Na prahu světové války? Vedle sporu dvou velmocí bledne i roztržka USA s KLDR

Současný konflikt mezi oběma zeměmi odstartovala, když se Čína v červnu pokoušela začít stavět silnice vedoucí z náhorní plošiny Doklam směrem k vojenskému táboru v Zomphiri v jižním Bhútánu. Plošina Doklam spojuje Bhútán, Indii a Čínu a je nárokována Čínou i Bhútánem. Plán Číny je Indií vnímán jako jednoznačná bezpečnostní hrozba, protože by Čína mohla získat – a potencionálně zamezit Indii – přístup k tzv. kuřecímu krku“ – tenkému územnímu úseku, který je jediným přímým spojem zbytku Indie s izolovaným severovýchodem země.

Čína obviňuje Indii, že její vojenské jednotky umístěné v Bhútánu přešly hranice, aby zabránily výstavbě silnic. Podle Číny tak Indie neoprávněně vstoupila do jejího teritoria. Bhútán, který má jen malou armádu a vojensky spoléhá na Indii, však tvrdí, že území nárokované Čínou patří jemu a tedy Indie se nedopouští žádného prohřešku.

Podle Times of India okolo 300-400 indických jednotek se hledí „z očí do očí“ s čínskými vojáky v neagresivní konfrontaci. Obě země do blízkosti sporného území posílají další vojenské jednotky. 2500 indických vojáků je nyní umístěno v indické provincii Simkám. Podle zpráv čínské státní televize CCTV Čína provedla jedenáctihodinové vojenské cvičení na tibetské plošině poblíž hranic s nejvýchodnější provincií Indie, zahrnující protitankové granáty, protiletadlové dělostřelce a mobilní komunikační systémy.

Spory dvou velmocí

Čína a India už jednou vstoupily do války na základě sporu o cestu vedoucí skrz nevyjasněnou hranici. V roce 1962 Čína se pokoušela vybudovat cestu v Kašmíru. Indie to vnímala jako ohrožení. Více než 700 čínských a 4000 indických vojáků zemřelo než Čína vyhlásila příměří a vojenské vítězství. Indický ministr zahraničí Arun Jaitley varuje, že „situace v roce 1962 byla jiná a Indie roku 2017 je jiná." News.com.au vysvětlují jeho varování: Indie v roce 2017 má nukleární zbraně.

Podle Firstpost existují dva možné scénáře čínského rozhodnutí být aktivní v Doklamu. Zaprvé Čína si byla dobře vědomá důsledků, kterou bude její jednání mít a rozhodla se vyzkoušet indickou rozhodnost v rámci psychologického boje o to, kdo první odstoupí. V takovém případě se nedá očekávat ozbrojený konflikt. Druhou možností je, že Čína nepočítala s takovým odporem ze strany Indie a je upřímně zaskočena. V takovém případě je ozbrojený konflikt mnohem pravděpodobnější.

Čína trvá na tom, že se Indie musí z oblasti stáhnout jinak bude následovat trest. Podle serveru Firstpost Čína vysílá jasný signál vlastní regionální nadřazenosti, kterou i Indie musí respektovat. Snahou Číny je si nesmlouvavým postojem vůči Indii pojistit, že žádná okolní země – včetně USA – nebude vzdorovat jejich ambicím a kdokoliv se proti nim postaví, bude čelit významným následkům.

Asia Times upozorňuje, že Čínu velice rozčiluje sbližování Indie a USA, zvláště v oblasti pro Čínu strategického Jihočínského moře. Od 10. července v Bengálském zálivu probíhají společná cvičení indického, japonského a amerického námořnictva známé jako tzv. Malabarská cvičení. Čína je považují za bezpečností hrozbu.

Indie na druhou stranu se cítí být ohrožena ambiciózními čínskými projekty v oblasti infrastruktury, které by mohly být použity k získání čínské námořní nadvlády nad Indií, a to ekonomickou i vojenskou. Čína se v rámci mamutího projektu Nové hedvábné stezky spojila s tradičním konkurentem Indie, Pákistánem. Možné důsledky takového vztahu Indii upřímně děsí. Indický premiér Naréndra Módí Naréndra Módí dal jasně najevo svou nechuť k projektu, když bojkotoval slavnostní zahájení iniciativy v Pekingu, během které byli přítomni reprezentanti z více než 160 zemí včetně Japonska, Ruska či Vietnamu. Čína Módího jednání vnímá jako velkou urážku.

Jak by vypadala válka?

Ve svém nedávném článku se magazín The National Interest zamýšlel nad možnou podobou vojenského konfliktu mezi Indií a Čínou. Domnívá se, že ani jedna nebude chtít použít nukleární zbraně první, proto lze vyloučit hrozbu nukleární války. Protože obě země mají dohromady populaci čítající více než 2,6 miliardy lidí, jsou prakticky nedobytné. Ačkoliv obě země mají obrovské armády, díky geografickým obtížím nebudou příliš používány.

Čína podle magazínu Indii nejvíce ohrožuje svými balistickými střelami, které Indie nemá jak zastavit, ačkoliv celkově má Indie zřejmě lepší leteckou sílu než Čína. Indie na druhou stranu představuje pro Čínu velké nebezpečí na moři. Díky blokádě čínského exportu by mohla způsobit Číně významné ekonomické ztráty, které by mohly vést až k domácím nepokojům. Výsledky války ale díky rovnováze sil nelze předpovědět. Podle The National Interest si to obě strany uvědomují a proto se vyhýbají válce. Snad to tak i zůstane v případě současné krize.