Vědci

Na Madagaskaru byla objevena nejošklivější orchidej světa

V Antarktidě narůstá seismická aktivita, za tří měsíce zaznamenáno 30 tisíc otřesů

Antarktida od konce srpna zaznamenala více než 30.000 otřesů, což představuje nárůst seismické aktivity na tomto vzdáleném sněhem pokrytém kontinentu. S odkazem na vědce z národního seismologického střediska na Chilské univerzitě o tom napsala agentura Reuters.

Překvapení v Andách. Vědecká expedice objevila 20 nových druhů zvířat a rostlin

Vědecká expedice objevila na svazích bolivijských And nedaleko metropole La Paz dvě desítky nových druhů rostlin a živočichů a také vzácné žáby a motýly, které odborníci považovali za vyhynulé. Informovala o tom agentura Reuters. Jedním z nových druhů je zakrslá žabka, která dorůstá velikosti jen kolem jednoho centimetru.

Vědci pozorně sledují obří ledovec u Antarktidy, ohrožuje tučňáky a tuleně

Oceánologové v posledních týdnech bedlivě sledují postup obří ledové kry nazvané A-68, která se pomalu posouvá k ostrovu Jižní Georgie v jižním Atlantském oceánu. Toto britské zámořské území je domovem milionů tučňáků, tuleňů a další subpolární fauny a flory.

Pfizer a Moderna. Lékaři bez hranic varují: Schválení vakcín nepostačí k vyřešení pandemie, pokud...

„Svět se zatajeným dechem očekává schválení vakcín proti COVID-19, ještě ale není čas slavit,“ říká lékař Sidney Wong, výkonný ředitel Kampaně za dostupnost léků Lékařů bez hranic. „Právě teď jsme svědky situace, kdy velký podíl omezeného počtu prvních dávek drží v rukou malá hrstka zemí jako Spojené státy americké, Velká Británie a členové Evropské unie. Pro brzkou dodávku do ostatních zemí toho zbylo velmi málo. My bychom chtěli vidět rychlé navýšení celkových globálních zásob: aby bylo více vakcín v oběhu a dávky byly přidělovány podle kritérií veřejného zdraví Světové zdravotnické organizace. Nikoliv podle schopnosti daných zemí za ně zaplatit.“

Rok 2021 s koronavirem: Čtvrt miliardy nakažených, velký otazník u imunity

Svět má za sebou první rok boje s koronavirem. Za dobu pandemického šíření se jím nakazilo téměř 70 milionů lidí a více než 1,5 milionu zemřelo. Podle predikce vědců se ale situace příští rok moc nezlepší, nakazit se do poloviny roku může až 250 milionů lidí, vypočítává magazín Nature.

Za život sníme tolik plastu, že by z toho bylo několik sad Lega

Co budeme mít dneska k večeři? Je libo suši z lega, burger z platebních karet nebo dobře propečený kus trubky z PVC? Tyto příklady se můžou zdát extrémní, ale dobře ilustrují, jak velké množství mikroskopických plastových částic za delší časové období zkonzumujeme, napsala agentura Reuters.

Nová vědecká studie: Počasí v dubnu zásadně ovlivňuje výskyt letního sucha

Příliš teplý duben s malým množstvím srážek zesiluje možnost výskytu půdního sucha v letních měsících. Souvislost popsal česko-německý tým vědců, který zkoumal okolnosti výskytů vln sucha za více než století. O výzkumu informovala mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) Karla Mráčková v dnešní tiskové zprávě.

Látka z lysohlávek může pomoci při léčbě depresí. Podporuje zdravý spánek, zjistili čeští vědci

Látka z lysohlávek může podle vědců z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) pomoci při léčbě depresí. Studie ukázala, že halucinogen psilocybin obsažený v lysohlávkách podporuje zdravý spánek. Efekt na spánek, jehož strukturu deprese ovlivňuje, sledovali čeští vědci jako první na světě.

ANALÝZA: Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl

Je reálné vytvořit funkční a bezpečnou vakcínu během jednoho roku? Ačkoliv společnosti jako AstraZeneca nebo Moderna ukazují, že zřejmě ano, mnoho lidí odrazuje nedůvěra vůči rychlému postupu při výrobě a testování. Nezřídka se proto odkazují na delší časový horizont, který by měl dle mnohých trvat i 10 let. Je ale zdlouhavý postup skutečně nutný, pokud přihlédneme k tomu, že vývoje vakcín jsou složeny nejen z vědeckého bádání a pokusů, ale i z dlouhých byrokratických průtahů a výrobních a distribučních komplikací? Podívejte se na příběh, který mapuje vznik vakcíny proti covid-19, a ukazuje, jak prvotřídní vědecké znalosti spolu s jistou dávkou štěstí daly vzniknout očkovací látce, která má původ v epidemii Eboly a v nose šimpanze.

Čeští vědci vyvinuli "anticovid papír". Likviduje viry, bakterie a kvasinky

Čeští výzkumníci vyvinuli nový typ papíru, který likviduje bakterie, viry a kvasinky. Zvolili technologii, kterou výrobci obdobných papírů dosud nevyužívali. Nový postup podle vědců z Akademie věd ČR (AV) zlepšuje kvalitu výrobku, který nazvali "anticovid papír", neboť účinně ničí i nový typ koronaviru.

Vědci vidí konec uhlí v Česku různě, žádají rozvoj nízkoemisních zdrojů

Podle jaderného fyzika Vladimíra Wagnera není konec uhlí v Česku před rokem 2033 reálný. Ekolog Alexander Ač naopak uvedl, že dle některých analýz je možný do 10 let. V brzké budoucnosti bude zásadní a potřebný rozvoj nízkoemisních zdrojů, shodli se vědci oslovení ČTK. Wagner pracuje v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV) a na ČVUT, Ač v Ústavu výzkumu globální změny AV. Uhelná komise měla v pátek doporučit termín konce uhlí v Česku.

Z vibrací těla pacienta s covidem lze zjistit vývoj nemoci. Čeští vědci testují novou metodu

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové pracují na vývoji senzorů a algoritmů, které z vibrací těla pacienta s covidem zjistí, jaký u něj bude vývoj nemoci. Systém je navržený jako bezkontaktní se senzory uloženými pod matrací, na které pacient leží. Metodu vědci zatím testují v nemocnicích v Chrudimi a v Trutnově. ČTK to dnes řekl mluvčí univerzity Jakub Novák.

Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény

Čeští vědci popsali zajímavé vlastnosti molekul fluorescentních proteinů v buňkách. Zjistili, že se chovají jako antény - schopnost pohlcovat a vyzařovat světelné záření závisí na jejich prostorové orientaci. Objev lze využít jak v základním biologickém výzkumu, tak i při vývoji nových léčiv, informoval ČTK Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB AV) v tiskové zprávě.

Objev nové mutace. Čeští vědci přispěli k výzkumu příčin vážné poruchy růstu

Významný krok k pochopení příčin závažné poruchy růstu udělal tým, jehož součástí jsou i čeští vědci. Odborníci popsali nové mutace, které vedou k poškození buňky.

Jak porazit rakovinu: V léčbě nádorů by mohly pomoci krátké elektropulzy, tvrdí čeští vědci

S léčbou nádorových onemocnění by v budoucnu mohly pomoci poznatky studie česko-francouzského týmu vědců. Výzkumníci zjistili, že velmi intenzivními krátkými elektropulzy lze ovlivnit stavbu mikrotubulů, které jsou součástí vnitřní kostry buňky. Pulzy by tak mohly být využity ke kontrole rakovinného bujení. Akademie věd ČR (AV) o tom dnes ČTK informovala v tiskové zprávě.

Média: Kolem testů vakcíny od AstraZeneca rostou pochybnosti

Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, jež vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

Kloktání místo tyčinky. Čeští vědci představili nový způsob odběru vzorků na covid-19

V pražském Rudolfinu dnes představili nový způsob odběru vzorků na vyšetření nemoci covid-19 za pomoci samoodběrové kloktací soustavy Gargtest. Vyšetření je založeno na principu kloktání v ústní dutině, což znamená odstranění nepříjemné procedury odběru z nosohltanu stěrovou tyčinkou. Takto odebraný a do laboratoře přepravený vzorek bude připraven na vyšetření.

Antigenní testy na covid jsou vhodné pro širší použití. Prymula je přirovnal k rybářské síti s velkými oky

Srovnání antigenních testů na covid-19 s metodou PCR podle studie ukázalo, že jsou pro širší použití vhodné. Odhalí zejména lidi, kteří mají živý virus a mohou nakazit ostatní. U takových dosahuje účinnosti až 90 procent. Mezi dostupnými typy testů se ale musí vybrat ty přesnější.

Prapodivný pták z doby dinosaurů. Digitální rekonstrukce lebky zaskočila paleontology

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit pták velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínající ten tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce, píše agentura Reuters.