Jak probíhal masakr na Náměstí Nebeského klidu? Zaznělo unikátní svědectví

I po třiceti letech zůstává mazání masakru na Náměstí Nebeského klidu z historie posedlostí Komunistické strany Číny, kritizuje editorial serveru New York Times. Prestižní deník konstatuje, že čínští komunisté v tomto do značné míry uspěli, protože Číňané, kteří vyrůstali v době následného mimořádného boomu, vědí jen velmi málo o tom, co se 4. června 1989 stalo, případně přejímají oficiální výklad, že potlačení „kontrarevoluce“ bylo nutné pro následný ekonomický zázrak.

Nikdo by neměl zapomenout

Ti, kteří byli na náměstí přítomní, spolu s těmi, kteří vědí, co se dělo, když čínská armáda potlačovala dvouměsíční prodemokratické protesty, nemohou zapomenout a rezignovat, což by ostatně neměl nikdo, deklaruje renomovaný deník. Dodává, že jedním ze svědků je Ťiang Lin, bývalá vojenská reportérka, která byla inkriminovanou noc na místě a to, co viděla, ji od té doby sžírá.

Šestašedesátiletá Lin nedávno poskytla New York Times sérii rozhovorů a uprchla z Číny. Pokud by tak neučinila, potkal by ji osud mnoha dalších Číňanů, kteří se stali terčem represí, protože jim jejich svědomí nedovoluje mlčet, uvádí editorial.

„Bolest mě sžírá 30 let. Každý, kdo se toho účastnil, musí promluvit o tom, co se stalo. Je to naše povinnost vůči mrtvým, přeživším a budoucím dětem,“ cituje vlivný server svědkyni. Dodává, že podobné mučivé nutkání má mnoho lidí, kteří zažili zvěrstva, ať již jde o přeživší holocaustu, příbuzné „zmizelých“ v Argentině, pamětníky sovětských gulagů, genocidy Arménů, vražedného řádění Rudých Khmerů v Kambodži, masakrů ve Rwandě či dalších případů masového vyvražďování v moderních dějinách.

Míra, s jakou jsou země připraveny přiznat si své historické hříchy, odráží míru jejich svobody, tvrdí New York Times. Připomíná, že demokratické Západní Německo po druhé světové válce vynaložilo velké úsilí, aby se postavilo nacistické minulosti, podobně jako Argentina po návratu demokracie začala stíhat pachatele „špinavé války“ proti disidentům.

Autoritářské režimy ovšem často věří v orwellovskou poučku „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost; kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost“, konstatuje prestižní server. Poukazuje, že Sovětský svaz neustále přepisoval či mazal svou historii, aby si udržel kontrolu nad svým obyvatelstvem, a Čína se snaží podobně manipulovat s historickými příběhy a pamětí, ať skrze cenzuru či represivní prostředky.

Šílenství minulosti

„Proč vládnoucí komunistická strana cítí potřebu potlačit veškeré vědomí o Náměstí Nebeského klidu, není těžké pochopit,“ pokračuje editorial. Vysvětluje, že čínští komunisté považovali masové demonstrace požadující zásadní demokratizační reformy za existenční hrozbu a tvrdost, s jakou bylo náměstí vyčištěno, si vyžádala stovky, ne-li tisíce životů.

Počty obětí nebyly nikdy zveřejněny, jelikož nejde o příběh, o kterém by vládci „lidové republiky“ chtěli hovořit, uvádí newyorský deník. Podotýká, že otevřená diskuze o tom, co se tehdy stalo, by mohla vyvolat závažné otázky o rozhodnutí údajně neomylné strany, o tom, zda čínský hospodářský boom nebyl ve skutečnosti masakrem oddálen, o tom, zda by Čína neprosperovala více, jako Hongkong nebo Tchaj-wan, pokud by přijala demokratické reformy, které protestující požadovali.

Svědectví poskytnuté Lin je důležité, protože nebyla demonstrantkou, ale příslušnicí armády, plukovnicí a dcerou generála, zdůrazňuje vlivný server. Dodává, že ze své pozice armádní reportérky se snažila šířit dopis generálů, kteří vyhlášení stanného práva odmítali, následně se na kole vydala na Náměstí Nebeského klidu, kde viděla, co se stalo, přičemž v potyčkách sama utrpěla vážné zranění hlavy.

Její svědectví tak americký deník označuje za klíčové zpochybnění tvrzení čínských úřadů, že zásah posloužil lidu. „Jak se osud mohl náhle zvrhnout tak, že můžete nasadit tanky a kulomety proti běžným lidem? Pro mě to bylo šílenství,“ cituje Linovou.

Čína se v posledních třech dekádách, které od osudové chvíle uběhly, dramaticky změnila, připouští New York Times. Zároveň konstatuje, že čínské vedení nestíhá tempo změn a nadále odmítá vše, co demonstranti v roce 1989 požadovali – demokratickou a právní společnost, nezávislou justici, konec vlády jedné strany –, a proto stranická hierarchie vynakládá takové úsilí, aby se vyhnula zúčtování s „šílenstvím minulosti“. To je důvod, proč je důležité, aby si lidé nenechali události z Náměstí Nebeského klidu vymazat z paměti, podobně jako Lin, uzavírá editorial.

Související

Více souvisejících

Čína Komunismus Masakr na Tchien-an-men (1989) Čínská armáda

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy