkumu, jehož výsledky zveřejnily v odborném časopise Nature, to tvrdí dvě vědkyně z Německa.

Svět je stále 100 vteřin před zničením, ukazují apokalyptické hodiny

Vědci dnes ponechali ručičky na ciferníku symbolických hodin posledního soudu na pozici 100 vteřin před půlnocí. Na stejném místě byly i minulé dva roky. Podle dnešního sdělení expertů svět z hlediska ohrožení jadernou válkou a klimatickou změnou není o nic bezpečnější, než byl loni.

Hned šest studií naznačuje, že varianta omikron méně napadá plíce

Výsledky šesti dosud publikovaných studií naznačují, že nová varianta koronaviru omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců by to mohlo vysvětlovat, proč omikron zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění covid-19, je méně smrtící, ale zároveň je nakažlivější než předchozí varianty, napsal deník The Guardian.

Omikron je násobně nakažlivější i mezi očkovanými, ukazuje studie

Koronavirová varianta omikron dokáže obejít imunitu očkovaných 2,7krát až 3,7krát snadněji než předchozí převažující varianta delta. Ukazuje to dánská studie, o níž dnes informovala agentura Reuters. Podle ní zjištění částečně vysvětluje rychlejší šíření omikronu.

Vědci otestovali žvýkačku, která snižuje množství koronavirů ve slinách

V boji proti pandemii covidu-19 může pomoci i experimentální žvýkačka, kterou vyvinuli vědci v USA. Žvýkačka obsahuje kopie enzymu ACE2, který funguje jako receptor viru na povrchu lidských buněk, a dokáže tak významně snížit množství viru ve slinách. Člověk s infekcí, který by žvýkačku používal, by tak nakazil mnohem méně lidí, napsala agentura Reuters.

K prioritám Langšádlové patří podpora mladých vědců

Podporu mladých vědců, snížení byrokracie a zlepšení podmínek pro rodiče pracující ve výzkumu má jako priority kandidátka na ministryni pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09). Poslankyně to napsala na dotaz ČTK. Podle ní je také třeba udržet podíl celkových výdajů na výzkum a vývoj na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP).

Ministr pro vědu má podle Bělobrádka smysl. Zkritizoval Babišovu vládu

Za smysluplný má návrh vznikající vládní koalice Spolu s Piráty a Starosty na zřízení ministra pro vědu a výzkum lidovec Pavel Bělobrádek, který byl místopředsedou vlády pro vědu a inovace za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). ČTK dnes Bělobrádek řekl, že končící vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) podporu vědy a výzkumu nerozvíjela a Česku tak "trochu ujel vlak".

Rozhovor

Roboti budou partnery lidí, časem je však mohou i nahrazovat ve výrobě, říká vědec Přeučil. Do Česka přivedl prestižní konferenci IROS

Veřejnost projevuje o dění ve světě vědy stále větší zájem. Uniknout by ji proto nemělo, že se na přelomu září a října v Česku poprvé v historii uskutečnila prestižní vědecká konference IEEE/RSJ International Conference on Intelligent Robots and Systems (IROS). Do Prahy ji dostal Libor Přeučil z Českého vysokého učení technického, který o akci promluvil v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Nobelovu cenu za chemii mají Němec a Američan za výzkum tvorby molekul

Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj nového způsobu konstruování molekul, známého jako asymetrická organokatalýza. Oznámil to dnes ve Stockholmu generální tajemník Královské švédské akademie věd Goran Hansson.

NÁZOR: Kouření před vážným průběhem covidu nechrání. Profesor vysvětlil proč

Na počátku koronavirové pandemie vědci přišli s překvapivým tvrzením, že kuřáci jsou zřejmě chráněni před nejhoršími dopady nemoci covid-19, poukazuje chirurg Mark Shrime v komentáři pro server The Conversation. Profesor z irské Univerzity medicíny a zdravotních věd upozorňuje, že to se nakonec neprokázalo.

Nobelovu cenu za fyziku mají letos Američan, Němec a Ital

Nobelovu cenu za fyziku v letošním roce získali Američan japonského původu Syukuro Manabe, Němec Klaus Hasselmann a Ital Giorgio Parisi. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Nobelovu cenu za lékařství mají objevitelé tepelných a hmatových receptorů

Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství za rok 2021 dostanou společně dva američtí molekulární biologové David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil do dnes stockholmský Karolínský institut. Objevy oceněných podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu.

NÁZOR: Politici nesmí ignorovat vědu v otázce přirozené imunity, apeluje profesor

Je v pořádku mít vědeckou hypotézu, ale pokud nová data prokážou její nesprávnost, je třeba to přijmout, konstatuje lékař Marty Makary v komentáři pro server Washington Post. Profesor z prestižní Univerzity Johnse Hopkinse kritizuje, že mnozí politici a zdravotničtí představitelé se nadále drží hypotézy, že přirozeně získaná imunita proti nemoci covid-19 poskytuje jen nespolehlivou ochranu, což ale věda rychle vyvrací.

Loňské požáry v Austrálii zažehly populační explozi v Tichém oceánu

Prach a popel z požárů se rozptýlil nad oceánem, do jehož vod donesl živiny, které způsobily bezprecedentní nárůst fytoplanktonu. Celková oblast události předčila svou rozlohou celou Austrálii a její produktivita dosahovala travnímu porostu o rozloze Saharské pouště.

Čeští vědci vyvinuli metodu, která odhalí riziko vážného průběhu koronaviru

Diagnostickou metodu, která odhalí, zda člověku s covidem-19 hrozí těžký průběh nemoci, vyvinuli vědci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK). Zástupci univerzity ji představili na dnešní tiskové konferenci. Metoda je součástí PCR testu na covid-19. Riziko vyhodnotí na základě hladiny určitého biomarkeru u pacienta.

Žilní problémy hrozí spíš po prodělání nákazy než po vakcíně, ukázala studie

Riziko krevních sraženin nebo trombocytopenie, tedy stavu, kdy má pacient snížené množství krevních destiček, je po prodělání onemocnění covid-19 vyšší než po očkování vakcínou AstraZeneca. Riziko potíží s oběhovou soustavou je rovněž větší po nákaze koronavirem než po podání preparátu od firem Pfizer a BioNTech. Vyplývá to z dnes zveřejněné studie, která porovnala data téměř 30 milionů lidí.

Kombinace léků může snížit počet případů malárie až o 70 procent

Kombinace několika dávek vakcíny proti malárii a preventivního užívání antimalarik poskytuje zhruba 70procentní ochranu proti těžkému průběhu onemocnění, hospitalizaci a úmrtí na tuto infekci. Vyplývá to z klinické studie vědců z Londýnské školy hygieny a tropické medicíny (LSHTM).