vesmir

Výkaly i silikony. Co vše nechali lidé na Měsíci?

Vesmírná loď Dragon veze zásoby k ISS, část rakety Falcon 9 se zdárně vrátila

Z floridského Mysu Canaveral dnes odstartovala Raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon, která má dopravit zásoby k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informovala o tom soukromá kosmická společnost Space X na svém webu. Celkem 18. zásobovací let v režii firmy vlastněné miliardářem Elonem Muskem by měl u stanice přistát v sobotu. Posádce ISS veze přes dvě tuny zásob a výzkumného materiálu.

Osidlování vesmíru? Český astronom to vidí bledě, vědci podle něj stojí před jinou výzvou

Osidlování vesmíru je teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde, řekl v rozhovoru pro ČTK český astronom Luboš Perek. Pozorování vesmírných těles podobných Zemi může podle něj pomoci ke zkoumání historie i budoucnosti Země. Perek se v životě zabýval zejména vesmírnou mlhovinou a kosmickým odpadem. V pátek 26. července oslaví sté narozeniny.

Událost, která od základu změnila svět. Díky letům na Měsíc máme vysavače i lepší čas

Příprava k letu na Měsíc mobilizovala vývoj nových technologií a inovací. Obrovské množství nových vynálezů jako přesnější hodinky a nehořlavé tkáně umožnily americkým kosmonautům před padesáti lety poprvé v historii lidstva vstoupit na povrch Měsíce. Tyto technologie se ale postupně přesunuly i do každodenního života lidí. Používáme je a ani netušíme, že někdy pomohly astronautům přežít ve vesmíru.

Indie vyslala do kosmu Měsíční loď, na souputníka Země má dosednout v září

Indie dnes úspěšně vyslala do kosmu sondu Čandrájan-2 (Měsíční loď 2), která se v září pokusí měkce přistát na Měsíci, což se dosud podařilo jen Spojeným státům, Rusku a Číně.

Před 50 lety lidstvo poprvé přistálo na Měsíci

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 přistálo na Měsíci 20. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Lidstvo na Měsíci: Astronauti neměli životní pojistku, rodinu měli zabezpečit unikátním způsobem

Před padesáti lety lidé poprvé vstoupili na měsíční povrch. Astronauté Neil Armstrong a Buzz Aldrin z americké mise na Měsíc Apollo 11 se tímto "malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo" zapsali do historie, za posledních 47 let je ale nikdo nenapodobil. Nyní se však výlety na Měsíc plánují znovu, a chtějí je uskutečnit jak USA, tak i Čína a evropské státy.

Opravdu velký krok pro lidstvo? Čeští experti hodnotí přínos mise Apollo

Přistání Američanů na Měsíci v roce 1969 bylo úspěchem, který sice neměl přímě využití, ale rozšířil schopnosti člověka. Společně s dalšími výpravami na Měsíc přineslo lidstvu mnoho nových vědeckých a technologických postupů i nové objevy v medicíně. V rozhovorech pro ČTK se na tom shodli astronom Luboš Perek a popularizátor kosmonautiky Milan Halousek.

NASA zveřejnila dosud utajované video. Ukazuje, co astronauti dělali na Měsíci

Před padesáti lety posádka Apollo 11 odletěla do vesmíru, aby přistála na Měsíci. Ku příležitosti výročí se hodí připomenout veselé video, zveřejněné NASA, které ukazuje, že malý krůček pro člověka bylo na Měsíci ve skutečnosti těží udělat, než se zdá.

Noční show na obloze: Měsíc při dnešním zatmění získá unikátní barvu. Dívejte se

Dnes půl hodiny před půlnocí nastane hlavní fáze částečného zatmění Měsíce, který v tu chvíli bude zhruba ze dvou třetin ponořen do zemského stínu. Tento nevšední a fotogenický astronomický úkaz potrvá do 02:18 středoevropského letního času (SELČ). Pokud bude příznivé počasí, lidé uvidí také planety Jupiter a Saturn i náznaky Mléčné dráhy. Další částečné zatmění nastane v lednu příštího roku.

Jupiter má v plynném obalu záhadné "díry". Objev českých vědců zaujal ve světě

V plynném povrchu planety Jupiter se zřejmě vyskytují oblasti s výrazně nižší hustotou, než se dosud odhadovalo. Odhalené "díry" v ionosféře mají hloubku až 130.000 kilometrů. Analýzou elektromagnetického měření sondy Juno k tomu dospěli vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR ve spolupráci s americkými kolegy. Článek s výsledky jejich bádání v červnu otiskl časopis Nature Communications. ČTK to dnes sdělila Markéta Růžičková z odboru mediální komunikace Akademie věd.

Poslední stopy na Měsíci? Zanechal je astronaut, který měl předky z Česka

V dobývání vesmíru, v němž před více než půlstoletím soupeřily USA a Sovětský svaz, měla zprvu navrch Moskva - s první družicí v říjnu 1957 a prvním člověkem v kosmu o čtyři roky později. USA zabodovaly koncem šesté dekády minulého století, kdy "malým krokem" udělal "velký skok pro lidstvo" Neil Armstrong, jehož Apollo 11 odstartovalo 16. července 1969. Americký program skončil o tři a půl roku později misí Apollo 17.

Astronauti po 50 letech přiznali: Po přistání na Měsíci jsme udělali chybu. Ohrozili jsme Zemi

Astronauti po 50 letech od přistání Apolla 11 na Měsíci přiznali, že udělali zásadní chybu. Mohli Zemi vážným způsobem ohrozit.

Blíží se částečné zatmění Měsíce. Na brněnské hvězdárně připravují speciální pozorování

V Česku bude možné už za pár dní sledovat částečné zatmění Měsíce. Hvězdárna a planetárium Brno chystá speciální pozorování, kterého se může zúčastnit široká veřejnost.

Umělá inteligence poprvé simulovala vesmír. Vědci se nestačili divit

Vědci zadali umělé inteligenci, aby simulovala vesmír. K jejich překvapení program vytvořil 3D model vesmíru, při kterém projevil i ty komplexní znalosti, které by dle zadaných parametrů neměl mít. Vědci vůbec netuší, jak k tomu došlo.

Sonda Hajabusa 2 zvládla riskantní manévr, asteroid Ryugu podruhé dobyt

Japonská sonda Hajabusa 2 podruhé úspěšně dosáhla povrchu asteroidu Ryugu, který je aktuálně vzdálen od Země 244 milionů kilometrů. Tentokrát bylo úkolem aparátu odebrat vzorky materiálu, který byl v dubnu vyvržen při vytváření umělého kráteru. O dnešním úspěchu mise na twitteru informovala japonská kosmická agentura JAXA. Vědci věří, že sonda dnes i při prvním sestupu v únoru získala vzorky, které později dopraví na Zemi.

Měl být prvním africkým černochem v kosmu. Havaroval na motorce a zemřel

Mandla Maseko z Jihoafrické republiky, který měl být prvním africkým černochem ve vesmíru, se zabil při nehodě motocyklu. Oznámila to dnes jeho rodina. Maseko před šesti lety prošel soutěží o letenku na hranice kosmu. S letem se počítalo pro rok 2015, ale zatím se nekonal.

Vědci nasimulovali srážku asteroidu se Zemí. Lidé zemřou děsivou a bolestivou smrtí

Co by se stalo, kdyby se naše planeta srazila s asteroidem? Vědci se tento scénář pokusili nasimulovat a výsledky je překvapily. Zjistili totiž, že nejvíce ztrát na životech nezpůsobí samotný náraz. Na pozoru bychom se měli mít zejména před větrem, tlakem a teplem, které vznikne v důsledku dopadu.

USA se chystají postavit Hvězdu smrti? Nová orbitální stanice by měla být pro vojenské účely

USA se chystají postavit orbitální stanici, která by v budoucnu mohla mít i vojenský účel. Podle serveru Breaking Defense by neměla být v rozporu s kosmickou smlouvou, která zaručuje mírové využívání vesmíru.

Je Oumuamua mimozemského původu? Vědci přišli s novou hypotézou

Vědci prozkoumali podivný kosmický útvar Oumuamua, aby zjistili, zda je vytvořen mimozemšťany. Došli k názoru, že s největší pravděpodobností není. Přiznávají však, že se může objevit nová skutečnost, která objekt ukáže v jiném světle.