Asie a Austrálie

Související články:

Policie vyšetřuje Sok-jola za pokus o vzpouru. Může mu hrozit až poprava

Jižní Korea se zmítá v politické krizi. Jun Sok-jol otevřel stanným právem bolestivé rány

Jižní Korea se aktuálně nachází v politické krizi, kterou vyvolalo vyhlášení a následné rychlé zrušení stanného práva prezidentem Jun Sok-jolem. Tento dramatický krok, jenž trval pouhých několik hodin, zasáhl demokratickou zemi, která si historicky nese bolestivé vzpomínky na autoritářskou vládu.

Analýza

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

Jižní Korea na nohou. Politici i veřejnost chtějí prezidentovu hlavu, Sok-jol čelí impeachmentu

Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

Jižní Korea vyhlásila výjimečný stav. Kvůli KLDR zavádí stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.

Kim Čong-un mluví z cesty? Rusko se podle něj brání Ukrajině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyjádřil plnou podporu ruské politice v konfliktu s Ukrajinou a obvinil Spojené státy z přímé vojenské intervence. Uvedla to agentura Reuters.

Za zničením podmořských kabelů může stát čínská loď. Námořnictvo NATO ji drží na dostřel

Po nedávném útoku na podmořské telekomunikační kabely ve Baltském moři prohlásil švédský premiér Ulf Kristersson, že oblast se stává „vysoce rizikovou“. K incidentu došlo, když byly přerušeny dva důležité kabely spojující Švédsko s Litvou a Finsko s Německem. Čínská loď Yi Peng 3, která se v době poškození kabelů nacházela v oblasti, stále kotví v Kattegatu mezi Švédskem a Dánskem.

Austrálie schválila přelomový zákon. Mladým kompletně zakazuje sociální sítě

Australský Senát schválil zákon, který zakazuje dětem mladším 16 let používat sociální sítě, což je opatření považované za nejpřísnější svého druhu na světě. Zákon, který vejde v platnost nejdříve za 12 měsíců, ukládá technologickým společnostem pokutu až 50 milionů australských dolarů (přibližně 750 milionů Kč), pokud nebudou dodržovat nová pravidla.

Policista usmrtil paralyzérem pětadevadesátnici. Soud učinil první zásadní rozhodnutí

Australský soud dospěl k verdiktu v ostře sledovaném případu smrti pětadevadesátileté ženy, proti které policista použil loni v květnu paralyzér. Soud uznal čtyřiatřicetiletého Kristiana Whitea vinným ze zabití. Informovala o tom britská BBC. 

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Vyměnil Kim lidské životy za ropu? Expert vysvětlil, proč KLDR poslala vojáky na Ukrajinu

Rozhodnutí Severní Koreje vyslat vojáky na podporu Ruska v jeho válce na Ukrajině lze vysvětlit pragmatickými a geopolitickými faktory. Pchjongjang tímto krokem sleduje především získání tolik potřebných dodávek ropy a zemního plynu z Moskvy, čímž se snaží obejít přísné mezinárodní sankce, uvedl ve svém komentář pro server National Interest Ulv Hanssen, docent na Právnické fakultě Univerzity Soka a výzkumný pracovník Švédského institutu pro mezinárodní záležitosti.

Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země

Globální závod v oblasti klimatu má, zdá se, svého vítěze. Podle serveru Politico je jím Čína. Dominance této země v technologiích čisté energie jí umožnila upevnit svůj vliv na rozvojové země, a to na úkor Spojených států a Evropské unie, jejichž úsilí působí ve srovnání s čínskými aktivitami slabě.

Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce

Severokorejský vůdce Kim Čong-un označil současnou hrozbu jaderné války za nejvyšší v historii. Podle jeho slov jsou Spojené státy zodpovědné za agresivní a nepřátelskou politiku vůči Pchjongjangu, která situaci na Korejském poloostrově přivedla k "nejnebezpečnějšímu a nejnapjatějšímu střetu" s možností eskalace do ničivé termonukleární války. 

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.