Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní

Trump má za sebou bohatou minulost spojenou především s podnikáním. Jeho zděděná společnost Trump Organization působí v mnoha oblastech od stavebnictví, přes online nakupování až po investice. Založená jeho otcem Fredem Trumpem a babičkou Elizabeth C. Trumpovou zaměstnává i dva exprezidentovy syny – Donalda Trumpa Jr. a Erica Trumpa.

Donald Trump zanechal v americké politice nesmazatelnou stopu – jeho prezidentství bylo obdobím výrazné polarizace a zásadních změn, které rezonují dodnes. Sám sebe prezentoval jako outsidera a ochránce „obyčejných Američanů“ proti „elitám“, přičemž se nebál provokativní rétoriky a populistických slibů.

Jeho tvrdý postoj vůči imigraci, obchodní politice a kritika dlouholetých spojenců Spojených států, jako je NATO, přinesly mnohé kontroverze. Trumpovu éru provázelo především „porozumění“ s autoritativními lídry, ekonomický nacionalismus a prohlubující se rozdělení americké společnosti.

Trumpův odkaz rozhodně přesahuje rámec čtyř let prezidentství. I po prohře ve volbách roku 2020 nadále ovlivňoval Republikánskou stranu a část americké veřejnosti, přičemž se stal symbolem jak pro své podporovatele, tak pro kritiky, kteří v něm vidí hrozbu pro americkou demokracii.

Jeho přístup k pravomocem prezidenta vyvolal diskuzi o stabilitě demokratických institucí a o tom, nakolik je politický systém Spojených států odolný vůči populistickému vlivu. Nyní, s jeho další kandidaturou, Spojené státy stojí před otázkou, zda zvolí návrat k Trumpově konfrontačnímu stylu vlády, nebo zvolí jinou cestu.

Abychom si nejlépe připomněli, kdo Donald Trump je, vrátíme se do roku 2015 – když oznamoval svou první kandidaturu na prezidenta Spojených států. „Přichází nejen z Mexika. Přichází z celé Jižní a Latinské Ameriky a pravděpodobně i ze Středního východu. Ale to nevíme. Protože nemáme žádnou ochranu a nemáme žádné kompetence, nevíme, co se děje. A musí to přestat a musí to přestat rychle,“ hlásal tehdy o migrantech.

„Naše země má vážné problémy. Už nemáme vítězství. Dříve jsme vítězství měli, ale už je nemáme. Kdy naposledy nás někdo viděl porazit, řekněme, Čínu v obchodní dohodě? Oni nás zabíjejí. Já Čínu porážím pořád. Pořád,“ dodal.

Letos to není o moc jiné – ale o něco extrémnější. Má za sebou čtyři roky v roli šéfa Bílého domu, načež v roce 2020 prohrál ve volbách se současným prezidentem Joem Bidenem. „V den mého odchodu jsme měli nejbezpečnější hranici v historii naší země. Neměl jsem odejít,“ řekl Trump na setkání se svými příznivci. Dodal, že jeho administrativa dosáhla úspěchů, které podle něj nynější vláda nedokázala udržet. „Upřímně, protože se nám tak dařilo,“ dodal Trump.

Během kampaně pronesl některé velice extrémní výroky. „Spojené státy jsou okupovanou zemí,“ prohlásil  v Madison Square Garden v New Yorku. Zopakoval svůj slib, že hned první den ve funkci zahájí masivní deportační program, aby „zvrátil invazi migrantů“. 

Vyšel tak přímo naproti slovům bývalého personálního šéfa Bílého domu Johna Kellyho, podle něhož Trump „splňuje definici fašisty“. Podle Kellyho mu Trump ještě během svého působení v Bílém domě sdělil, že si přeje, aby mu vojenský personál prokazoval stejnou úctu jako nacističtí generálové Adolfu Hitlerovi.

Jeho obdiv k autoritářům už dříve v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal přední český expert na americkou politiku Tomáš Klvaňa. „Je to známá věc, Trump se velmi pochvalně zmiňuje o lidech jako je Putin. Nenajdete u něj jedinou kritickou poznámku na adresu ruského prezidenta nebo jeho politiky. Totéž se týká čínského šéfa státu Si Ťin-pchinga, kde sice Trump kritizuje jednotlivé čínské politiky a nelíbí se mu takzvaný čínský virus Covid, ale Si Ťin-pchinga jako takového obdivuje,“ shrnul.

Podle něj Trump nerozumí ani NATO. „Obecně nerozumí ani spojenectví, což se týká i východoasijských spojenectví USA s Koreou a Japonskem. Chce jednat se státy jeden na jednoho, a to se týká i NATO. Pokud vyhraje, nebude ale mít sílu vystoupit. Na to by potřeboval dvoutřetinovou podporu v obou komorách Kongresu – a tu mít nebude. Prezident má ale více nástrojů, jak NATO oslabit,“ poznamenal Klvaňa.

Během kampaně také řekl některé velmi nejasné výroky – jako například ve West Palm Beach na Floridě. „Křesťané, jděte k volbám, jen tentokrát. Ještě čtyři roky, víte co, spraví se to, bude to v pohodě, už nebudete muset volit, mojí krásní křesťané," řekl bývalý prezident. "Miluji vás křesťané. Jsem křesťan. Miluju vás, jděte k volbám, musíte. Za čtyři roky už nebudete muset znovu volit, spravíme to tak dobře, že nebudete muset volit.“