Si Ťin-Pching na hraně. V předvečer výročí pekingského masakru jej oslabují spory s Trumpem

Před devíti měsíci byl Si Ťin-Pching potvrzen ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Číny, ačkoliv jeho omezený mandát skončil. Prakticky se tak stal neomezeným vládcem asijské velmoci až do smrti. Proti byli jen dva z téměř 3000 delegátů.

Současná situace pro něj už tak idylická není. Probíhající obchodní válka s USA čínskou ekonomiku výrazně zpomalila. Za neadekvátní řešení sporů s Donaldem Trumpem, které zasáhly i čistě politická a armádní témata, si Si Ťin-Pching údajně vysloužil za zavřenými dveřmi i kritiku svých spolustraníků.

I přes ní je však jeho pozice neotřesitelná. Ukazuje se však, že čínský prezident má více nepřátel, než se předpokládalo. Jeho političtí soupeři využívají ke kritice právě zhoršujících se vztahů s USA.

Rok 2019 se v Číně ponese ve znamení více či méně kontroverzních výročí, což bude muset reflektovat i Si Ťin-Pching. Příjemnější bude dozajista oslava 70 let od vzniku Čínské lidové republiky, která se odehraje první říjnový den. Peking při nich hodlá velebit představitele komunistické revoluce v čele s Mao Ce-Tungem.

Státní výročí bude klást důraz na příběh čínského ekonomického zázraku a neobvyklou dlouhověkost režimu. Ve střední a východní Evropě se komunismus zhroutil na přelomu 80. a 90. let minulého století, v Sovětském svazu v roce 1991. Vlajkovou lodí ideologie se od té doby stala právě Čína.

V kritickém roce 1989 se však volání po svobodě a demokracii nevyhnulo ani jí. Už v červnu si tak Čína připomene třicet let od masakru civilistů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Jen na několik málo událostí je režim tak citlivý. K žádné veřejné připomínce události nejspíš nedojde.

„V minulých letech pobouřily cenzory i nepřímé odkazy na masakr, někdy dokonce vedly k zatčení osob,“ konstatuje historik Jeff Wasserstrom a dodává: „Zatímco fotka muže před tankem se objevuje napříč médii, na internetu je za podvratný obsah považováno už jen slovo dnes.“

Letos rovněž uplyne 60 let od Dalajlámova útěku z Tibetu a 20 let od brutálního zásahu proti stoupencům hnutí Fa-lun-kung, jejichž počet tou dobou stoupal až k 70 milionům. Ani tato výročí si však nikdo připomínat nebude.

Větší problém tak přece jen představují vnější faktory. Obchodní válku s USA se sice podařilo zastavit alespoň do 1. března, do té doby se však Si Ťin-Pching potřebuje s Trumpem domluvit na budoucích vztazích obou zemí. Americkému prezidentovi přitom vadí i působení čínských špionů a čínská expanze v Jihočínském moři.

„Čínská ekonomika zažívá horší časy, což vede k jisté nespokojenosti. Zatím se však daří všechno svádět na Američany,“ tvrdí Wasserstrom. Zrušení limitu prezidentského mandátu a posílení vlivu uvnitř strany ale učinilo ze Si Ťin-Pchinga jediný terč kritiky. Prezident je tak viněn z podcenění Trumpových schopností.

„Mít možnost pokračovat v mandátu i po konci druhého období nutně neznamená, že ve funkci setrváte o poznání déle než dvě funkční období,“ připomíná historik Rana Mitter z Oxfordské univerzity. Tato slova potvrzují, že Si Ťin-Pchinga opravdu nečeká lehký rok.